Download
1 / 26
260 likes | 391 Views
Pružnost mezd. Ian Babetskii Kamil Galuščák Sekce měnová a statistiky ČNB. Seminář MF „Aktuální otázky makroekonomického vývoje v ČR – zkušenosti po vstupu do EU“ Smilovice, 6.12. 200 5. Plán prezentace. Úvod Míra přizpůsobení růstu reálných mezd míře nezaměstnanosti – Phillipsova křivka
E N D
Pružnost mezd Ian Babetskii Kamil Galuščák Sekce měnová a statistiky ČNB Seminář MF „Aktuální otázky makroekonomického vývoje v ČR – zkušenosti po vstupu do EU“ Smilovice, 6.12.2005
Plán prezentace • Úvod • Míra přizpůsobení růstu reálných mezd míře nezaměstnanosti – Phillipsova křivka • Míra přizpůsobení regionálních reálných mezd regionální míře nezaměstnanosti – mzdová křivka • Závěry
Úvod • Pružnost mezd je důležitý vyrovnávací kanál, zvláště po vstupu do EMU. • Význam pružnosti mezd v prostředí nízké mobility a nízké pružnosti cen.
Phillipsova křivka - úvod • Reakce mezd na změny v poptávce– důležitý způsob přizpůsobení ekonomiky a prostředek k zachování vysoké míry zaměstnanosti. • Míra přizpůsobení růstu reálných mezd změnám v nezaměstnanosti – Elasticita reálných mezd– je měřena pomoci odhadu Phillipsovy křivky. • Phillipsova křivka popisuje návrat do rovnováhy v čase. • Výzkumný projekt ČNB č. E2/2005, vychází jako ČNB Working paper.
Phillipsova křivka – odhady • Jednorovnicová základní Phillipsova křivka: C2 je elasticita mezd na míru nezaměstnanosti • Odhady Phillipsové křivky: za celé období (1995-2004), a pro dvě subperiody (1995-1999 vs. 2000-2004).
Phillipsova křivka – data Kvartální a sezónně očištěné řády z ČSÚ, ECB, MMF, ECB, OECB • Průměrná měsíční mzda v ekonomice. • Index spotřebitelských cen • Standardizovaná míra nezaměstnanosti • Produktivita práce ( HDP na zaměstnance)
Metoda 1 – Phillipsova křivka, časové řady CZ, SK, GR : pokles pružnosti mezd HU, PL, AT, PT: nevýznamnost pružnosti mezd
Phillipsova křivka – Závěry • Pokles pružnosti mezd v České Republice • Podobna situace je na Slovensku a v Řecku • Za období 2000-2004 pružnost mezd nevýznamná u všech sledovaných zemí
Mzdová křivka - úvod • Pružnost reálných mezd na regionální úrovni pomocí odhadů mzdové křivky (empiricky zjištěná zákonitost), vývoj v čase. • Zatímco Phillipsova křivka popisuje návrat do rovnováhy, mzdová křivka je o přetrvávající nerovnováze (ekonomický mechanismus viz např. model efektivních mezd). • Předchozí odhady mzdové křivky pro ČR naznačovaly, že pružnost regionálních mezd je nízká. • Roční data registrované nezaměstnanosti a mezd v okresech ČR v období 1993-2001. • Výzkumný projekt ČNB č. D7/2003, publikováno jako ČNB Working paper No. 7/2004, Finance a úvěr č. 1-2/2005.
Mzdová křivka – trochu teorie • Základní specifikace (Blanchflower a Oswald 1994, resp. 2005 – NBER WP No. 11338): • Průměrná nominální mzda a míra nezaměstnanosti v regionu a čase. • Regionální fixní efekty reprezentují rozdíly mezi okresy. • Časové fixní efekty zahrnují vývoj cen v čase (agregátní šoky, deflování nominálních mezd). • Beta je elasticita mezd, většinou okolo -0,1.
Mzdová křivka – více teorie • Interpretace změn v elasticitě pomocí modelu efektivních mezd (Shapiro, Stiglitz, 1984). Mzdová křivka je za určitých podmínek identická s NSC. • u, w, nepeněžní výhody • a nulová migrace v dlouhém • období. • Sklon mzdové křivky může • být v regionech různý, ale • předpokládáme, že je stejný. • Sklon nižší v době recese • (nižší poptávka) a naopak.
Mzdová křivka – odhady • Regionální fixní efekty odstraníme pomocí diferencí: • Míra nezaměstnanosti nemusí být exogenní: • Nepozorovaná veličina korelovaná s w a u (migrace). • V ročních datech mzdy obsahují kumulovaný efekt nezaměstnanosti. • Odhadujeme mzdovou křivku za celé období 1993-2001, v období 1993-1997 vs. 1998-2001 a v dvouletých obdobích.
Mzdová křivka – data • Roční údaje ČSÚ o průměrné měsíční mzdě v okresech (pracovištní metoda). • Okresní údaje MPSV o registrované nezaměstnanosti a volných pracovních místech (stavy, toky). • Podhodnocení skutečné nezaměstnanosti (někteří se neregistrují). • Nadhodnocení (registrace kvůli dávkám). • Odstraněno do určité míry pomocí diferencí.
Mzdová křivka – výsledky • Mzdová křivka existuje v ČR: rozhodující se zdá být předpoklad, že míra nezaměstnanosti není exogenní. • Mzdy jsou určovány zejména v závislosti na krátkodobé nezaměstnanosti. Dlouhodobě nezaměstnaní zřejmě nemají znatelný vliv na tvorbu mezd (vliv rezervační mzdy). • Pružnost byla vysoká v období 1994-1996. • Oslabení pružnosti v době recese 1997-1999 konzistentní s modelem efektivních mezd. • Pružnost se po roce 1999 pravděpodobně nevrátila na původní úroveň (může mít souvislost s nárůstem dlouhodobé nezaměstnanosti).
Závěry • Pružnost reálných mezd je v mezinárodním srovnání podobná jako v zemích EU/EMU (mzdová křivka) • Pružnost reálných mezd není významná v období 2000-2004, stejně jako u ostatních sledovaných zemí (Phillipsova křivka) • Pravděpodobně došlo k oslabení pružnosti mezd: • Mzdová křivka: možná souvislost v růstem dlouhodobé nezaměstnanosti • Phillipsova křivka: možná souvislost s makroekonomickou stabilizací (snížení inflace) a existencí jiných kanálů přizpůsobení (např. růst produktivity práce)
