Mgr. Jolana Tátosová RNDr. Evžen Stuchlík CSc.

1. Chironomidae (Diptera) profundálu vysokohorských jezer (Vysoké Tatry, Slovensko) v různém stupni acidifikace Mgr. Jolana Tátosová RNDr. Evžen Stuchlík CSc.

2. Klasifikace tatranských jezer Vysokohorská jezera • vzhledem ke své odlehlé poloze představují člověkem nenarušené přirozené biotopy. • i zde se však projevily antropogenní vlivy v podobě dálkového atmosférického transportu látek (oxidy síry a dusíku, toxické organické a radioaktivní látky). Ty způsobily v 70. letech minulého století acidifikaci povrchových vod. Tatranská jezera byla v různé míře zasažena acidifikací také a podle hodnot alkalinity (A) jezerní vody byla rozdělena do tří skupin:

3. Cíle práce Makrozoobentos mediálu vysokohorských jezer tvoří především zástupci čeledi Chironomidae a řádu Oligochaeta. O larvách pakomárů je známo, že jejich taxonomické složení dobře odráží kyslíkové a potravní poměry v nádrži. Našim cílem bylo zjistit, zda se změny chemismu vody a biomasy planktonu vyvolané acidifikací projevily také u profundálních zástupců čeledi Chironomidae (Diptera) vysokohorských jezer.

4. METODIKA Sledovaných 17 jezer bylo vybráno na základě dřívějších studií a reprezentují skupiny jezer v různém stupni acidifikace a s různým typem povodí. S výjimkou Velkého Hincova plesa jsou všechna jezera bez rybí obsádky.

5. Tab.1. Morfometrie, chemické parametry vody a množství chlorofylu-a ve sledovaných jezerech (Kopáček et al., 2000) Typ povodí: R - skály, M – louky, DP - kosodřevina, F – forest Kód jezer: LAD = Ľadové, PUS = Pusté, ZKR = Zelené Krivánské, NTE = Nižné Terianske, VHI = Velké Hincovo, MHI = Malé Hincovo,VEL = Velické, VFU = Vyšné Furkotské, VWA = Vyšné Wahlenbergovo, NWA – Nižné Wahlenbergovo, VZ – Velké Žabie (Mengus.), BAT = Batizovské, STA = Starolesnianske, SES = Sesterské, SLA = Slavkovské, VTE = Vyšné Terianske, JAM = Jamské

7. METODIKA Sledovaných 17 jezer bylo vybráno na základě dřívějších studií a reprezentují skupiny jezer v různém stupni acidifikace a s různým typem povodí. S výjimkou Velkého Hincova plesa jsou všechna jezera bez rybí obsádky. Sediment byl odebírán na podzim v letech 1987 – 1991 pomocí drapáku Eckman – Birge (212,67 cm2), z každého jezera vždy 2 drapáky. Získaný materiál byl proprán na sítu 380 m a v polyetylenové láhvi fixován 4% formalínem.

8. VÝSLEDKY Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace • abundance a počet taxonů larev pakomárů

10. VÝSLEDKY Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace • abundance a počet taxonů larev pakomárů • taxonomická struktura larev pakomárů

11. Tab.2. Klasifikace jezer podle pH jezerní vody a jejich polohy Přerušovaná čára uprostřed – hranice lesa V závorce je uveden počet jezer, které danou skupinu reprezentují = výskyt TNG = výskyt TNL = výskyt MPS = výskyt CHIR LEGENDA: PRO – Procladius sp. PSD – Pseudodiamesa nivosa TNG – Tanytarsus gregarius gr. TNL – T. lugens gr. CHIR – Chironomus sp. HTM – Heterotrissocladius marcidus MPS – Micropsectra sp. ZAL – Zalutschia tatrica PTN – Paratanytarsus austriacus cf.

12. VÝSLEDKY Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace • abundance a počet taxonů larev pakomárů • taxonomická struktura larev pakomárů • dlouhodobé změny v druhovém složení larev pakomárů • druhová skladba +/- nezměněna • potvrzena Zalutschia tatrica v Sesterském a Chironomus sp. v Jamském a Slavkovském plese

13. ZÁVĚRY • Celková abundance a počet druhů pakomárů v jezerech v různém stupni acidifikace • počet larev pakomárů obývajících profundál tatranských jezer nezávisí na stupni acidifikace těchto jezer • rovněž počet druhů pakomárůse v jednotlivých kategoriích jezer významně neliší • oba dva parametry však vykazovaly negativní lineární závislost na maximální hloubce jezera, což může souviset s teplotními poměry u dna

14. ZÁVĚRY 2. Taxonomické složení larev čeledi Chironomidae v jezerech v různém stupni acidifikace • taxonomické složení pakomárů se v jezerech v různém stupni acidifikace lišilo, a rozdíly byly zjištěny rovněž souvislosti polohou jezer • larvy T. gragarius gr. se vyskytovaly pouze v silně acidifikovaných jezerech s větší koncentrací fytoplanktonu • v silně acidifikovaných jezerech s velkým množstvím organických látek na hranici lesa a v dystrofních jezerech se vyskytovaly larvy rodu Chironomus • larvyT.lugens gr. a larvy r. Micropsectra jsme nacházeli v neacidifikovaných jezerech a přežívaly i v acidifikací ohrožených jezerech s extrémně nízkými koncentracemi fytoplanktonu

15. ZÁVĚRY 3. Vliv acidifikace na taxonomické složení pakomárů vysokohorských jezer • historické údaje o taxonomickém složení pakomárů mediálu jezer ve Vysokých Tatrách chybí • porovnání našich výsledků a nejstarších existujících dat z 30. let minulého století, jejichž interpretace je vzhledem ke zvolené metodice obtížná, neumožňuje vyslovit jednoznačný závěr zda acidifikace ovlivnila druhové složení pakomárů v tatranských jezerech • z paleolimnologické studie datovaného sedimentu silně acidifikovaného Starolesnianského plesa však vyplývá, že v minulosti přítomné larvy Tanytarsus lugens gr. byly nahrazeny larvami T. gragarius gr. K tomuto jevu došlo v období, kdy v jezeře prudce pokleslo pH a vzrostla koncentrace reaktivního hliníku

16. Stuchlík et al., 2002

17. Jamské pleso, září 2001, voda 8°C