Antická filosofie

1. VY_32_INOVACE_28-17 Antická filosofie Skepticismus

2. Skeptikové • slovo skeptik dnes → člověk, který o něčem pochybuje, zdráhá se uznat něco za pravdivé • z řeckého skepsis → uvažování, zkoumání • skeptikové • radikálně odmítají všechny filosofické směry, které tvrdily, že o skutečnosti je možno podat nějakou pozitivní výpověď • takové směry skeptikové označovali za dogmatické • jako stoupenci skepticismu se zabývají hlavně otázkou jistoty a věrohodnosti

3. skeptikové se vyskytovali za všech dob → v posledních stoletích před Kristem → skepticismus velmi rozšířený • Proč? • panovala všeobecná kulturní únava • existoval velký počet různých filosofických systémů → některé z nich svou filosofii neumějí kriticky zdůvodnit → to vyvolává pochybnosti o všem • rozlišujeme 3 periody skeptické antické filosofie • období Pyrrhónovy skepse • akademickou skepsi • období tzv. probabilismu

4. Pyrrhónova skepse • Pyrrhón z Élidy (asi 365 – 275 př. K.)→ zakladatel skepticismu • v letech 333 – 323 př. K. se zúčastnil východního tažení Alexandra Makedonského → setkání s indickými askety, kněžími a mágy na něj mělo velký vliv • podobně jako Sokrates nic nenapsal → jeho myšlenky se nám zachovaly díky jeho žákům

5. člověk by se měl zdržet jakéhokoliv úsudku o skutečnosti • Proč? • nejsme schopni o žádné věci říct, jaká doopravdy je (pouze jak se nám jeví) • to, jak se nám věci jeví je ryze subjektivní → nejisté a nespolehlivé • člověk tedy zakouší pouze to, jak se mu jednotlivé věci představují, nikoli věci samotné „To, že je med sladký, netvrdím, připouštím však, že se takovým jeví.“

6. na vše můžeme mít protikladné názory • neexistuje pevné kritérium, podle kterého bychom hodnotili a poznávali věci • člověk by se měl vymanit z vlivů okolního světa a zaujmout k němu takový duševní postoj, který by mu umožnil zakoušet vnitřní štěstí, klid (ataraxie) • kdo chce tohoto stavu dosáhnout → musí mít na paměti 3 předchozí Pyrrhónova tvrzení o vnímání okolního světa

7. Akademická skepse • druhá perioda skepticismu • skepticismus se přesunul na půdu platónské Akademie • v tomto období se stává radikální kritikou veškerého lidského poznání • mezi významné představitele → Karneadés z Kyrény

8. Probabilismus • mírnější forma skepticismu • kritérium pravdy sice neexistuje, ale v praxi postačí, že je to pravděpodobné • člověk se tedy musí smířit s poznáním pravděpodobným • Ainesidémos (asi 1. století př. K.)→ zformuloval 10 tropů (10 hledisek, která dokazují nepoznatelnost pravdy)

9. Praktiky skeptiků • nejčastější výtka na adresu skeptiků → značný rozdíl mezi teorií, kterou hlásali a praxí, kterou uskutečňovali • důsledně skeptický postoj=naprosté mlčení → radikální skeptik by se nikdy neměl pro nic rozhodnout, musel by rezignovat na veškerou aktivitu

10. Pyrrhón se ve svém životě snažil zachovávat neutrální postoj → např. ničemu neustupoval, nedbal na vozy na cestě, padal do výmolů, býval napaden psy apod. (když ale někdo urazil jeho sestru, rozhněval se → omlouval to tím, že pokud jde o čest ženy, nemusí skeptik dokazovat svou lhostejnost) • skeptikové se ale většinou soustřeďovali na potírání názorů druhých → povzbudili kritické myšlení a zdůraznili zásadu, že vědecká tvrzení je třeba dokazovat

11. Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová