260 likes | 448 Views
Vývoj evropské spolupráce a integrace. Od Jednotného evropského aktu po Maastricht. Struktura. Jednotný evropský akt Vnit řní trh Maastrichtská smlouva Implikace ratifikačního procesu. Literatura. F+P str. 115 – 141 Gerbet, P. (2004) Budování Evropy , kapitola IX
E N D
Vývoj evropské spolupráce a integrace Od Jednotného evropského aktu po Maastricht
Struktura • Jednotný evropský akt • Vnitřní trh • Maastrichtská smlouva • Implikace ratifikačního procesu
Literatura • F+P str. 115 – 141 • Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola IX • CINI Michelle - European Union Politics – Chapter 3 • Nugent Neill- The Government and Politics of the European Union – Chapter 5
Předehra k Jednotnému evropskému aktu • 1985 – nástup Delorsovy Komise • Snaha prolomit „eurosklerózu“ • Posílení nadnárodního rozměru Společenství • Ozdravit finanční situaci Společenství (CAP) • Naplnit literu zakládajících smluv v oblasti 4 základních svobod posunout agendu budování společného trhu
Bílá kniha o vnitřním trhu • Zveřejněna léto 1985 • Bílá kniha – (Eurospeak) výraz indikující dokument, který specifikuje návrh na bezprostřední akci Společenství; často ji předchází Zelená kniha, která indikuje plány Komise a bývá výzvou k zahájení konzultačních procesů • Projekt Komise k oživení budování společného trhu • Identifikovala na 300 bariér – fyzické, technické a fiskální • Navrhovala jejich odstranění a dokončení Evropy bez hranic k 1. 1. 1993
Schengenská dohoda • Paralelní pokus některých členských států o realizaci volného pohybu osob • Léto 1985, podepsána symbolicky v městě Schengen na pomezí LUX, NĚM, FR • Mezivládní dohoda BENELUX, NĚM, FR, oddělena od ES • Usnadnění přeshraničního pohybu odstranění kontrol na vnitřních hranicích a posílení kontrol na vnějších (tzv. schengenská hranice)
Jednotný evropský akt • Milánské zasedání Evropské rady v létě 1985 • Svolána mezivládní konference ke změně SES • Vytvoření vnitřního trhu do konce roku 1992 • Dokument Jednotný evropský akt (JEA) podepsán v únoru 1986 – první fundamentální změna Římskýchsmluv
Institucionální změny obsažené v JEA • Rozhodování v Radě ministrů v otázkách vnitřního trhu – kvalifikovanou většinou (KV) • Posílení vlivu EP procedura kooperace – možnost předkládat pozměňovací návrhy Radě; jen v omezené oblasti – zejména v otázkách vnitřního trhu • Další posílení vlivu EP – právo „souhlasu“ • Evropská rada se stala součástí smluvního rámce
JEA a politiky EHS • Adaptovány závěry Bílé knihy o vnitřním trhu ohledně jeho náplně a dokončení • Záměr vybudovat Hospodářskou a měnovou unii (HMU) • Zakotvení EPS ve smluvním rámci • Rozšíření mandátu EHS o otázky týkající se sociální oblasti, ŽP, výzkumu a technologickém rozvoji • Zakotvení solidarity v rámci ES – podpora méně rozvinutých regionů a podpora homogenizace životní úrovně napříč ES • Příprava na politickou unii?
Problémy s ratifikací a jejich implikace pro budoucnost • Ratifikační proces zdržen v Irsku (díky tomu JEA vstupuje v platnost až 1987) • Ústavní žaloba proti vládě – podepsala JEA, aniž by předložila věc k referendu • Úspěch – zakotvení EPS (konzultace v zahr. pol.) – potenciální ohrožení irské neutrality • Nakonec však JEA schváleno v referendu Nová výzva pro ES – již není jen technickou platformou – otázka demokratického deficitu
Vnitřní trh • Omezená verze původního projektu Společného trhu, který narážel na neochotu ČS • Definován jako „prostor bez vnitřních hranic, němž je zajištěn volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu“ – tzv. 4 svobody • Vybudování do 31.12.1992 • Na rozdíl od projektu společného trhu nezahrnoval HMU a rozsáhlou daňovou a ekonomickou harmonizaci
Volný pohyb • Zboží – zejména odstranění netarifních bariér • Osoby – vzájemné uznávání kvalifikací, odstranění diskriminačních požadavků • Kapitál – odstranění omezení bránících převozu kapitálu přes hranice (toto omezení zdůvodňováno měnovými spekulacemi) • Služby – přeshraniční poskytování služeb bez nutnosti usazení se na území cílového státu – problematické, rozdílné legislativní nároky ČS
Impulsy k jednání o vytvoření EU • Vnitřní a vnější • Vnější – kolaps sovětského bloku, nutnost užší spolupráce. Pevnější unie – větší šance dominovat novou situaci v Evropě a stabilizovat vznikající demokracie – bezpečnostně politické obavy • Vnitřní - Hospodářská a měnová unie (HMU) nutná k zužitkování výhod VT – odstranit měnové výkyvy a zjednodušit obchod • Požadavek sociální regulace – změkčit dopady ekonomické deregulace (sociální dumping) • Likvidace vnitřních hranic – nutnost čelit negativním průvodním jevům (pašování, organizovaný zločin…) • Demokratický deficit
Vytváření Maastrichtské smlouvy • Návrh na změnu smluvního rámce – výsledek dohody na úrovni Evropské rady • Dvě mezivládní konference (IGC) v průběhu 1991 reflektují nové rozměry navrhovaných reforem: • Konference o politické unii • Konference o hospodářské a měnové unii (HMU) • Nutnost dosáhnout kompromisu v řadě sporných bodů (nadnárodní X mezivládní, solidarita, politická spolupráce, měnová unie, sociální politika…)
Maastrichtská smlouva • Otázky nevyřešené v rámci mezivládních konferencí projednávány na zasedání Evropské rady v Maastrichtu v prosinci 1991 • Obtížná jednání vyústila v konečný kompromis – celá řada speciálních ústupků • Nejproblematičtější body: - Nové oblasti vlivu Společenství/Unie (zahraniční politika, měnová politika, sociální politika…) • Institucionální rovnováha (posílení vlivu EP) • Politická Unie? • Občanství • Smlouva o založení Evropské Unie (SEU) – nazývaná také Maastrichtská smlouva – podepsána v únoru 1992
Obsah Maastrichtské smlouvy • Vznik nové organizace – Evropské unie (EU) založené na „třech pilířích“: • Evropská společenství (EHS se mění na ES) • Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) • Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SSVV) • Pilířová struktura – výsledek obtížných kompromisů; otázky koherence a srozumitelnosti – EHSES – součástí EU… • Pouze ES mají právní subjektivitu; EU nikoliv • EU předstupeň federace? „stále užší svazek mezi národy“ – delegace VB odmítala „the F word“
1. Pilíř - ES • Vychází z předchozích smluv • Rozhodovací pravomoci rozděleny mezi trojúhelník Komise, Rada, EP • Smluvní rámec doplněn o dva nové principy: • Subsidiarita – čl. 3b (dnes čl. 5) – snaha ČS zabránit nekontrolovatelnému uzurpování pravomocí ze strany institucí ES • Občanství – čl. 8 (dnes čl. 17 – 22) – každý občan ČS se stává zároveň občanem EU, smlouvy oficiálně dávají občanům jistá práva; v jurisdikci ESD • Další změny na úrovni institucí a aktivit
1. Pilíř – ES (2) Institucionální změny: • EP může poprvé blokovat rozhodnutí Rady - procedura spolurozhodování; aplikováno zejména v otázkách vnitřního trhu • Mandát Komise rozšířen ze 4 na 5 let; při svém nástupu – celá Komise musí být schválena EP • Ustaven nový poradní orgán Výbor regionů • ESD – možnost pokutovat ČS, které neuposlechly jeho soudní nařízení • EP jmenuje Ombudsmana
1. Pilíř – ES (3) Změny aktivit: • Specifikován harmonogram vytváření HMU • Bude řízen systémem centrálních bank pod vedením Evropské centrální banky (ECB) • Dokončen k 1.1.1999 • VB a DÁN – „opt-out“ – výjimky, nemusí se připojit • Nové aktivity – rozvojová pomoc, spolupráce v oblasti vzdělávání, ochrany spotřebitelů, ochrany zdraví, trans-evropských sítí… • Rozšíření aktivit domluvených v rámci JEA – R&D, ŽP, hospodářská a sociální soudružnost – Fond soudružnosti • Sociální charta – odmítnuta VB
2. Pilíř - SZBP • Nástupce EPS • Striktně mezivládní, Komise i EP jen informováni • Bezpečnostní otázky poprvé na evropské úrovni • Neprodukuje žádnou legislativu závaznou pro občany; žádná jurisdikce ESD • Cíle: chránit společné hodnoty, fundamentální zájmy a nezávislost Unie a podpořit rozvoj demokracie, vládu práva, základní svobody • Způsoby naplnění cílů: • Systematická spolupráce ve všech otázkách SZBP, definování společných pozicí • Společné akce • ZEU – odpovědná za organizaci bezpečnostních aktivit
3. Pilíř - SSVV • Následek realizace vnitřního trhu a odbourávání vnitřních hranic • Taktéž mezivládní; Komise a EP jen informováni • Spolupráce se týká: azylové politiky, víz, imigrační politiky, hraničních kontrol, boje proti organizovanému zločinu, terorismu a jiným formám kriminálních aktivit • Navázána na Evropskou dohodu o lidských právech
Ratifikace Maastrichtské smlouvy • Dánsko – SEU odmítnuta v referendu v červnu 1992 • Deklarována důležitost subsidiarity; stvrzeny dánské „opt-outs“ v otázkách HMU a bezpečnosti • Úspěch referenda v květnu 1993 • Těsné referendum ve FR • Parlamentní bitva ve VB • Žaloba k ústavnímu soudu v NĚM – SEU porušuje NĚM ústavu. Soud rozhodl v říjnu 1993, že nikoliv, ale stanovil si právo odmítnout potenciální další smluvní změny, pokud by taková situace nastala v budoucnu
Implikace ratifikačního procesu • Zvýšený zájem občanů o EU kombinovaný se zvýšenou nedůvěrou • Otázky legitimity • Demokratický deficit – reformy EP nestačí • Problémy institucionální rovnováhy • Problémy identity a „vzdálenosti“ • Nutnost vyšší transparentnosti a otevřené veřejné debaty
Shrnutí JEA • zásadní počin k rozhýbání integračního procesu a překonání Lucemburského kompromisu • Závazek k vytvoření vnitřního trhu – 4 svobody, posílení EP, institucionalizace Evropské rady a EPS MAASTRICHT • Vznik nové entity EU – aspiruje na některé aspekty hospodářské a politické unie • Pilířová struktura – pozitiva i negativa • ES více pravomocí než kdy předtím a zároveň více legitimity (nové pravomoci EP) • ALE, integrační projekt čelí silnější opozici občanů, než kdy předtím
Příprava na příště • F+P – kapitola 7 • Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola X • Cini Michelle – European Union Politics – Chapter 4 • www.euroskop.cz