Vliv volební účasti na zisky jednotlivých stran PhDr. Lukáš Linek lukas.linek@socs.cz

1. Vliv volební účasti na zisky jednotlivých stran PhDr. Lukáš Linek lukas.linek@soc.cas.cz

2. Vliv volební účasti na volební podporu – 2 teze • Vyšší volební účast pomáhá levicovým stranám, a to především ve státech, kde je intenzivní třídní hlasování. • Vyšší volební účast pomáhá stranám s větším potenciálem voličů (composition effect), a to za situace, kdy je malá míra voličské neloajality (defection effect).

3. Cíl příspěvkua strategie zkoumání • Cíl: 1. zjistit, kterým stranám volební účast pomáhá a kterým ne; 2. zjistit, zda má složení elektorátu vliv na celkový efekt volební účasti na zisky jednotlivých stran. • Strategie: 1. analýza agregovaných dat; 2. analýza individuálních dat s využitím proxy proměnných.

4. Analýza agregovaných dat (N = 159 – okresní města a zbytky okresů)Změna volební podpory při nárůstu volební účasti o 10 %

5. Analýza dat z individuální úrovně • Proměnné, které definují odlišně velké skupiny voličů • účast ve volbách do PS v roce 2002, referendu o vstupu do EU 2003, volbách do EP 2004 a krajů 2004 • identifikace se stranou • doba, kdy se volič rozhodl pro volenou stranu • pravděpodobnost volby strany (PTV‘s) • volba strany v případě, že by se volič voleb účastnil

6. Volební výsledky v případě účasti těch, kteří hlasovali v různých minulých volbách

7. Volební výsledky podle doby rozhodnutí pro volbu dané strany

8. Volební výsledky podle doby hodnoty pravděpodobnosti volby dané strany

9. Vliv volební účasti na výsledky stran (regresní koeficienty)

10. Komu a proč prospívá volební účast I. • Tradiční pohled: Analýzy agregovaných dat dlouhodobě ukazují, že v okresech s vyšší volební účastí získává více KDU-ČSL, ODS a částečně SZ a ztrácí KSČM a ČSSD. • Nová zjištění: Analýza individuálních dat ukazuje, že vyšší volební účast prospívá ČSSD a SZ, nepřeje ODS a KSČM a v případě KDU-ČSL je její vliv nepatrný.

11. Komu a proč prospívá volební účast II. • Důvod odlišného vlivu volební účasti spočívá v odlišném složení elektorátu jednotlivých stran: • KDU-ČSL a KSČM mají pevná, ale malá jádra voličů a málo periferních voličů (v případě KDU-ČSL více periferních voličů) • ČSSD a SZ má malé jádro voličů a hodně periferních voličů • ODS má velké jádro voličů a středně periferních voličů

12. Voličské přesuny aneb jaká jsou voličská jádra I.

13. Voličské přesuny aneb jaká jsou voličská jádra II.

14. Závěr • Vyšší volební účast pomohla ČSSD a SZ, pro KSČM a ODS měla opačný efekt a v případě KDU-ČSL mírně negativní. • Důvodem odlišného vlivu výše volební účasti na zisky stran je rozsah potenciálních voličů (vysoký u ČSSD a SZ, malý u KSČM, střední u ODS a KDU-ČSL) a jejich loajalita.