1.73k likes | 2.11k Views
OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3. ročník, zimní semestr, 1+1+0 ). Ing. K. Fiedlerová (fiedlerova@fzp.ujep.cz) KPV FŽP UJEP v Ústí nad Labem Konzultační hodiny (kancelář č. 410): pondělí 9:00 – 11:00 úterý 14:00 – 15:00
E N D
OCHRANA PŘÍRODYAutor: Ing. Kateřina Fiedlerová(3. ročník, zimní semestr, 1+1+0)
Ing. K. Fiedlerová (fiedlerova@fzp.ujep.cz) KPV FŽP UJEP v Ústí nad Labem Konzultační hodiny (kancelář č. 410): pondělí 9:00 – 11:00 úterý 14:00 – 15:00 před event. po předepsaných konzultacích (po předchozí dohodě) v místě konání výuky Požadavky pro udělení zápočtu: 1. seminární práce 2. Docházka
Zadání seminární práce • Téma:Problematika ochrany přírody na lokální úrovni • Rozsah práce: cca 5 – 6 stránek • Termín odevzdání:nejpozději do 3. (předposlední) konzulatce • Forma odevzdání: E-mail, nebo tištěná forma • Obsah: • Teoretická část (seznámení s problematikou, současné řešení atd.) • Praktická část (vlastní práce) • Závěr a doporučení (návrhy vlastního řešení problematiky) • Použité materiály
Písemná zkouška Termín: dle domluvy se studenty Rozsah: obsah konzultací Forma: otázky různé bodové hodnoty (A/N, zaškrtněte správnou odpověď, napište) Splnění: při dosažení 75 % bodů
Doporučená literatura a jiné studijní materiály: • Kořínek, M. (1999): Zoologická zahrada – knížka pro každého. 1. • vydání, Rubico, Olomouc. • Löw, J. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému • ekologické stability. Metodika pro zpracování dokumentace. 1. • vydání, DOPLNĚK, Brno. • Moldan,, B. (1997): Příroda a civilizace. 1. vydání, SPN, Praha. • Primack, R., B., Kindlmann, P., Jersáková, J. (2001): Biologické • principy ochrany přírody. 1. vydání, Portál, Praha. • Ritschelová, I., Hájek, M., Tošovská, E. (2002): Úvod do politiky • životního prostředí. 1. vydání, UJEP FŽP, Ústí nad Labem. • Rohon, P. (1984): Základy teorie životního prostředí. 1. vydání, • ČVÚT, Praha.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení z. • ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 15/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených • vybranými zvláště chráněnými živočichy. • Zákon č. 16/2004 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených • druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších • opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona • ČNR č. 114/1992 Sb. • Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a o • planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších • opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů • (zákon o obchodování s ohroženými druhy). • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dnes z. č. • 460/2004).
Mezinárodní úmluvy: • Sdělení č. 396/1990 Sb. - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) • Sdělení č. 572/1992 Sb. - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) • Sdělení č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) • Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) • Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) • Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)
Mezinárodní úmluvy: - č. 396/1990 Sb. - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) - č. 572/1992 Sb. - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) - č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) - Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) - Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) - Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD) Internetové stránky: - www.env.cz (stránky MŽP) - www.nature.cz(stránky AOPK) - www.schkocr.cz (stránky Správy CHKO ČR) - www.krnap.cz (stránky KRNAPu) - www.npsumava.cz (stránky NP Šumava) - www.nppodyji.cz (stránky NP Podyjí) - www.npcs.cz (stránky NP České Švýcarsko) doplňovány během výuky • Internetové stránky: • - www.env.cz (stránky MŽP) • - www.nature.cz (stránky AOPK) • - www.schkocr.cz (stránky Správy ochrany přírody ČR) • - www.krnap.cz (stránky KRNAPu) • - www.npsumava.cz (stránky NP Šumava) • - www.nppodyji.cz (stránky NP Podyjí) • - www.npcs.cz (stránky NP České Švýcarsko) • A další . . . (doplňováno v průběhu konzultací)
HISTORIE VÝVOJE OCHRANY PŘÍRODY • Počátky existence lidské společnosti: • příroda ovlivňována velmi slabě (sběr plodů, lov zvěře primitivními • zbraněmi) • Ovládnutí ohně: • příroda ovlivňována ve větší míře (vypalování, lov – vymizení • některých velkých savců, např. šavlozubého tygra, mamuta) • Neolit: • změna kočovného způsobu života člověka na způsob usedlý • (ovlivňování a přizpůsobování okolní krajiny potřebám člověka) • domestikace zvířat • Nástup křesťanství: • - člověk v pozici pána Země, jemuž Bůh přikázal, aby ji ovládal
První snahy člověka o ochranu přírodního prostředí je nutno chápat spíše jako ochranu soukromého majetku. Jako nejstarší příklady pro naše území lze uvést:- “Majestas Carolina” - ustanovení zakazující kácení lesa nebo jeho mýcení ohněm - patent císaře Zikmunda o ochraně zvěře v královských lesích z 15. století - dekret rakouské vlády omezující dobývání rašeliny z roku 1751- sněmovní usnesení o ochraně ptactva v Čechách z roku 1757
Koncem 18. a na počátku 19. století snahy o ochranu přírody nemotivované vlastnickými zájmy, ale kulturními až romantickými pohnutkami:- v r. 1800 Josef Schwarzenberg vydává nařízení na ochranu medvědů na panství Krumlovském- 28. srpna 1838 Jiří Buquoy nařizuje uchovat část pralesovitých porostů na panství Nové Hrady (1. CHÚ) jako ukázku přirozených porostů pro příští generace (Žofínský prales a Hojná Voda)- v r. 1858 zakládá Jan Schwarzenberg rezervaci pralesa na Boubíně
Snahy o praktickou ochranu přírody vedly v r. 1872 k vyhlášení 1. národního parku na světě (Yellowstonský národní park v USA)Období před 1.SV a mezi válkami:- charakter ochrany „domoviny“ (řada vinařských, okrašlovacích, zahradnických apod. spolků)Začínají se objevovat nařízení definující roli státu na poli ochrany přírody:- nařízení z roku 1837 ukládající povinnost udržovat stromy a stromořadí při veřejných cestách- v roce 1901 předložen návrh na vydání zákona na ochranu a udržování přírodních památek- od roku 1903 jmenováni tzv. konzervátoři přírody (Rudolf Maximovič – zakladatel moderní české státní ochrany přírody)
Průlomem v historii české státní ochrany přírody bylo vydání zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Poslední komplexní právní úpravou v této oblasti je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. • Počátky mezinárodní ochrany přírody: • od 70. let 20. století jsou ochranářské problémy chápány globálně • (rychlé mizení některých organismů, šíření znečištění mimo hranice • státu) • posun od pouhé „konzervace“ (zákaz vstupu a hospodaření) k aktivní • ochraně (řízené hospodaření, omezený vstup za účelem výzkumu • atd.) • sepsáno mnoho mezinárodních úmluv (např. Ramsarská, CITES) • větší zainteresovanost a zájem veřejnosti
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V ČR- definována především zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími předpisy- podstata činnosti zakotvena již v Ústavě České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) v Článku 7: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“- ochranu přírody a krajiny řeší i další legislativní normy, např. zejména zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)- ochranu přírody a krajiny, resp. ŽP zahrnují tzv. složkové zákony
ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮDle zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, patří mezi státní instituce (orgány státní správy v ochraně přírody), které se zabývají ochranou přírody:
a) obecní úřady (OÚ)b) pověřené obecní úřadyc) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (mimo NP a CHKO)d) krajské úřady (KÚ)e) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (SNP a SCHKO)f) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)g) ministerstvo životního prostředí (MŽP) - zahrnuje příspěvkové organizace (výzkum, vývoj, informační a monitorovací činnost), např.:Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Česká informační agentura ŽP (CENIA) Správa ochrany přírody ČR (SOP ČR dříve SCHKO ČR) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)h) újezdní úřady, ministerstvo obrany
Ochrana přírody je však obsahem činností i řady nevládních organizací. • V ČR mezi takovéto organizace patří např.: • 1) Česká společnost pro životní prostředí (http://www.csvts.cz/cse) • 2) Český svaz ochránců přírody (http://www.ecn.cz/csop) • 3) Děti Země (http://www.detizeme.cz) • 4) Ekologický právní servis (http://wwweps.cz) • 5) Greenpeace (http://www.greenpeace.cz) • 6) Hnutí Brontosaurus (http://www.brontosaurus.cz) • 7) Hnutí Duha (http://www.hnutiduha.cz) • 8) Společnost pro trvale udržitelný život (http://www.czp.cuni.cz/stuz) • 9) Zelený kruh (http://www.zelenykruh.cz) • Seznam nevládních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí (http://cde.ecn.cz) • Ekolink (http://www.ekolink.cz) - katalog odkazů na internetové stránky zabývající se životním prostředí a přírodou
ad 1) Česká společnost pro životní prostředí • v roce 1990 zakládajícím členem Českého svazu vědeckotechnických • společností (ČS VTS) - v roce 1994 přejmenována na Českou společnost pro • životní prostředí • - zaměření: • příroda a městské prostředí (ZCHÚ ve vazbě na aglomerace a města, • tvorba příměstské krajiny atd.) • ekonomická a právní hlediska životního prostředí (praktické uplatnění • ekonomických nástrojů, posuzování efektivnosti akcí k ochraně ŽP atd.) • ekologická výchova (zaměřena na dospělou populaci) • odpadové hospodářství (recyklace odpadů, jejich energetický a • surovinový potenciál, regenerace obalů a jejich recyklace atd.) • hodnocení vlivů na životní prostředí • rekultivace • informatika • průmysl a životní prostředí
ad 2) Český svaz ochránců přírody- největší nevládní organizací v ČR sdružující zájemce o ochranu přírody a životní prostředí- úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami a dalšími nevládními organizacemi- zaměření: ochrana biodiverzity národní síť stanic pro handicapované živočichy otevřený národní program ČSOP: Místo pro přírodu (od roku 1998 koordinuje vytváření pozemkových spolků za účelem ochrany přírody a krajiny) ekologická výchova (tzv. ekocentra) práce s dětmi a mládeží (tzv. MOPíci) účast ve správních řízeních- členem IUCN (Světového svazu ochrany přírody), Eurosite (sdružení evropských organizací, zaměřených na ochranu přírody) a zakládajícím členem Českého národního komitétu UNEP(Programu OSN pro životní prostředí)
ad 3) Děti Země • - organizace vznikla v roce 1989 • - programy: • doprava (např. Den bez aut) • příroda (Akce Falco - střežení hnízd vzácných dravců) • věc veřejná (Ropák roku) • ad 4) Ekologický právní servis • nevládní, nezisková organizace právníků, kteří chtějí právo využívat k • prosazování veřejných zájmů (za veřejný zájem považují ochranu životního • prostředí a lidských práv se zaměřením na účast veřejnosti při rozhodování, • kontrolu činnosti orgánů veřejné moci a přístup občanů ke spravedlnosti)
ad 5) Greenpeace • založeno v roce 1971 (protest proti atmosférickým testům atomových • zbraní • spolupracuje s uznávanými experty a laboratořemi, vede vědecké • výzkumy a snaží se prosazovat řešení problémů a pozitivní změny, též • spolupracuje s mnoha mezinárodními institucemi včetně OSN • - kampaně: • toxické znečištění • genetické manipulace • energetika • ochrana velryb • pralesy • ochrana klimatu • jaderné odzbrojení • atd.
ad 6) Hnutí Brontosaurus • - v roce 1974 vznikla “Akce Brontosaourus” • program výchovy k ekologickému myšlení a jednání (dodnes jedna z • hlavních činností – pobytové víkendové a prázdninové akce v terénu) • - samostatná organizace vznikla v roce 1990 • ad 7) Hnutí Duha • - vzniklo v roce 1988 • - zabývá se: • energetikou • nerostnými surovinami • odpady • lesy (Týdny pro les) • zemědělstvím • rozvojem občanské společnosti • vydáváním časopisu Sedmá generace
ad 8) Společnost pro trvale udržitelný život • vznikla v roce 1992 z iniciativy prvního ministra ŽP Československa J. • Vavrouška • - cíle: • hledání cest směřujících k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti • přibližování se ideálům humanismu a zároveň ideálům harmonie vztahů • mezi člověkem a přírodou • zachovat život ve všech jeho formách a chránit přírodu jako celek, a to s • vědomím odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím • studium společenských aspektů a rizik předpokládaných budoucích • změn • - činnost zaměřena na: • zkoumání a vytváření předpokladů trvale udržitelného způsobu života • na místní, regionální, národní i globální úrovni • pořádání pravidelných diskusí, seminářů a konferencí
ad 9) Zelený kruh- servisní organizace sdružující 22 subjektů působících v ČR- vznikl v roce 1989- informační a legislativní centrum, jehož základními cíli jsou: rozvoj občanského sektoru v oblasti ochrany životního prostředí posilování spolupráce a vzájemné komunikace environmentálních organizací zapojování veřejnosti do tvorby a implementace politiky životního prostředí zvyšování veřejného povědomí o činnosti environmentálních organizací a aktuálních problémech ochrany životního prostředí
Ochranu přírody a krajiny v ČR řeší zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto zákona se ochranou rozumí péče o: • volně žijící živočichy a jejich společenstva, • planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, • nerosty, • horniny, • paleontologické nálezy a geologické celky, • ekologické systémy a krajinné celky, • vzhled a přístupnost krajiny. • Ochranu v ČR lze tak rozdělit na ochranu: • -územní a druhovou • - obecnou a zvláštní
ÚZEMNÍ OCHRANAZVLÁŠTNÍ ÚZEMNÍ OCHRANAobecně:- chráněná území lze zřizovat různými způsoby: - státní (národní, regionální, lokální) iniciativa - koupě pozemků soukromými osobami nebo ochranářskými org. - kombinace založená na spolupráci (finanční prostředky, školení, vědecké a správní expertizy – zřízení nového CHÚ)- nutno stanovit povolenou míru lidských zásahů v novém CHÚ (klasifikace CHÚ dle světového svazu ochrany přírody IUCN)
Klasifikace chráněných území dle Světového svazu ochrany přírody IUCN (zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody)
Zdroj:WRI (World Resources Institute =Světový ústav zdrojů) 2005 - http://www.wri.org
Zastoupení chráněných území definovaných IUCN v Evropě v roce 2003(zdroj:United Nations List of Protected Areas 2003 - Světové centrum monitoringu ochrany přírody Program OSN pro životní prostředí (Unep-WCMC), on.line na: http://sea.unep-wcmc.org/wdbpa/unlist/2003_UN_LIST.pdf
ČR • přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením - přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo cenná území- zajišťuje se ochranou a vytvářením sítě zvláště chráněných území (ZCHÚ), která se dělí na velkoplošná (VZCHÚ) a maloplošná (MZCHÚ) • (zdroj: aktualizovaná Statistická ročenka ŽP ČR k 31. 12. 2004)
Národní parky - celosvětově užívaná kategorie - mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy - veškeré využívání podřízeno zachování a zlepšení přírodního prostředí - mají samostatný správní orgán – správu národního parku (koordinuje a řídí všechny hlavní aktivity) - zřizovány zákonem - území členěno do tří zón odstupňované ochrany (nejpřísnější režim v 1. zóně) - chování v NP určuje tzv. návštěvní řád Na území ČR jsou vyhlášeny 4 NP:
Krkonošský národní park • - vyhlášen v roce 1963 (2. v ČSSR, 1. TRNAP) • - sídlo ve Vrchlabí • - biosférická rezervace UNESCO, od roku 1978 CHOPAV • - bilaterální CHÚ (navazuje na polský Karkonoski park narodowy) • - prvohorního původu, ve třetihorách tvorba údolí, ve čtvrtohorách krajina dotvořena • ledovcem - stopy zalednění (zbytky morén, karů, kamenná moře) • - geomorfologie: Krkonošsko-jesenická (Sudetská) soustava v rámci České vysočiny • hercynské pohoří vyvrásněné v prvohorách • - výrazně překračuje horní (alpinskou) hranici lesa (1250 m n. m.) • - řada glaciálních reliktů (všivec sudetský, kontryhel mlhový) a endemitů (jestřábníky, • zvonek krkonošský, jeřáb sudetský) • - vegetační stupně: • submontánní (podhorský) - 480 - 800 m n. m. - listnaté a smíšené lesy • montánní (horský) - 800 - 1200 m n. m. - smrkové lesy, horské louky • subalpinský - 1200 - 1450 m n. m. - klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary • alpinský - 1450 - 1602 m n. m. - lišejníková, travnatá a kamenitá tundra
- výskyt přes 1 300 druhů kvetoucích rostlin a cca 240 druhů obratlovců (57 savců, 165 ptáků) - lesnatost 67 % - problémy: - přístupnost Sněžky - stávající lanová dráha dosluhuje - požadavek na přehodnocení stávajícího stavu vysokohorského zalesňování (redukovat klečové výsadby na lokalitách hodnotných z hlediska zachování diverzity geomorfologických mrazových jevů a na botanických lokalitách)
Národní park Šumava - vznikl v roce 1991 na části CHKO Šumava - sídlo ve Vimperku - od roku 1990 biosfériská rezervace UNESCO - bilaterální území (německý národní park Bavorský les) - vyvrásněn v mladších prvohorách, ve čtvrtohorách zalednění – ledovcová jezera (Černé, Čertovo, Plešné atd.) - malé výškové rozdíly, typická nadmořská výška kolem 1000 m n. m. - významná pramenná oblast - charakteristika: 1. Výrazné zastoupení lesních druhů typických pro výškové vegetační stupně Šumavy: - smrkové bučiny (cca 750-1 100 m) - bukové smrčiny (cca 1 100-1 200 m ) - klimatické smrčiny (nad 1 200 m ) 2. Nižší druhová bohatost v závislosti na horninovém krystalickém podloží (žuly, ruly) a nedostatku vápníku. 3. Obohacení šumavské flóry o alpské druhy (např. hořec šumavský) díky migračním vlnám z dob poledových.
4. Zastoupení i druhů pro Šumavu endemických (např. hořeček český) a glaciálně • reliktních (bříza zakrslá). • 5. Významné zastoupení různých typů azonální vegetace (díky extrémním půdním • podmínkám a vysoké hladině podzemních vod): • - rašeliniště - vrchoviště údolního typu ( nivy, luhy ) se stromovitou i keřovitou • borovicí blatkou • - vrchoviště horská (slatě) s "bažinnou klečí" • - suťové svahy, kamenná moře s reliktními bory, a.j. • - stěny jezerních karů - přirozená nelesní až vzácná subalpinská vegetace pod • horní hranicí lesa • 6. Společenstva historicky vzniklého bezlesí • - naprosto převažující část území NP je kryta lesem (81 %), 9 % plochy tvoří • zemědělské pozemky, asi 10 % zaujímají ostatní bezlesé plochy, zastavěná území • obcí, komunikace, vodní plochy. • - problémy: • dálkové přenosy imisí - znečištění ovzduší, oslabení lesních ekosystémů • existence podílu geneticky nevhodných lesních porostů kulturního charakteru se zvýšenou náchylností k poškozování imisemi, škůdci, apod. • zvyšující se tlak na využívání území, (restituce, privatizace, zahušťování výstavby a pod.) vzhledem k turistické i ekonomické atraktivitě • nedořešený způsob péče o nelesní ekosystémy z hlediska zachování druhové diverzity
Národní park Podyjí • - vyhlášen v roce 1991 (nejprve v roce 1978 CHKO Podyjí) • - sídlo správy je ve Znojmě • - bilaterální NP s rakouským NP Thayatal • - pahorkatinný charakter s meandry řeky Dyje (kaňonovité údolí s až 150 m vysokými • kolmými srázy) • - výskyt teplotní inverze – řada alpských druhů • - skladba vegetace: • jedlobučiny a bukové doubravy v chladnějších oblastech • dubohabřiny a lesostepi v teplejších oblastech • prvky Hercynské a Panonské flóry • - lesnatost cca 84 % • - zastoupení zemědělské plochy je cca 9 % a ostatní plochy zaujímají cca 7 %
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v České republice • rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky • vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních • a TTP, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými • památkami historického osídlení • vyhlašuje vláda nařízením • - hospodářské využívání území CHKO podle zón odstupňované ochrany tak, • aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny • optimální ekologické funkce těchto území • rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO • každá CHKO má vlastní správu (všechny jsou pak centrálně řízeny Správou • ochrany přírody ČR mimo CHKO Šumava, ta je organizačně začleněna pod • správu NP Šumava) • ochranné podmínky stanoveny pro jednotlivé zóny odstupňované ochrany v • zákoně
Zóny a plány péče v ZCHÚZÓNY- vymezují se zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody (I. zóna má nejpřísnější režim ochrany) (rozsah I. zóny je 11 % celkové plochy všech CHKO)- vymezení a změny zón ochrany přírody stanoví MŽP vyhláškouPLÁNY- určují management a využívání ZCHÚ - obsahují krátkodobé i dlouhodobé úkoly a návrhy opatření k ochraně volně žijících Ž a planě rostoucích R, lesů a půdy, ekologické limity využívání (osídlení, doprava, turistika, hospodářské využívání) atd.- zpracování zajišťuje:územně příslušná správa CHKOKÚ (pro PR a PP mimo VZCHÚ)
- plány péče se zpracovávají na období deseti až patnácti let- před schválením projednány s vlastníky a nájemci pozemků • po schválení závazné pro jiné druhy plánovacích dokumentů (LHP, LHO, • ÚPD) • zdroje pro vytvoření: • inventarizační průzkumy • odborné materiály o území • uloženy: • u příslušné správy CHKO • v Ústředním seznamu ochrany přírody • realizace finančně zajišťována několika různými způsoby: • KÚ • dotační program MŽP Program péče o krajinu – dotační titul D(v roce • 2004 čerpáno cca 130,42 mil. Kč - zdroj: Statistická ročenka ŽP ČR 2005)
Současný stav v ČR na území ČR k dnešnímu dni vyhlášeno 25 CHKO (z toho 24 spadá do působnosti Správy ochrany přírody ČR (SOP ČR); CHKO Šumava do působnosti SNP Šumava) celková rozloha CHKO je cca 13 % rozlohy státu
Přehled a rozlohy CHKO ČRPozn.:od 1. 8. 2005 též CHKO Český les s rozlohou 47 000 ha
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR) • - nejvýznamnější kategorie MCHÚ • poskytuje ochranu jedinečným přírodním ES nebo jejich • souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou • geologickou stavbu, ojedinělým v mezinárodním nebo národním • měřítku svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných • přírodních fenoménů • - cílem je uchování nebo zlepšení stavu ES i dynamických • procesů v nich • - zřizuje obecně závazným předpisem (vyhláškou) MŽP • - ochranné podmínky stanoveny zákonem • pokud není vyhlášeno ochranné pásmo ze zákona platí, že je jím • území do vzdálenosti 50 m od hraniční linie vymezující území • NPR • vstup možný jen po vyznačených cestách a na vyhrazená místa • - označují se velkým státní znakem ČR s uvedením kategorie území
K 31. 12. 2004 vyhlášeno 118 území. Nejvýznamnější v rámci ČR: Černé a Čertovo jezero (Šumava) Boubínský prales (Šumava) Známé NPR v rámci SČ: Milešovka (okres Teplice) Oblík, Raná (okres Louny) Sedlo (Litoměřice)
PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR) určena k ochraně ES význačných pro určitý region či geografickou oblast obdobné základní ochranné podmínky jako NPR vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný KÚ označují se malým státním znakem ČR s uvedením kategorie území - k 31. 12. 2004 vyhlášeno 787 Mezi známé PR patří: Kozí vrch, Sluneční stráň (okres Ústí nad Labem) Kalvárie, Holý vrch (okres Litoměřice) Milá (okres Most) Březina (hranice okresu Teplice a Litoměřice)
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (NPP) • - zpravidla území menší rozlohy • - cílem je zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké • (národní až nadnárodní) hodnoty • předmětem ochrany může být geologický nebo geomorfologický • útvar (jeskyně, geologický profil), naleziště vzácných nerostů, • výskyt ohrožených druhů živočichů či rostlin ve fragmentárně • zachovalém – nereprezentativním ES, nebo útvar zformovaný • člověkem (historicky cenné parkové úpravy krajinných úseků, • arboreta, apod.) • - vyhlašuje MŽP obecně závazným předpisem (vyhláškou) • - označují se velkým státním znakem ČR s uvedením kategorie území • k 31. 12. 2004 vyhlášeno 104
V rámci ČR jsou známe např.: Kozákov Babiččino údolí Příkladem NPP jsou:Vrkoč (okres Ústí nad Labem) Panská skála(okres Česká Lípa) Peklo (okres Česká Lípa) Bílé stráně (okres Litoměřice) Zlatý vrch (okres Děčín)