Dlouhé 19. století na Moravě III. (1848-1860)

1. Dějiny Moravy Dlouhé 19. století na Moravě III.(1848-1860) Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o.Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

2. Dlouhé 19. století na Moravě III.

3. Dlouhé 19. století na Moravě III.

4. Revoluce 1848 • březen 1848 – na Moravě (stejně jako v témže roce v celé Evropě) se část společenských vrstev spojených s brněnskými manufakturami bouřila • liberální naděje, probuzení „občanské společnosti“ – zeslabení cenzury, příslib konstituce a svobody slova, manifestace, spolky, noviny; otázka identity

5. Návrh státoprávního spojení zemí Koruny české • Moravané (J. Ohéral, F. M. Klácel) – kritizovali Svatováclavský výbor za to, že se Češi neobrátili nejdříve na Moravany; s odkazem na vyšší princip svobody nechtěli nechat Moravu rozpustit v Čechách. • sněmovní výbor Moravského zemského sněmu (AloisPražák, Hugo Karel Salm-Reifferscheidt) – požadavek státoprávního spojení Čech a Moravy označen za útok na celistvost Moravy. Sněm proti spojení Čech a Moravy, Morava je nezávislou zemí patřící výhradně do svazku habsburské monarchie. Moravské markrabství nikdy nepostoupilo svá práva Českému království, nemůže tedy dojít ke sloučení obou sněmů.

6. Obr. 1 JUDr. Alois baron Pražák

7. Návrh moravského zemského zřízení • Markrabství moravské samostatnou zemí, spojenou pouze s konstitučním císařstvím rakouským • zemi patří právo svézákonnosti a samosprávy • zemské hranice nemohou být změněny bez souhlasu sněm • slovanskému a německému kmenu země jsou zaručeny neporušitelnost jeho národnosti a rovná oprávnění • země Morava podrží svůj dosavadní zemský erb, tj. orlici zlatě a červeně v modrém poli šachovanou, napravo hledící a korunovanou; zemské bary jsou zlatá a červená • univerzita zřízená v zemi má trvat dále

8. hrabě Belcredi: každý, ať Slovan či Němec, je Moravanem • sněm přijal na popud aristokracie (Belcredi, Salm, Chlumecký, Mitrovský) zásadu rovného volebníhopráva, tj. že na každých deset tisíc lidí bez rozdílu připadne jeden poslanec; voličem byl rakouský státní občan s bydlištěm na Moravě, věk 24 let, svéprávný a bezúhonný • Morava měla rozhodovat o svých zákonech – zemský sněm by sdílel legislativu (zákonodárnou moc) s císařem, rozhodoval o daních, o vnitřní politické správě, vojenských záležitostech, školství, veřejných stavbách, trestním i občanském soudnictví atd. • nejvyšším zemským úředníkem měl být císařem jmenovaný moravský zemský hejtman, který měl mít výkonnou moc (exekutiva); má znát oba zemské jazyky (slovanský a německý) a každoročně by podával sněmu, který ho směl obžalovat, zprávu o stavu země. • šlechtictví mělo být zrušeno • tento demokratický návrh, který byl prodchnut duchem samosprávy a suverenity Moravy, však nebyl realizován

9. Obr. 2 Moravské zemskésymboly

10. Všeněmecký sněm ve Frankfurtu • moravští němečtí liberálové byli pro Frankfurt, moravští slovanští vlastenci proti volbám • zaset pocit rozdílnosti mezi německy a česky mluvícími obyvateli Moravy, společné zemské vědomí oslabeno • nad ideou zemskou vítězí idea národnostní, což vede k problematickému soužití slovanských a germánských Moravanů (kteří mají mnoho společného), z nichž se stanou Češi a Němci žijící na Moravě (kteří se od sebe liší) • v Evropě se neprosadil na myšlení náročnější patriotismus, ale jednoduchý nacionalismus, který se bleskově rozšířil a zapustil kořeny

11. Slovanský sjezd – slovanští Moravané označováni za Slovany, slovanský národ (nikoliv za český národ), svůj jazyk označovali za slovanský, občas už i za český, na rozdíl od dřívějška už málokdy za moravský (moravsko-slovanský) • Říšský sněm – ani v zahraničí se Moravané nikdy neoznačovali za Čechy, ale moravští politici začali prosazovat politiku národní namísto zemské; uzavřeno spojenectví mezi Františkem Ladislavem Riegerem a Aloisem Pražákem – z moravského patriota se ve Vídni stal českomoravský nacionalista

12. Obr. 3

13. Moravský zemský sněm vyslovil revolučnímu říšskému sněmu umírněnou podporu • v Brně demonstrace ve prospěch vídeňské revoluce – opět ovšem pouze v řadách manufakturních dělníků • Říšský ústavodárný sněm přeložen z Vídně do arcibiskupské Kroměříže (listopad 1848 – březen 1849) • v moravské stavovské společnosti zůstával pevně zakotven především zemský stavovský patriotismus (odmítnuto státoprávní spojení Moravy a Čech)

14. Publicistika na Moravě 1848/9 • na Moravě 46 periodik, z toho 15 slovanských • Týdeník • Moravské noviny – F. M. Kácel, A. V. Šembera • Brünner Zeitung • Holomoucké noviny – Jan Helcelet

15. Obr. 5 Jan Helcelet Obr. 4 Brünner Zeitung

16. Spolkový život • Česko-moravsko-slezská jednota ve Vídni (Jan Dvořáček) • slovanské lípy (Olomouc) • Jednota moravská v Brně • Národní jednota sv. Cyrilla a Methoda • umělá idea národa se proměnila v národní organismus s vlastnostmi danými od Boha

17. Počátky politických stran na Moravě • strany se nedělily podle společenských konceptů, ale podle národnosti – obě si vytvořily spektrum liberálních, katolických, agrárních a dalších stran • „všenárodní“ honorační strany na Moravě – germánská/německá liberální strana (v rakouské politice centralistická); slovanská/česká moravská národní strana (federalistická) – A. Pražák, moravští slovanští poslanci byli roku 1848 věrni myšlence moravské zemské autonomie, proto nebyli nacionálně organizováni – proto strana vznikla až v 60. letech

18. Velkostatkářské strany na Moravě • šlechtické, pozůstatek stavovství • vyhrazeno 30% míst na Moravském zemském sněmu • v národnostním pnutí role jazýčku na vahách, bez nich nebylo možno vytvořit sněmovní většinu • nepřizpůsobili se nacionalizaci, oddáni dynastii • 1848 se šlechta zasazovala o zastoupení ostatních vrstev společnosti, větší kompetence sněmu, zřízení obecní samosprávy, svobodnější tisk, zrušení poddanství, jazykovou rovnoprávnost a o zrušení šlechtických privilegií • aristokracie lpěla na zemské autonomii Moravy, odmítala radikalismus i jakýkoliv centralismus (Vídeň, Frankfurt, Praha)

19. Morava od liberalismu k omezujícíhospodářské politice • hlavním výrobním odvětvím výroba suken, vlněného zboží, plátna a železa • s liberalismem i reformy státní správy • na Moravě žilo ve čtyřicátých letech 19. století 1.253.000 slovanských Moravanů, 494.000 germánských Moravanů, 37.000 židovských Moravanů (německy mluvících) • v zemské ústavě garantována rovnoprávnost „obou kmenů“ žijících v zemi

20. Stadionova ústava 1849 • v Brně (i v Opavě) zřízenoc. k. místodržitelství (nahradilo gubernium) jako orgán výkonné moci země v čele s c. k. místodržitelem jmenovaným panovníkem, sídlilo v budově bývalého augustiniánského kláštera na Lažanském (nyní Moravském) náměstí. Místodržiteli podléhali okresní hejtmani a komisaři • Zemský výbor (vláda) Moravského markrabství se skládal z osmi členů volených z řad poslanců. Úřady výboru se nacházely na Joštově třídě a Žerotínově náměstí • v 70. letech 19. století byla na brněnské okružní třídě vybudovaná nová Moravská zemská sněmovna • Moravské markrabství mělo užívat erbu a barev udělených roku 1462 císařem Friedrichem III. – zlato-červené šachované orlice v modrém poli, na praporu pak zlato-červená barva

21. základní územní jednotkou politické okresy s okresními hejtmanstvími (na Moravě 25) • Morava rozdělena na dva kraje (Brněnský a Olomoucký), každý měl svoji krajskou vládu v čele s krajským prezidentem • správa Slezska od Moravy opět oddělena • vedle státní správy vybudována územní (obecní) samospráva • jednou z moravských zvláštností byla existence několika desítek samostatných židovských obcí, které zanikly až roku 1919

22. Období vrcholného ekonomickéholiberalismu (1853-1873) • 1859 zrušeno cechovní zřízení, vznikl liberální živnostenský řád (vyžadovány jen daně a kapitál) • definitivní organizace politické správy 1868 (do 1918), na Moravě vzniklo 30 okresních hejtmanství a šest statutárních měst • moravským místodržitelem Leopold hrabě Lažanský(1808–1860) • až do vzniku Československa existovaly jako anomálie moravské enklávy ve Slezsku tvořené 58 obcemi a osadami (Osoblaha, Jindřichov)

23. 1859 – porážka Rakouska v severní Itálii, konec konzervativní politiky Alexandra svobodného pána von Bacha. Na Říjnový diplom (1860), kterým císař slíbil návrat k parlamentarismu, navázala oktrojovaná Schmerlingova ústava Rakouského • císařství z února 1861, jíž se zřídila zákonodárná Říšská rada (výkonnou moc měl panovník) • z této ústavy vycházelo moravské zemské zřízení jako jedna z patnácti unifikovaných zemských ústav pro země západní části monarchie

24. působnost Moravského zemského sněmu omezena • Moravské markrabství bylo v zemských záležitostech zastupováno zemským sněmem, který měl pečovat o vlastnictví Moravy • Moravský zemský sněm spolupůsobil při výkonu zákonodárné moci a vysílal do vídeňské Říšské rady 21 poslanců • Sněm se skládal se sta členů • z virilistů (knížete-arcibiskupa olomouckého a biskupa brněnského) • z 98 volených poslanců – z kurií: • velkostatkářů (30) • měst, obchodních a živnostenských komor (37) • venkovských obcí včetně moravských enkláv ve Slezském vévodství (31) • 1905 přibyla kurie všeobecná (pro volby do Říšského sněmu bylo všeobecné, přímé, rovné a tajné volební právo zavedeno roku 1907) • nejvyšší orgány a úředníky sněmu jmenoval císař – hejtman a jeho zástupce, funkční období šest let • Sněm se scházel zpravidla jednou ročně v moravském zemském hlavním městě Brně, nerozhodl-li císař jinak

25. Zemské hlavní město Brno • 1869 v Brně 74.000 obyvatel, Brno rostlo rychleji než Praha • vzniká širší brněnská průmyslová oblast nového typu • urbanistická proměna Brna provedena dle regulačního plánu z let 1861-63 od vídeňského architekta LudwigavonFörstera • místo hradeb vybudovány rozlehlé uliční prospekty, reprezentační veřejné budovy, obytné domy a promenádní parky • podobně jako ve Vídni byl mezi historické jádro a předměstí vložen útvar Okružní třídy • přerod moravské metropole v moderní velkoměsto, jenž se dovršil radikální přestavbou centra na přelomu 19. a 20. století

26. Židé na Moravě • 1848 Židé v rakouské monarchii teoreticky nabyli plných občanských práv • v 50. letech založen židovský hřbitov v brněnském Juliánově, ustavena židovská náboženská obec, postavena Velká synagoga – v Brně žilo 2.500 Židů • 1860 – Židé mohou provozovat všechny živnosti a vlastnit nemovitý majetek

27. v této době se v moravském Příboře (německy Freiberg) do německy mluvící židovské rodiny (pocházející z Haliče) zakladatel psychoanalýzy SigismundŠlomoFreud(1856-1939) • Dalšímslavným židovským moravským rodákem je prostějovský Edmund Husserl(1859-1938), maturant z německého gymnázia v Olomouci (ve Vídni se setkal s Masarykem), filozof a zakladatel fenomenologie • Židé získali vlastní samostatné obce uvnitř měst, s vlastním starostou, zastupitelstvem, školou, policistou a hospodařením – moravské židovské obce evropsky unikátní • Podle ústavy (1867) Židé získali stejná práva jako všichni ostatní. Začali se hromadně stěhovat z přelidněných židovských obcí do větších měst. Postupem času se začleňovali i do vyšší společnosti jako dobří obchodníci a průmyslníci.

28. Obr. 6 S. Freud a E. Husserl (obr. 7)

29. Obr. 8 Freudův rodný dům v Příboře

30. Umění na Moravě 1840-1860 • toto období můžeme charakterizovat a přiblížit na příkladu tří architektonických projektů – Kleinova paláce, Kasina a okružní třídy • všechny jsou spojeny s Brnem, vídeňskou architekturou a architektem Ludwigem von Försterem (1797-1863)

31. Obr. 9 Ludwigvon Förster

32. Obr. 10 Förster je spolu s Theophilem Hansenem autoremKleinova paláce, který byl postaven v letech 1847-1848na Velkém náměstí (dnes náměstí Svobody) v Brně a stal se vzorem městského stavebního stylu.

33. Obr. 11 Kasino v Lužánkách

34. Obr. 12 Budova Prvního německého reálného gymnázia na Husově ul., dílo autorů vídeňské opery Eduarda van der Nülla a Augusta Siccardsburga

35. Obr. 13 Novorenesanční budova architekta J. Arnoldaněmecké vysoké školy technické na Komenského náměstí

36. Obr. 14 Neorenesanční budova Uměleckoprůmyslovéhomuzea, součásti Moravské galerie v Brně

37. Obr. 15 Neogotický kostel sv. Barbory v Adamově;obr. 16 vřetenové schodiště na lednickém zámku

38. Obr. 17 Zámecký skleník v Lednici

39. Obr. 18 Zámek Nový Světlov

40. Obr. 19 Bedřich Franz: Slavnost Božího těla na Zelnémtrhu v Brně, 10. června 1841 BožíTělo,http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bedrich_Franz_Slavnost_Boziho_tela_v_Brne_10.6.1841.jpg

41. Otázky a úkoly • Objasni význam roku 1848 pro Moravu. • Které osobnosti poloviny 19. století na Moravě znáš a čím jsou výjimečné? • Najdi na webu informace o Sigmundu Freudovi a jeho díle. • Jmenuj architektonické památky tohoto období a jejich tvůrce.

42. Video-ukázka: http://vimeo.com/49741375 (minuty 03:20-05:10) Děkujeme za pozornost!

43. Zdroje: • Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) • Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

44. Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alois_Prazak_1868_Kriehuber.png Obr. 2 Studeník, Jan. zamoravu.eu : Schéma znaků [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://zamoravu.eu/2012/12/moravane-si-pripominaji-550-let-od-vydani-erbovniho-privilegia/>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 3 Moravská nářečí, autor O. Hýsek Obr. 4 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Br%C3%BCnnerZeitung_1846.png Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Helcelet_1876_Mukarovsky.png Obr. 6 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_1926.jpg Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Edmund_Husserl_1900.jpg Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:P%C5%99%C3%ADbor-_Freud%C5%AFv_d%C5%AFm.jpg Obr. 9 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ludwig-F%C3%B6rster-(1863).jpg Obr. 10 Kleinův palác, foto O. Hýsek Obr. 11 Kasino Lužánky, foto O. Hýsek Obr. 12 JAMU, foto O. Hýsek Obr. 13 LF MU, foto O. Hýsek Obr. 14 Uměleckoprůmyslové muzeum Brno, foto O. Hýsek Obr. 15 Kostel sv. Barbory v Adamově, foto poskytl e-mailem Jiří Kaňa, zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 16 Vřetenové schodiště Lednice, foto poskytl e-mailem Archiv NPU, zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 17 Skleník Lednice,foto O. Hýsek Obr. 18 Novotný, Josef. Zameksvetlov.cz : Zámek Nový Světlov [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <www.zameksvetlov.cz>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 19 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bedrich_Franz_Slavnost_Boziho_tela_v_Brne_10.6.1841.jpg