Mgr. Daniella Sarah Chocholová

1. Mgr. DaniellaSarahChocholová

2. Sankce v ÚP • vpozitivním slova smyslu – potvrzení, schválení aktu či jednání • př. ústavní monarchie, kde monarcha sankcionuje parlamentem přijaté zákony  podmínka platnosti • př. souhlas Parlamentu nebo lidu s určitými druhy MS (čl. 49 Ústavy) • vnegativním slova smyslu – v republikánské formě vlády jde o práva veta • tradiční pojetí sankce sankce v negativním smyslu (pohrůžka postihem za nesplnění ústavněprávní povinnosti) • uplatnění sankce = reakce

3. Pojem sankce v předpisech ÚP • předpisy výslovně neužívají pojmu sankce (ani jako pozitivní, ani negativní) • řídí se neutrálním opisem • př. pro pozitivní sankce stanoví – nově jmenovaná vláda musí získat důvěru PS (čl. 68/4 Ústavy), prezident má právo vrátit přijatý zákon (čl. 50/1 Ústavy)

4. Zvláštnosti sankcí ÚP • smyslem založení vztahu mezi státními orgány (vyjádření důvěry) nebo určitého stavuv právu (podpis zákona, zamítnutí návrhu na jeho zrušení) • zvláštností sankce – i jako sankce jiných odvětví v negativním postižení subjektu s ústavněprávní deliktní způsobilostí • Pak slouží jako prostředek: • prostředek ke zjednání stavu, který je po právu – odstraněním protiprávního stavu (zrušení neústavních předpisů) • postihnou subjekt, který se dopustil ústavněprávního deliktu

5. Opatření, která lze považovat za sankce v ÚP I. • zrušení neústavního nebo nezákonného právního předpisu (negativní sankce týkající se obecně závazného normativního aktu  zrušením je chráněn veřejný zájem) • nepřímo může být postižen ten, kdo má na takovém aktu zájem (především zákony v oblasti finanční zpravidla prosazují určitý zájem) • prohlášení určitého právního aktu za neplatný (př. zrušení platnosti voleb) • rozpuštění kolegiálního zastupitelského orgánu (PS dle čl. 35/1 Ústavy)

6. Opatření, která lze považovat za sankce v ÚP II. • rozpuštění nebo pozastavení činnosti politické strany či občanského sdružení • vyslovení nedůvěry vládě (dle čl. 72 Ústavy) • ztráta funkce v určitém orgánu (př. odvolání člena vlády prezidentem dle čl. 74 Ústavy) • ztráta funkce v rámci určitého orgánu (př. odvolání předsedy PS) • zbavení politických práv (př. pouze prezident v případě velezrady může být zbaven práva být znovu zvolen do své funkce) • vyslovení nesouhlasu s určitým aktem (př. veto prezidenta vůči obyčejným zákonům) • Povinnost omluvit se (př. neomluví-li se poslanec ústavnímu činiteli, kterého urazil – uložení pokuty až do výše měsíčního platu - §15 a §17 JŘPS) • Odnětí slova (§59/2 JŘPS), ztráta pořadí při parlamentní rozpravě (§58/4 JŘPS)

7. Odpovědnost v ÚP • ústavněprávní odpovědnost x majetkové, trestní, disciplinární • smyslem je ochrana celého státního a právního systému, nesměřuje vůči konkrétní osobě za konkrétní čin

8. Forma ústavy • Vnitřní struktura – uspořádání prvků obsahu ústavy mezi sebou • Vnější struktura – vystupování prvků navenek vůči jiným právním předpisům

9. Ad A) Vnitřní struktura • Ústavními normami – ne vždy obsahují sankci, neznamená to, že právně chráněny nejsou • Ústavními instituty – vytvářeny ústavními normami (př. institut demokracie, právního státu, samosprávy) • není důležité, kde se v Ústavě, Listině nebo jiném ústavním zákoně nachází • důležitá je regulace komplexních společ. vztahů v rámci státu… • Ústavním systémem – tvořen komplexem Ústavních norem

10. Ad B) Vnější struktura • Obsahuje tyto složky: • nadpis ústavy • systematika ústavy • vyšší právní sílu • ústavodárnou proceduru • jazyk ústavy

11. Ad 1) Nadpis ústavy • určení formy právního předpisu – u ústavy výslovně předepsána (musí být označena jako ústavní zákon dle čl. 9 odst. 1 Ústavy) • evidenční číslo – Listina neměla číslo ve Sb. s přijetím Ústavy se Listina vyčlenila z ú.z. č. 23/1991 Sb. (usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb.) • název (titul) právního předpisu  necharakterizuje se blíže obsah jako u ostatních právních předpisů (název jen „ústava“)

12. Ad 2) Systematika ústavy I. • Prohlášení • Základní ustanovení (čl. 1-14) • Moc zákonodárná (čl. 16-53) • Moc výkonná. Prezident republiky (čl. 54-66). Vláda (čl. 67-80) • Moc soudní (čl. 81-96). Ústavní soud (čl. 83-89) a soudy (čl. 90-96) • Nejvyšší kontrolní úřad (čl. 97) • ČNB (čl. 98) • Územní samospráva (čl. 99-105) • Přechodná a závěrečná ustanovení (čl. 106-113)

13. Systematika ústavy II. • Ústava neobsahuje vlastní úpravu postavení jednotlivce a jeho vztahů se státní či veřejnou mocí. • otázka je přenechána LZPS • součástí Ústavy, LZPS je preambule

14. Ad 3) Vyšší právní síla – vztahová hierarchie • „právní síly“vyjadřuje, že právní předpisy se nenacházejí vždy na stejné úrovni, jde o tzv. vztahovouhierarchii: • předpis nižší úrovně nesmí odporovat předpisu vyšší úrovně • předpis nižší úrovně musí být v souladu s předpisem vyšší úrovně • Platí interpretační pravidla: • „Lex superior derogatlegiinferiori“ • „Lexspecialis per generalem non derogatur“ • „Legesposteriores, priorescontrariasabrogant“

15. Derogační pravidla • „Lex superior derogatlegiinferiori“ • norma vyšší právní síly ruší normu nižší právní síly b) „Lexspecialisderogatlegigenerali“ • předost má speciální zákonná úprava před obecnou c) „Lexposteriorderogatlegi priori“ • pozdějším zákonem se ruší předchozí

16. Ad 3) Vyšší právní síla – aplikační hierarchie • kterého pramene práva se užije přednostně • čl. 2 ú.z. ČNR č. 4/1993 Sb., dle něhož v případě rozporu předpisu ČSFR a předpisu ČR přijatého do konce roku 1992 se použije předpis ČR • čl. 10 Ústavy  přednostní použití MS

17. Ad 4) Ústavodárná procedura a její zvl. pproti běžnému zákonodárnému procesu • návrh může podat: poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo VÚSC  ústava zde nečiní rozdíl • projednávání v PS je stejné jako u běžného zákona, ale ke schválení je potřeba absolutní většina (tj. 3/5 všech poslanců – 120, 3/5 všech přítomných senátorů – čl. 39/4 Ústavy) x kvalifikovaná většina 2/3 nebo 3/5 • je-li přijat PS, pak postupuje do senátu, nepřijme-li ho Senát  končí (s ú.z musí souhlasit obě komory parlamentu) • Senát nemůže být přehlasován a nesmí být nečinný • Prezident nemůže vracet ú. z. vzhledem k tomu, že k jeho přehlasování stačí 101 hlasů a byl schválen hlasy 120

18. Ad 5) Jazyk a délka ústavy • jazyk bývá zpravidla slavnostní a zejména v preambulích i patetický • Ústava ČR je psána střízlivě s mírou pro právnický styl vyjadřování • Ústava je vyjádřením určitých pravidel chování • s rozpadem federace odpadly jazykové problémy • preambule Ústavy, LZPS – normativní charakter a obsahují stavební materiál k tvorbě ústavněprávních norem („odkud a kam kráčí stát“) • délka  Ústava (čl. 112) patří mezi stručnější • LZPS obsahuje katalog základních práv a svobod (čl. 44)  naše ústavní předpisy mají cca 10 600 slov (unitární forma státního zřízení…)

19. Koncepce Ústavy ČR • Ústava neřeší všechny otázky ústavní materie  dohodnuto, že budou upraveny dodatečně pomocí ústavní materie • zvláštní výhrada ústavního zákona – čl. 2/2, čl. 11, 100/3, čl. 106/2 (obsoletní) • Ústava je dotvářena ÚS (nikoli měněna či doplňována jako v USA) • nálezy ÚS dosud spíše poskytují Ústavě ochranu, než aby ji rozvíjely nebo dokonce přeměňovaly

20. Ústava vs. LZPS Ústava LZPS založena na přímé aplikovatelnosti (mimo věcí v čl. 41) svých ustanovení X v případě Ústavy VŠAK organická povaha konkretizujících zákonů vyžaduje jejich přijetí, bez nich ústavně zřízené instituce nemohou fungovat (př. NKÚ, NSS) • řeší základní věci, podrobnosti přenechány zákonům (cca 40 prováděcích zákonů) • organické zákony v materiálním smyslu (x ve formálním nezná) • nutná analýza ve vztahu k obyčejnému zákonodárství, tedy co Ústava svěří zákonům a co si ponechá • ústava předpokládá vydání těchto, nikoli ústavních zákonů (př. z.o stát.symbol, o stát.rozp)

21. Ústavní základy ČR • základy výstavby našeho státu (jeho anatomii) • území • obyvatelstvo • státní moc (vč. jejich vzájemných vtahů a vazeb) • principy, na nichž je založen český konstitucionalismus (počínaje principem demokracie až konečně principem samosprávy) • základní směry pohybu politiky (meze, intenzita)

22. Státní symboly ČR • jejich prostřednictvím je ztělesňována a přímo symbolizována existence státu navenek a současně příslušnost k tomuto státu (př. příslušníci ozbrojených sil, vozidla, letadla, lodě…) • státní symboly + Ústavas tímto se světová veřejnost začíná seznamovat s určitým státem • nejvýznamnější: státní znak, státní vlajka (počítáno výslovně v MP, resp. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích – 1961, Vídeňská úmluva o konzulárních stycích – 1963) • z právního hlediska jde o příkaz státním orgánům identifikovat se jejich pomocí uvnitř i navenek

23. Státní symboly ČR • Státní znaky • Státní barvy • Státní vlajka • Vlajka prezidenta republiky • Státní pečeť • Státní hymna • Jiné formy symbolizující stát

24. Ad a) Státní znaky • na úředních listinách, pečetích, razítkách, stejnokrojích, bankovkách a mincích, používají se státní orgány, diplomatické mise… • výtvarným řešením ztělesňují existenci státu, historii, územní vývoj, státní zřízení… • velký státní znak - §2 zákona ČNR č. 3/1993  odpovídá v podstatě první větě preambule Ústavy „My, občané ČR v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ • malý státní znak

25. Ad b) Státní barvy • §3 zákona ČNR č. 3/1993 Sb. • pořadí barev je závazné, nelze je zaměňovat • k označení státního majetku, k výzdobě při významných událostech • východisko pro konstrukci státní vlajky a vlajky prezidenta republiky

26. Ad c) Státní vlajka • §3 zákona č. 3/1993 Sb., a v jeho příloze č. 3 s tím, že poměr šířky k délce je 2:3 • z.č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů  §7/3 umožňuje místo státní vlajky použití její napodobeniny (obvykle prapor) • u praporu může být poměr jiný, než 2:3 a jeho délka může být podstatně prodloužena

27. Ad d) Vlajka prezidenta republiky • dříve  standarta prezidenta bylo nyní nahrazeno označením vlajka prezidenta republiky • tvar čtverce (x vlajky) • slouží k označení sídla prezidenta (tj. Pražský hrad, zámek Lány) v době jeho přítomnosti v ČR • označení dopravního prostředku prezidenta

28. Ad e) Státní pečeť • symbolizuje ČR zejména v rámci mezinárodních vztahů • k pečetění k MS, pověřovací listiny našich diplomatických zástupců, dle §11 písm. c) zákona č. 352/2001 Sb., rovněž tehdy, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, MS nebo pokud je to obvyklé • pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky

29. Ad f) Státní hymna • Státní hymna je tvořena první slokou písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla „Kde domov můj“ • text spolu s notovým záznamem hymny  v příloze zákona č. 3/1993 Sb., • používat ji lze formou hraní a zpívání, popř. jen hraní nebo jen zpívání při příležitostech státních svátků a jiných příležitostech, je-li to obvyklé (§12 zákona č. 352/2001 Sb.)

30. Ad g) Jiné formy symbolizující stát I. • řada dalších artefaktů i jiných skutečností, které rovněž symbolizují existenci ČR a její svrchovanost • žádný z nich ovšem nelze považovat za státní symbol, neboť není uveden ve výčtu čl. 14/1 Ústavy • jsou chráněny jinými normativními systémy, př. veřejným míněním

31. Ad g) Jiné formy symbolizující stát II. • Dny (data) symbolizující ČR - státní svátky - §12 z.č. 352/2001 Sb., - z.č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu 1) státní svátky – spjaté s existencí našeho státu 2) ostatní svátky – Nový rok, Velikonoční PO, Štědrý večer 3) významné dny – ty, které ovlivnily naši nejnovější historii (př. 12. březen NATO) 4) řadové dny – dle z.č. 157/1994 Sb., 1. leden, 28. října, kdy se propůjčují státní vyznamenání  ad 1), ad 2) jsou dny pracovního klidu dle ZP

32. Ad g) Jiné formy symbolizující stát III. b) Státní vyznamenání • z.č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních • snaha o maximální snížení počtu vyznamenání a zvýšení jejich váhy • vyšší forma vyznamenání řády (Řád bílého lva a Řád Tomáše Garrigua Masaryka) • nižší forma vyznamenání  medaile (Medaile Za hrdinství a Medaile Za zásluhy) • pravidla, dle kterých se uděluje vyznamenání  §12 z.č. 157/1994 Sb., • úřadující prezident republiky je z titulu své funkce nositelem obou řádů po skončení funkce mu je lze doživotně propůjčit usnesením obou sněmoven • Řády se našim občanům propůjčují (při úmrtí je pozůstalí vracejí) • Medaile se udělují

33. Ad g) Jiné formy symbolizující stát IV. • česká koruna jakožto měna ČR • hlavní město ČR Praha • národní kulturní památky (př. Pražský hrad) • korunovační klenoty • heslo na vlajce prezidenta  „pravda vítězí“ • název státu  „Česká republika“ • existence hlavy státu (symbol státní suverenity) • vyloučeno zakotvení státního náboženství jako symbolu státu (čl. 2/1 LZPS)

34. Ústavněprávní aspekty používání českého jazyka • Ústava se o existenci státního jazyka vůbec nezmiňuje • předpisy ústavního práva s existencí českého jazyka počítají • státní jazyk není výslovně zakotven, máme však jazykové právo, které používání reguluje (př. §6 a §10 ZSZMS) , rozlišujeme: • jednací jazyk – řízení před státními orgány • služební a velící – ozbrojených silách a sborech • vyučovací, jazyk mateřský • jazycích národních a etnických menšin • úřední jazyk - užití v úředním styku • východiskem používání určitého jazyka je Ústava (čl. 1/1 a ustanovení o státních orgánech a jejich jednání + LZPS • Ústava, LZPS výslovně český jazyk nezmiňují  to však neznamená, že zde není řada ustanovení, o které se může naše jazykové právo opřít

35. Ústavněprávní aspekty zániku ČSFR a sukcese ČR jako následnického státu • ú.z. 542/1992 Sb., o zániku ČSFR • ú.z. 541/1992 Sb., o dělení majetku ČSFR mezi ČR a SR a o jeho přechodu na ČR a SR • ú.z. 624/ 1992 Sb., o zániku funkce soudů a o skončení pracovních a služebních poměrů v souvislosti se zánikem ČSFR • čl. 106 až čl. 112 Ústavy • ú.z. ČNR 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR • ú.z. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR • cca 30 smluv mezi vládami ČR a SR (př. o společných státních hranicích…)

36. Důsledky výše zmíněných ústavních zákonů • těmito zákony došlo k zániku ČSFR, stanovení zásad pro rozdělení jejího majetku a k přechodu pravomocí orgánů federace na orgány ČR a SR • nástupnické státy (tj. ČR, SR) nevznikly se zánikem federace, neboť vznikly již 1. ledna 1969  staly se svrchovanými a samostatnými státy

37. Rozdělení majetku ČSFR • ú. z. 541/1992 Sb., stanovil principy: • územní – majetek přechází na ten nástupnický stát, na jehož území se nachází • podílu počtu obyvatel obou nástupnických států – v poměru 2:1 • nebylo přihlédnuto k principu historickému (to co vnesly do společného státu v roce 1918  bez ohledu na to, kde by se současně nacházel) a k principu zásluhovosti (výše daní, kterou státy přispívaly)

38. Recepce právního řádu federace • právní předpisy ČSFR na území ČR zůstávají nadále v platnosti • dle čl. 1/1 nelze použít jejich ustanovení, která jsou podmíněna existencí ČSFR a příslušností ČR k ní • v případě rozporu s předpisy téže právní síly ČR vydanými do zániku ČSFR se postupuje podle právních předpisů ČR • dle čl. 112/3 byly dekonstitucionalizovány všechny ústavní zákony federace s výjimkou těch, které se staly součástí ústavního pořádku ČR

39. Recepce a právní jistota • ČNR přijala spolu s ú.z. č. 4/1993 Sb., usnesení, kde vyložila tento zákon ve vztahu k ú.z. č. 542/1992 Sb., (především k čl. 4/1) tak, že: • pouze ČNR je oprávněna upravovat ústavní poměry ČR • žádný výklad nepřipouští zpochybnění kontinuity zákonodárné moci, jejíž nositelkou v novém státě má být podle ú. z. č. 4/1993 Sb., pouze ČNR • ČR ú. z. č. 4/1993 Sb., převzala majetková a jiná práva ČSFR v rozsahu dle ú. z. č. 541/1992 Sb. (princip územní + počet obyvatel)

40. Recepce a soudy • pominuta otázka závaznosti rozhodnutí orgánů ČSFR a orgánů SR z doby federace na území ČR • řešily soudy cestou složitých soudních výkladů • závěr: • zánikem ČSFR vznikly dvě na sobě nezávislé soudní soustavy • rozsudek soudu, který měl sídlo na území SR a byl vyhlášen do konce roku 1992  nemá v ČR pozitivní účinky (=nelze jej vykonat). Nestanoví-li zákon nebo MS jinak, má účinek res iudicata • nebyly výslovně převzaty nálezy ÚS

41. Princip konstitucionalismu v ČR • principy, na nichž je určitý stát budován a jejichž změna je pociťována ne jako pouhá novelizace, ale jako revize ústavy • nosné principy: • demokracie, • úcty k lidským a občanským právům a svobodám, • republikánský, • parlamentní demokracie, • materiálního právního státu, • ochrany vlastnictví a svobody podnikání • unitárního státu • samosprávy • sociálního státu

42. Děkuji za pozornost !