Základy výživy a krmení hospodářských zvířat

1. Základy výživy a krmení hospodářských zvířat Přednáška 8: Výživa krav

2. Krmení dojnic • musí pokrýt potřebu živin na záchov a na produkci • musí zabezpečit potřebu pro normální průběh březosti v jednotlivých fázích mezidobí • musí umožnit normální rozvoj plodu a vytvoření nezbytných rezerv pro laktaci po otelení • musí zabezpečit dlouhověkost při plném zdraví • vychází z možnosti zemědělského podniku v dané oblasti při zabezpečování krmných dávek v letním, zimním a přechodných obdobích

3. Výpočet potřeby energie (NEL), PDI, NL, Ca a P • Záchovná potřeba • Potřeba na produkci mléka • Potřeba v období březosti • Potřeba na dokončení růstu • Změny živé hmotnosti během laktace

4. údaje se vztahují na 1 kg metabolické velikosti těla (H0,75) při výpočtu se zohledňují různé způsoby chovu (ustájení dojnic) Výpočet: ZP = h . H0,75 kde H je živá hmotnost h je hodnota uvedená v tabulce na 1 kg metabolické velikosti těla Záchovná potřeba

5. je závislá na množství produkovaného mléka a na obsahu jednotlivých složek, hlavně mléčného tuku při výpočtu lze využít tabulkové hodnoty nebo vzorec pro přepočet mléka na FCM (fat corrected milk) se 4%obsahem tuku Vzorec: FCM = Pml . (0,4 + (0,15 . t %)) Pml = produkce mléka t % = obsah tuku v % Potřeba na produkci mléka

6. představuje přídavek k záchovné potřebě živin dojnic při hmotnosti telete 45 kg je nutné znát počet dní (týdnů) před otelením při zvýšení hmotnosti telete o 5 kg se zvyšuje potřeba o 20 g PDI a 1,8 MJ NEL dále je potřeba připočítat potřebu na přírustek hmotnosti dojnice (cca 0,2 kg/den) tj. cca 5 MJ NEL, 46 g PDI a 68g NL Potřeba v období březosti

7. Potřeba na dokončení růstu • je počítána u dojnic na 1. a 2. laktaci • je závislá na pořadí laktace a požadovaném denním přírustku • připočítává se k záchovné a produkční potřebě

8. Změny živé hmotnosti během laktace • potřeba nebo uvolnění energie a živin při změnách hmotnosti vychází z obsahu 24 MJ netto energie v 1 kg přírůstku živé hmotnosti dojnic

9. závisí na živé hmotnosti a na výši produkce mléka Výpočet: Vl (kg) = 0,0189 . H0,75 + 0,065 . FCM – 0,001 . FCM2 výsledek by měl být dodržován s tolerancí do 2 % obsah vlákniny v denní krmné dávce se pohybuje v rozmezí 15 – 24 % při potřebě vyšší stravitelnosti živin je snižován obsah vlákniny Potřeba vlákniny

10. Příjem sušiny • je závislý na kvalitě a podílu objemných a jadrných krmiv v krmné dávce • příjem sušiny se stanovuje z objemných krmiv • lze zjistit výpočty (např. SPS (standardní příjem sušiny), SPSG (standardní příjem sušiny během gravidity)) nebo z tabulek (zde je potřeba znát hmotnost dojnice, produkci mléka a koncentraci energie)

11. 1. letní krmné období 2. zimní krmné období 3. celoroční krmné dávky Liší se především druhy a podíly objemných krmiv v krmné dávce. Krmná období

12. Letní krmné období Kombinace objemných krmiv: - celodenní pastva - celodenní krmení zelenou pící ve stáji - polodenní pastva a polodenní zelená píce - polodenní pastva nebo zelená píce v kombinaci s kukuřičnou siláží nebo ovesnou zavadlou siláží nebo senem či tvarovaným krmivem

13. krmeno kombinacemi konzervovaných objemných krmiv např. kukuřičná siláž a jetelová zavadlá siláž, ovesná zavadlá siláž a bílkovinná zavadlá siláž, siláže a seno v některých případech jsou využívány i jednosložkové dávky na bázi zavadlých siláží nebo kukuřičných siláží Některé zimní krmné dávky mohou tvořit i celoroční krmné dávky. Zimní krmné období

14. Podmínky při sestavování krmných dávek • zachovat žádoucí strukturu krmiv • přebytek dusíkaté složky vyrovnat sacharidovým krmivem • vyvážit krmnou dávku minerální přísadou • jadrná krmiva užívat jen jako doplněk pro produkci nad produkční účinnost objemných krmiv (8 – 10 kg mléka)

15. Letní: produkce 20 kg mléka 1: červený jetel 50 kg kukuřičná siláž 17 kg 2: intenzivní pastva 50 kg kukuřičná siláž 20 kg kukuřičný šrot 2 kg Zimní: produkce 15 kg mléka 1: kukuřičná siláž 30 kg luční seno 3 kg sojový šrot a manioková moučka 1 : 1 3 kg 2: luční seno 12 kg oves 2 kg ječmen 1,5 kg Příklady krmných dávek

16. přizpůsobení úrovně krmení fyziologickému stavu dojnic vzhledem k reprodukčnímu cyklu Fáze: 1. Období stání na sucho 2. První třetina laktace 3. Druhá třetina laktace 4. Třetí třetina laktace Fázová výživa dojnic

17. délka období 8 – 10 týdnů nutné pro správný vývoj plodu a pro vytvoření hmotnostní rezervy rpo následující laktaci rezerva má činit maximálně 50 – 60 kg poměr Ca : P se zužuje na 1 : 1 poměr objemné a jadrné složky má činit 90 – 100 :10 – 0 při překrmování dochází k tzv. syndromu tučných krav 14 dnů před porodem začínáme s návykem na jadrná krmiva Krmení dojnic stojících na sucho

18. poměr mezi objemnou a jadrnou složkou by měl být 40 – 50 : 60 – 50 toto období se vyznačuje nedostatkem energie odbourávají se tělesné rezervy z tuku při odbourávání se tvoří ketolátky a může dojít až k onemocnění zvanému ketóza úbytek hmotnosti u kombinovaných plemen nesmí přesáhnout 5 % hmotnosti je nutný pečlivý výběr krmiv s vyšší koncentrací energie při zachování optimální stuktury krmiv v prvních šedesáti dnech je třeba dojnici vyprovokovat k maximální produkci mléka stimulací jadrným krmivem přídavek jadra by při rozdojování měl být o dva až tři kg mléka vyšší neř odpovídá skutečné užitkovosti když dojnice přestane reagovat přizpůsobíme dávku jadrného krmiva skutečné užitkovosti Krmení dojnic v 1. třetině laktace

19. Krmení dojnic ve 2. třetině laktace • poměr mezi objemnou a jadrnou složkou má být 60 – 70 : 40 – 30 • je obdobím vyrovnané výživy • úbytek hmotnosti se mění na přírustek

20. Krmení dojnic ve 3. třetině laktace • poměr mezi objemnou a jadrnou složkou má být 80 – 100 : 20 – 0 • dochází k poklesu produkce • výrazněji narůstá hmotnost plodu a hlavně plodových obalů • zvláštní pozornost je třeba věnovat zaprahování krav • u dojnic s vysokou produkcí je třeba zaprahovat náhlým vysazením jadrných krmiv, omezení šťavnatých krmiv, nebo až omezit přísun vody

21. Dávkování objemných krmiv

22. Dávkování jadrných krmiv • jadrná krmiva se dávkují v množství 0,3 – 0,5 kg na 1 kg mléka nad základní krmnou dávku • nebo 0,1 – 0,2 kg na 1 kg mléka v celé krmné dávce