MYŠLENKOVÉ KOŘENY EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ

1. MYŠLENKOVÉ KOŘENY EVROPSKÉHO SJEDNOCENÍ

2. Evropská idea • předobraz sjednocené Evropy – již antické Řecko a římská říše, následně Svatá říše římská národa německého • snaha překlenout politickou roztříštěnost Evropy jako hlavní „motor“ pro uvažování o „sjednocené (společné) Evropě“ • institucionální rovina sjednocování

3. Středověk (1) • Dante Alighiery, básník a myslitel (1265-1321), spis Monarchia (český překl. „O jediné vládě“), podpora obnovení silného římského císařství podřízeného tzv. lidskému právu, kritika církve a snahy papežů vládnout, • církev – instituce duchovního charakteru

4. Středověk (2) • Jiří z Poděbrad,český král (1420 – 1471) – hlavním motivem byly bezpečnostní záruky před arabskými nájezdy. • „Unie evropských států“: • vlastní pokladna (každý panovník 1% svých příjmů /rok) • v čele „předsednictvo“ (králové Francie – Ludvík XI., Německa – (jiný, než Jiří nebyl, kromě římského krále, benátský dóže a v budoucnu za Španělsko kastilský král • společný „parlament“ – shromáždění velvyslanců jednotlivých členských států a • smírčí soud • otevřenost pro další křesťanské evropské země! • PRVNÍ PLÁN, JEŽ NEPOČÍTAL V EVROPĚ S CÍRKVÍ A PAPEŽEM – NEUSPĚL • Vévoda ze Sully, diplomat v době 30ti-leté války (1560 – 1641) – bezpečnostní hledisko, 40ti členná rada patnácti evropských křesťanských států

5. Novověk (1) • William Penn, angl. představitel náboženského hnutí kvakerů(1644 – 1718) – • „Esej o současném a budoucím míru v Evropě“ – • představa suverénního evropského parlamentu podle anglického vzoru, jako nadnárodního shromáždění • zastoupení států podle velikosti (N – 12 (včetně českého zástupce), Fr. A Šp. – 10, It. – 8, A – 6, ŠV., Pol., Hol. – 4, Švýc.- 2, pobalt. Kuronsko a Šlesvicko – 1). Rus. a Tur. – mimo. • rotující předsednictvo, většinové hlasování • mír a bezpečnost – ostatní suverénní záležitost jednotlivých členů • nedotknutelná autorita křesťanství

6. Novověk (2) • Immanuel Kant, německý filosof (1724 - 1804) – „K věčnému míru“ – jeden z posledních velkých kosmopolitních návrhů, jak zajistit trvalý mír: • federativní uspořádání v Evropě včetně evropské ústavy • Zavedení republikánského systému • proti násilnému prosazování národních zájmů • stálé evropské vojsko

7. Spojené státy evropské (1) • 1848 – mírové kongresy (VI.-Londýn, IX-Brusel, VIII.49-Paříž, 1850-Frankfurt, VI.51-Londýn) • prezentace velkého množství stanovisek a vizí • Victor Hugo (1802-1855) – aktivní na kongresech; spis Rýn – spolupráce Francie a německých státečků zajistí Evropě zdárný vývoj. Garant: Francie – posunutí jejích hranic až za Rýn • preferoval Spojené státy Evropské, a to i po porážce Francie a sjednocení Německa (1971) i když připustil, že se bude jednat o dlouhý proces ve vzdálené budoucnosti. Nadále trval na potřebě německo-francouzského usmíření

8. Spojené státy evropské (2) • Neúspěch revoluce 1848 – „pád“ evropského nadšení a nárůst nacionalismu x postupné oživení (od 2.pol.60. let): • založen časopis Spojené státy evropské • místo SSE akcent na federaci národů Evropy • postupně úpadek => 1888 – vznik meziparlamentní unie – I. Mezinárodní mírový kongres – 1899 – iniciován ruským carem Mikulášem II. + vznik pan-hnutí (pangermanismus, panslavismus…) • po 1875 – tvrzení „Evropa už neexistuje“

9. Střední Evropa • První úvahy už v roce 1848 (Metternich), reálně pak Bismarck (a pruská vítězství). • Friedrich Naumann (1860-1919) – publikace Mitteleuropa (1915): • Spolupráce N a R-U + ostatní dle přání na smluvní bázi – nadstát (hosp.spolupráce, celní unie, jednotný obchodní prostor, právní řád a dopravní systém…) • Požadavek solidarity bohatších států s chudšími. Kritici: projekt je přípravou vzniku Velkého Německa • z politiky byly ideje evropanství vytlačeny zcela – na Evropu odkazovali pouze ti, co se obávali nového vzestupu nacionalismu (historik Ranke /1795-1886/ ad.)

10. Federalismus z Anglie • federalismus – produkt britského prostředí, v politické praxi uplatnili Američané • John Seeley – profesor dějin – kniha „Anglická expanse“- myšlenky tzv. „imperiální federace“ – VB vytvořením federace s dosavadními koloniemi zabrání dominanci USA nebo Ruska. • Řešení pro evropské státy: federace (přednáška „Spojené státy evropské“) – výhradní kontrola nad ozbrojenými silami

11. Poválečné modely(1): Panevropa • panevropské hnutí – první meziválečné hnutí v oblasti sjednocování Evropy, první skutečně politický projekt výstavby sjednocené Evropy • autor: Richard Coudenhove-Kalergi (1894-1972), „Panevropa“ (1923): • myšlenka Panevropské unie (organizace během jednoho roku založena) na základě koncepce modelu Panevropské unie • Evropa se musí sjednotit, vymezena hranicemi evropského kontinentu (vyjma Ruska a VB – mají mnoho neevropských zájmů) • USA – přítel Evropy, ale do budoucna velký konkurent, vztah F-N – úskalí sjednocovacího procesu • SSE nahradil pojmem Panevropa (panevropské hnutí – cesta ke SSE) • Fáze procesu vzniku Panevropy: 1) propagace a výchova, 2) smlouva o volném svazku (rozhodčí soud a garanční pakt), 3) celní unie, 4) panevropská ústava (všechny instituce i vztahy)

12. Poválečné modely(2): Panevropa • rozmach: 1925 – Panevropský manifest, 1926 – Panevropský kongres ve Vídni: přijat programový cíl spojení všech evropských států, kompromis – možnost připojení Anglie, • květen 1930 – Návrh Panevropského paktu „Evropský svazek států“– v podstatě návrh evropské ústavy (konkr. modelu federace) - vrchol • státy by neztratily suverenitu, Spolková rada – za každý stát jeden zástupce, většinové rozhodování (jednomyslnost – otázky suverenity), Spolkové shromáždění (volba spolkového kancléře i vicekancléře, spolkových soudců, kontrola hospodaření), Spolkový soud, Spolkový úřad (výkonná moc) • Projekt nerealizován • Hospodářská krize – konec úvah o Panevropě x Panevropská unie nadále existovala (další kongresy). Po nástupu Hitlera Panevropa zakázána

13. Briand: plán federální unie (1) • Aristide Briand, fr. soc. politik (1862-1932), v l. 25-31 min. zahr. franc.vlád. Usiloval o fr.-německé usmíření, hl. architekt locarnského paktu, tvůrce Briand-Kellogova paktu, navrhovatel a propagátor evropské unie. • Iniciativa evropského sblížení prostřednictvím spolupráce Fr.a N. – předpoklad všech evropských projektů. Navrhoval ustavení Spojených států evropských – snaha získat podporu N (min.zahraničí Stresemann – VI. 1929 schůzka). V N – kritika – příliš účelový plán, podporující hegemonii Fr. v E.,protiamerický charakter… • Briand plán zveřejnil až v létě 1929 (coby fr.premiér), poté přednesl na plénu Společnosti národů (IX.29) • hospodářská i politická dimenze spolupráce v E. Shoda 27 přítomných států, aby Briand Briand předložil memorandum, shrnující jeho myšlenky. • 17.5. 1930 –Briand předložil „Memorandum o organizaci režimu evropské federální unie“ – následovaly návrhy od různých institucí jednotlivců na uspořádání E. Okolnosti vývoje (propad na Wall Streetu – X.29,vzestup NSDAP v Německu. Postupně odklon v Evropě, kromě Panevropy. Memorandum předloženo vládám 27 zemí (čl. SN) a Rusku a Tur. Dohoda, že E.vlády odpoví písemně a bude následovat rozprava SN.

14. Briand: plán federální unie (2) • Obsah Memoranda: 1) mírová organizace Evropy (morální unie), 2) orgány Unie, 3) koncepce Unie (bezpečnostní tématika). Vytratila se celní unie,odstranění hranic, zbyly jen hrubé základy z původně uvažované politické unie), už jen součást SN nikoli samostatně • Orgány: Evropská konference, Politický výbor a sekretariát. Kompetence vymezeny v obl. hosp., veřejných prací, dopravy, fin., zdravotnictví, kultury a správy. Plánem bylo stanovit „podstatné směrnice vymezující kompetence x ponecháno posouzení SN • Poté zveřejňovány odpovědi jednotlivých států (26) – výhrady, diplomatický jazyk, pokles sympatií pro projekt. Malé státy (20) pro projekt s výhradami (z nich Maď. a Irsko proti). Zdráhali se N, It., Brit. – spíše výhrady (nejjasněji It. – proti nezahrnutí SSSR) • 9.9. 30 - konference k projednání na půdě SN (volební vítězství nacistů v N – zdecimování Stresemannovy Německé lidové strany) – proti Briandovu plánu • diskuse bez závěrů, vytvořena na návrh Brit. Studijní komise pro federální unii opři Společnosti národů – předsedou zvolen Briand • Konec projektu x poprvé, kdy plán na evropské sjednocení přinesl vysoký funkcionář velké evropské země

15. Další projekty sjednocení Evropy • Intelektuální rovina (Guglielmo Ferrero: „Stará a nová Evropa“; Karl Jaspers: „Duchovní situace doby“ atd.) • Spolek Německý výbor pro evropskou spolupráci (1927) • Federace ve střední Evropě

16. Evropská ekonomická integrace definice, fáze, cíle anástroje, právní základy

17. 1. Co je ekonomická integrace ? • nový proces, • po 2. světové válce, • probíhá po celém světě, • zahájen v Evropě

18. 1.1 Obecná charakteristika • J. Pelkmans (2006): • Odstranění ekonomických hranic mezi dvěma nebo více ekonomikami (státy ) • Základní přínos ekonomické integrace: posílení skutečné nebo potenciální konkurence a efektů, které z toho plynou

19. A.M. El-Agraa (2007): • Odstranění všech diskriminačních překážek v obchodě • mezi nejméně dvěma státy, zavedení určitých forem kooperace a koordinace mezi nimi

20. D. Dinan (2000) : • Odstranění bariér kladených obchodu a investicím, jakož i přijetí komplexních soutěžních pravidel na trzích zboží a trzích faktorů • (tzn.trzích kapitálu a práce)

21. Ekonomická integrace je proces, v němž se postupně propojují dosud oddělené národní trhy (odstranění „ekonomických hranic“ (podle Pelkmanse), • což předpokládá odstranění překážek (ekonomických, obchodních, daňových, administrativních, technických aj.) mezi nejméně dvěma státy, které tomu doposud bránily (podle El-Agray), • a zavedení společných pravidel (především soutěžních, podle Dinana)

22. Ekonomická integrace : pracovní definice • Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a koordinace jejich hospodářských politik

23. Obsah a formy ekonomické integrace Dva procesy • 1. Integrace trhů • 2. Integrace hospodářské politiky

24. Integrace trhů • trhy • zboží, • pracovních sil, • služeb a • kapitálu

25. Integrace hospodářské politiky • Různé formy spolupráce vlád zúčastněných zemí, výměna zkušeností • společný postup (uznávání diplomů), společná pravidla (pravidla hospodářské soutěže na vnitřním trhu), • harmonizace předpisů (zdravotní a bezpečnostní předpisy), • koordinace hospodářské politiky (fiskální), • společné politiky (obchodní, zemědělské a dopravní), • měnová

26. Podněty integračního procesu (v Evropě) • EKONOMICKÉ • vytvořit příznivější podmínky pro růst ekonomické prosperity a životní úrovně obyvatel, rozšíření trhů, větší hospodářský prostor • POLITICKÉ • vytvořit z Evropy kontinent míru, vyloučit války, odstranit zdroje konfliktů, které v minulosti přivedly ke dvěma světovým válkám • první krok západoevropské integrace založení Evropského společenství uhlí a oceli (1951), • rozšíření EU v 70. letech (jižní Evropa), • rozšíření na Východ (po roce 2004),

27. BEZPEČNOSTNÍ A STRATEGICKÉ • období studené války, vojenská a ideologická hrozba Sovětského svazu, faktor, který stmeloval západoevropské země, • GEOPOLITICKÉ • oslabení Evropy, dvě supervelmoci, snaha posílit pozice Evropy ve světě

28. Ekonomická integrace se vždy proplétá s politickou integrací • Dominantní pohnutka v Evropě : • politická a bezpečnostní, ekonomická integrace jako nejschůdnější cesta

29. Přínosy ekonomické integrace (co motivuje země) Obecné očekávání země bude na tom lépe,

30. Očekávané efekty • rozsáhlejší odbytiště (integrace trhů), • rozvoj obchodu, výhody z rozsahu výroby, • optimální rozsah výroby, specializace, vyšší produktivita, snižování nákladů, • efektivnější alokace zdrojů, • přitažlivost pro investory • posiluje se konkurenční prostředí - inovace, kvalita zboží a služeb, sortiment a servis, adaptace, tlak na strukturální změny • makroekonomické přínosy (vzájemný obchod a růst zaměstnanosti)

31. Stupně ( fáze ) ekonomické integrace • Vývojové fáze ekonomické integrace • Negativní • odstranění překážek obchodu mezi zúčastněnými státy (cla,kvóty aj.), liberalizace vzájemného obchodu, • bez společných institucí, na základě mezivládní spolupráce, nižší stupeň ekonomické integrace • Pozitivní • nejen odstranění překážek vzájemného obchodu, ale otevření dalších trhů, nutná společná pravidla, • určité pravomoci národního státu se převádějí se souhlasem členských států do rukou společných, nadnárodních institucí, • společné instituce a jejich pravomoci

32. 1. Pásmo volného obchodu • odstranění bariér vzájemného obchodu zbožím (zpravidla jen průmyslovým) • postoj vůči třetím zemím : vlastní celní režim, vlastní obchodní ochrana • vůči třetím zemím • důsledky : zůstává kontrola na hranicích • případ negativní integrace, bez institucí, mezivládní dohoda, integrace • trhů zboží, • příklady : ESVO (EFTA), NAFTA, ASEAN, CEFTA

33. Celní unie • odstranění bariér vzájemného obchodu zbožím plus společný postup v obchodu s třetími zeměmi, společná obchodní politika vůči třetím zemím, • důsledky : odstraněna kontrola na vnitřních hranicích, proclívání na vnějších hranicích, volný pohyb zboží na území celní unie, • ES od začátku budována jako celní unie, nikoli jako pásmo volného obchodu, chápána jako první krok ke společnému trhu,

34. Společný (jednotný, vnitřní ) trh • celní unie plus volný pohyb služeb a výrobních faktorů (práce a kapitálu ) • velký propojený hospodářský prostor bez vnitřních hranic, • efekty společného trhu: • silné propojení ekonomik zúčastěných zemí • obchodní integrace, přesuny kapitálu, mobilita pracovních sil přes hranice, posílení konkurence přes hranice • EU od začátku budována jako celní unie a společný trh

35. Hospodářská a měnová unie • společný trh plus společná měna, společná měnová politika prováděná společnou centrální bankou, • vysoký stupeň ekonomické integrace: propojení trhů plus integrace v měnové oblasti, • odstranění měnových překážek vzájemného obchodu a přesunu kapitálu, dovršení vnitřního trhu, • koordinace hospodářských politik : měnové a rozpočtové, koordinace • dalších sfér hospodářské politiky : zaměstnanost, daně

36. Tři stránky evropského integračního procesu : deepening, widening, enlargement 1. Prohloubení (Deepening) • Kroky v postupném otevírání (propojování) základních trhů členských zemí, postup v ekonomické • Příklad : volný pohyb osob, volný pohyb zboží, harmonizace předpisů (bezpečnostní předpisy u výroby automobilů, prohlubování trhu služeb

37. 2. Widening • rozšíření ekonomické integrace do dalších sfér • ochrana životního prostředí, • regionální politika, • politika zaměstnanosti, • podpora výzkumu, měnová integrace,

38. 3. Enlargement (rozšíření) • rozšíření počtu členských zemí, rozšíření integrovaného prostoru, původně šest zakladatelských zemí, • Pět fází : 1973 (9 zemí), 1981 ( 10 zemí), 1986 (12 zemí), 1995 (15 zemí), 2004-2013 (28 zemí)