1 / 66

K čemu může být dobré přírodovědné vzdělávání?

K čemu může být dobré přírodovědné vzdělávání?. RNDr. Eva Hejnová, Ph.D. Katedra fyziky Přírodovědecká fakulta UJEP Ústí nad Labem. Čím se budeme zabývat?. Studijní obory na Přírodovědecké fakultě v Ústí nad Labem Historické okénko - Přírodovědné vzdělávání v našich zemích

keith-schultz
Download Presentation

K čemu může být dobré přírodovědné vzdělávání?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. K čemu může být dobré přírodovědné vzdělávání? RNDr. Eva Hejnová, Ph.D. Katedra fyziky Přírodovědecká fakulta UJEP Ústí nad Labem

  2. Čím se budeme zabývat? • Studijní obory na Přírodovědecké fakultě v Ústí nad Labem • Historické okénko - Přírodovědné vzdělávání v našich zemích • Zajímavé výsledky z některých mezinárodních výzkumů • Aktuální situace ve vzdělávání na ZŠ a víceletých gymnáziích v České republice • České a zahraniční projekty, které řeší problematiku integrace přírodovědných předmětů • Integrovaná výuka a příprava učitelů v evropských zemích • Postoj českých učitelů k integraci přírodovědných předmětů • Informace o studijním oboru Přírodovědné vzdělávání

  3. Učitelské studijní obory zahrnující fyziku na PřF UJEP v akademickém roce 2008-09 Vysvětlivky: T – typ studia, B - bakalářský, N – navazující magisterský, F – forma studia, P – prezenční, K - kombinovaný

  4. Počty zapsaných studentů v 1. ročníku v akademickém roce 2008-09 Vysvětlivky: T – typ studia, B - bakalářský, N – navazující magisterský, F – forma studia, P – prezenční, K - kombinovaný

  5. Vymezení pojmu integrovaná výuka • Co je to integrovaná výuka • spojení učiva jednotlivých učebních předmětů nebo kognitivně blízkých vzdělávacích oblastí v jeden celek • uplatňují se mezipředmětové vazby • výuka není založena na předmětovém kurikulu, ale vychází z tzv. integrovaného kurikula Integrovanou výuku lze chápat jako • konsolidování učiva – sjednocení různých (většinou dvou) předmětů v samostatný učební předmět (chemie-fyzika)  vnější integrace • koncentrování učiva – propojení a sjednocení poznatků z kognitivně blízkých oborů v jeden celek, který je prezentován v samostatném učebním předmětu, který řeší problém současně z různých hledisek (např. pohled na vzduch z hlediska biologie, fyziky, chemie, techniky,…)  vnitřní integrace • koordinaci učiva – využívání vztahů mezi dílčími tématy jednotlivých učebních oborů

  6. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích Některé texty a obrázky byly převzaty z prezentace PhDr. J. Škody, Ph.D. a z publikace L. Podroužek: Integrovaná výuka na základní škole. Fraus, Plzeň 2002.

  7. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích

  8. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích

  9. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích

  10. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích • 1933 Definitivní učební osnovy pro obecné školy první pokus o zavedení • integrovaných učebních předmětů • Přírodozpyt • integrovány fyzika a chemie (vnější integrace) • společná témata (voda,..) • snahy o zahrnutí učiva přírodopisu • 30. léta – hledání různých koncentračních středů vyučování • koncentrace podle fyzikálních jednotlivostí (věcí nebo jevů)  Výroba svíček • koncentrace podle životních skupin  Zahrada, Dům a dvůr • koncentrace podle přeměn energií • koncentrace na podkladě dětské práce – projektová výuka, princip činné školy • koncentrace na biologickém základě (Vlast – příroda, Ochrana, Tvar a pohyb, Výměna látek, Boj o život, Člověk v boji o život)

  11. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích

  12. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích • 1948 Učební plány a učební osnovy pro školy národní a střední  na 2. stupni • byly zavedeny samostatné učební předměty • předměty jako zmenšeniny vědních disciplín • cyklické upořádání učiva – zaměřeno zejména na kognitivní oblast • duplikování učiva • atomizace žákovského poznání • problematika mezipředmětových vazeb – ponechána na vyučujících

  13. Přírodovědné vzdělávání v našich zemích • 1991 Učební plán a osnovy pro základní školy  uvolnění závaznosti učebních osnov (ze 100% na 70%) • 1995 Standard základního vzdělávání • větší důraz na mezipředmětové vazby • modelové učební programy - Obecná škola (1996), Základní škola (1996), Národní škola (1997) bloky předmětů  Poznávání přírody – Př, Fy, Che Technika – Fy, Che, Pv Poznávání přírody - kmenové učivo (výběr) Metody poznávání přírody, Pokus a frontální práce z fyziky, Vzduch, Voda v přírodě, Poznávání přírodních zákonů a jevů pomocí fyzikálních veličin, Světlo a jeho vlastnosti, Elektrické jevy, Jaderná energie

  14. Shrnutí historického vývoje • zavádění integrované výuky na 2. st. ZŠ v našich školách nemá širší tradici • ve 30. létech – otevřena a zkoumána problematika integrace učiva • později pouze vyhledávání mezipředmětových vazeb

  15. Další studium a budoucí povolání žáků v mezinárodním výzkumu PISA

  16. Několik výsledků projektu ROSE (The Relevance of Science Education)

  17. Několik výsledků projektu ROSE (The Relevance of Science Education)

  18. Co bych se chtěl učit? Nakolik jsou pro Tvé učení zajímavá následující témata? Nejzajímavější témata ZŠ • Pohlaví a rozmnožování (3,209) • Proč sníme, když spíme a co mohou sny znamenat (3,207) • Jaké je to být ve stavu beztíže (3,137) • Jevy, které stále ještě nejsou schopni vědci vysvětlit (3,128) • Možnost života mimo Zemi (3,110) GYMNÁZIUM • Jevy, které stále ještě nejsou schopni vědci vysvětlit (3,404) • Jaké je to být ve stavu beztíže (3,277) • Možnost života mimo Zemi (3,214) • Rakovina, co známe a jak ji můžeme léčit (3,165) • Jak poskytnout první pomoc a používat základní lékařské vybavení (3,125)

  19. Co bych se chtěl učit? Nejméně zajímavá témata ZŠ • Symetrie a vzory na listech a květech (1,550) • Jak se přemění surová ropa na jiné materiály jako plasty a textilie (1,678) • Jak rostliny rostou a rozmnožují se (1,846) • Atomy a molekuly (1,848) • Jak někdy vědecké myšlenky provokují náboženství, autoritu a tradici (1,920) Gymnázium • Symetrie a vzory na listech a květech (1,540) • Jak se přemění surová ropa na jiné materiály jako plasty a textilie (1,730) • Jak rostliny rostou a rozmnožují se (1,856) • Detergenty, mýdla a jaká je jejich funkce (1,936) • Atomy a molekuly (1,951)

  20. Aktuální situace ve vzdělávání na ZŠ a víceletých gymnáziích v České republice • Schválen nový školský zákon (2004) • Rámcový vzdělávací program • Školní vzdělávací programy • Co nového přináší RVP? • volnost při tvorbě tematického plánu • využití inovativních a alternativních metod výuky • možnost integrace výuky

  21. Soustava kurikulárních dokumentů Národní program vzdělávání Státníúroveň Rámcové vzdělávací programy RVP GV Jiné RVP RVP PV RVP ZV RVP SOV Školní vzdělávací programy Školníúroveň ŠVP GV ŠVP ZV ŠVP PV ŠVP SOV

  22. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) Průřezová témata • Osobnostní a sociální výchova • Výchova demokratického občana • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech • Multikulturní výchova • Enviromentální výchova • Mediální výchova

  23. Co přináší RVP nového? Přírodovědné vzdělávání CÍL PROSTŘEDEK

  24. Projekty v České republice, které se zabývají problematikou integrace přírodovědných předmětů Konstruktivismus a jeho aplikace v integrovaném pojetí přírodovědného vzdělávání (GAČR 406/05/0188), 2005-07 Vedoucí řešitelka projektu: Prof. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc. • Řešitelská pracoviště (PřF UP Olomouc, PF UHK, Centrum humanitních studií Univerzity T. Bati Zlín) • publikace (http://www.science.upol.cz/) • Bibliografie publikací k projektu • Integrovaná přírodověda • Projekt didaktického systému integrované výuky přírodovědných předmětů (biologie, fyzika, chemie) • Počáteční vzdělávání učitelů přírodovědy

  25. Učební plán dvouoborového učitelského studia studijního oboru Přírodověda v ak. roce 2006-07 (bakalářský program)

  26. Návrh učebního plánu dvouoborového učitelského studia studijního oboru přírodověda (bakalářský program)

  27. Učební plán dvouoborového učitelského studia studijního oboru Přírodověda v ak. roce 2006-07 (navazující mgr. program)

  28. Učební plán dvouoborového učitelského studia studijního oboru Přírodověda v ak. roce 2006-07 (navazující mgr. program)

  29. Modulární přístup v počátečním vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů pro střední školy (ESF 0263), 2005-07 Vedoucí projektového týmu: Prof. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc. (prof. Martin Bílek – PF UHK) http://esfmoduly.upol.cz/index.html • Vybrané moduly • Bílek M., Rychtera J. a Slabý A.: Integrovaná výuka přírodovědných předmětů. UP Olomouc 2008. • Bílek M., Rychtera J. a Slabý A.: Konstruktivismus ve výuce přírodovědných předmětů. UP Olomouc 2008. • Nezvalová D. a kol.: Kompetence a standardy v počáteční přípravě učitele přírodovědných předmětů (biologie, fyziky, chemie) a matematiky pro střední školy. UP Olomouc 2007. • Nezvalová D.: Moduly pro profesní přípravu učitele přírodovědných předmětů a matematiky. UP Olomouc 2008. • Nezvalová D. a kol.: Počáteční vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů a matematiky. UP Olomouc 2007.

  30. Študijný program učiteľského vzdelávania: Biológia v integrácii schémiou a fyzikou Ľubomír Held – Peter Čerňanský – Alfréd Trnka – Andrea Urbanová Pedagogická fakulta Trnavskej Univerzity v Trnave

  31. Povinné jednotky v 1. ročníku bakalárskeho stupňa študijného programu

  32. Povinné jednotky v 2. ročníku bakalárskeho stupňa študijného programu

  33. Povinné jednotky v 3. ročníku bakalárskeho stupňa študijného programu

  34. Povinne voliteľné jednotky bakalárskeho stupňa študijného programu

  35. Povinné jednotky v 1. ročníku magisterského stupňa študijného programu

  36. Povinné jednotky v 2. ročníku magisterského stupňa študijného programu

  37. Povinne voliteľné jednotky magisterského stupňa študijného programu

  38. Přírodovědné integrované výukové projekty v zahraničí • Nuffield Combined Science – Velká Británie 60. léta 20. st. – změny v obsahu přírodovědného vzdělávání • pochopení vědeckého přístupu k řešení problému • orientace na nejmodernější stav vědeckého poznání • individuální a tvůrčí plánování výuky I. část, vybrané oddíly Svět kolem nás Pohled na některé případy Jak začínají věci žít Vzduch Elektřina II. a III část, vybrané oddíly Voda Studium vlastností vody Pohyb vody Co je to voda Může elektřina protékat vodou (vodnými roztoky) Pozorování Malé věci Země Hmyz Energie

  39. Přírodovědné integrované výukové projekty v zahraničí • Individualized Science (1984) – USA pětiletý systém výuky Science – 5. až 9. ročník • zajímavý metodický přístup – důraz kladen na motivaci • těžiště výuky je v činnosti žáků • empirická úroveň poznání – převládá manuálně operační přístup • SCIS (Science Curriculum Improvement Study) - USA pětiletý systém výuky Science – 5. až 9. ročník • žák si volí téma, kterému se chce věnovat • aktivita a samostatnost žáka při učení  přírodovědná látka je jen nástroj • Přírodní vědy a technika (Science and Technology) - Kanada pět základních linií, které jsou rozvíjeny od 1. do 8. ročníku • Životní systémy • Hmota a materiály • Energie a řízení • Struktury a mechanismy • Země a vesmírné systémy

  40. Co mají projekty společného? • podrobné a komplexní výukové materiály • snaha o individualizované učení • přírodovědná látka pouze jako nástroj • cíl – naučit žáky experimentovat, pozorovat a popisovat jevy, hodnotit je, klasifikovat a nacházet zobecnění užitečná pro život

  41. Přírodovědné integrované výukové projekty v zahraničí • O teple • O zvuku • O světle • O magnetismu • O elektrickém proudu • O tělesech a silách • O látkách a látkových přeměnách • integrovaný předmět Fyzika/Chemie – Německo (Dolní Sasko) – 70. léta z učebnice pro 5. a 6. ročník • Zážitek z fyziky a chemie (Erlebnis Physik/Chemie) – Německo (2001) z učebnice pro 8. a 9. ročník (2. díl) • Světlo • Zvuk • Využití elektrické energie • Vzduch • Voda • … • O elektřině • Elektronika a zpracování informací • Elektromotor a generátor • Síly • Tlak v kapalinách a plynech • projekt Natur und Technik – Německo (Sasko) • do češtiny byl v přeložen z německého originálu „Naturwissenschaften“ (Cornelsen Verlag, Berlin 1998) v nakl. Fraus projekt Člověk a příroda – učebnice pro integrovanou výuku (Vzduch, Voda, Půda, Zdraví, Energie, Informace a komunikace)

  42. Přírodovědné integrované výukové projekty v zahraničí • integrovaný předmět fyzika/chemie/biologie - Německo (Bavorsko) 5. -7. roč. -2 hodiny, 8.-10. roč. 3 hodiny (Hauptschule) příprava učitelů na bavorských univerzitách ve 2. pol. 90. let rozšířena na 3 až 4 předměty • projekt PCB (Physik-Chemie-Biologie) – Německo (Bavorsko) z učebnice pro 8. roč. (novinka – oborová těžiště) O elektřině • Působení trvalých magnetů • Magnetické účinky elektrického proudu • Elektromotor • Elektromagnetická indukce • Transformátor • Práce a energie

  43. Jak je to v evropských zemích? Integrovaná výuka či samostatné předměty?

  44. Jak je to s integrací výuky přírodovědných předmětů v zemích EU?

  45. Jak je to s integrací výuky přírodovědných předmětů v zemích EU?

  46. Jak je to s integrací výuky přírodovědných předmětů v zemích EU?

  47. Učitel přírodovědných předmětů – specialista nebo univerzalista? Stav v evropských zemích Specializace na jediný předmět Univerzalisté Dvou až tří oborová aprobace

  48. Jak se staví naši učitelé k integraci výuky přírodovědných předmětů?

More Related