Podpora sociálního podnikání prostřednictvím společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek

1. Podpora sociálního podnikání prostřednictvím společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek Petra Francová Zlín 19.2.2014

2. P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním dopadem na společnost.

3. Koncept trojího prospěchu

4. Co děláme • vedeme a koordinujeme činnost Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA • organizujeme semináře na zakládání sociálních podniků • poskytujeme poradenství a konzultace v oblasti sociálního podnikání • realizujeme projekty na podporu a propagaci sociálního podnikání • spolupracujeme s MPSV • spolupracujeme s ČSOB

5. Projekt TESSEA získává mezinárodní zkušenosti • přenos dobré praxe z Polska, Itálie a Velké Británie • seznam sociálních podniků • zpravodaj a web www.ceske-socialni-podnikani.cz • 14 osvětových seminářů v regionech o společensky odpovědném zadávání veřejných zakázek • návrh na zapracování integračních sociálních podniků do zákona o zaměstnanosti • Klub sociálních podnikatelů

6. Projekt Podnikání jinak • propagace sociálního podnikání prostřednictvím videí a rozhovorů • dokumentární filmy o sociální ekonomice v ČR, Belgii a Rakousku a 16 medailonků o sociálních podnikatelích • přenos dobré praxe z Rakouska a Belgie • existuje síť ambasadorů v 8 regionech • publikace Příklady dobré praxe • manuál Jak založit sociální podnik

7. TEmatická Síť pro Sociální Ekonomiku

8. TEmatická Síť pro Sociální Ekonomiku • vznik v 2009 v projektu Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky spolufinancovaného z ESF a St. rozpočtu ČR • názorová platforma pro podporu sociální ekonomiky a sociálního podnikání • přes 260 členů z řad fyzických i právnických osob

9. Co dělá TESSEA • prostor pro výměnu a sdílení informací • měsíční zpravodaj • definice a principy včetně indikátorů – všeobecně přijímané • souhrnná Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR • lobování a prosazování tématu • účast na přípravě programovacího období 2014+

10. Co je sociální podnikání

11. České pojetí sociálního podnikání široké, důraz kladen na podnikání • zaměstnávání znevýhodněných osob (tzv. integrační sociální podniky)‏ • poskytování obecně prospěšných služeb v oblasti sociálního začleňování a místního rozvoje včetně ekologicky orientovaných činností • jednotlivci ze znevýhodněných skupin věnující se podnikání • doplňkové činnosti NNO s cílem použití výnosů v hlavní obecně prospěšné činnosti

12. České pojetí sociálního podnikání

13. Co je sociální podnikání 1/2 • podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí • hraje důležitou roli v místním rozvoji • vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním nebo společenským znevýhodněním • zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku

14. Co je sociální podnikání 2/2 • pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu • sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech • sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního

15. Statistika • 90 % integračních sociálních podniků (z toho 80% zaměstnává osoby se ZP, 21% dlouhodobě nezaměstnané, 14% Romy, 11% mladé znevýhodněné) • Právní formy: 45% s.r.o., 24% o.p.s., 16% o.s., 8% OSVČ, 5% družstva a 1% a.s. • Oblast podnikání: 24% restaurace a kavárny, 22% údržba zeleně a úklid, 21% výroba a prodej potravin • Geografické rozdělení: 22% Praha, 12% MS kraj, 11% Ústecký kraj, 6% Zlínský kraj (10 podniků v adresáři P3)

16. Jaká právní forma? • jednotlivec – fyzická osoba • společnost s ručením omezeným • družstvo – nově od 1.1.2014 sociální družstvo • jiné typy obchodních společností • obecně prospěšná společnost vzniklá do 31.12.2013 • ústav od 1.1.2014 • spolek od 1.1.2014, dříve občanské sdružení ??

17. Legislativa • Sociální podnik zatím není v legislativě vymezen • P3 zpracovalo legislativní analýzu a návrhy, projednáno s MPSV • návrh na zapracování integračních sociálních podniků do zákona o zaměstnanosti • široký konzultační proces s TESSEA a Klubem sociálních podnikatelů • návrh byl konzultován s experty z MPSV a z Generálního ředitelství UP

18. Legislativní návrh P3 3 varianty: • samostatný zákon o sociálním podniku • zapracování „společensky prospěšného zaměstnavatele“ do zákona o zaměstnanosti jako forma cíleného programu v § 120 • metodické opatření poskládané z existujících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jako pilot ve 3 krajích.

19. Propojení sociálního podnikání a veřejných zakázek • sociální podniky potřebují zakázky, ne dotace • můžou být dodavateli i subdodavateli • sociální podniky vznikají i s podporou obcí – nejčastěji jde o technické služby • jiné služby, které může využívat veřejná správa – např. zahradnictví, úklid, catering

20. Co je společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek

21. Veřejné zakázky představují trh • veřejní zadavatelé jsou zákazníci (velcí!), můžou si diktovat podmínky • veřejní zadavatelé reprezentují zájmy veřejnosti také ve svém počínání si na trhu • můžou si diktovat takové podmínky, které jsou v souladu s veřejnými zájmy

22. Cíle dobrého zadávání veřejných zakázek Současná praxe: získání zboží a služeb za co nejnižší sumu vložených prostředků při dodržení kvality. Budoucí parametry dobrého zadávání: • co nejvyšší zhodnocení vložených prostředků • celková úspora veřejných prostředků (spojené nádoby) • zvýšení kvality života společnosti bez navyšování daní • posílení ekonomiky a průmyslu směrem k udržitelnému rozvoji, s kladným dopadem na hospodářský růst

23. Jak získat za veřejné peníze více veřejného prospěchu? Po dodavatelích můžou zadavatelé už dnes chtít takovou realizaci, která podpoří: • sociální cíle regionu, environmentální strategie, specifický rozvoj regionu • posílení místní ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, podpora inovací... • poptávka po souladu mezi veřejnými zájmy a trhem vytváří trh pro aktivity sociálních podniků To je možné už dnes i v ČR při plném dodržení platných zákonů.

24. Sociální inkluze Zaměstnatelnost Celoživotní vzdělávání Konkurenceschopnost Regionální rozvoj Pozice sociálního podniku na trzích tvořených poptávkou veřejného sektoru Trh Zakázky Veřejný sektor Komerční podnik Dotace outsourcing Podpory Sociální podnik Garantováno principy sociálního podnikání Často v rozporu se zájmem vlastníků na tvorbě zisku a s know-how firmy.

25. Co patří do společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek • podpora zaměstnanosti • dodržování standardů pracovního prostředí • podpora sociálního začleňování včetně znevýhodněných • podpora sociálních podniků • podpora malých a středních podniků • podpora etického a fairtradového obchodu…

26. Zkušenosti z Velké Británie

27. Praktické zkušenosti z Velké Británie 1/2 • Velká Británie je průkopníkem, věnuje se tématu cca 10 let • Úroveň vlády, regionů i obcí • Veřejná správa má metodiky a školení Existuje řada průvodců pro veřejnou správu i pro sociální podniky - příklad: Průvodce zadávání veřejných zakázek sociálním podnikům pro oblast zdravotnictví

28. Praktické zkušenosti z Velké Británie 2/2 Situace se vyvíjí: • labouristická vláda podporovala nákupy od sociálních podniků, soukromý sektor si stěžoval • současná vláda rozvíjí koncept sociální přidané hodnoty.

29. Britská praxe ve veřejných zakázkách • existují oficiální seznamy preferovaných dodavatelů na základě testů – je těžké dostat se na seznam • rámcová smlouva – na opakované služby s 1 i více potenciálními dodavateli • předběžné oznámení – vyhlásí se záměr vypsat opakovanou zakázku se zdůvodněním proč • předkvalifikační dotazník – složitý, cca 80 stran, otázka Co je sociální přidanou hodnotou vaší organizace? • pozvánka účastnit se tendru

30. Zákon o sociální přidané hodnotě 1/3 zavazuje veřejné zadavatele k uplatňování společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek: “Zadavatel je povinen posoudit, (a) jaký přínos může předmět veřejné zakázky mít z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního v relevantní oblasti, a (b) jaký vliv může mít proces zadávání veřejné zakázky na udržitelnost tohoto přínosu.“

31. Zákon o sociální přidané hodnotě 2/3 „Zadavatel musí posoudit, zda provést konzultace.“ • Sociální hodnota = přínos pro místní obyvatele nad rámec nakupovaného zboží a služeb. Platí od 1.1.2013 • pro vládní zakázky, zdravotnictví (NHS) a velké zakázky obcí • pro smlouvy na zboží a služby • pro stavebnictví je to dobrovolné

32. Zákon o sociální přidané hodnotě 3/3 • Není předepsáno, jak se to má dělat a zatím je málo zkušeností. • Otázka jak sociální přidanou hodnotu měřit a porovnávat. • Pomůže to sociálním podnikům a NNO - existují pro ně manuály.

33. Zkušenosti magistrátu Liverpoolu • Magistrát v Liverpoolu společensky odpovědné nakupování podporuje. • Školení pro úředníky – zadavatele. • Zve potenciální dodavatele a zjišťuje jak nejlépe vypsat zakázky. • Vypisuje menší zakázky vhodné pro sociální podniky a MSP. • Hodnotí poměr ceny a kvality 50 : 50, někdy až 30 : 70. • Ve výběrových komisích jsou i zástupci klientů s vlastním bodováním (sociální služby, nájemníci…).

34. Co lze a nelze chtít 1/2 V předkvalifikačním dotazníku se ptají např. zda budou zaměstnávat zdravotně postižené nebo nezaměstnané, jak je budou školit… • Můžou zvýhodnit držitele značek pro zaměstnávání OZP – např. jako česká Práce postižených. • Lze chtít po dodavatelích, aby přijali a vyškolili učně – hl. ve stavebnictví u velkých zakázek.

35. Co lze a nelze chtít 2/2 Nelze dát místní dodavatele jako podmínku, můžou ale dát jiné podmínky: • čerstvá zelenina do školní jídelny – dovoz ze vzdálenosti max. 2 hodin. • nízká stopa CO2 – podmínka počet ujetých km pro doručení služby

36. Různé modely, jak žádají sociální podniky • vznikají konsorcia NNO za účelem ucházení se o zakázky • někdy žádá nejsilnější organizace a ostatní jsou subdodavateli • sociální podniky jsou rovnou v zakázce uvedeny jako subdodavatelé

37. Špatná praxe • vláda chce jen několik hlavních dodavatelů • ti napíší silnou žádost se sociálními podniky jako subdodavateli – pomůže jim to vyhrát tendr • pak to nesplní a vláda to nekontroluje

38. VOLA • konsorcium NNO pro profesní vzdělávání mladých 16+ • nemají při zakázkách žádné zvýhodnění • sdružují 150 organizací, z nichž se 70 již účastnilo zakázek • velký důraz na kvalitu poskytovaných služeb – sami si kontrolují kvalitu práce svých členů • při vypsání tendru osloví členy a domlouvají spolupráci • nový trend – platby na základě výsledků – NNO zálohují platby ze svých peněz a jsou placeny až podle výsledků → problémy s cash-flow

39. Příklad na provozování vězení • vězení jsou provozována soukromými společnostmi • tendr na provozování vězení • velká soukromá firma se domluví s NNO, které budou pracovat s vězni • sociální začleňování, vzdělávání a integrace

40. Britská doporučení pro úředníky • zapracovat do plánu rozvoje obce nebo do komunitního plánu využívání veřejných zakázek k dosahování sociálních cílů • dát to do vyhlášky o zadávání veřejných zakázek • sociální požadavky včas zapracovat do zadávacích podmínek • zkonzultovat vše s právníkem • vyplatí se to u větších zakázek

41. Zkušenosti z Itálie

42. Příklady z Itálie • Konsorcium CONSIS z Bolzana - uzavírá smlouvy s veřejnou správou a práci dělají jeho členové – sociální družstva; konsorcium si nechává určité procento na administrativu zakázky. • Příklad domova důchodů v Bolzanu - sociální družstva zajišťují sestřičky, rehabilitaci, vaření a úklid. • Sociální družstvo Uro Buro v Miláně vyhrálo zakázku na provozování útulku pro psy a kočky.

43. Příklady z Itálie • Správa hřbitovů – firma, která zaměstná 3 znevýhodněné osoby doporučené z UP, dostane 20 bodů navíc. • A&I - sociální družstvo typu B (služby) - služba zprostředkování práce pro UP, mají 100 zaměstnanců a obrat 3 mil. EUR.

44. Obec Miláno 1/2 • politické rozhodnutí podporovat společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek • jde o zakázky do 211.000 EUR • existuje veřejný seznam sociálních družstev typu B (zaměstnávání znevýhodněných) rozdělený podle typů služeb (úklid, údržba zeleně, údržba veřejných prostor, kurýr, restaurace, catering…) • je těžké o tom přesvědčit úředníky – nezvyk a obava, že berou práci normálním podnikům

45. Obec Miláno 2/2 • zatím takto zadán malý objem zakázek • chtějí vytvořit systém: do 40.000 EUR přímé přidělení sociálnímu družstvu, od 40.000 do 211.000 EUR jednací řízení – pozvou 5 sociálních družstev a 1 z nich vyberou

46. Jiné české zkušenosti

47. Kritéria fairtrade ve veřejných zakázkách v ČR • Nejčastěji jde o nákup fairtradové kávy a oděvů. Lze dát do: • hodnotících kritérií – otázka stanovení váhy • vymezení technických podmínek předmětu plnění – bezpečnější a jednodušší, je ale třeba respektovat všechny srovnatelné standardizace a certifikace, které budou prokazovat respektování kritérií fairtrade. • Konkrétní příklady hodnotících kritérií a technické specifikace naleznete v příručce Fairtradové veřejné zakázky.

48. Zelené nakupování v ČR 1/2 • berou se ohledy na životní prostředí • environmentální kritéria se využívají déle než sociální • v ČR to prosazuje MŽP • Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek • platnost od 1.11. 2010

49. Zelené nakupování v ČR 2/2 • zatím metodiky a vzorové zadávací dokumentace pro udržitelné zadávání veřejných zakázek nábytku a výpočetní techniky • www.zelenenakupovani.cz • existují také různé příručky NNO, např. Zelená kancelář

50. Webové stránky • www.socialni-zaclenovani.cz – Podmínka zaměstnávání 10% dlouhodobě nezaměstnaných osob ve veřejných zakázkách • www.nazemi.cz – Fairtradové veřejné zakázky • www.zelenenakupovani.cz