Zkoušky a kontrola pneumatik a disků kol

2. Zkoušky a kontrola pneumatik a disků kol Kola a pneumatiky jako součást podvozkové skupiny aktivně ovlivňují bezpečnost a pohodlnost jízdy automobilů. Jako pružící, vodící a nosný element výrazně ovlivňují jízdní vlastnosti. Hodnotí se celým souborem metod, jimiž lze jejich chování posoudit komplexně a co nejpřesněji. Pneumatiky se zkouší jak v laboratorních, tak i ve skutečných podmínkách. Zkoušky se provádějí ve skutečných podmínkách na zkušebních polygonech. Zkoušky disků slouží zejména ke zjištění pevnosti a životnosti. Zjišťujeme také házivost disků a tzv. nerovnoměrnost pneumatik. Do problematiky kol a pneumatik patří také i jejich vyvažování. • Nároky kladené na kola a pneumatiky: • přenášení svislých sil mezi karoserií, kolem a vozovkou s ohledem na • hmotnost vozidla; • - přenášení podélně působících sil spojených s hnacími a brzdnými silami; • - přenášení odstředivých sil při jízdě v zatáčkách.

3. Zkoušky pneumatik • 1) Zkoušky funkčních vlastností : • hmotnost pneumatiky a její moment setrvačnosti; • vnější průměr a maximální šířka nezatížené pneumatiky; • hloubka drážky dezénu; • statický poloměr zatížené pneumatiky; • velikost stopy na rovné podložce; • měrný tlak ve stopě; • vnitřní objem; • statické deformační vlastnosti radiálně zatížené pneumatiky v radiálním, • bočním a obvodovém směru; • - házivost v radiálním a bočním směru; • - statická nevyváženost; • - odpor valení; • - radiální dynamická tuhost a útlum; • - těsnost duší a bezdušových pneumatik; • - směrové (vodící) charakteristiky. • 2) Zkoušky pevnosti a životnosti : • odolnost proti protlačování trnu; • průrazová pevnost; • tlaková pevnost; • životnost běhounu a kostry; • pevnost patek pláště; • odolnost proti vzniku a vzrůstu trhlin; • životnost při zvyšování rychlosti; • zahřívání pneumatiky v závislosti na rychlosti; • odolnost proti povětrnostním a chemickým vlivům.

4. Zkoušky kol (disků) Kola (disky) motorových vozidel jsou vysoce namáhané konstrukční části automobilu a jejich správná funkce zajišťuje provozní bezpečnost automobilu. Z hlediska jízdních vlastností i z hlediska ekonomiky je důležité, aby kola měla co nejmenší hmotnost, zároveň ale vysokou tuhost a provozní pevnost při optimálním využití konstrukce a materiálu. Struktura kola a vícerozměrové nahodilé namáhání během provozu ztěžují optimální dimenzování. Provozní namáhání vozidlového kola (disku) viz. obr.

5. Opotřebení pneumatik – přirozený jev a nelze mu zcela zabránit. Je nutné rozeznávat opotřebení: • - pravidelné, rovnoměrné; • - pravidelné, ale neúměrně rychlé; • - nepravidelné. Správně provozovaná a udržovaná pneumatika se opotřebovává rovnoměrně, pravidelně a relativně pomalu. Při nerovnoměrném nebo nepravidelném opotřebení pneumatiky lze podle charakteru opotřebení určit pravděpodobnou příčinu, jako např. podhuštění, přehuštění pneumatiky, nesprávná sbíhavost, vadné tlumiče, dynamická nevyváženost kol apod. 1 - Vysoké huštění popř. rychlé rozjíždění 2 – nízké huštění 3 – vadný tlumič 4 – nesprávná geometrie kola 5 – prudké brzdění (blokování )

6. Škodlivé vlivy působící na pneumatiky: • chemikálie, které jsou agresivní vůči pryži (benzin, nafta, oleje, brzdová kapalina, • ředidla apod.); • nesprávné huštění pneumatik; • přetížení pneumatik; • sluneční záření (UV); • jízda po ostrých kamenech a posypových materiálech; • rychlá jízda při přejíždění nerovnosti; • nadměrné vůle v uložení kol a mechanismu řízení, poškozené tlumiče, nesprávně • seřízená geometrie podvozku. • K nadměrnému opotřebení pneumatik dochází i při nesprávném způsobu jízdy, např. : • brzdění zablokováním kol; • rozjezdy s protáčením kol; • prudké projíždění zatáček – smykem.

7. Kontrola pneumatik • na vozidle se mohou používat pouze pneumatiky schváleného typu; • na vozidle nesmějí být (s výjimkou nouzového dojetí) současně použity pneumatiky různých • rozměrů a konstrukcí (konstrukcí se rozumí např. DIAGONAL, RADIAL atd.); • na téže nápravě musí být používány (s výjimkou nouzového dojetí) jen pneumatiky shodného • rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky výrobce; • nesmějí mít trhliny, jiná poškození obnažující nebo narušující kord pneumatiky; • označení „BB“ nebo „C“ vypálené na pneumatice v blízkosti značky výrobce, znamená, že tyto • pneumatiky nesmějí být používány na vozidlech určených pro hromadnou dopravu, přepravu • nebezpečných nákladů a na osobních automobilech bez ohledu na jejich konstrukční rychlosti • (smějí být používány na neřízených nápravách užitkových vozidel a jednonápravových přípojných • vozidel za osobní automobily, pokud nejvyšší konstrukční rychlost těchto vozidel nepřevyšuje 80 • km.hod-1.) a pro takto označené pneumatiky neplatí označení TUBELESS a musejí být montovány • pouze s duší; • činná plocha (dezén) pneumatiky musí mít po celém obvodu a po celé šířce vzorek s hloubkou • drážek nebo zářezů nejméně 1,6 mm, u nákladních vozidel nejméně 1 mm; • - dodatečné prohlubování drážek dezénu je možné pouze u pneumatik označených REGROOVABLE; • hloubka drážek se měří (hloubkoměr) v místě největšího opotřebení běhounu. Opotřebení • pneumatiky na minimální předepsanou hloubku vzorku signalizují indikátory opotřebení TWI • (TreadWearIndicators); • vnitřní vady pneumatiky se projeví vybouleninami nebo hvězdicově uspořádanými trhlinami na • povrchu pneumatiky (nejčastěji na boku pneumatiky). Některé vnitřní vady pneumatiky nemusí • být na povrchu pneumatiky vidět (lze je zjistit pouze např. ultrazvukem);

8. Kontrola disků kol • druh, rozměry a provedení disků kol musí odpovídat schválenému provedení; • nesmějí být deformované, prasklé nebo jinak nadměrně poškozené (zkorodované, ostré hrany • apod.); • radiální ani axiální házení kola s průměrem ráfku do 15“ nesmí překročit 1,5 mm, u kol 16“ a 20“ • nesmí překročit 2,5 mm a u kol nad 20“ nesmí překročit 3,0 mm; • u kol s drátovým výpletem musí být všechny dráty stejnoměrně napnuté, žádný drát nesmí • chybět, nesmí být deformovaný nebo narušený korozí; Házení kol se kontroluje jednoduchým přístrojem s kladkovými dotyky.

9. Použitá literatura: Obr. JAN.Z,ŽDÁNSKÝ,B.Automobily, podvozky, 1. vydání Brno, Portál 2000 ISBN není uvedeno,schvalovací doložka MŠMT není uvedena Obr. VLK,Fr.Zkoušení a diagnostika motorových vozidel,1.vydání Brno 2001, ISBN 80-238-6+573-0 Obr. POŠTA,J.Opravárenství a diagnostika II, 1. vyd. Praha, Portál 2002 ISBN 80-89073-88-2