Struktura osobnosti

1. 2. Determinace osobnosti – dědičný a neurofyziologický základ, sociokulturní vlivy. Temperament. Charakter

2. Struktura osobnosti • Temperament • Rysy osobnosti • Schopnosti, inteligence • Charakter

3. Úrovňové pojetí osobnosti Zawadského model stromu • v základech (osobnosti) jsou schopnosti a temperament, ve vrcholu je dle Allporta „zhodnocená osobnost“, tedy charakter (vztah ke světu a k sobě samému)

4. Determinace osobnosti • vrozený temperament s biologickým základem - ne statický, pružnost, reakční norma • charakter, dotvářený v interakci s prostředím - amorální u kojence, prospěšný v raném dětství, konformní v pozdějším dětství, uvědomovaný v adolescenci, altruistický u zralých dospělých – schopnost osobnostně růst a měnit se v každé etapě života

5. Determinace osobnosti • temperament nelze jednoduše změnit – genetická podmíněnost, ale faktory prostředí mají vliv v jeho ovlivňování – emoční paměť, zvyk (chemické reakce v mozku doprovázející rané emoční reakce) • charakter – názory, postoje – Naučený na základě sociálního hodnocení (dobře, špatně), vázáno na mozkovou kůru a reprezentace vzpomínek • podstatou charakteru je to, jak sami sebe chápeme (jsme zodpovědní za své chování nebo řízeni osudem?, jsme součástí společnosti nebo jsme mimo ni a řídíme se jen vlastním názorem?…). počáteční reakce na podněty dány spíše temperamentem, způsob jak si podněty vykládáme a a jak jednáme závisí na získaném charakteru

6. Biologické vlivy • Behaviorální genetika: studuje relativní zastoupení vlivů dědičnosti a prostředí (natureand nurture) na chování a prožívání

7. Stočení jazyka je jedním zmála projevů, které závisí na specifickém dominantním genu. Naopak běžná je složitá vazba na genetickou informaci. Geny & DNA

8. Vrozené vs. získané?: výzkum dvojčat  dvouvaječných dvojčat = dědičné vlivy + vlivy prostředí  jednovaječných dvojčat = vlivy prostředí -------------------------------------------------------------------  (D-J) = dědičné vlivy

9. Determinace osobnosti • rodíme se s určitým složením genů; rozehráváme ho v reakční normě právě způsobem výchovy • nature AND nurture (nikoli příroda nebo výchova ale příroda A výchova) • stejné zážitky nevyvolávají stejné reakce, ani nemají stejný vliv (ztráta blízkého člověka, hyperprotektivní matka…) – lidé se rodí s různými geny – různými mozky- ty jsou základem odlišných ososbností • rodiče (a učitelé) nemohou ovlivnit vše co jejich děti dělají, je důležitější děti poznat, než se je snažit „vymodelovat“ do ideálu – dovolit uskutečnit a rozvinout potenciál • na svět přicházíme jako nějak určení jedinci – zbytek života je hledání co jsme vlastně zač

10. Sociální vlivy • mem – kdykoli někoho imitujete, cosi se předává. Ono „cosi“ může být předáváno znovu a začít žít vlastním životem (myšlenky, módní fráze, módní směry, tvar stavebních oblouků…) • nejsložitější memplex – „já“ • přemýšlejte o svém skutečném „já“ – kdo jsem „já“, kde je „já“, co dělá „já“,

11. Interakce genů a prostředí • Environmentalní faktory factors interagují s genetickými při ovlivňování mnoha rysů. Například, podvýživa v raném věku může ovlivnit kognitivní schopnosti.

12. Temperament • jedna z dimenzí (konstitutivních složek) osobnosti, souvisí s emocemi, případně s emoční a snahovou (motivačně podmíněnou) vzrušivostí – charakterizuje dynamiku psychické činnosti („temperamentum“ správný poměr mísení tělesných šťáv, mnemotechnicky i „tempo“ a „tempera“ – zabarvení) • vrozené obecné vlastnosti duševní dynamiky – projevují se v impulsivitě, síle a rychlosti duševních procesů • relativně formální charakteristika – není vázána na zážitkový obsah

13. Temperament • Allport: temperament zahrnuje vnímavost k emocionální situaci, obvyklou sílu a rychlost odpovědi, kvalitu převládající nálady a všechny zvláštnosti fluktuace a intenzity nálady • Eysenck: více či méně stabilní a přetrvávající systém afektivního chování

14. Čtyřkomponentová teorie temperamentu Hippokrates –humorální teorie, systematické zpracování Galén charakteristiky komponent dle Rempleina popis komponent podle Eysencka

15. Morfologické teorie temperamentu • Ernst Kretschmer (1888 – 1964) předpoklad souvislosti tělesné stavby a disponovanosti k určitému prožívání a chování a predisponovanosti k určitému typu duševní choroby: Temperametovým (a tělesným) typům odpovídají při nadměrné zátěži vyšší pravděpodobnosti rozvoje určité duševní poruchy : • pyknik - cyklotýmní temperament • - maniodepresivní porucha • astenik/leptosom - schizotýmní temperament • - schizofrenní psychózy • atletik - viskózní resp. epitýmní temperament • - epilepsie

16. Morfologické teorie temperamentu • William H. Sheldon Typy nazývá • viscerotonní • somatotonní • cerebrotonní. (Tyto tři typy odpovídají Kretschmerově cyklotýmii, epitýmii a shizotýmii.) spíše historické přístupy, přesto dobře strukturují každodenní zkušenosti

17. Některé současné teorie temperamentu • A.H.Buss, R.Plomin – vývojově interakční teorie temperamentu • utváření temperamentových dispozic závisí na interakci s okolím a příležitostech ke vzniku určitého chování • 4 základní složky • aktivita (spontánní výdej fyzické energie) • emocionalita (tíseň a ohrožení- úzkost, později strach a hněv – vysoká autonomní aktivace) • sociabilita (preferování pobytu ve společnosti druhých oproti samotě) např. introverze = nízká sociabilita, nízká aktivita; agresivita = vysoká aktivita a emocionalita

18. Některé současné teorie temperamentu • C. R. Cloninger – neurobiologicky založená teorie (3 složky temperamentu – odpovídají určité neuromodulaci, každá několik dimenzí) • vyhledávání nového (behaviorální aktivace; dopamin) • explorační vzrušivost – stoická rigidita • impulzivita – reflexe • extravagance – rezervovanost chaotičnost – systematičnost • vyhýbání se poškození (behaviorální inhibice, serotonin) • anticipační pesimismus – uvolněný optimismus • hodně – málo obav z neurčitého • smělost – plachost před neznámými lidmi • unavitelnost, astenie - odolnost • závislost na odměně (behaviorální podpora, noradrenalin) • senzitivita • citová vázanost • perzistence

21. Charakter a postoje • propojení poznávacích, emočních a motivačních procesů při strukturování zkušenosti a vytváření souboru postojů a morální struktury osobnosti • stabilizovaný soubor postojů tvoří jeden z výchozích stupňů rozvoje charakteru • postoj = získaná a relativně ustálená komplexní tendence k myšlenkové, citové a akční odezvě na určité objekty, osoby, sociální skupiny, problémy, situace či hodnoty • systém postojů jedince = osobní pojetí světa • předsudky = převzaté, tradicí udržované iracionální postoje

22. Charakter • charakter • v čistě psychologickém smyslu = individuální zvláštnost člověka • „morální charakter“ = pohotovost jednat dle určitých etických principů • řada současných psychologů charakter považuje za etickou kategorii (osobnost z pohledu morálních kritérií) • Allport: CH = zhodnocená osobnost • Krueger: CH = zdroj odpovědného jednání a hodnocení; širší a podrobnější pohled na člověka než obsahuje jeho pouhé „jáství“ • charakter jako • soustava vztahů k sobě a ke světu • soustava dominujících vlastností • soustava zásad a způsobů jejich naplňování