140 likes | 324 Views
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu Matematické modelování NESATCIONÁRNÍ VEDENÍ TEPLA – POROVNÁNÍ VÝPOČTU S EXPERIMENTEM Marek Vostřák Plzeň 2008. Obsah. Úvod – popis experimentu Rovnice vedení tepla Jednodimenzionální numerické řešení
E N D
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITAFakulta aplikovaných vědSemestrální prácez předmětu Matematické modelováníNESATCIONÁRNÍ VEDENÍ TEPLA – POROVNÁNÍ VÝPOČTU S EXPERIMENTEMMarek VostřákPlzeň 2008
Obsah • Úvod – popis experimentu • Rovnice vedení tepla • Jednodimenzionální numerické řešení • Výsledky experimentu a výpočtu, porovnání • Závěr
Úvod • Na předmětu Měření ve fyzikálních technologiích – měření ohřevu tělesa • Ohřívaný předmět – plech, jeden konec ohřívaný pájkou, druhý ponořen ve vodě • Po délce plechu ve vzdál. 20mm rozmístěny termočlánky, snímání teplot v intervalu 10s
Z naměřených hodnot vyhodnocení tepelných toků, přestupů tepla do vody a do vzduchu • Cíl práce – použít naměřené hodnoty teploty na ohřívaném konci tělesa a teploty vody jako okrajové podmínky a pomocí rovnice vedení tepla dopočítat vnitřní teploty a porovnat je z naměřenými
Rovnice vedení tepla • Odvození rovnice – nejprve vyjdeme z tepelné bilance v elementárním objemu
Neuvažujeme li jiný zdroj tepla, platí: A dále použijeme Fourierův zákon: Dosadíme a dostáváme: Pokud λ=konst dostáváme:
Jednodimenzionální numerické řešení • Pro porovnání s experimentem – potřeba spočítat průběh teplot v bodech měření v čase – numerické řešení v ose x Levou stranu – vyjádříme pomocí diference:
Pro vyjádření pravé strany – nejprve použijeme Taylorův rozvoj (uvažujeme jen první tři členy)a vyjádříme teploty Ti+1 a Ti-1 zteploty Ti Sečteme rovnice a dostáváme: Dostáváme vzah: Pomocí něhož, známe-li počáteční rozložení teplot a průběh krajních teplot v čase, můžeme dopočítat průběh vnitřních teplot
Výsledky měření a výpočtu Naměřené hodnoty teplot T1 – T6 a Tvoda:
Použijeme průběh teplot T1 a Tvoda a počáteční rozložení teplot a dopočteme zbylé teploty Potřebujeme ještě tepelně-fyzikální vlastnosti plechu: tepelná vodivost λ=50Wm-1K-1, hustota ρ=7800kgm-3, měrná tepelná kapacita cp=450Jkg-1K-1
Porovnáme spočtené hodnoty s naměřenými Největší odchylky v oblasti, kde byl předmět nejvíce zahřán – dochází k největším ztrátám tepla do vzduchu
Závěr • Porovnání numerického řešení rovnice vedení tepla s provedeným měřením • Výpočet nezahrnuje ztráty tepla do vzduchu, největší odchylky proto za vyšších teplot a to téměř až 30°C .
Použitá literatura • [1] Honner Milan, Měření ve fyzikálních technologiích, skriptum ZČU, Plzeň 2003 • [2] Mareš Radim, Kapitoly z termomechaniky, Plzeň 2008 • [3] Vostřák Marek, Modelové měření uvnitř tělesa, referát z laboratorního cvičení z předmětu KFY/MFT