1 / 31

Týden neklidu: Vysoké školy problémy, transformace a financování

Týden neklidu: Vysoké školy problémy, transformace a financování. František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Březen 2004. Obsah. Stav VŠ Aktuální problémy VŠ Reforma VŠ Reforma financování VŠ Závěr. Stav VŠ. Bílá kniha. G a lycea -

Download Presentation

Týden neklidu: Vysoké školy problémy, transformace a financování

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Týden neklidu:Vysoké školyproblémy, transformace a financování František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Březen 2004

  2. Obsah • Stav VŠ • Aktuální problémy VŠ • Reforma VŠ • Reforma financování VŠ • Závěr

  3. Stav VŠ

  4. Bílá kniha G a lycea - 30% populačního ročníku Maturita - 75% populačního ročníku Vstup do terciárního vzdělávání - 50% populačního ročníku 2003 145 767 Bakalářské studium 145 000 míst Soukromé VŠ Pomaturitní studium VOŠ 2003 64 362 30 000 míst Magisterské studium - 50 000 míst 10 000 míst 2003 15 543 Doktorské studium - 15 000 míst

  5. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

  6. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

  7. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

  8. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

  9. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

  10. Aktuální problémy VŠ

  11. Aktuální problémy VŠ • 1.1 Podfinancování vysokých škol ze státního rozpočtuspojené s nízkou podporou z podnikatelské sféry . • 1.2 Relativně nízký podíl řady vysokých škol na základním a aplikovaném výzkumu. • 1.3 Růst počtu studentů vysokých škol při chybějícím neuniverzitním sektoru. • 1.4 Přílišný důraz na kvantitativní hlediska. • 1.5 Nižší schopnost získat odborníky mezinárodního významu.

  12. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 Počet žáků Dotace na žáka Změna rozpočtu

  13. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 ČR 1995-2000 o 50 % více studentů normativ 68 %

  14. Aktuální problémy VŠ • 1.6 Nepříznivé věkové složení akademických pracovníků. • 1.7 Malá schopnost oslovit talentované studenty. • 1.8 Pomalý přechod na strukturovaný model v některých oborech. • 1.9 Chybějící ucelený systém hodnocení a multikriteriálního srovnávání.. • 1.10Administrativní složitost v oblasti hospodaření. • 1.11Nedostatečná nabídka ubytovacích služeb.

  15. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 ČR velmi nízké výdaje na výzkum a vývoj na VŠ

  16. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 Trend se podařilo v letech 2001 - 2004 zastavit, nikoliv však zvrátit

  17. Reforma VŠ

  18. Reforma VŠ • 2.1 Přechod na strukturovaný model o třech vrstvách (bakalářský, magisterský, doktorský stupeň). • 2.2 Doplnění struktury vysokých škol oneuniverzitní sektor. • 2.3 Výraznější uplatnění vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti vysokých škol (fakult).

  19. Reforma VŠ • 2.4 Významnější podpora péči o lidské zdroje pro oblast vědy. • 2.5 Posílení vazby mezi vzdělávací činností a činností v oblasti výzkumu a vývojena univerzitních i neuniverzitních vysokých školách. • 2.6 Zásadní zvětšení podílu vysokých škol na celoživotním vzdělávání občanů. • 2.7 Plně rozvinout účelnou mobilitu studentů a akademických pracovníků.

  20. Reforma VŠ • 2.8 Dosáhnout větší otevřenosti vysokých škola v maximální míře odstranit administrativní omezení a regulace v přístupu ke vzdělávání pro občany ČR, zemí EU i státní příslušníky dalších zemí. • 2.9 Řešitsociální otázky spojené se studiem na vysokých školách. • 2.10 Prosadit potřebnou legislativní úpravu vedoucí ke zjednodušení pravidel v oblasti financování vysokých škol, i v obecných normách pro vzdělávání i výzkum a vývoj.

  21. Kdyby ČR investovala do terciárního sektoru jako Maďarsko, byl by rozpočet VVŠ o 9 mld. Kč vyšší Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003

  22. Reforma financování VŠ

  23. Reforma financování VŠ • 3.1 Zmírnit váhu ryze kvantitativních hledisek ve financování vysokých škol. • 3.2 Posílit hodnocení výkonu podle výstupních parametrů (počet absolventů a jejich pozice na trhu práce apod.). • 3.3 Do rozpočtových ukazatelů zahrnout další charakteristiky, které mají ve vztahu ke studijnímu programu, fakultě či vysoké škole i kvalitativní význam, resp. odpovídají jejich různému poslání.

  24. Reforma financování VŠ • 3.3 Legislativně, daňově i propagačně podpořit možnosti vícezdrojového financování činnosti vysokých škol. • 3.4 Přijmout a naplňovat střednědobý výhled financování vysokého školství z veřejných zdrojů (včetně zdrojů regionálních) v oblasti vzdělávání a výzkumu a vývoje s dosažením stavu, který odpovídá členství a očekávané roli ČR v EU.

  25. Reforma financování VŠ • 3.5 Vytvořit finanční předpoklady k mobilitě studentů a akademických pracovníků, a to včetně přijímání cizích státních příslušníků na naše vysoké školy. • 3.6 Podpořit prokázanou úspěšnou činnost vysokých škol v evropském prostoru vědy a při zapojení studentů do oblasti výzkumu a vývoje.

  26. Reforma financování VŠ • 3.7 Podpořit úspěšnou realizaci doktorských studijních programů, zejména pak v rámci evropských a světových sítí. • 3.8 Změnit pravidla finanční podpory na ubytování studentů(veřejných i soukromých vysokých škol) a tím odstranit podstatné nerovnosti v přístupu k těmto službám.

  27. Závěr

  28. Kritické faktory úspěchu • Kategorizace univerzit je nevhodná. • Institucionální financování na úrovni fakult či studijních programů může být základem pro objektivizované hodnocení kvality. • Vzdělávání a věda patří pod jednu střechu. Jejich vyvážená kombinace by měla být ceněna. • Pravidla pro specifický výzkum by měla respektovat objektivní zjištění. • Je nutné měřit a srovnávat.

  29. Jak je projevuje kvalita univerzity?

  30. Kvalita instituce • U každého subjektu či jednotlivce rozvíjí ty vlastnosti, které jsou jeho přednostmi, tj. umožní úspěch. • Je atraktorem (přitahuje lidi, projekty), je vyhledávaným partnerem. • Je schopna sebereflexe, analýzy, otevřeného hodnocení. • Dovede se zbavovat zátěže minulosti a zpracovat nové výzvy. • Neplete si korektnost s kupováním loajality.

  31. Děkuji za pozornost.Děkuji Vám za vše, co jste udělali a děláte pro vysoké školství.Rada vysokých škol se díky Vám necítí osamocena. Je dobře, že používáme různých prostředků.

More Related