Státní sociální podpora MUP Praha, o. p. s.

1. Státní sociální podpora MUP Praha, o. p. s. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/

2. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prameny práva • ÚZ, Sociální zabezpečení, aktuální znění • Zákon o státní sociální podpoře, č. 117/1995 Sb., v platném znění • Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, č. 261/2007 Sb., část patnáctá změna zákona o státní sociální podpoře (účinnost 1. 1. 2008) • Novela zákona o státní sociální podpoře s účinností od 1. 1. 2009, sněmovní tisk č. 516/2008, Senát vrátil PS, hlasováno 31.10.2008 znovu a schváleno, prezident podepsal 14. 11. 2008 • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, vymezení příjmů – část první zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů obsahuje změnu zákona o daních z příjmů

3. Změny a další návrhy na podporu rodin s dětmi v roce 2009 • Zákon č. 326/2009 Sb., zákon o podpoře hospodářského růstu a soc.stability • Zákon o státním rozpočtu pro rok 2010, z. č. 362/2009 Sb. předpokládá s účinností od 1. 1. 2010 zásadní změny, které by měly být reakcí na současný stav schodku státního rozpočtu, který by díky přijetí balíčku měl být snížen na 163 miliard Kč. • Sněmovní tisk 539N.z. o poskytování půjček se stát.příspěvkem mladým manželům, www.psp.cz

4. Lékařská posudková služba - změny 1.7. 2009 • Lékaři posudkové služby České správy sociálního zabezpečení (LPS ČSSZ) vypracovávají posudky pro systémy důchodového a nemocenského pojištění a od 1. 7. 2009 pro účely sociální péče, státní sociální podpory, sociálních služeb, hmotné nouze a zaměstnanosti. • LPS úřadů práce a LPS ČSSZ jsou od 1. 7. 2009 sloučeny a veškerá agenda posudkové služby úřadů práce je převedena na okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Změny jsou v souvislosti se změnou zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a některých dalších zákonů. • Pro účely nemocenského pojištění provádí kontrolu správnosti posuzování zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování ošetřujícími lékaři a posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby. • LPS ČSSZ provádí posudkovou činnost rovněž pro oblast aplikace práva sociálního zabezpečení EU a bilaterálních smluv.

5. Prameny práva • Zákon o sociálním zabezpečení, č. 100/1988 Sb. • Zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, č. 114/1988 Sb. • Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, č. 582/1991 Sb. • Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., v platném znění, § 8 od 1. července 2006 posuzování zdravotního stavu lékaři úřadu práce • Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění

6. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prameny práva • Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb., ve znění z. č. 206/2009 Sb. • Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb. • Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb. • Nařízení Rady 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství • Nařízení Rady 883/2004 – od roku 2009 nahradí současné Nařízení 1408/71 • Nařízení 1612/68 • Nařízení Rady 574/72 stanovící postup provádění Nařízení 1408/71

7. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Prováděcí právní předpisy • Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory • Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách • Sdělení MPSV č. 490/2006 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti částka odpovídající 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře pro účely § 32 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., tj. pro stanovení výše rodičovského příspěvku, od 1. ledna 2007

8. Učebnice sociálního zabezpečení: • Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009, ISBN 978-80-7380-109-0 • Tröster, P. a kol. : Právo sociálního zabezpečení ,  C. H. Beck, Praha 2008, ISBN 978-80-7400-032-4 • Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A. : Právo sociálního zabezpečení, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2007, ISBN 978-80-7380-019-2 • Gregorová, Z., Galvas, M.: Sociální zabezpečení, Doplněk, Brno 2005, ISBN 80-7239-176-3 • Chvátalová, I. : Úvod do práva sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění v ČR, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 1998

9. Rozšiřující literatura: • Klíma, K. a kol. : Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň  2009, ISBN 978- 80-7380-140-3, zejména LZPS – hospodářská, sociální a kulturní práva • Klíma, K. a kol.: Státověda, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006, ISBN80-86898-98-9, 17. část Sociální funkce státu ( hospodářská a sociální práva)

10. Sociální zabezpečení v EU • Koldinská, K. , Pikorová, G. , Švec, L. , Tomeš, I. : Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, C. H. BECK, Praha 2007, ISBN 978-80-7179-622-0 • Černá, J. , Vacík, A. : Právo sociálního zabezpečení v rámci Evropské Unie Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2005, ISBN 80-86898-14-8 • Chvátalová I. : Peněžité dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii, LINDE, Praha 2003, ISBN 80-86131-45-9 • Koldinská, K. , Tomeš, I. : Sociální právo Evropské unie, C. H. BECK, Praha 2003, ISBN 80-7179-831-2 • Gregorová, Z. , Píchová, I. : Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v Evropských společenstvích, Masarykova univerzita, Brno 2001

11. Státní sociální podpora: • Břeská, N. , Burdová, E. , Vránová, L. : Státní sociální podpora s komentářem a příklady, ANAG, Jihlava, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5

12. Sociální pomoc a péče: • Břeská N. , Vránová, L. : Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby k 1. 7. 2008, ANAG, Olomouc 2008, ISBN 978-80-7263-478-1 • Koldinská, K. , Marková, H. : Sociální pomoc a právo, Orac, Praha 2001, ISBN • Kol. autorů: Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005

13. Internetové zdroje informací: • Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz • Správa služeb zaměstnanosti, http://portal.mpsv.cz/ssp/local • Formuláře, http://forms.mpsv.cz/sspforms/ • Evropské formuláře, http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/evropske_formulare • Česká správa sociálního zabezpečení – http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/

14. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pojem a význam státní sociální podpory • Stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin. • Náklady hradí stát ze státního rozpočtu. • Jde o státem organizovanou sociální solidaritu mezi rodinami bezdětnými a rodinami s dětmi, mezi rodinami s vyššími příjmy a rodinami s nižšími příjmy.

15. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Pojem a význam sociální péče • Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: • Nedostatečný příjem • Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu • Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku • Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti • Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy)

16. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Státní sociální podpora Dávky státní sociální podpory: Testované, tj. poskytované v závislosti na výši příjmu Netestované, tj. poskytované bez ohledu na výši příjmu

17. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Testované dávky státní sociální podpory poskytované měsíčně jako opakující se dávky. • Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných za stanovené uplynulé období, a to roční nebo čtvrtletí. • Přídavek na dítě • Sociální příplatek • Příspěvek na bydlení

18. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Netestované dávky státní sociální podpory Příspěvek na školní pomůcky - byl poskytován též zprostředkovaně v závislosti na výši příjmu v rodině, od 1. května 2006 poskytován dětem splňujícím podmínky nároku na přídavek na děti, zrušen od 1. 1. 2008. • Rodičovský příspěvek • Dávky pěstounské péče • Porodné – zvýšené výrazně od 1. dubna 2006 • Pohřebné – od roku 1997 beze změn, od 1. 1. 2008 změny

19. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Okruh oprávněných osob • Dávky státní sociální podpory náleží pouze fyzické osobě, jestliže je tato osoba a osoby společně posuzované hlášena na území České republiky k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. V souvislosti se vstupem ČR do EU je od 1. května 2004 potřeba vycházet místa obvyklého pobytu na území ČR. • České státní občanství, ani účast na sociálním pojištění nejsou podmínkou nároku na dávky státní sociální podpory.

20. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz O dávkách rozhodují dávkách orgány státní sociální podpory/úřady práce (§ 2a zákona o státní sociální podpoře) podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k pobytu na území ČR. • Orgány státní sociální podpory jsou úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, od 1. 1. 2009 to bude i v Praze Úřad práce hlavního města Prahy, vyšší složkou jsou krajské úřady a v Praze Magistrát hlavního města Prahy. • Pro řízení o dávkách platí správní řád, z. č. 500/2004 Sb., s odchylkami stanovenými v zákoně o státní sociální podpoře. • Řízení o přiznání dávky je možno zahájit jen na návrh oprávněné osoby. Žádost musí být písemná, na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a podána u příslušného úřadu státní sociální podpory. • MPSV ČR a rovněž i úřad státní sociální podpory příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu. • Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje.

21. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příjem rozhodný pro přiznání dávky • Měsíční průměr příjmů rodiny = součet jednotlivých měsíčních příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. • Pro nárok na dávky nebo jejich výši je rozhodující částka životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu. • Osoba oprávněná, osoby společně posuzované, § 7 zákona o státní sociální podpoře, tj. rodina. • Osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

22. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Životní minimum • Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů pod níž nastává stav hmotné nouze. • Životní minimum vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni, k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.. č.  • Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální podpory, který zabezpečuje adresnou pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zákon č. 117/1995 Sb.). Je využíváno při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory. • Životní minimum v ČR má dvě části: a) základní osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti / nově jednotlivce b) společné potřeby domácnosti/nově společně posuzovaných osob Nově: Z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (od 1. 1. 2007), část dvanáctá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, změna zákona o životním a existenčním minimu Původně z. č. 463/1991 Sb., o životním minimu

23. Životní a existenční minimum, z. č. 110 /2006 Sb. • Životní minimum je minimální hranicí peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. • Existenční minimum je minimální hranicí příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. • Nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, poskytování pomoci upravuje zvláštní zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. • Životní minimum jednotlivce činí měsíčně 3 126, - Kč. • Životní minimum společně posuzovaných osob jsou částky odstupňovány podle pořadí osob, nejdříve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, pak nezaopatřené děti (§11 zákona o státní sociální podpoře). Pořadí posuzovaných osob se určí podle věku od nejstarší po nejmladší osobu.

24. Společně posuzované osoby • Úhrn částek životního minima všech osob v kalendářním měsíci, který předchází měsíci, v němž se posuzuje zda příjmy dosahují částek životního nebo existenčního minima.. • Rozhodný je věk, kterého dosáhne osoba v kalendářním měsíci, za který se životní minimum zjišťuje. • První posuzovaná osoba – 2 880, - Kč • Druhá posuzovaná osoba: 2600, - Kč – nad 15 let 2250, - Kč – nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 1960, - Kč – nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 1600, - Kč – nezaopatřené dítě do 6 let věku

25. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Konstrukce částky životního minima • Konstrukce životního minima je založena na skladebním principu, který umožňuje rozlišovat jakýkoliv typ domácnosti. Celkové životní minimum je součtem všech částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a jedné částky na společné potřeby. • U životního minima je uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu. • Částky životního minima jsou průběžně upravovány nařízením vlády podle vývoje spotřebitelských cen, aby byla zachována jejich reálná hodnota, k 1. lednu a lze je navýšit též v mimořádném termínu. • Vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřené růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud vývoj spotřebitelských cen vzrostl od poslední úpravy částek životního minima alespoň o 5 %.

26. Existenční minimum • Existenční minimum činí měsíčně 2020, - Kč, nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.

27. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad určení životního minima rodiny • Tříčlenná rodina (nezaopatřené dítě 16 let) ŽM matky (první dospělá osoba) 2880, - Kč ŽM otce (druhá dospělá osoba) 2600, - Kč ŽM dítěte 2250, - Kč ŽM rodiny celkem 7730, - Kč

28. Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

29. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Hlasový informační systém MPSV • 800-1-89810 • Občanům z celé České republiky jsou po celých 24 hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory.

30. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Přídavek na dítě • Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. • Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. Výše za kalendářní měsíc je dána násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. • Přídavek na dítě je poskytován ve třech úrovních (zvýšená, základní, snížená) odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. • Rodiny s příjmem vyšším než je 4,00 /od 1. 1. 2008 2, 40 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.

31. Přídavek na dítě od 1. 1. 2007, nezaopatřené dítě, které žije v rodině s příjmem nižším, než je čtyřnásobek životního minima rodiny, rozhodný je příjem za předchozí kalendářní rok.

32. Výše přídavku dle úrovně výměry měsíčně v Kč k 1. 1. 2007

33. Přídavek na dítě od 1. 1. 2008 Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, 40 • Dítě do 6 let 500, - Kč • Od 6 do 15 let 610, - Kč • Od 15 do 26 let 700, - Kč

34. Přídavek na dítě 2009 - 10 • Přechodné opatření má zmírnit negativní dopady krize na rodiny s dětmi. • S účinností od 1. července 2009 do 31. prosince 2010 se posouvá hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě z 2,4násobku životního minima rodiny na 2,5násobek. • Zároveň se zvyšuje měsíční částka přídavku na dítě o 50 Kč.

35. Přídavek na dítě od 1. červenec 2009 do 31.12. 2009(opět zrušeno od 1. 1. 2010) • Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než  2,5násobek částky životního minima rodiny. • Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. • Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.

36. Do 6 let Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let 550,- Kč 660, - Kč 750, - Kč Přídavek na dítě od 1. červenec 2009 do 31.12. 2009

37. Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny

38. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Sociální příplatek • Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. • U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí. • Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,00 ( změna s účinností od 1. 1. 2008, do té doby bylo 2,20) násobek životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek. • Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. • Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost.

39. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek od 1. 1. 2007

40. Sociální příplatek při rozhodném příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí měsíčně v Kč k 1. lednu 2007

41. Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí, dle věku nezaopatřeného dítěte a příjmu úplné rodiny v násobcích životního minima od 1. 1. 2008

42. Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek

43. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na bydlení • Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. • Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek (od 1. 1. 2009 už ne), od 1. 1. 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. • Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě.

44. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příspěvek na bydlení od 1. 1. 2007 • Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících).

45. Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2009

46. Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2009

47. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rodičovský příspěvek • Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. • Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek – výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. • Od 1.1.2005 rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. • Od února 2006 může dítě do 3 let navštěvovat jesle do 5 kalendářních dnů v měsíci, dítě, které dovršilo 3 roky, mateřská škola do 4 hodin denně. • Výše rodičovského příspěvku činila do 31. 12. 2006 částku 3635 Kč měsíčně. Pokud bylo rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3835 Kč měsíčně. • Od 1. ledna do 31. prosince 2007 činil 7 582,- Kč měsíčně, jde o 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2005.

48. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Rodičovský příspěvek • Souběh nároku na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči. • Náleží-li dítěti příspěvek na péči, snižuje se rodičovský příspěvek: Z důvodu II, III stupně nebo IV. stupně Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvá alespoň po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny tzn. v roce 2007 ve výši 3 791, - Kč. Je-li dítěti přiznán příspěvek na péči z důvodu I. stupně dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve výši 3 000, - Kč, náleží rodiči rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči, v roce 2007 činí rozdíl 4 582, - Kč.

49. Rodičovský příspěvek • Od 1. ledna 2007 činil 7 582, - Kč • Od 1. ledna 2004 existuje možnost výdělečné činnosti rodiče bez omezení nároku na dávku, zajistí-li rodič v době výdělečné činnosti péči o dítě jinou osobou • Souběh s příspěvkem na péči zavedeným doprovodným zákonem k zákonu o sociálních službách, nenáleží pokud byl na dítě přiznán příspěvek na péči ve stupni II. až IV.

50. Rodičovský příspěvek, od 1. ledna 2008 • 11 400, - Kč, ve zvýšené výměře – do 2 let věku dítěte • 7 600, - Kč, v základní výměře – do 3 let věku dítěte • 3 800, . Kč, ve snížené výměře – do 4 let věku dítěte • 3 000,- Kč, v nižší výměře (od 1. 1. 2009 nově) Přechodná ustanovení, čl. 24 části patnácté zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, původní výše náleží naposledy za prosinec 2007.