450 likes | 616 Views
VZTAH DOPRAVY A ÚZEMÍ. doprava není základní funkce v území, ale je přitom velmi důležitá při tvorbě koncepce rozvoje města nejprve nutná analýza – vztah doprava – lidské činnosti území produkuje nebo přitahuje dopravu složité, není obecná teorie doprava = složka spojující i rozdělující.
E N D
VZTAH DOPRAVY A ÚZEMÍ • doprava není základní funkce v území, ale je přitom velmi důležitá při tvorbě koncepce rozvoje města • nejprve nutná analýza – vztah doprava – lidské činnosti • území produkuje nebo přitahuje dopravu • složité, není obecná teorie • doprava = složka spojující i rozdělující
doprava zpětně ovlivňuje strukturu města • dopravní řešení je kompoziční osou urbanistické koncepce • doprava ovlivňuje přestavbu města • výsledné uspořádání města správné, lze-li uspokojit nároky na přepravu únosným dopravním systémem • základní řešení zakotvena v územním plánu obce (viz nástroje ÚP v ČR) Prof. Jirava: „Modernost dopravního řešení není v počtu nových dopravních staveb, ale v uspořádání města a jeho dopravního systému“.
Základní dopravní vazby • bydliště – pracoviště • dostupnost občanské vybavenosti • doprava a rekreace
Hierarchizace komunikací = členění komunikací podle nadřazenosti Vztah k území : - komunikace vedené mimo dané území a sloužící k převedení průjezdné dopravy mimo území - komunikace umožňující přístup do daného území a dopravní obsluhu jeho jednotlivých budov a částí
Radburnský přístup 30. léta 20. století – Američan Wright • myšlenka maximální diferenciace doprav a ohled na životní prostředí • dispozice bytů
Vznik měst a rozvoj jejich dopravní sítě • Rostlá (vývojová) města • přirozený vývoj, • vznikají na křižovatkách obchodních cest, u brodů řek, • nepravidelná uliční síť, nepravidelný tvar náměstí, • trhové osady – povyšovány na města.
2. Plánovaná (pravidelná) města • zakládána plánovitě na volných plochách, • pravidelná pravoúhlá komunikační síť, • náměstí – pravidelný vyměřený čtyřúhelník, • hlavní ulice navazují na vnější cesty, vedlejší ulice vymezují stavební bloky a jejich parcelaci.
Růst města závisí na vnitroměstské dopravní síti Prof. Leibrand – 4 typy měst: • Starověk – město chodců (Řím, Babylon, Alexandrie, Byzanc) • Tramvajové město (Vídeň, Brusel, Milán) • Rychlodrážní město (Berlín r. 1930) • Automobilové město – teoreticky 42 mil. obyvatel - omezení – komunikační možnosti centra, parkování, kongesce na příjezdech
Vliv dopravy na vývoj města • vývoj uličního prostoru • vývoj náměstí a křižovatky • vývoj odvozených typů
1. Vývoj uličního prostoru • středověk – uliční prostor součástí přilehlých budov, všechny druhy dopravy, řemeslníci, obchodníci, provozovny, obyvatelé, vzájemné kontakty • roste dopravní význam ulice – přístup k přilehlé zástavbě, zvyšuje se intenzita • doprava potahová, poštovní dostavníky, elektrická dráha, automobily, • obchod a řemesla se stěhují do budov, • chodci na chodníky.
růst stupně automobilizace, parkování, úpravy příčného profilu komunikace, oddělování druhů dopravy, segregované pásy pro jednotlivé druhy dopravy (oddělené prostory pro průjezdnou dopravu, tramvaje, pěší), • současnost – odstup zástavby od komunikace, oddělené prostory pro průjezdnou dopravu a rychlodráhu, pěší za zelenými pásy železnice
2. Vývoj náměstí a křižovatky • náměstí = tržiště, průsečík hlavních obchodních cest, koncentrace obchodu, • vyhledávaný prostor, kumulace funkce obchodní, obytné, dopravní; růst cen pozemku, spekulativní zástavba křižovatky, • náměstí = křižovatka, doprava, reprezentativní budovy, nemůže sloužit ke shromažďování, • oddělení funkce dopravní a společenské – rozdělení plochy na křižovatku (= dopravní prostor) a náměstí (klidný prostor vyhrazený pro chodce) „Náměstí funguje, pokud fungují jeho okraje“
3. Odvozené typy • uzlové – vestibul (krytý prostor, dopravní zařízení, metro, podchody, vlakové nádraží), vznik v 19. století, • liniové • podloubí (krytá chodba jednostranně otevřená), • pasáž („krytá ulice“, prochází zastavěným blokem pouze pro pěší dopravu), • nábřeží (lze využít jako promenádu, zajímavé pohledy na město).
Vývoj názorů na základní komunikační síť města historicky – základní městská komunikační síť tvořena radiálami směřujícími do centra města, 18. stol. – výstavba „císařských silnic“ – rychlé spojení mezi městy, ale na hranici města navazuje na středověké uličky, po r. 1945 – koridorová,komfortní ulice s průjezdnoudopravou, nyní základem radiálně- okružní, roštový nebotangenciální systém komunikací.
Základní způsoby růstu města 1. Plošné narůstání • přirozený rozvoj města, • v 19. stol. – rozvoj měst podél linek tramvají a železnice (radiály), ve 20. stol. doplnění sítě autobusy a automobily – plošný růst, • Praha, Londýn, Petrohrad.
Plošný růst Prahy Pražská kotlina v prehistorickém období Soustava předpokládaných cest ve 12. století 1160 zahájena stavba Juditina mostu
Osídlení románské Prahy ve 12. století Osídlení gotické Prahy před pol. 14. století - zakládání 4 pražských měst
Dopravní program 20. století • dopravní problémy - stísněná uliční síť středověkého centra • první návrhy nekonvenčních podzemních drah (projekt 1926) • 1930 – veřejná soutěž na dopravní koncepci - návrhy – vyloučení IAD z historického centra – koordinovaný dopravní systém pro město i okolí – okruh kolem města, 3 tangenty
pol. 60. let – v úvahu se začíná brát i ŽP – používání nových urbanistických metod (variantní scénáře, matematické modelování) • 1964 – směrný územní plán – roštový systém hlavních komunikací • 1971 – historické jádro Prahy vyhlášeno městskou památkovou rezervací • 1971 – územní plán pražské aglomerace - 1. severojižní magistrála
1974 – ZÁKOS • návrh tří okruhů (vnitřní – kolem centra, městský – 35 km, vnější – 70 km) • 9 radiál – Pankrácká, Chuchelská, Radlická, Břevnovská, Veleslavínská, Prosecká, Vysočanská, Žižkovská, Štěrboholská • 4 spojky – Spořilovská, Libeňská, Hostivařská, Březiněveská • 1977 – zahájena výstavba (stavba 515)
ZÁKOS / 1986 (3 okruhy, 11 radiál) Směrný plán hl. m. Prahy / 1953
Síť hlavních komunikací hl. m. Prahy dle územního plánu schváleného Usnesením zastupitelstva č.10/05 z 9.9.1999 úseky ve výstavbě současný stav
Silniční okruh Městský okruh
2. Satelitní rozvoj • oddělené obytné celky, • mají samostatné vybavení a pracovní příležitosti, nebo závislé na jádrovém městu, • nevýhoda – zpravidla dojíždění = dopravní problémy.
Zatížení komunikací vlivem satelitního rozvoje Zdroj: www.suburbanizace.cz a ÚDI
3. Lineární rozvoj • rozvoj města podél linky hromadné dopravy nebo komunikace, • rychlé dopravní spojení s centrem (musí být ale dostatečně kapacitní), • nevýhoda – radiály vedou přes centrum města, kongesce.
4. Kombinace • kombinace předchozích způsobů, • např. spojení satelitních měst okružní linkou rychlodráhy, • nebo lineárně – uzlový rozvoj města, tj. kombinace satelitního a lineárního rozvoje.
Postup při návrhu dopravního systému • optimalizace funkčního uspořádání města, tj. řešení vztahu bydliště – pracoviště,omezení (vyloučení) zbytné dopravy, • návrh a výstavba nových systémů, rekonstrukce stávajících, • organizace a řízení dopravy, • regulace a omezení některých druhů dopravy.
Zbytná doprava • zbytná doprava 1. stupně – nemá v území zdroj ani cíl (průjezdná doprava centrem), • zbytná doprava 2. stupně – v území má zdroj nebo cíl, je nevhodněumístěný (sklady v centru města, velkokapacitní garáže), • zbytná doprava 3. stupně – zdroj i cíl umístěný vhodně, ale nevhodný dopravní prostředek – např. jízdy autem do centra.
Regulace - cílevědomé usměrňování vývoje dopravy ve vymezeném území souborem přímých a nepřímých prostředků a opatření, • cílem - snížení objemu automobilové dopravy, preference MHD, snížení hladiny hluku, zlepšení životního prostředí.
Regulace zahrnuje • řízení dopravy, tj. usměrnění provozu vozidel a chodců na pozemních komunikacích světelnými signály, doprovodnými akustickými signály nebo pokyny policisty (příp. osob oprávněných k řízení provozu), • organizaci dopravy, tj. plánovité řešení dopravy na stávajících pozemních komunikacích, které nevyžaduje stavební úpravy, zlepšuje pohyb, stání vozidel, umožňuje efektivnější a bezpečnější využití komunikační sítě (např. zóny s dopravním omezením).
Řešení centrální oblasti • základní rozvaha při tvorbě konceptu dopravního systému města • nejprve – určení objemu dopravy v klidu a možnosti obsluhy centra • stanovení únosné míry naplnění centra, vymístění zbytné dopravy 2. a 3. stupně • snaha – obsluha MHD z obvodu území