1 / 37

Hydrogeologický geoinformační systém

Hydrogeologický geoinformační systém. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra kartografie a geoinformatiky. Vypracovala: Renata Janglová Vedoucí magisterské práce: Mgr. Blanka Hálková-Malá. Cíle magisterské práce:.

arawn
Download Presentation

Hydrogeologický geoinformační systém

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Hydrogeologický geoinformační systém UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra kartografie a geoinformatiky Vypracovala: Renata Janglová Vedoucí magisterské práce: Mgr. Blanka Hálková-Malá

  2. Cíle magisterské práce: • využít postupů geoinformatického modelování k vytvoření obecného hydrogeologického modelu území • aplikace hydrogeologického modelu pro oblast Českého krasu v systému ARC/INFO 8.0.2.

  3. Vrstvy hydrogeologického systému: • Topografický základ • Tematická náplň

  4. vodní toky vodní plochy vrstevnice lesní porosty sady komunikace obrysy obcí a měst povrchové lomy a kaliště hranice zájmového území celky územního členění hranice chráněných území kilometrové souřadnice Topografické údaje:

  5. Tematická náplň : • Rozsah kolektorů a izolátorů • Předpokládané směry proudění podzemní vody • Bodová data z terénního měření konduktivity vody • Bodová data vytvořená z databází Geofondu ČR

  6. Vysvětlení hydrogeologických pojmů: • Hydrogeologický izolátor je geologické těleso, které ve srovnání s bezprostředně přilehlým horninovým prostředím propouští daleko méně podzemní vody. • Hydrogeologický kolektorje geologické těleso, které ve srovnání se svým bezprostředním okolím propouští více vody. • Konduktivita je charakteristika vody, která vyjadřuje její vodivost respektive odpor. (komplexní, snadno měřitelná charakteristika vody, která může částečně nahradit rozsáhlé chemické rozbory s mineralizací)

  7. Vstupní data : • Pro topografické údaje • Vybrané vrstvy DMÚ-25 • Pro tematické údaje • Základní Geologická mapa ČSSR 1:25 000 • Geologická mapa odkrytá 1:25 000 • Tabulková data z šetření prováděna hydrogeology z PřF UK • Tabulková data s informacemi o vybraných vrtech z geodatabází Geofondu ČR • Náčrt předpokládaných směrů proudění podzemní vody v černobílých kopiích Odkrytých geologických map, který vytvořili hydrogeologové PřF UK

  8. Názvy vrstev: geometricko-topologicko-strukturní typ objektu zkratka obsahu vrstvy blk_p Použité geometricko-topologicko-strukturní typy objektů • _b ...............bodová vrstva • _l ...............liniová vrstva • _p ...............polygonová vrstva • _t ...............TIN • _g ...............GRID • _i ...............rastr • _h ...............Thiessenovy polygony

  9. Postup zpracování: • vytvoření topografických vrstev • vytvoření základních tematických vrstev • zpracování tabulkových dat geofondu

  10. Postup zpracování: • vytvoření topografických vrstev • vytvoření základních tematických vrstev • zpracování tabulkových dat geofondu

  11. Tvorba topografických vrstev • Vrstvy vygenerované z DMÚ-25: • Vrstvy vygenerované z textových souborů: kilometrové linie (kms_l) zájmová oblast (hrn_p)

  12. DMÚ-25: • vektorová databáze topografických informací o území • odpovídá vojenským topografickým mapám 1:25 000 • data jsou poskytována ve formátech: • ARC/INFO coverage • ARC/INFO Library • ESRI shapefile • data jsou poskytována v souřadnicových systémech: • v S-42 • S-JTSK • WGS-84

  13. celkově popisuje 170 objektů rozdělených do sedmi okruhů: tematický okruh objektů počet objektů vodstvo 30 komunikace 22 potrubní, energetické a telekomunikační trasy 8 rostlinný a půdní kryt 15 sídla, průmyslové a jiné topografické objekty 44 hranice a ohrady 7 terénní reliéf 22 DMÚ-25 - Katalogtopografickýchobjektů: • seznam neutajovaných typů topografických objektů a jevů a seznamy jejich kvalitativních, kvantitativních a popisných vlastností, které jsou předmětem zobrazování v DMÚ-25

  14. WORKSPACE ( 1 MAPOVÝ LIST ) ARC ( prostorové informace ) INFO ( databáze) VRSTVA : VRSTVA.XXX Organizace dat DMÚ-25 v systému ARC/INFO: bod_b.pat linie_l.aat plocha_p.pat = STYP (typ objektu) NASE-ID ID HODNOTA KTO

  15. Postup vygenerovaní vrstev z DMÚ-25: • pouhou editací a výběrem stávajících prvků z DMÚ 25 • podle jednoduchého skriptu jazyka AML: • spojení šesti dílčích vstupních vrstev (z šesti workspace) • znovusestavení topologie • oříznutí vzniklé vrstvy polygonem z vrstvy hrn_p • vstup atributových údajů • spojení šesti dílčích tabulek do jedné • propojení s atributovou tabulkou vrstvy

  16. Postup zpracování: • vytvoření topografických vrstev • vytvoření základních tematických vrstev • zpracování tabulkových dat geofondu

  17. Postup zpracování: • vytvoření topografických vrstev • vytvoření základních tematických vrstev • zpracování tabulkových dat geofondu

  18. Tvorba základních tematických vrstev • vymezení hydrogeologických těles podle horninového prostředí (rozsah kolektorů a izolátorů) • předpokládané směry proudění podzemní vody • bodově znázorněná konduktivita vody

  19. Hydrogeologická tělesa Českého krasu: • podložní izolátor, který je tvořen horninami siluru a jeho podloží • hlavní kolektor tvoří horniny pražského a lochkovského souvrství • nadložní izolátor tvořený třebotovskými a chotečskými vápenci a dalejskými břidlicemi • izolátor srbského souvrství • tělesa zlíchovského souvrství, která tvoří komplexy s proměnou funkcí

  20. Postup tvorby vrstvy horninového prostředí (hrn_p) • digitalizace Základních geologických map ČSSR 1:25 000 a Geologických map odkrytých 1:25 000 na skeneru CONTEX FSC 3040 CHROMA s rozlišením 200 dpi • přiřazení souřadnic JTSK rastrovým obrazům (REGISTER a RECTIFY) • vektorizace mapového podkladu • vybudování polygonové topologie • oříznutí vrstvy podle polygonu hrn_p • vstup atributových informací • přidání položky do atributové tabulky SOUVRST (písmenná zkratka souvrstvích, která tvoří dané hydrogeologické těleso)

  21. Postup tvorby vrstvy předpokládané směry proudění (smr_l) • obdoba tvorby předchozí vrstvy - rozdíly pro vstup atributových informací • přidání položek do atributové tabulky: • TYP - uchovává informaci o typu proudění podzemní vody (přírodní X ovlivněné či vyvolané antropogenní činností • C_PROUD neboli číslo proudění, které odpovídá číslu v podkladovém materiálu

  22. Postup tvorby vrstvy konduktivita (knd_b) vytvořeny dva soubory z původní tabulky s naměřenými daty: • textový s pořadovým číslem zájmového bodu a souřadnicemi X a Y • příkazem GENERATE převeden do bodové vrstvy • vybudování topologie • tabulka ve formátu dbf, která obsahovala pořadové číslo bodu, popis objektu (OBJEKT), konduktivitu (KND) a nezaměnitelné číslo měřícího bodu (NCB) • příkazem DBASEINFO převedena na tabulku v databázi INFO • propojení INFO tabulky a atributové tabulky příkazem JOINITEM

  23. Postup zpracování: • vytvoření topografických vrstev • vytvoření základních tematických vrstev • zpracování tabulkových dat geofondu

  24. Postup zpracování: • vytvoření topografických vrstev • vytvoření základních tematických vrstev • zpracování tabulkových dat geofondu

  25. Zpracování tabulkových dat Geofondu ČR • výběr nejdůležitějších charakteristik vody, zjistitelných z databází Geofond ČR, zejména z Databáze hydrogeologických objektů • rozdělení databáze na dílčí tabulky • vygenerování bodových vrstev s prostorovou informací o lokalizaci vrtů • vybudování topologie • propojení INFO tabulek s atributovými tabulkami bodových vrstev • vytvoření Thiessenových polygonů • vytvoření TIN struktur

  26. Vybrané charakteristiky vody • hladina podzemní vody před čerpací zkouškou • koncová hloubka čerpacího intervalu • průměrná hloubka hladiny podzemní vody • maximální hloubka hladiny podzemní vody • minimální koeficient filtrace • minimální koeficient transmisivity • minimální využitelná vydatnost • mineralizace podzemní vody • obsah Cl v podzemní vodě • obsah NO3 v podzemní vodě • obsah HCO3 v podzemní vodě • obsah SO4 v podzemní vodě

  27. Vizualizace dat: • modul ARCPLOT • vytvoření souborů se symboly HGIS.lin a HGIS.shd • vytvoření skriptů jazyka AML a jejich použití • vytváření náhledů dat v „GIS prohlížečce“ ArcMap • převedení mapové kompozice do formátu periferního zařízení • tisk na periferních zařízení: • Hewlett Packard DeskJet 930C Series • Hewlett Packard LaserJet 1200 Series PCL 6 • Hewlett Packard DesignJet 750C+ (E/A0)

  28. Závěr: • byl vytvořen model HGIS se třemi základními tematickými údaji: • rozsahem izolátorů a kolektorů • předpokládanými směry proudění podzemní vody • konduktivitou • byly zpracovány databáze Geofondu ČR • byl aplikován model HGIS pro území Českého krasu • největší důraz byl kladen naplňování systému

  29. Děkuji za pozornost UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra kartografie a geoinformatiky Vypracovala: Renata Janglová Vedoucí magisterské práce: Mgr. Blanka Hálková-Malá

More Related