Přímá cesta k příjetí SZBP

1. Přímá cesta k příjetí SZBP 1986-1992

2. EPS v JEA • JEA 28.2.1986 – důležitý mezník v prosazování EPS • Poprvé propojení s oficiálními dokumentem EU • Před rokem 1986 EPS neoficiální politikou • Hlava III. č.l. 30 JEA – definuje EPS • Země EU usilují o formulování a provádění evropské zahraniční politiky • Výzva ke spolupráci, vytváření konsensu, hledání společných kroků • Jen druh politického závazku, neexistoval mechanismus prosazení • EPS oficiální agendou Rady, vymezeno postavení a úloha Komise, • propojení s EP, ale jen vágní formulace

3. EPS v JEA • Institucionalizace EPS • Stálý sekretariát EPS v Bruselu, nahradil rotující komisi tří předsedů Rady • Pracovní skupiny EPS • Výhody – vyšší efektivita, bruselská administrativa,servis, možnost konzultací s EK • Formalizace struktury EPS • ER, Rada MZV, Politický výbor, pracovní výbory a tzv. Evropská skupina dopisovatelů (ESD) (nově podřízena Politickému výboru) • ESD navíc procedurální otázky a zabezpečovat koordinaci s různými strukturami EPS a Komisí • Propojení PV a Komise – zástupce generálního tajemníka sekretariátu EK se účastnil jednání PV a COREPERu • JEA se jen okrajově zabýval společnou bezpečnostní politikou, jen koordinace polit. a ekonom, aspektů bezpečnosti, zdůrazněno v rámci ZEU a NATO

4. Hodnocení EPS • 20 let existence EPS hodnoceno poměrně pozitivně • Jen otázky, kde se předpokládal konsensus, bez povinnosti realizace v polit. praxi • EPS a úspěch KBSE, Helsinky 1975, Bělehrad 1977, Madrid 1982-1983 • Benátská deklarace červen 1980, uzavřela evropsko-arabský dialog, zmínka o právu Palestinců na domovinu • Společný postoj k Malvínské válce • Společné vystupování proti sovětskému bloku a RVHP • Neúspěch jednoznačný postoj vůči sovětské invazi do Afghánistánu a neschopnost reagovat na situaci JAR v roce 1977

5. Hodnocení EPS II. • Šlo jen o diplomatickou koordinaci, ne SZBP • Rozpad východního bloku a sjednocení Německa • Nové politické prostředí, nové výzvy • Problémy střední a východní Evropy • Etnické problémy na Balkáně • Mezinárodně organizovaný zločin a terorismus • Nejasný vnější nepřítel • Nutnost hledat nové mechanismy a postupy v EPS - SZBP

6. Průběh diskusí o zavedení SZBP (1990-1992) • Reforma EPS stálou agendou mezivládní konference • Belgické memorandum z března 1990 • výzva ke zlepšení koordinace SZBP • Vybudování diplomatických a expertních kapacit, skupin analytiků • Zahrnutí bezpečností problematiky do EPS • Přesnější definování postavení a úkolů EK

7. Průběh diskusí o zavedení SZBP (1990-1992) • Francouzsko-německé prohlášení - Kohl a Mitterand pro SZBP, součást budoucí evropské politické unie • Zasedání ER v Dublinu 1990 SZBP samostatným bodem jednání mezivládní konference • Nové francouzsko-německé memorandum prosince 1990 – vytvoření přímé vazby ZEU a ES, nevylučovalo se propojení obou organizací

8. Průběh diskusí o zavedení SZBP (1990-1992) • Mezivládní konference 15.prosince 1990 • Genscher-Dumasův plán na propojení ZEU a ES z počátku února 1991 odmítnut (proti Dánsko, Řecko, Irsko, UK a Nizozemí) • Zásadní spor o způsobu začleněné SZBP do struktur ES • Lucembursko – EU jako tři pilíře • Nizozemí (předsednictví od července 1991) unitární začlenění SZBP přímo jako jednu z politik EU • Září 1991 vyostření konfliktů, návrat k lucemburskému návrhu • Dále spory o způsobu hlasování, financování a propojení ZEU a EU • Charakter SZBP – suverenita (UKA a Francie vs. supranacionalizace (Německo) • Systém pilířové struktury, rozšíření o obranou dimenzi, oddělena od 1. pilíře

9. Vymezení SZBP ve Smlouvě o EU • Maastrichtská smlouva (9.-1.2.1992) • Poprvé do základních dokumentů EU SZBP • SZBP v preambuli, v několika článcích a samostatně v Hlavě V a částečně v deklaracích • V preambuli, členské státy se rozhodly uskutečňovat SZBP, včetně společné obranné politiky, může vést ke společné obraně, posilovat tak evropskou identitu a nezávislost

10. Cíle SZBP • Hlava V. Smlouvy o EU • Zabezpečení společných hodnot, základních zájmů a nezávislosti EU • Posilování bezpečnosti EU a jejich členských zemí ve všech oblastech • Posilování míru a mezinárodní bezpečnosti v souladu s OSN a KBSE • Podpora mezinárodní spolupráce a upevňování demokracie, právního státu • Respektování lidských práv a základních svobod

11. Nástroje SZBP • Systematická spolupráce • Konzultace • Vzájemná informovanost členských zemí • Spolupráce diplomatických a konzulárních zastoupení včetně misí u mezinárodních organizací a zastoupení Komise • Společný postoj • Společná akce

12. Nástroje SZBP • Společný postoj • Metodika přijímaní společného stanoviska EPS • Postoj definuje Rada MZV kdykoli to považuje za nutné • Členské země zajistí soulad s tímto postojem • Společná akce • Přijímána na úrovni Rady MZV na základě doporučení ER • V případě rozhodnutí o zahájení musí být přesně stanoveny cíle, prostředky, doba trvání a další konkrétní podmínky • Závaznost pro členské země EU, musí brát v potaz ZP členských zemí • Smlouva vyzývá členské země ke zdržení v jednání, které by bylo v rozporu se zájmy EU, duch loajality a vzájemné solidarity

13. Vztah SZBP-EU-ZEU • Smlouva o EU řeší i bezpečnostní a obranné otázky • Čl. J.4 Smlouvy – ZEU je nedílnou součástí EU • ZEU vypracovává a provádí rozhodnutí a akci EU s dopadem na obranu • Různé postavení členských zemí v ZEU • Možnost zvláštního charakteru jednotlivých zemí • SZBP nebrání rozvoji užší spolupráce mezi dvěma nebo více členskými zeměmi EU

14. Deklarace o ZEU • Detailní vymezení vztahu EU a ZEU • 1.článek potvrzen souhlas ZEU spolupracovat s EU na vytvoření skutečné evropské bezpečnostní a obranné identitě. • Zdůrazněna pokračující spolupráce s NATO, ZEU evropský pilíř NATO • Budoucí společná obranná politika EU plně kompatibilní se strategickými plány NATO. • Definuje mechanismus synchronizace schůzek a pracovních metod ZEU a EU, • Nutnost úzké spolupráce mezi generálním sekretariátem ZEU a generálním sekretariátem Rady EU, mezi Parlamentním shromážděním ZEU a EP • Nutnost dostatečné informovanosti Komise o činnosti ZEU

15. Deklarace o ZEU • Doporučovala zavedení nových mechanismů v rámci struktur ZEU. • Nová plánovací komise ZEU, • Pravidelně setkávání MNO, • Mechanismy spolupráce v otázkách logistiky, dopravy a při vytváření společných jednotek • Otázky zbrojení, transformace Institutu ZEU na Evropskou bezpečnostní a obranou akademii • Přesun sídla ZEU z Londýna do Bruselu. • Členy ZEU a NATO nebyly všechny země EU (Dánsko, Řecko, Irsko, po severském rozšíření v roce 1995 Švédsko, Finsko, Rakousko), • Deklarace vyzývala země aby zvážily své členství v ZEU, případně aby se staly pozorovateli. • Země NATO, které nejsou členy ZEU, vyzvány k postavení pozorovatelů v ZEU s cílem zapojit je plně do aktivit ZEU.

16. Institucionální zabezpečení SZBP • Zásadní změna institucionální struktury EPS/SZBP. • Koordinátorem SZBP Evropská rada, • Definuje základní zásady a obecné směry SZBP v úzké spolupráci s předsednickým státem. • Ve Smlouvě EU zachován princip - předsedající země zastupuje EU, • Odpovědnost za vedení společných akcí • Prezentuje společné postoje na mezinárodních fórech. • Smlouva EU vyzývá členské země členy RB OSN hájit zájmy a postoje EU. • Zachována existence tzv. trojky a její funkci definovala v rovině spolupráce s jednotlivými předsedajícími zeměmi. • Smlouva posiluje postavení Komise EU ve formulování SZBP, Komise má být do činnosti plně zapojena. • Komise právo adresovat RM otázky, doporučení a dávat podnět ke svolání mimořádného zasedání RM do 48 hodin. • Tuto možnost získaly i členské státy a předsedající země EU podle svého uvážení.

17. Aktéři SZBP – Rada MZV • Hlavní aktér Rada MZV • MZV mají za úkol přijímat nezbytná rozhodnutí, • Provádět politiku SZBP a zajišťovat její jednotu, soudržnost a účinnost postupů. • Rada MZV přijímá společné postoje a akce, • Schválení však musí být jednomyslné. • Výjimkou jsou pouze procedurální otázky a případy, kdy Rada může rozhodnout kvalifikovanou většinou při hlasování o jednotlivých konkrétních otázkách společné akce, která již byla dříve jednomyslně schválena. • Velká Británie jednomyslnost pod hrozbou zablokování druhého pilíře • Jednomyslnost do textu základní smlouvy,

18. Aktéři SZBP – Rada MZV • Deklarace č.28 o hlasování v oblasti SZBP - státy nebudou trvat na jednomyslnosti, pokud se ukáže, že pro přijetí příslušného rozhodnutí by bylo dosaženo kvalifikované většiny. • Deklarace nemá právní závaznost a země se jí nemusí řídit. • V případě kvalifikovaného hlasování stačilo před dalším rozšířením EU získat 54 hlasů odevzdaných nejméně osmi členskými zeměmi. • Součástí druhého pilíře Politický výbor, který měl napomáhat činnosti Rady MZV, • Poradní činnost koordinovat s rolí COREPERu. • Deklarace č.29 - způsob spolupráce Politického výboru a COREPERu měla být definována později.

19. Aktéři SZBP - EP • Vymezeno postavení EP ve vztahu k SZBP. • Názory EP náležitě brány do úvahy, • Předsedající stát povinnost konzultovat s EP hlavní aspekty a základní alternativy SZBP a • Komise a Rada MZV pravidelně informovat EP o činnosti v rámci SZBP. • EP právo interpelovat Radu MZV a dokonce vypracovávat doporučení. • EP minimálně jednou ročně se zabývat v diskusi dosaženými výsledky SZBP.

20. Financování SZBP • Smlouva EU i otázkami financování SZBP • Rozděleno do dvou části, • administrativní náklady z rozpočtu EU. • tzv. operativní náklady (např. společná akce) • Smlouva nekonkretizuje a různé varianty řešení. • Náklady mohou být převedeny do rozpočtu EU za použití rozpočtové procedury po jednomyslném souhlasu Rady MZV • Současně mohou náklady operativních akcí být hrazeny členskými státy.

21. Shrnutí: SZBP ve Smlouvě o EU • Zakotvení SZBP do Smlouvy o EU chápáno jako kompromisní řešení problému fungování EPS. • Konečné formulace ve Smlouvě poměrně silnou kritiku mezi stoupenci SZBP • Slibovali si řešení všech problémů, se kterými se potýkali v průběhu 70 a 80.let. • Druhý pilíř byl hodnocen jako neuspokojivý kompromis • Nastolil další velké množství nových otázek spojených s realizací SZBP.

22. Shrnutí: SZBP ve Smlouvě o EU • Maastrichtský kompromis se dotýká zejména tří základních problémů, • pilířová konstrukce maastrichtské smlouvy oddělila od sebe vnější obchodní vztahy, které patří do prvního pilíře, a SZBP, • Důležitým problémem obecná charakteristika cílů SZBP bez stanovení základních priorit a zájmů EU (demokracie, lidská práva, ochrana hodnot, světový mír, atd.), aniž by byly stanoveny prostředky uvádění do politické praxe. • Členské státy velký prostor, jak se vyhnout podílu na realizaci SZBP, případně je dokonce zablokovat. • Problematická otázka financování, které mělo jako mezivládní, tak nadnárodní charakter. • Smlouva neřešila samostatné národní ZP členských zemí, členské státy jen koordinace.