860 likes | 1.01k Views
Filosofické základy přírodovědy, přírodovědné základy filosofie aneb kolik že je světů, který že se nám otepluje a jak být ve světě doma. Ivan Horáček, Olomouc 2009. Postmoderní situace. Mnohost výpovědí o světě Nesouměřitelnost, nekompatibilita konceptuálních a metodických rámců,
E N D
Filosofické základy přírodovědy, přírodovědné základy filosofie aneb kolik že je světů, který že se nám otepluje a jak být ve světě doma Ivan Horáček, Olomouc 2009
Postmoderní situace • Mnohost výpovědí o světě • Nesouměřitelnost, nekompatibilita konceptuálních a metodických rámců, • Resignace na (novověký) požadavek jediné velké Pravdy atd. • Atd. • Pluralita světů s plnou, vzájemně nezávislou legitimitou
Filosofické základy přírodovědy Jednota světa Dialektika vývoje Prvotní hmota
Jednoduchost proti složitosti (Occamova břitva, Taylorův teorém) • Atd. ... až
Věda Logic of scientific discovery Vědění se získává metodologickou redukcí jednotlivých zkušeností • Jednotlivá zkušenost vs. Obecnina • Věda : Obecniny a nomologicko-deduktivní postup (falsifkovatelné hypotézy atd.) a: a→b vs. a: a→b Prediktivní mohutnost min max Důkaz 1 příklad test všech a Vyvrácení test všech a 1 protipříklad • Elementární operace (logická, algebraická, behaviorální,ontická atd): NON srv. Např Feynmanův universální zákon A = 0
...i když • Existují jistě i méně pokleslné varianty filosofických základů přírodovědy, • Ale ...
Přírodovědné základy filosofie • Zde: přírodověda - ne Věda, nýbrž (elementární) vědění o přírodě • Jaké, co je kořenovým obsahem obrazů světa?
Přírodovědné základy filosofie – Ontogenetický aspektIniciální ontogenetickázkušenost světa (před tím, než tato zhořkne natolik, že vyvstane potřeba filosofického postoje): • Množství strhujících setkání – maminka, zviřátka, kytičky apod. • Elementární zkušenostní proměnné (libost –nelibost vs. živly a polarity, jež je vymezují: světlo-tma, teplé-studené, horní-dolní atd.) • Elementární kognitivní operace: non, konjunkce-disjunkce, sublimace-zástupnost libidinosního objektu • Sociálně iniciovaná korekce obrazu světa aparátem instantních obecnin (pohádky, škola apod.)
Přírodovědné základy filosofie – Fylogenetický aspektRozvrh, operační mody a výdobytky primitivnho myšlení • Mytopoetické interpretace členitosti světa • Obecniny deklarované vlastnostmi přírodních jednotlivin • Elementární representační proměnné: živly a souřadné polarity mužské a ženské serie (Světlo-tma, Slunce-Měsíc, horké-studené, horní-dolní atd.) • Sociálně se ustavující pojmový aparát
Lema • Nesrovnalost prvotní (osobní) zkušenosti a obecninového obrazu přírody je jedním ze základních zdrojů filosofického tázání • Druhou stranou téhož je presumptivně vnímaná negativní teologie přírody – její identifikace s představou harmonie, rovnováhy, vznešenosti, čistoty
Kořenový průsečík metodické redukce a zkušenostního obrazu světa • Všechno ve světě je někde a někdy • Svět = NE já: svět je vůči nám otevřen operací NON
Svět kartesiánské representace je TEĎ • „ ... Přirozenost hmoty či tělesa není v tvaru, obsahu ... ,ale v rozloze...“ • Svět res extensa je totálně spojitý a beze zbytku representovatelný geometricky (3D) • Všechno jsoucí lze vzájemně srovnávat – výsledky srovnání jsou úplným věděním o vztazích dotyčných jsoucen
Směr času • Časová šipka: nárůst entropie (2. zákon termodynamický)
Shannonova exposice entropie (srv. míra informace apod.): • Obecně pro systém s konečným počtem možných stavů a pravděpodobnostní distribucí P(si) je informační entropie definována jako střední hodnota: • Entropie je maximálnípro rovnoměrné rozložení • : • , • a minimální pro zcela deterministický systém : • . Totální isotropie Totální anisotropie orthogonalita
Ale co evoluce? Nebo každý akt života? Nebo věda? Negentropie !
Živé subjekty jsou otevřené soustavy ! • Jsou postaveny s ohledem na interakce s okolím, charakterem interakce je škálován jejich metabolismus – a rychlostí metabolismu i časový rozvrh
Co je ČAS ? (Biologický) čas nemálineární škálování • Povaha času není isotropická
Co je ČAS ? • rozdíl / vzdálenost mezi dvěmi instancemi Světa (e.g. měřicího přístroje, proxy proměné apod. ) ► může být měřen, srovnáván a formálně kvantifikován
V tomto smyslu může být čas součástí kartesiánského representačního systému, pak ale ....
Vlastnosti časové události • Čas – emergence změn: generátor jinakosti • Nově emergující stavy jsou ortogonální vůči předchozímu x Def: x = non vše ostatní
Dimensionalita • Z povahy časových událostí (emergence anisotropie, jinost novéhu vůči zbytku světa) → čas = růst dimensionality • Exponenciální (t2) nárůst dimensionality?
Do určité míry to platí .... • Každý živý subjekt je unikátní, jedinečný – stejně tak kterákoliv jeho situace a životní episoda: každý okamžik je nekonečně–rozměrnou doménou universální autopoiese • ...ale
Jak je ale možné, že - současně - jsou svět , život či vlastnosti a životní projevy různých živých entit v zásadě prediktabilní, přehledné, srozumitelné a neměné? Jak to, že vývoj je tak konservativní a evoluce je opravdu spíše zamrzlá než autopoietická? Jak to, že ani v postmoderní době nevznikne ze spojení lidských gamet nečekaný autopoietický fenomén ale docela obyčejný novorozenec asi 50 cm dlouhý a 3,20 na váhu, který se v pokročilejší fázi ontogenese od podobných individuí z předchozích generací bude v zásadě odlšovat jen tím, že má v kapse místo vrbové píšťalky iPod? Jak to, že je svět tak konservativní a nemění? Jak to že zde čas běží tak pomalu? Že se povětšinou nic neděje?
Konstatované vlastnosti (živého) přirozeného světa: • Otevřený systém indexovaný okolím • Časovost a nelineární škálování času • Mnohorozměrnost: kumulace ortogonalit • Radikální redukce dimensionality? • Biotická dilatace času?
Přírodověda má k disposici pouze tři metody: • Srovnávací • Ontogenetickou • Palaeontologickou Zásadně se liší
Bez časové dimense Objektivní Osobní čas pozorovatele subjektivní Formální časové škály smluvních referenčních systémů • Metoda srovnávací • Metoda ontogenetická • Metoda paleontologická (neúplný zdroj informací, rekonstrukce s využitím syntetické informace z jiných zdrojů)
Domény, postupy, předpoklady a rozsah prediktivity jednotlivých metod se velmi liší • Nelze zaměňovat !
Solární konstanta : S = 1,35 kW/m2 = 8,123 J/cm2.min Albedo: A0= 30% S Aktuální insolace I=70% S: *odraženo povrchem Země –zachyceno atmosférou, *pohlceno pevninou/oceánem, *vyzářeno do atmosféry, *asimilováno biosférou Fotosyntéza: využítí viditelné části spektra (400-700 nm: 45%S), které jinak odráženo Energeticky (klimaticky) zásadní: IR část spektra (teplo) 45%S * UV + kosmické záření – interakce na povrchu atmosféry / cf. Role mgf Země/ ionosféra etc. Zdroje a distribuce klimatické energie srovnávací
Skleníkové plyny a jejich termální efekt H2O (pára) 62,0% 20,6oC CO2 21,8% 7,2oC O3 7,3% 2,4oC NOx 4,2% 1,4oC CH4 2,4% 0,8oC Etc. 2,1% 0,7oC Prům. teplota povrchu Země= 150C je o 330C vyšší než by byla bez skleníkových plynů (-180C). Zásadní faktor: Termální pohltivost atmosféry – přirozený skleníkový efekt Ad greenhouse efect srovnávací
paleontologická (Milankovičovy) parametry zemské orbity ovlivňující solární konstantu: * Excentricita orbity * Sklon osy * Precese (směr osy)
M.Milankovič (1920,1938) paleontologická
paleontologická Vrt Vostok, Antarktida
Přímý instrumentální záznam - Historická klimatická měření - např. Praha - Klementinum ontogenetická otepluje se !
Meteorologická měření: 20. stol.: průběžné globální oteplování - ve všech zeměpisných pásmech ontogenetická
.. v celém ročním průběhu (srv. mapy tepl. odchylek) ontogenetická
UK ontogenetická • Příliv exotických prvků • ( a nejen ve flóře UK
V rovnováze (příroda!) "srovnávací"
Globální oteplování : • Skleníkový efekt způsobený antropogenní produkcí skleníkových plynů (CO2, CH4, O3..) a industriálního aerosolu
Rozpouštění ledovců, zvýšení hladiny oceánů "paleontologická"
Změny v distribuci srážek, aridisace kontinentů "paleontologická"
Posun vegetačních pásem "paleontologická"
Globální oteplování : "paleontologická" • Skleníkový efekt způsobený antropogenní produkcí skleníkových plynů (CO2, CH4, O3..) a industriálního aerosolu • nebude-li zastaven bude nezvratně pokračovat: aridisace, rozpouštění ledovců, zaplavení pobřeží atd ... • názorné a politicky jistě OK (Kjotská smlouva apod.) , ale ... ... je to věcně tak jisté ?
Ad greenhouse efect • Dnešní koncentrace CO2 v atmosféře: 386 ppm • Od roku 1850 – růst o 0,5-2,2 ppm ročně Eepredikce: do roku 2030: zdvojnásobení koncentrace CO2 v atmosféře Spálení všech zásob uhlí – 2200 ppm
...ale • Je industriální produkce CO2 opravdu tak zásadní?