1 / 22

Vývoj populární hudby

Vývoj populární hudby. Do roku 1848. VY_32_INOVACE_02_Vývoj populární hudby.

blythe
Download Presentation

Vývoj populární hudby

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Vývoj populární hudby Do roku 1848 VY_32_INOVACE_02_Vývoj populární hudby

  2. Památkám dávného egyptského výtvarného umění se obdivujeme do dnes. Na vyobrazení těchto dob najdeme i hudební nástroje – harfy, loutny, píšťaly a jiné o hudbě samotné však toho moc nevíme. Důvod je zřejmý: trvalo velice dlouho, než se podařilo znějící hudbu srozumitelným a jednoznačným způsobem zapsat.

  3. HARFA • HISTORIE HARFY SE ZAČÍNÁ PSÁT JIŽ VE STARÉM EGYPTĚ ASI 3000 př.n.l. • DO EVROPY SE DOSTÁVAJÍ ZÁSLUHOU KELTŮ ASI 3.STOLETÍ př.n.l.

  4. LOUTNA • PATŘÍ K NEJSTARŠÍM NÁSTROJŮM LIDSKÉ HISTORIE • PRVNÍ ZÁZNAMY POCHÁZEJÍ Z MEZOPOTÁMIE • DO EVROPY SE DOSTALA Z ARABSKÝCH ZEMÍ PRAVDĚPODOBNĚ PŘES ŠPANĚLSKO

  5. To platí i o antickém Řecku. Dodnes se v divadlech hrají dramata jejichž autory byli tak vynikající umělci, jako například Sofoklés nebo Euripidés (oba z 5.století př.n.l.).Obdivujeme stavitelské i sochařské památky antického Řecka, které jsou nám svým charakterem velmi blízké.

  6. Dochovaly se nám rovněž dobové zprávy o tom, jak významné místo měla hudba v tehdejší společnosti (podílela se např.: i na divadelních hrách). I když však staří Řekové již uměli do určité míry tóny zapsat (používali k tomu písmena), zachovalo se nám těchto zápisů pramálo.

  7. Nejznámější je tzv. Seikilova píseň, na náhrobním kamenu jakéhosi Seikila v blízkosti Smyrny v Malé Asii (dnes turecký přístav Izmir) byla vytesána řecká slova i se značkami pro nápěv, jejž se badatelům podařilo rozluštit (pochází asi z 1.století po Kristu).

  8. Seikilova píseň

  9. HOUSLE • PŘEDCHŮDCEM HOUSLÍ JE TZV.RUBEBA (nástupce arabské rabábu) • PRVNÍ HOUSLE ZAČALY PRAVDĚPODOBNĚ VZNIKAT V POLSKU

  10. K nejvýznamnějším památkám české hudby z počátku 15.století patří husitské chorály. Jsou to písně spjaté s reformačním hnutím v Čechách, v jehož čele stál rektor pražské university Mistr Jan Hus. Po jeho upálení v Kostnici se rychle schylovalo k husitským válkám. V souvislosti s nimi vznikaly také bojově znějící náboženské zpěvy husitů.

  11. Notové zápisy těchto písní se dochovaly v Jistebnickém kancionálu (tato vzácná památka pochází asi z poloviny 15.století a byla objevena roku 1872 náhodou na faře v Jistebnici u Tábora- odkud dostal kancionál jméno, přečkal, dobře ukryt, období proti reformace).

  12. Nejslavnější písní z Jistebnického koncionálu je píseň Ktož jsú boží bojovníci. Znění z Jistebnického kancionálu je nejstarším dochovaným znění této písně. Vznikla kolem roku 1420 a stala se bojovou písní a i hymnou husitských vojsk.

  13. V jejich slovech je ve stručnosti vyjádřen Žižkův vojenský řád. V 19. století zazněla i ve Smetanovských symfonických básních Tábor a Blaník z cyklu Má vlast.

  14. VARHANY • PŘEDCHŮDCI VARHAN BYLY PANOVA PÍŠŤALA A DUDY • NEJVĚTŠÍHO VĚHLASU DOSÁHLY V OBDOBÍ BAROKA • PRO VARHANY PSALI HUDBU: A.DVOŘÁK, J.S. BACH • HUSITI JE ZAMĚRNĚ NIČILI, BYLI POVAŽOVÁNY ZA ĎÁBLŮV NÁSTROJ

  15. PRÁVĚ POSLOUCHÁTE PÍSEŇKtož SÚ boží bojovníci

  16. Na přelom 16. a 17. století, na počátku baroka, přemýšlelo několik italských hudebníků, jak připojit k dramatu hudbu (jako to bývalo v antické tragédii). Přišli na nový způsob: sólový zpěv jednotlivých postav divadelní hry doprovázet spíše jenom hrou akordů. Nástrojové mezihry pak mohou být vypracovány bohatěji.Tak se zrodila opera.

  17. Ani u lidových tanečních písní nejsou autoři známi. I tyto písně vznikaly obměňováním a rozvíjením různých melodických i rytmických prvků. Zřetelně se zde projevovaly krajové odlišnosti: v Čechách se zpíval a tančil např. furiant, obkročák různé mateníky, na Chodsku i v jižních Čechách tanec do kolečka.

  18. V lidové hudbě nelze dobře oddělit tvůrce od těch, kdo jí provozují:obojí splývá.

  19. Když maminka zpívá dítěti ukolébavky, zpívala je tak, jak slyšela od své maminky, babičky i od jiných venkovských žen.Tyto popěvky se rozvíjely z drobných melodických i říkadlových motivů, jak v určité oblasti žily a časem se i různě proměňovaly.Zapisovat je začali sběratelé až v 19.století, mezi lidem se uchovávaly v paměti, tradicích.

  20. Autor : Trýzna StanislavŠkolní rok :2011/2012Určeno pro : devátý ročníkPředmět: hudební výchovaTéma : základní orientace ve vývoji hudbyZpůsob použití ve výuce: výuková prezentace

More Related