Římské právo dědické

Římské právo dědické Intestátní posloupnost Přednáška z římského práva letní semestr

Hereditas • Dědictví • Souhrn majetku náležející zemřelému, který přechází na jiné osoby (dědice) • Právní situace, ve které se nachází dědic • Univerzální sukcese • Nastupuje na místo zemřelého • Aktiva i pasiva • Náboženské povinnosti

Intestátní posloupnost • Sekundární důvod dědění • Nastupuje pokud není závěti, závěť je neplatná nebo neúčinná • Není možné, aby se dělilo z části podle zákona a z části podle závěti – pokud nebylo rozhodnuto o celém dědictví, rozdělí se zbyla část podle dědických podílů

Heres ex re certa • Pokud určím někoho dědicem ke konkrétní věci • Je ustanoven právoplatným dědicem • Nikdo jiný nemůže dědit ze závěti • Dědění ze zákona je vyloučeno • >Ten, kdo byl určen ke konkrétní věci zdědí vše

Intestátní posloupnost • Účel intestátní posloupnosti • Určit osoby, které byly zůstaviteli natolik blízké, aby mohly nastoupit na jeho místo • Základem je familia, římská rodina • Původně agnátští příbuzní a členové rodu • Dlouhý vývoj praetor, císařské konstituce klasického a římsko-hellénského práva a Justinián • Vítězství kognátského příbuzenství

Intestátní posloupnost • Blízké osoby se rozdělí v jednotlivé třídy a třídy ve stupně • Staré ius civile neuznávalo sukcesivní delaci • Pokud se nestala dědicem osoba z té třídy a toho stupně, který byl k dědictví povolán, nenabízelo se dědictví další třídě nebo stupni, ale stalo se odúmrtí

Civilní intestátní posloupnost • Nejbližšími osobami jsou synové PF • Pozdější interpretace na všechny osoby alieni iuris tzv. heredes sui • Pracují na rodinném majetku • Automaticky považováni za dědice • Okamžikem smrti zůstavitele • Nemohou dědictví odmítnout

Heredes sui • Je-li dědictví předluženo, musí hradit věřitelům zůstavitele ze svého • Pokud PF neměl syny, mohl adoptovat • Pokud neadoptoval, mohl odkázat majetek v závěti i třetím osobám • Může část majetku přenechat jiné osobě než ustanovenému dědici

Intestátní posloupnost • Sukcesivní delace • Praetorské právo umožnilo sukcesivní delaci tříd, mezi kognáty i postupné povolávání stupňů • Justinián zavedl sukcesivní delaci i u agnátů

Intestátní posloupnost • Druhy sukcese • In capitas – původní a nejstarší způsob • Dědic A, B, C dědí každý 1/3 dědictví

Intestátní posloupnost • Druhy posloupnosti • In stirpes • Zaveden zákonem XII desek pro dědice I. třídy (nezbytní) • Dědicové C a D po dědici A, který předemřel dědí každý ¼ dědictví

Intestátní posloupnost Pokud zemře ještě před zůstavitelem A a C, pak okamžikem smrti nabude B ½ D 1/4 E a F dostanou každý 1/8 dědictví

Druhy posloupnosti • In lineas termín pozdního římsko-helénského práva a znamená rozdělení mezi ascendenty otcovské a mateřské • Sukcesor řádný • Nastupuje pokud není dědic v přednější třídě • Sukcesor mimořádný • Dědí spolu se sukcesorem s vyšší třídy

Sukcese podle ius civile • Podle Gaia Inst. III. 1-17 • I. třída heredes sui et necessarii • děti podrobené moci otcovské • manželka pokud je cum manu • vnuci za života otce nedědí a nedědí ani emancipovaní synové • sui heredes stejného stupně dědí in capita • různého stupně in stirpes

Sukcese podle ius civile • Po A dědí manželka B, syn D a E každý ¼ protože jsou v okamžiku smrti A pod jeho mocí. Po synovi F, který předemřel dědí I a H každý polovinu, tedy 1/8 dědictví A. • Manželka G, syn J a C nedědí protože nejsou agnátskými příbuznými

Sukcese podle ius civile • II. třída • Proximus agnatus nejbližší agnát • pokudnení nikdo z I. třídy • agnátský příbuzný muž nebo žena • Lex Voconia omezila dědění žen na sestry zůstavitele • bližší agnát vylučuje vzdálenějšího

Sukcese podle ius civile • V II. třídě dědí nejčastěji bratr nebo sestra zůstavitele (pokud by byla vdaná, majetek by připadl jejímu manželovi), také matka nebo babička, nikdy však otec nebo děd

Sukcese podle ius civile • III. třída • Gentilové • přískušníci rodu • nastupují individuálně • za císaře Antonia Pia tato třída dědiců úplně mizí

Sukcese podle ius civile • Posloupnost po propuštěnci • I. třída heredes sui • II. třída patronus a patrona • III. třída děti, vnuci a jejich děti patrona • IV. třída agnáti a gentiles

Dědictví na základě testamentu • Jednostranný právní úkon mortis causa • Založen na přirozeném dědickém právu synů • Nejstarší forma – před lidovým shromážděním • Mimořádná forma – v šiku

Dědictví na základě testamentu • Později se vyvíjí nová forma • Pontifikové • Ve snaze zajistit pokračování rodinného kultu • Dědicové • Blízcí příbuzní • Osoby, které jsou označeny v písemném dokumentu - závěti

Dědictví na základě testamentu • Dědicem mohl být kdokoliv • Synové měli pouze právo na zmínku v závěti • Pokud nebyli dědicové, museli být jmenovitě vyděděni • Otázka, co je to jmenovitě? • Ostatní osoby mohly být vyděděny „mezi ostatními“

Bonorum possessio • Faktický výkon obsahu závěti prováděl praetor • Uvedení do držby • Secundum tabulas uvedena osoba, která je dědicem ze závěti • Sine tabulas uvede osobu, která je dědicem ze zákona

Bonorum possessio • Contra tabulas • Praetor uvede do držby dědictví někoho, kdo nemůže být dědicem podle ius civile a chrání jej proti civilnímu dědici • Praetor prolamuje zásadu agnátského příbuzenství ve prospěch kognátského • Emancipovaný syn

Formy závěti • In procinctu (závět v šiku) • Mancipatio familiae • Převod majetku formou mancipace • K mancipaci připojeny pokyny • Kupec majetku majetek po smrti rozdělí podle těchto pokynů • Možnost rozdělit majetek podle přání zůstavitele

Forma závěti • Pokyny byly stále důležitější • Zápis na voskové tabulky • Zapečetěné • 5 nebo sedm svědků • Praetor uznával tyto pokyny, i když nepředcházela mancipace rodinného majetku

Zvláštní formy testamentu • Justiniánská úprava • Slepcova závěť – vyšší počet svědků • Závěť psaná v době moru – svědkové nemusí být přítomni současně • Závěť venkovská – namísto podpisu přísaha – svědci neumí psát • Vojenský testament

Spoludědicové • Nejsou-li určeny podíly, dědí rovným dílem • Nevyčerpají-li podíly celou pozůstalost, dochází k akrescenci – přirůstání dědických podílů • Jinak v dnešním právu

Vedlejší ustanovení testamentu • Dědická substituce • Ustanovení náhradního dědice • Obecná • Pupilární • Quasi-pupilární • Odkazy • Manumisse otroků

Vedlejší ustanovení závěti • Poručenství pro děti a manželku

Změna závěti • Závěť je možno kdykoli odvolat • Do posledního okamžiku života • Není možná společná závěť • Není možné sjednat pokutu dědicem pro případ změny závěti • Následná ztráta schopnosti platně učinit závěť působí neplatnost závěti

Zrušení závěti • Ne pouhým zničením „hmotného nosiče“- listiny nebo destiček • Sestavením nové závěti se všemi obsahovými náležitostmi • Pokud by zůstavitel zničil závěť starou a nesepsal novou, formálně by nepřestal být dědicem • Praetor by ale do držby dědictví uvedl intestátního dědice

Obsah testamentu • Ustanovení dědice • Základní náležitost • Rozkazovací způsob • Nepochybná shoda s vůlí zůstavitele • Chci ustanovit Petra a ustanovím Pavla • Dědicem nebude ani jeden • Je možno připojit odkládací podmínku

Římské právo dědické