LOGISTICKÉ SYSTÉMY 13/14

1. LOGISTICKÉ SYSTÉMY13/14

2. Osnova přednášky Výrobní logistika • Předmět a cíl výrobní logistiky • Materiálové toky, řízení a rozbor • Metody rozmisťování objektů • CRAFT • Trojúhelníková • Kruhová

3. Předmět a cíl výrobní logistiky Výrobní logistika se obecně zabývá úkoly logistikyvoblastivnitropodnikovýchtransformací materiálových toku. Podnik představuje výrobní systém, který je součástí logistického řetězce sdružujícího dodavatele i odběratele. Na konci řetězce jezákazník, uspokojení jeho potřeb jepotvrzením účelnosti materiálového toku

4. Předmět a cíl výrobní logistiky • Předmětem výrobní logistikyje materiál v nejširším smyslu slovatzn.veškeré druhy materiálu od surovin po finálníprodukty, a to i v podobě nehmotných služeb. • Cílemvýrobní logistiky je zajišťovatv oblasti své působnosti účelnost materiálového toku (Klíčovou skutečností je, žemateriálové toky nejsou samoúčelné, jejich smyslem je uspokojení potřeb a požadavku zákazníka)

5. Řízení materiálového toku • Zahrnuje správu surovin, součástek, vyrobených dílů, balicích materiálů a zásob ve výrobě • Pokud se nezabezpečí efektivní a účinné řízení toku vstupních materiálů, výrobní proces nebude schopen vyrábět produkty za požadovanou cenu, a v době, kdy jsou tyto produkty požadoványpro distribuci zákazníkům

6. Řízení materiálového toku Nedostatek správných materiálů ve správné době : • zpomalení výroby či jejímu výpadku • vyčerpání hotových výrobků u producenta • vyčerpání zásob u zákazníka Jedna z nejdůležitějších činností v oblasti řízení toku materiálu je: • řízení ve spolupráci s logistickou funkcí dopravy materiálu směrem do podniku a v rámci podniku

7. Rozbor materiálového toku • Rozbor toku materiálu je důležitý především tam,kde náklady na dopravu a manipulaci s materiálem jsou vysoké ve srovnání s náklady na výrobní operace, skladování a kontrolu. • Rozboru toku materiálu zkoumá • nejefektivnější sled pohybu materiálu nutnými fázemi výrobního procesu • intenzitu (rozsah) těchto pohybů • Efektivní tok vyžaduje, aby materiál postupoval výrobním procesem progresivně bez zbytečných oklik a protisměrných pohybů.

8. Rozbor materiálového toku • Dopravní vzdálenosti jsou předem dány v souladu snavrhováním manipulace s materiálem. • Uspořádání (dispozici) lze změnit, prokáže-li se úsporaprostředků pro manipulaci. • Při zpracováníprojektů manipulace materiálem je potřeba znát: • místo nakládky a vykládky, • trasy, popř. již používané metody na těchto trasách, • velikosti předpokládané plochy pro jednotlivé činnosti(zatížení, resp. podlahový tlak, modul sloupů, výška podlaží apod.).

9. Rozbor materiálového toku • Pro návrhy nových uspořádání (dispozic) jsou charakteristické tři hlavní druhy toku materiálu: • přímý • ve tvaru písmene L, • ve tvaru písmene U. • Modifikace těchto tří druhů dispozičního uspořádání závodů je pak kruhový, resp. klikatý tok materiálu.

10. Rozbor materiálového toku • Nejcharakterističtější dominantní veličinou dispozičního uspořádání je • intenzita toku materiálu Qm, Qv, Qzna trase • manipulační výkon Cm, Cv, Cz. • Typické jednotky měření intenzity toku materiálu nebývají srovnatelné. (Například váha značného množství sypkého materiálu není z hlediska přepravitelnosti srovnatelná s tuhým materiálem stejné hmoty, karoserie vozu s jeho motorem…)

11. Rozbor materiálového toku • Proto při řešení obtížných manipulačních problémů používáme veličinového počtu MAG. • MAG udává základní hodnotu velikosti předmětu A (činitel rozměru, viz obr. č. 1 dále), kterou zvyšujeme nebo snižujeme s přihlédnutím k následujícím činitelům ovlivňující přepravitelnost: • A-rozměry, • B-hmotnost, • C-tvar, • D-nebezpečí poškození, • E-stav materiálu, • F-hodnota (cena) materiálu.

12. Rozbor materiálového toku • Hodnota 1 MAGodpovídá materiálu, který lze pohodlně držet v ruce, je dostatečně pevný, má kompaktní tvar, dá se stohovat, nepodléhá poškození, je dostatečně čistý, tuhý a stálý (Typickým příkladem je kostka suchého dřeva s objemem 10 palců kubických (16,4 cm3))

13. Rozbor materiálového toku • Hodnota přepravitelnosti se vypočítá z následující rovnice udávající velikosti činitelů přepravitelnosti B, C,D, E, F. MAG=A+[0,25.A.(B+C+D+E+F)] • MAG tedy umožňuje porovnávat intenzitu toků různých druhů materiálu nebo intenzitu toku materiálu po různých trasách.

14. Rozbor materiálového toku Výpočet velikosti hodnoty činitele A (podle objemu) v jednotkách MAG (Obr.1)

15. Rozbor materiálového toku Kategorie materiálu dle hmotnosti, tvaru, odolnosti a manipulovatelnosti

16. Rozbor materiálového toku • Materiálové toky se obvykle a znázorňují materiálového do Sankeyova diagramu, kde intenzita materiálového toku se přímo zakresluje do situačního plánu. Šířka jednotlivých proudů je úměrná intenzitě materiálového toku (v MAG) výroba sklad expedice příjem

17. Rozbor materiálového toku, graf P-Q • Pro analýzu a optimalizaci materiálových toků je důležitý rozbor různých druhů výrobků (nebo materiálu či součástí) ve srovnání s vyráběným množstvím každého jednotlivého druhu. • Z tohoto rozboru vychází většina projektů manipulace s materiálem a dopravy, skladování nebo plánování výroby.

18. Rozbor materiálového toku, graf P-Q Tento rozbor má charakter: • grafického rozdělení (seskupení) různých výrobků či položek resp.tabulky nebo výpočtu množství každého seskupení nebo každého výrobku

19. Rozbor materiálového toku, graf P-Q • Graf P-Q ukazuje typické druhy výrobků s velkým obratem a s malým obratem. • Položky v oblasti Mjsou často vhodné pro metody hromadné výroby(velká množství poměrně malého počtu výrobků nebo modifikací), • Položky v oblasti Jse musí vyrábět individuálně(zakázková nebo kusová výroba velkého množství různých výrobků v malých množstvích-objemech).

20. Rozbor materiálového toku, graf P-Q U výrob s pestrým sortimentem je možné dosáhnout efektivního řešení rozdělením výrobků a jejich výrob do dvou odlišných dispozic. Jednotlivé řešení dispozice, stejné pro všechny výrobky by mohlo být méně efektivním kompromisem. • Pro „mělkou“ křivku P-Q je vhodné použít univerzálního systému manipulace a jednotného typu dispozičního uspořádání pro všechny výrobky. (Větší část výroby je soustředěna ve střední části křivky, navrhneme v zájmu všeobecné efektivnosti jeden typ dispozičního řešení, i přesto, že výroba na obou koncích P-Q křivky nebude zcela efektivní.) • Pro „hlubokou“křivku je potřeba rozdělit výrobky, výrobní plochy do dvou odlišných dispozic a systémů manipulace i dopravy.

21. Metody rozmísťování objektů • Hlavní roli při rozmísťování (navrhování umístění) objektů hraje velikost materiálového toku v závislosti na délce trasy. • Ostatní faktory jako křížení toků,vhodnost rozmístění objektů v závislosti na výrobní návaznost apod. lze podchytit individuálním posouzením.

22. Metody rozmísťování objektů Metody řešení rozmístění objektů lze rozdělit na: • Metody matematického programování (Craft) • Metody posloupnosti: trojúhelníková, kruhová apod. • Stochastické metody rozmísťování objektů-pravděpodobnostní, např. Monte Carlo), • Kombinované metody.

23. Metody rozmísťování objektů A)CRAFT CRAFT - (Computerized Relative Allocation of Facilities Technique) Jedná se o nalezení minima kriteriální funkce manipulačního problému. Problém optimalizace vzájemné polohy objektů lze formulovat: • vij… počet jednotek materiálu pohybujících se mezi objekty i a j • uij…náklady na pohyb jednotky na jednotku vzdálenosti mezi i a j • lij… vzdálenost mezi objekty i a j

24. Metody rozmísťování objektů A)CRAFT Odtud: • Náklady na manipulaci celé produkcemezi objekty i a j na jednotku vzdálenosti: • Náklady na manipulaci jednotky produkcemezi objekty i a j na jejich vzdálenost:

25. Metody rozmísťování objektů A)CRAFT Náklady řešení rozmístění jednotlivých objektů: • Problém rozmísťovací • – konečný diskrétní počet matic L, „hledání té nejlepší“ za podmínky • Problém velikosti toku

26. Metody rozmísťování objektů B)Trojúhelníková metoda • Při řešení rozmístění objektů trojúhelníkovou metodou hledáme vzájemnou polohu objektů, mezi nimiž tečou materiálové toky. • Metoda vychází z předpokladu nejkratší přímé vzdálenosti mezi dvěma body (objekty) a je založena na předpokladu stejných vzdálenosti. • Za předpokladu přímého rozmísťování objektů márovnostranný trojúhelník nejmenší obvod při stejné ploše jiných trojúhelníků ostatních možných řešení(viz obr. č. 2).

27. Metody rozmísťování objektů B)Trojúhelníková metoda Obr. 2: Nejméně ekonomicky náročné umístění objektu C za pomocí trojúhelníkové metody řešení oproti nesprávným umístěním (C)

28. Metody rozmísťování objektů B)Trojúhelníková metoda

29. Metody rozmísťování objektů B)Kruhová metoda • Metoda vychází z požadavku nejkratšího největšího hmotového toku. • Součet součinů objemů materiálů a vzdálenosti musí být minimální. Tedy: kde ai… přepravní vzdálenost Gi… přepravní objem.

30. Metody rozmísťování objektů B)Kruhová metoda • Vzdálenost mezi dvěma objekty je zde dána množstvím přepravovaného materiálu. • Inverzí velikostí jednotlivých přepravovaných objemů dostáváme velikost poloměru kružnice ai, na jejichž obvodu by se objekt měl vyskytovat kde M je vhodné měřítko na základě znalosti výchozích míst a míst určení.

31. Metody rozmísťování objektů B)Kruhová metoda • Neumísťujeme objekty do konkrétní situace, ale hledáme vzájemnou polohu vůči sobě, přičemž platí, že každý objektem prochází právě tolik kružnic, kolik je v tomto objektu materiálových toků. • Řešení touto metodou se nedoporučuje u komplikovaných materiálových toků s větším počtem objektů.