Neolit (mladší doba kamenná) 10 000 – 5 000 let

1. Neolit(mladší doba kamenná)10 000 – 5 000 let Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Stanislav Rubáš.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV) .

2. Charakteristika neolitu • Neos = nový -> éra výrobního způsobu života (někdy označení jako „Zlatý věk lidstva“ = doba soc. blahobytu, mírové vztahy) • Nositelem neolitické civilizace je druh Homo sapiens sapiens, resp. jeho jednotlivé rasy. • Stádium ve vývoji lidstva, kdy lidé začínají pěstovat jedlé plodiny a chovat dobytek až do období, kdy své výrobní činnosti zdokonalovali a vytvářeli tak relativní přebytek, jenž umožnil přechod k následujícímu stádiu (eneolit) s vyšší specializací a dělbou práce. Hlavní znaky neolitu: 1) člověk se stává zemědělcem a chovatelem dobytka (zemědělská výroba však nepřekračuje bezprostřední spotřebu lidí…nevzniká tedy nadbytek, který by bylo možno pravidelně směňovat. Zatím ještě neexistuje společenská dělba práce (kromě dělby dle pohlaví), směna výrobků probíhá pouze v rámci dálkového obchodu (materiál na výrobu nástrojů, např. obsidián, pazourek..) 2) usazení lidských společenství - budování stálých obydlí (avšak jen relativní – svá sídla čas od času neolitičtí lidé překládali jinam – optimální využití přírodních podmínek) 3) výroba keramických nádob 4) výroba broušených a vrtaných nástrojů (BI) 5) textilnictví a počátky oděvní kultury

3. Největší vývoj, který má pro Evropu klíčový význam nastal v oblasti Předního východu („Fertile créscent“ – „Úrodný půlměsíc“) - naproti tomu vývoj v Evropě byl o 4-5 tis. let opožděn (dokonce některé kmeny v Austrálii a Africe se k neolitické ekonomice dodnes nepropracovaly). Dle jedné ze 3 teorií se právě ze zóny Úrodného půlměsíce šířily neolitické inovace posunem těchto „prvních zemědělců“ na všechny světové strany. Do Evropy vedla např. cesta přes Balkán do dolního Podunají (potvrzeno výsledky tzv. genetické archeologie). V posledních letech ožívá starší teorie, počítající s řadou menších lokálních center neolitizace (zejména v jihovýchodní Evropě). 1. Oblast Úrodného půlměsíce 2.Neolitická expanze do Evropy

4. Neolitické zemědělství • Zemědělský způsob života s pravidelným přísunem potravin vedl k růstu populace (počet lidí na Zemi se zvýšil až 30x; oproti 6 mil. obyvatel v mezolitu, mohla stoupnout populace neolitců na 90 mil. lidí). Souviselo to také s tím, že zemědělci stačilo k obživě 5 000x méně plochy, než co potřeboval lovec. • Zemědělská půda se získávala žďářením lesních porostů a obdělávala pomocí dřevěných či parohových nástrojů – tzv. brázdicích tyčí a kopáčů. • Pole měla malé rozměry, pěstovaly se luštěniny (hrách, čočka), proso, mák, zelenina (cibule, česnek), rýže a cukrová třtina (v Americe – kukuřice, brambory, fazole..). • Sklízelo se pomocí srpu (20-25m2/hod, životnost na 20-25 hod.) – úroda se ukládala do obilních jam. Zrna se drtila pomocí ručních kamenných mlýnů na mouku. 4.Průběh sklizně a zpracování zrna 3. srp

5. Zemědělství šlo ruku v ruce s chovatelstvím domácích zvířat. Domestikovala se zvířata se stádním instinktem, např. koza bezoárová, ovce, muflon, tur domácí, prase domácí. Již od mezolitu lidé využívali pomoci psa, který jako jediné zvíře se k člověku přidal „dobrovolně“. Původně šlo o vlka, který se v neolitu diferencoval do několika psích ras. • Patrně se již objevují počátky těžby solných ložisek. Z nápojů lze kromě vody, mléka, krve a přírodních šťáv předpokládat již i výrobu jakéhosi druhu kvašeného nápoje („piva“) z ječmene. Vyskytly se domněnky o využívání máku, resp. odvaru z máku, jako opiátu. 6.prase 5. ovce (A-divoký stav, B–stav v neolitu, C-stav v době železné, D-dnešní stav)

6. Společnost • Zemědělství způsobilo přechod člověka k usedlému způsobu života – vznikají trvalá sídliště a pevné domy. Na Předním Východě byla nalezena významná opevněná sídliště s hliněnými domy v Jerichu, Catal Hüyük, Hacilar. • Ve střední Evropě se budovaly nejprve malé osady s několika domy, zahradami a políčky – ty se postupně rozrůstaly a byly dokonce ohrazené příkopem a palisádovým plotem. 7. neolitická osada 8. Rekonstrukce rondelu 9. Vykopávky v Catal Hüyük • V neolitických osadách stály především nadzemní domy, hospodářské objekty (obilná sila, sklípky, pece, odpadní jámy), dílenské objekty (hrnčířské pece), studny. Ve středním Podunají se objevují příkopové areály se 4 vstupy z hl. světových stran, tzv. rondely. Jejich vnitřní plocha nebyla obydlena (Určeno pro určité kultovní praktiky, astronomicko-kalendářní význam.).

7. Neolitický dům měl dřevěnou kulovitou konstrukci (5 řad kůlů) – na ní byla ukotvena sedlová střecha. Používané materiály ke stavbě: kámen, hlína, sušené cihly a dřevo (pozn. neolit. domy stavěné na PV a v Evropě se velmi lišily). Domy byly od 20 do 60 m dlouhé, z jihu umístěn vchod, na severu aerodynamicky zúžen a snížen. Tento velkodům obývala „mateřská velkorodina“, tj. matka rodiny, její dcery, příp. vnučky + muži a děti. V mladém neolitu byl velkodům nahrazen různou škálou domů menších a středních rozměrů. • Základní společenskou jednotkou byl rod. Ten se dělil na několik mateřských velkorodin. Příslušníci rodu určovali identitu podle matky (pramatka) – tzv. materiální filiační systém (nejde o matriarchát !). • Rody se mísily zásadou exogamie, tj. povinnost žen zvolit si muže z jiného rodu – tak vznikl kult Velké matky – ochránkyně života na Zemi. • Společná byla půda, dobytek – vše patřilo rodu (vyjma osobního majetku). Správa osad (občin) byla v rukou „rady starších“ = řídí zemědělské práce, zajišťují ochranu před dravou zvěří, popř. před nepřítelem. 10. Neolitický „dlouhý“ dům 11. Rekonstrukce neolitického domu

8. Hrnčířství: nejstarší keramické nádobí střední Evropy napodobují přírodní schránky (tykve) nebo proutěné košíky či dřevěné nebo kamenné schránky. Hliněné nádoby bývají uhněteny ruční „technikou nálepu“. Menší nádobky jsou modelovány z jednoho kusu. Nádoby byly vypalovány nejdříve na otevřeném ohni, později již v hrnčířských pecích. Výroba nástrojů: vedle tradiční kamenné štípané industrie se objevuje již broušená a vrtaná kamenná industrie (BI) – např. ploché sekerky, sekeromlaty s otvorem pro topůrko. Většina z těchto nástrojů se používala pro zpracování dřeva (kácení stromů, odsekávání větví, zbavování kůry..). Větší sekeromlaty sloužily i jako zbraně. Výroba látek: přímé doklady chybí. Dochovaly se však keramické přesleny, vřeteny, cívky a hliněná závaží tkalcovských stavů. Pravděpodobně se zpracovávaly zvířecí srsti, příp. i tzv. textilní rostliny. Řemesla 14. Vrtání kam. nástrojů 15. Replika neolit. stavu 12. Výroba keramiky technikou nálepu 13. Rekonstrukce sekeromlatu

9. Duchovní život a neolitické umění • Objevují se doklady přírodního náboženství, rozvíjí se zárodky exaktních znalostí (astronomie, geometrie, medicína). • Náboženské představy vychází z idejí animismu a démonismu. To dokládá žárový pohřební ritus. Vznikají představy nejstaršího univerzálního ženského božstva (Magna Mater – Velká Matka, ztotožňována s Matkou Zemí). Postava ženy se stala symbolem plodnosti a úrody (doklad na nalezených hliněných soškách žen). Tzn. hlavními aktéry neolitických náboženských obřadů byly zřejmě ženy. • Utužuje se obecná úcta k mrtvým – objevují se sice rituální pohřby (kostrová či žárová pohřebiště), ale systematické pohřbívání se ještě nevžilo. 16. Neolitický hrob 17. Venuše symbolizující Kult Velké Matky

10. Výtvarné projevy představují figurální lidské i zvířecí plastiky - kamenné hlavy, plastiky lidí a zvířat, řezby a na lebkách modelované hlavy a plastiky dokládající kult předků a Velké Matky (Catal Hüyük). • Působivé malované ornamenty na keramice jsou vesměs přísně geometrické. Starý neolit střední Evropy reprezentuje lid s lineární (voluntovou) keramikou – typické jsou kulovité a polokulovité tvary (např. Mohelnice). • Ve středním neolitu se vyvíjí kultura s vypichovanou keramikou. Mladý neolit přináší kvalitativní posun ve sféře materiální, sociální i duchovní kultury. Nové etnické vlny zemědělců z jihovýchodu vytvářejí v Karpatské kotlině vyspělé civilizace s malovanou keramikou – u nás na Moravě označována jako kultura s moravskou malovanou keramikou. Typické pro tuto kulturu jsou hliněné sošky zvířat a lidí. 19. Vypichovaná keramika 20. Moravská malovaná keramika (MMK) 18. Lineární keramika 21. Ženská plastika MMK

11. Hudební kultura: v neolitickém období se vyskytuje velmi málo. Předpokládá se rozvoj hlukových rytmických nástrojů, doloženy jsou jednoduché kostěné píšťalky, očekávat lze výskyt „Panovy píšťaly“ (dechový nástroj složený ze 7-9 flétniček) – v antice nazývaný syrinx. 22. Panova píšťala

12. Použitá literatura:Pečírka, J. a kol.: Dějiny pravěku a starověku, díl I., SPN Praha, 1989.Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné, FFMU 1997.Oliva, P.: Dějiny starověku, Scientia Praha 1995.Brentjes, B.: Zlatý věk lidstva, Praha 1973. Obrazový materiál: Obr. 1: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Fertile_Crescent_map.png/488px- Obr. 2: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Neolithic_expansion.svg/680px-Neolithic_expansion.svg.png Obr. 3: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Museum_Quintana_-_Neolithische_Sichel.jpg/800px-Museum_Quintana_-_Neolithische_Sichel.jpg Obr. 4: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Neolitico-agricultura.svg/800px-Neolitico-agricultura.svg.png Obr. 5-8, 10, 12, 14-15, 18-21: Podborský, V: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. s. 61-84. Obr. 9: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Catal_H%C3%BCy%C3%BCk_9.JPG/800px-Catal_H%C3%BCy%C3%BCk_9.JPG Obr. 11: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Borger_Hunebedcentrum_907.jpg/800px-Borger_Hunebedcentrum_907.jpg Obr. 13: http://www.noze.sk/Noze/ECHZ/chlzb/sekeromlat/pravek/neolit/typy/nasadeny/info.html Obr. 16: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=domaci&c=A091109_131413_domaci_cem&foto=CEM2f02e7_102211_3022757.jpg Obr. 17: http://moje-kniha-stinu.blog.cz/0902/animismus Obr. 22: http://www.mamuti.cz/experimenty/hudba.aspx Obr. na prvním slidu: http://www.iabrno.cz/~skrdla/agalerie/mmk.htm