Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím

1. Ochranapřed nebezpečným dotykovým napětím

2. Nedostatečná odbornost jak v projektové dokumentaci tak při montáži a revizích el. zařízení často zavádí do nových elektroinstalací, které jsou určeny pro užívání našimi spoluobčany, kteří nemají většinou odbornou elektrotechnickou kvalifikaci, zbytečně vysoká rizika, namísto rizik nejnižších – zbytkových.

3. I. První oblastí je nesprávně uváděná ochrana před úrazem elektrickým proudem jako „Ochrana před nebezpečným dotykem“. Zde je nutno si připomenout: Z názvu ČSN 33 2000-4-41 je patrno, že se jedná o ochranu před úrazem el. proudem provedenou uplatněním opatření stanovených v oddílech:

4. 411 – pro ochranu před nebezpečným dotykem živých částí i neživých částí při normálním provozu i v případě poruchy. Jsou to obvody malých bezpečných napětí SELV a PELV do 50V AC a 100 V DC. Proudovými zdroji jsou např. bezpečnostní transformátory podle nové řady ČSN EN zejména 61558-1,2 – 4 až 9 namísto ČSN EN 60742 (35 1330), která byla zrušena ke 30. 12. 2005. Nebo motorgenerátor s odděleným vinutím, které zajišťuje rovnocenné oddělení.

5. Dále zdroje nezávislé na obvodech FELV nebo na obvodu s vyšším napětím – např. generátor poháněný spalovacím motorem. Rovněž mohou být bezpečnostním zdrojem akumulátorové baterie s ochranným oddělením (nezávislé) od obvodů FELV nebo obvodů s vyšším napětím. Také mohou být bezpečnostním zdrojem elektronické předměty vyrobené podle předmětových norem, provedené tak, že na výstupních svorkách ani v případě vnitřní poruchy nemůže napětí přesáhnout meze bezpečných malých napětí. Např. 50V AC (živé i neživé části) a 100 (živé části)/120 (neživé části)V DC pro prostory normální. Přitom lze připustit u obvodů PELV vyšší napětí na výstupních svorkách v případech, kdy se napětí sníží v čase do 0,4s pro Uo 230V AC nebo v čase 0,2 s pro Uo 400V, případně v čase 0,1 s pro Uo vyšší než 400V.

6. Z uvedeného vyplývá, že oddíl 411 řeší jednak ochranu osob a zvířat před přímým průtokem proudu tělem a jednak ochranu před nebezpečným dotykem částí, které obvykle nejsou živé,ale mohou se stát živými v případě poruchy základní izolace.Přes tato známá ustanovení základních požadavků se v technických zprávách projektů i v revizních zprávách často vyskytují nesprávně uvedené údaje typu: „soustava napětí 24V“ a ochrana PND SO (samočinným odpojením) a podobné formulace, ze kterých není patrno, co projektant nebo revizní technik navrhuje nebo kontroluje.

7. 412 – pro ochranu před nebezpečným dotykem živých částí při normálním provozu určuje základní ochranná opatření pomocí izolace (základní, přídavná, dvojitá, zesílená a doplňková) ochranu kryty nebo přepážkami, zábranou, polohou a jako doplňkovou ochranu proudovým chráničem se jmenovitým reziduálním proudem nepřesahujícím 30mA. V tomto oddíle jsou uvedena jen bezpečnostní opatření před přímým průtokem el. proudu tělem osob nebo zvířat: Tedy jen před nebezpečným dotykem živých částí. Nesprávné formulace v technických a revizních zprávách i v projektové dokumentaci typu: základní ochrana PND, SO v soustavě ... a pod. Proudový chránič Ir 30mA je uváděn jako zvýšená ochrana, jsou opět důkazem buď nízké odbornosti či nedbalosti. Z takového zápisu opět není patrné, jaká normativní bezpečnostní opatření byla navržena a realizována.

8. 413 – pro ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí v případě poruchy. Tento oddíl stanovuje ochranná opatření, která jsou koordinací způsobu uzemnění sítě a charakteristik ochranných vodičů a ochranných přístrojů. Jejich úkolem je samočinně (automaticky) odpojit od zdroje v případě poruchy, kdy může vzniknout nebezpečí škodlivých patofyziologických účinků elektrického proudu na člověka nebo zvíře v důsledku velikosti a trvání dotykového napětí na neživých částech, které se tak mohou stát nebezpečně živými. Jsou to ochrany v sítích TN, TT, IT, tak jak je uvedeno v ČSN 33 2000-4-41. Pro samočinné odpojení se používají zejména jističe, pojistky, nadproudová relé a hlídače izolace.

9. Volba stupňů ochran podle způsobu uchopení rukou a členění prostorů je normativně rozdělena na prostory normální i nebezpečné do 1000V AC a 1500V DC s ochranou základní a prostory zvlášť nebezpečné s ochranou zvýšenou (kombinace ochran). Zde opět dochází k nesprávnému zápisu ochran do technických zpráv projektů a do revizních zpráv. Např. „základní ochrana SO a zvýšená pospojováním“ a pod. Navíc není často respektováno členění prostorů z hlediska jejich nebezpečnosti dle ČSN 33 2000-3 a ČSN 33 2000-4-41 na základě Protokolu o určení vnějších vlivů.

10. Při navrhování ochran podle nezávazných norem je nutno vycházet ze zákonných požadavků na prevenci rizik (Zák. č. 65/1965 Sb. v platném znění). To např. znamená, že není nutno omezit se na použití proudového chrániče Ir 30mA v koupelně jen na koupelnu, ale zařadit do tohoto obvodu i zásuvky nad kuchyňskou linkou, ke je v okolí umývacího dřezu rovněž zvýšené nebezpečí úrazu el. proudem. Dalším možným snížením nebezpečí úrazu el. proudem v koupelnách je pospojování ostatních vodivých předmětů, které jsou náchylné k přivedení potenciálů (ČSN 33 2000-7-701), i když vodovodní potrubí je plastové. Zde upozorňuji, že dosud často používané zdůvodnění o izolovaně uložených předmětech je již nahrazeno ČSN 33 2000-7-701 z 06/1997, kde taková možnost není stanovena.

11. Použijeme-li pro minimalizaci rizika úrazu el. proudem v koupelně a podobných prostorech důsledně čl. 701.413.16 ČSN 33 2000-7-701, zjistíme, že návrh na doplňující pospojování bude zahrnovat i vodivé vodovodní baterie a ostatní vodivé předměty náchylné k přivedení potenciálu. Obdobně musíme sami rozhodnout, zda kovové dveřní zárubně, okenní rámy a podobné prvky, které „se nepovažují“ za stavební prvky budovy, pospojujeme. (Výraz „se nepovažují“ vyjadřuje neutrální stav, tzn. ani „ano“ ani „ne“). Musíme při minimalizaci rizika úrazu el. proudem rozhodnout sami s plným vědomím odpovědnosti před zákonem, jaká bezpečnostní opatření navrhujeme a provedeme.

12. Protože není možno odstranit riziko úrazu el. proudem v koupelně úplně, použijeme pro minimalizaci zbytkového rizika při používání zásuvek bezpečnostní tabulku, jak vyplývá z ČSN 33 1310 „Bezpečnostní předpisy pro el. zařízení určená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace“ čl. 3.6.Dalším důležitým faktorem při rozhodování o pospojování v koupelnách jsou dovolené maximální hodnoty střídavých proudů v ochranných vodičích v případech,kdy jsou el. zařízení připojovaná zásuvkovým spojením vybavená jedno nebo vícefázovou vidlicí do 32A včetně. Pro jmenovitý proud In spotřebiče do 4A = 2mA, od 4A do 10A = 0,5mA/A, nad 10A = 5mA!

13. Pro elektrická zařízení určená k trvalému připojení a nepřenosná el. zařízení připojovaná jedno nebo vícefázovou vidlicí nad 32A: Pro In do 7A = 3,5mA, od 7A do 20A = 0,5mA/A, nad 20A = 10mA! Toto představuje reálné nebezpečí např. v panelových domech, kde jsou vodovodní instalace z plastového izolačního potrubí. Unikající proudy tak mohou protékat vodou z praček do sousedních bytů na vodivé vodovodní baterie. Zde upozorňuji, že neexistuje od ledna 1996 (1. vydání ČSN 33 2000-4-41) „bezpečný“ proud 10mA AC a 25mA DC, ale jen ustálený mezní proud 3,5mA AC a 10mA DC! Takové proudy mohou být vodou snadno zavedeny do míst,kam až vodovodní systém vede. V takovém případě je voda – byť špatný, ale přece jen nebezpečný vodič!

14. K výběru ochranných opatření před nebezpečným dotykem neživých částí (podle odd. 413) připomínám, že pro elektrická zařízení stavenišť a demoličních prostorů a v zemědělských a zahradnických zařízeních platí kratší max. doby odpojení a činí v sítích TN pro Uo 230V: 0,2s oproti 0,4s podle ČSN 33 2000-4-41. Smyslem této části bylo zdůraznění rozdílu dvou nejčastějších nebezpečí úrazu elektrickým proudem (el. riziko dle ČSN EN 50 110-1): el. proud protéká tělem osoby nebo zvířete trvale el. proud protéká tělem osoby nebo zvířete jen při dotyku živých částí nebo neživých částí, které se staly nebezpečně živými.

15. Při prevenci rizik podle Zákona č. 65/1965 Sb. (Zákoník práce) jsou technické normy doporučenou pomůckou a nejsou závazné. Může však být navrženo řešení bezpečnější, než je v normě navrženo. Tvorbu norem zajišťuje stát. Při prokázání, že byly normy dodrženy, stát poskytuje dotčeným osobám právní ochranu. ČSN IEC 60050-195 (33 0050) definuje bezpečnost takto:„stav bez nepřijatelného rizika ublížení nebo poškození“. Ve smyslu souboru ČSN 33 2000 zahrnuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat a majetku.