Kazuistiky osob s dětskou mozkovou obrnou ( atetoidní typ), vývoj, edukace, péče

1. Kazuistiky osob s dětskou mozkovou obrnou (atetoidní typ), vývoj, edukace, péče Vypracovala: Hana Zecková

2. Dětská mozková obrna • Dětská mozková obrna (DMO) je raně vzniklé poškození mozku, vzniklé před porodem, za porodu, nebo krátce po něm a projevující se převážně v poruchách a vývoji hybnosti (Lesný, 1989) • 1952-Lesný zavedl označení „perinatální encefalopatie“, v roce 1959 pak nynější název „dětská mozková obrna“

3. Dětská mozková obrna • Dříve označováno také jako „Littleova choroba“, dnes se v angličtině užívá název „Cerebral palsy“ • Dřívější název „perinatální ecefalopatie“ se užívá nadále pro souhrn všech druhů a stupňů raného poškození mozku v perinatálním období, jejichž následky mohou být: • Těžké poruchy hybnosti-dětská mozková obrna • Poruchy psychomotoriky-lehká mozková dysfunkce • Poruchy psychiky, intelektu-mentální retardace • Poruchy vědomí-epileptické záchvaty

4. Příčiny DMO • mají různý charakter a mohou se kombinovat • Faktory: prenatální, perinatální a postnatální • Prenatální- onemocnění matky v těhotenství, otravy organismu různými škodlivinami, alkohol, nikotin,nedostatek některých látek v potravě matky, nedonošenost, přenošenost apod. • Perinatální- abnormální porod-dlouhý, obtížný, nebo naopak rychlý; při nadměrném stlačení lebky dítěte, krvácení do mozku, nebo déletrvající nedostatek kyslíku

5. Příčiny DMO 3. Postnatální- infekční zánět mozku a mozkových blan, toxikózy, novorozenecká žloutenka, rané kojenecké infekce různého druhu • nejčastějšími příčinami DMO jsou podle Lesného: asfyxie a nedonošenost, popř. jejich kombinace

6. Diagnóza je jasná obvykle až ke konci prvního roku života, u atetoidních forem i později • Diagnóza: CKP (centrální koordinační porucha) CTP (centrální tonusová porucha) RMO (raná mozková obrna) Nejčastěji: G 80 (zkratka pro DMO)

7. Formy DMO • Spastické • Nespastické • Lehká mozková dysfunkce Podle intenzity: Paréza- částečná obrna,snížení či omezení hybnosti a motorické koordinace Plegie- úplná obrna, úplné porušení intervace, plná ztráta hybnosti

8. Formy spastické • Následek poškození pyramidové dráhy (centrálních motorických neuronů) • Charakteristické znaky: porucha aktivní volní hybnosti, svalová hypertonie, stereotypní pohyby • Vlivem ztuhnutí končetin: děti ohnuté (zcela schoulené) a děti napnuté (otevřená ústa, slinění, problémy s jídlem a řečí, nápadná mimika atd.)

9. Formy spastické • Diparetické forma: spastická obrna dvou párových končetin, sem se přiřazuje i tzv.monoparetická froma, tj. postižení jedné končetiny • Paukospastická diparetická forma (druh diparetické formy) • Hemiparetická forma: spastická obrna horní a dolní končetiny na jedné polovině těla, horní končetina bývá ohnuta v lokti, dolní končetina je napnutá tak, že postižený došlapuje na špičku

10. Formy spastické • Kvadruparetická forma: spastická obrna všech čtyř končetin, s převážným postižením buď dolních, nebo horních končetin; přiřazuje se sem i tzv. triparetická-postižení tří končetin

11. Formy nespastické • Charakteristické absencí svalového napětí • Hypotonická forma: u kojenců,později mizí, nebo se mění na formu spastickou, nebo dyskinetickou, pokud přetrvává, je doprovázena těžkou mentální retardací • Dyskinetická forma (atetoidní; extrapyramidová): • objevují se mimovolní pohyby: • atetotické-kroutivé • choreatické-drobné, rychlé • balistické-prudké, • myoklonické-drobné pohyby sval.snopců)

12. Formy nespastické • Mimika je často postižena mimovolními grimasami • Velmi častý je výskyt poruch řeči-dysartrie • Další znaky: ztížená kontrola hlavy, problémy při přijímaní potravy, omezená kontrola rovnováhy, neschopnost udržet v ruce předměty • Chůze je možná jen u lehčích forem DMO, v pozdějším věku se objevují ortopedické vady • Dyskinetickou formu má asi jedna čtvrtina lidí postižených DMO

13. Formy nespastické • Rigidní forma: plastické zvýšení svalového napětí, které je trvalé; v raném dětství vzácné, v pozdějším se vytváří z jiných forem • Mozečková forma: snížené svalové napětí a poruchy pohybové koordinace, Lesný tuto formu mezi DMO nezařazuje, považuje ji za samostatný syndrom

14. Poruchy sdružené s DMO • Poruchy tělesného růstu: • po stránce růstu, hmotnosti a celkového dospívání a vzhledu • tělesný vývoj je opožděn; objevuje se zvláště u těžších forem DMO • Mentální retardace: • Snížení intelektových vlastností • Mírná, lehká, střední, těžká a hluboká

15. Poruchy sdružené s DMO • Epilepsie: • neuroelektrické výboje v mozku způsobují záchvaty menšího či většího rozsahu • Smyslové poruchy: • Poruchy zraku-šilhání, tupozrakost, nystagmus • Poruchy sluchu-především u dyskinetické formy

16. Poruchy sdružené s DMO • Poruchy řeči: • Souvisí s poruchou hybnosti svalstva mluvních orgánů, s poruchou dýchání a polykacího reflexu • Např. dyslalie (patlavost), dysartrie (nesrozumitelná artikulace) • Ortopedické komplikace: • Zkrácení Achillových a kolenních šlach, deformace kyčelních kloubů a nohou, vadné držení těla, skolióza

17. Léčba DMO • DMO je stále nevyléčitelnou chorobou, avšak čím dříve s léčbou začneme, tím lépe může dítě překonat vývojovou poruchu a mít kvalitnější život • důležité: realizace komplexního krátkodobého i dlouhodobého rehabilitačního programu Komplexní rehabilitační péče zahrnuje: • oblast léčebnou • oblast pedagogickou • oblast pracovní • oblast sociální

18. Léčba DMO • všechny tyto oblasti se vzájemně prolínají • Pro dítě je důležité: získání všech jiných dovedností, které mu umožní být co nejméně závislým na ostatních • nutná spolupráce rodiny a mnoha specialistů (pediatra, fyzioterapeuta, rehabilitačního lékaře, psychologa, dětského neurologa, logopeda, speciálního pedagoga aj.)

19. Oblast léčebná • Léčba zaměřená především na zlepšení hybnosti-reedukace hybnosti, ale také řeči-reedukace řeči • U pohybových cvičení je důležité dodržení zásad pohybové výchovy: • Zásada vývojovosti • Zásada reflexnosti • Zásada rytmizace hybnosti a řeči • Zásada komplexnosti • Zásada kolektivnosti • Zásada přiměřenosti • Zásada individuálního přístupu

20. v ČR převládá metoda reflexní lokomoce podle Vojty, dále také Bobathova nebo Petöho terapie • Vojtova metoda reflexní terapie: • Základem je reflexní ovlivnění pohybu- určitý podnět vyvolá typický pohybový projev • Cíl-podpora napřimování, s konečným stádiem bipedální chůze malého dítěte • Bobathova terapie: • souhrnný terapeutický koncept, zapadá do něj fyzioterapie, ergoterapie a logopedie • Zaměřuje se na zlepšení koordinace držení těla a pohybu

21. Oblast léčebná • U všech dětí s DMO je doporučována opakovaná lázeňská péče • Farmakoterapie- užívání léků na snížení svalového napětí, nebo k tlumení mimovolních pohybů (např. trihexyphenidyl, nebo vpichování botulotoxinu do svalů,), u epileptiků se podávají antiepileptika

22. Oblast léčebná • Kromě fyzioterapie jsou součástíkomplexníhorehabilitačníhoprogramu také další metody: • ergoterapie (léčba prací) • hipoterapie (využití koní při léčbě) • canisterapie (využití psů) • arteterapie (léčení pomocí malby) • muzikoterapie (léčení pomocí hudby) a jiné

23. Oblast pedagogická • Zahrnuje výchovu jak v rodině, tak i ve škole • Rodiče by se měli dítěti maximálně věnovat, provádět s ním rehabilitační i doma • Není vhodná úzkostlivá výchova, či rozmazlování • Má-li dítě normální intelekt a je-li možné přizpůsobit školní prostředí jeho handicapu, mělo by navštěvovat běžnou školu jako jeho zdraví vrstevníci • Pokud to není možné, zařazují děti do škol se speciálním programem výuky, mezi obdobně postižené děti

24. Oblast pedagogická • Začlenění se do kolektivu; při hře, ale i při výuce získává spoustu podnětů, které jsou potřebné pro jeho další vývoj-duševní i fyzický • Pedagog byl měl být obeznámen se zdravotním stavem postiženého dítěte (pohybová omezení, přidružené další poruchy-např. porucha řeči, poruchy chování apod.) a tomu přizpůsobit výuku

25. Oblast pedagogická • Důležité je vyzdvihovat dovednosti postiženého, v čem se zdravým dětem vyrovná, nebo je dokonce předčí • Naopak ale nezdůrazňovat jeho omezení a limity • Pomáhat dítěti překonávat jeho handicap, ale vyvarovat se projevům soucitu nebo lítosti • Adolescentům s lehkými formami DMO jsou poskytována poradenství při volbě povolání a přiměřený odborný výcvik

26. Ve školní praxi je u dyskinetické formy problém s nácvikem jemných motorických dovedností a s nácvikem řeči (nepravidelné dýchání, nedostatečná koordinace dýchacích svalů a mluvidel) • V pozdějším věku je obtížné hledání povolání • Mimovolní pohyby a častá porucha řeči a sluchu znesnadňují výběr • Vhodná jsou povolání, kde se neklade důraz na jemné a přesné pohyby horních končetin

27. Použité zdroje: • KÁBELE, F.: Rozvíjení hybnosti a řeči dětí s dětskou mozkovou obrnou. Praha: SPN 1988. • KOTAGAL, S.: Základy dětské neurologie. Praha:Triton 1996. • LESNÝ, I.: Dětská mozková obrna ze stanoviska neurologa. Praha: AVICENUM 1985. • OPATŘILOVÁ, D.: Pedagogická intervence v raném a předškolním věku u jedinců s dětskou mozkovou obrnou. Brno: MU 2003. • STEHLÍK, A. a kol.: Dítě s mozkovou obrnou v rodině. Praha: AVICENUM 1977. • http://dmoinfo.cz/informace-o-dmo/ • http://www.ssvp.wz.cz/Texty/dmo.html