OD RENESANCE PO KLASICISMUS

1. OD RENESANCE PO KLASICISMUS Mgr. Jitka Nováková A3V 29.9. 2011

2. Úvod Renesance a humanismu • pojem renesance – umění 14. -17.stol. • vliv zámořských objevů v 15. stol. • humanismus – v centru pozornosti je člověk • rozvoj rané fáze – italské městské státy ( Florencie, Benátky, Siena a další) • renesance v českých zemích - 16. a 17. stol. • vynález knihtisku – 1453 • jednotícím jazykem se stala latina

3. Humanismus • humanismus byl kult. proudem, uplatňoval se ve všech oborech (literatura, politika, přír.vědy, …) • umělci usilovali o reálné zachycení postav • oblíbené žánry: portrét, davové scény, antika • důležitý byl jinotaj (alegorie), soustředění na člověka, snaha o harmonii, přirozenost • stavěly se městské domy, vily, letohrádky • spojení renesance a reformace (poč. 16.stol)

4. Italská raně renesanční architektura • první ren. práce: soutěž na výzdobu dveří florentského baptistéria (1401), vyhrál Lorenzo Ghiberti • první ren stavba: nalezinec Neviňátek (F. Bruneleschi) – znaky: plné zdi, oblouky, sloupy • další stavba: kupole chrámu Santa Maria del Fiore:dvouplášťová konstrukce, tambur, lucerna – viz foto • Bruneleschi sestrojil perspektivu • Leon Battista Alberti – teoretik, architekt, medailér, napsal spis „O malbě“ • jeho práce: průčelí kostela Sta Maria della Novella

6. Raně renesanční sochařství • nejv. sochař této doby – Florenťan Donatello • socha sv. Jiří, sochy proroků pro Giottovu kampanilu (zvonici), zpěvácká tribuna pro florentský dóm • jeho další dílo: „David“ – první skutečný akt od dob antiky • Donatellův následovník: Andera del Verrocchio • Lucca della Robbia – mramorová zpěvácká tribuna, reliéfy z glazované terakoty

8. Raně renesanční malířství • zakladatel: malíř Masaccio (Tommaso di Giovanni di Simone Guidi, 1401-1428)- foto • začleňoval postavy do architektury dle perspektivy, využíval atmosféru a osvětlení • jeho stěžejní dílo: výzdoba kaple Brancachiů v kostele Sta Maria de Carmine ve Florencii • malíři hledali zákonistosti kompozice, barvy, osvětlení • další autoři: Filippo Lippi, Fra Angelico, Paolo Ucello, Piero della Francesca

10. Botticelli a Leonardo da Vinci • Botticelli (1445 – 1510), vl. jménem Sandro di Mariano Filipepi, jeho mecenáši byl rod Medici • „Primavera“ – alegorické zobrazení Venuše, náladovost, zvlněné linie • „Zrození Venuše“, „Venuše a Martus“ • Botticelli maloval zejména náb. obrazy, madony • na jeho dílo navázala v 19. stol. secese

12. Leonardo da Vinci ( 1452 – 1519) • přechod mezi ranou a vrcholnou renesancí • byl vzorem renesanční všestrannosti, objevil vzdušnou perspektivu a šerosvit (sfumato) • zajímal se o anatomii, biologii, geologii, hydrologii,… • žil střídavě ve Florencii a Milánu ve službách Lodovika Mora • jeho učitelem byl Andrea del Verocchio

13. Leonardovo dílo • obrazy madon – nejisté autorství • portrét Ginevry Benciové – první mistrovské dílo • „Klanění tří králů“, „Sv. Jeroným“ • „Madona ve skalách“ – postav yjsou ve tvaru pyramidy, šerosvit • „Sv. Anna samotřetí“ a „Poslední večeře“ • „Giocconda – Mona Lisa – portrét ženy s tajemným úsměvem • poslední dílo: obraz sv. Jana Křtitele – jediný obraz s Leonardovým podpisem

19. Italské vrcholně renesanční umění 1500 - 1520 • přesun umění do Říma na papežský dvůr • umělci plně ovládali anatomii, perspektivu i osvětlení • nejv. představitelé: Michelangelo, Rafael, Tizian, Bramante • architektura: r.1505 – výstavba chrámu sv. Petra v Římě – arch. Bramante – čtvercový půdorys, dokonalé vyvážení • ve stavbě pokračovali např. Raffael, r.1546 Michelangelo • Andrea Palladio – radnice ve Vicenze, villa Rotonda

23. Sochařství a malířství • génius italské renesance – Michelangelo Buonarotti (1475 – 1564) – malíř, sochař, architekt, básník • oslavoval člověka v jeho kráse, měl sklon k monumentalitě • „Pieta“ – v dómu sv. Petra, šroubovitý pohyb • „David“ (mramor) – oslava občana a člověka • „Mojžíš“ – zobrazení smutku a hněvu • fresky v Sixtinské kapli – práce pro papeže Julia II., výjevy z Geneze, plasticita postav • freska „Poslední soud“ – konec ren. ideálu, dramatičnost

26. Rafael Santi (1483 – 1520) • v raném díle navázal na Leonarda da Vinci • jeho Madony mají pyramidální kompozici • freska“Athénská škola“ – výzdoba pro papeže • vznešená krása vrcholné renesance, zpodobnění starověkých filizofů na pozadí soudobé architektury • jeho dílo je vzorem akademické hist. malby • vytvořil řadu portrétů, vyzdobil římské paláce

30. Tizian (Tiziano Vecellio) • pracoval pro význ.evropské šlechtice • jeho portréty mají půvabné tvary, pleť se zlatavými záblesky – např. „Toaleta mladé ženy“, „Flóra“, „Bella“ • kompozice s mytolog. náměty „Venuše urbinská“, „Danae“ • zralá díla – uvolněný rukopis „Snímání z kříže“, „Pieta“, „Apolon a Marsyas“ (Kroměříž) • Tizian uměl oslavit krásu žen a života, maloval přesvědčivě psych. hloubku

31. Renesanční umění mimo území ItálieNěmecko • zvýšený zájem o portrét a krajinu, doznívání pozdní gotiky • Albrecht Dürer (1471 – 1528), vyučil se zlatníkem, byl zručný v kresbě a rytí • vytvořil cyklus dřevořezů „Apokalypsa“(1498), „Velké Pašije“ a řadu mědirytin • malba „Růžencová slavnost“ (NG Praha) – jednoduchost, krásná barevnost • Dürer byl ren. osobnost, stýkal se s Raffaelem, psal studie, ovlivnil řadu svých následovníků

36. Dürerovi současníci • saský malíř Lucas Cranach st. (1472 – 1553) • měl zálibu v prostorovém zachycení krajiny, která je lyrická až expresivní, rozevlátá drapérie • maloval i mytologické náměty (Venuše, Eva, Lukrécie) • portrétista něm. reformace Hans Holbein ml., byl činný v Basileji a v Anglii • význ. podobizny: tři portréty Erasma Rotterdamského, Jindřicha VIII., portréty vlastní rodiny

38. Nizozemské renesanční malířství • překonání got. přežitků, obliba jinotaje, zátiší a portrét • nejv. malíř 16. st. Pieter Brueghel st. • čerpal náměty z venkovského života, laskavý humor, všechny obrazy jsou symbolické morality, kritizující lidské nešvary • „Dětské hry“, „Přísloví“, „Země blahobytu“ („Senoseč“ v NG Praha) • další díla „Mrzáci“, „Návrat lovců“, „Selský tanec“ a další

41. Renesance v českých zemích • italští umělci odcházeli do zaalpských zemí, Uher a odtud na Moravu a do Čech • dělení na 3 období: ren. jagelonská, ren. prvních Habsburků, ren. rudolfinská • centry um. činnosti byly dvory bohatých šlechticů • první skutečná ren. stavba – Královský letohrádek v Praze (arch. Paollo della Stella) – nejčistší ren. stavba na sever od Alp • na stavbě se podílel i císař Ferdinand I.

42. v době renesance vznikala řada zámků, městských center • výzdoba: sgrafita, kazetové stropy – zámky Telč, Český Krumlov, Nelahozeves, Litomyšl, Opočno • na Moravě zámky Bučovice, Velké Losiny • vznikla celá řada urbanisticky řešených měst – např. Telč, Slavonice, Jindřichův Hradec, Nové Město nad Metují a další

43. Rudolfinské umění • umění na dvoře Rudolfa II., umělci tvořili ve stylu manýrismu • milánský malíř Giuseppe Arcimboldo – maloval alegorické hlavy (obraz knihovníka, portrét Rudolfa II., atd.) • po něm nastoupili do Prahy němečtí a nizozemští malíři a sochaři – např. Bartholomeus Spranger – vytvořil cykly mytologických obrazů „Proměny“, „Alegorie moudrosti“ • portrétista Hans van Aachen „Podobizna císaře“, „Jan Kepler“, „Autoportrét“ a další

48. Manýrismus ( 1520 – 1590) • umění mezi vrcholnou renesancí a barokem • vyznačuje se protáhlými postavami, duhovou barevností a uvolněnou kompozicí • sochařství: Giambologna, Parmigiamino • malířství: El Greco (vl. jménem Domenikos Theotokópulos), Kréťan, učil se v Itálii a ve Španělsku (Toledo) • maloval obrazy s náb. náměty, postavy jsou odhmotněné, protáhlé, výrazná barevnost • striktně se nedržel Bible, dostal se do konfliktu s círk. hierarchií