1 / 37

prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc.

RADIAČNÍ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH ZÁVODŮ PO JADERNÉ HAVÁRII, KONCEPCE VETERINÁRNÍ RADIOBIOLOGIE. prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc. Radiační havárie jaderné elektrárny.

boone
Download Presentation

prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. RADIAČNÍ OCHRANA ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH ZÁVODŮ PO JADERNÉ HAVÁRII, KONCEPCE VETERINÁRNÍ RADIOBIOLOGIE prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc.

  2. Radiační havárie jaderné elektrárny • Neexistuje jediný vzorový sled události jaderné havárie, který by mohl sloužit jako základ pro tvorbu havarijních plánů. • Vyhláška č. 318 /2002 Sb. (ve znění č. 2/2004 Sb.) o havarijní připravenosti • Radiační nehoda • Radiační havárie

  3. Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES) je osmistupňová škála, zavedená v roce 1990 pro posuzování poruch a havárií jaderných zařízení. Zavedly ji Mezinárodní agentura pro atomovou energii (česká zkratka MAAE, anglická zkratka IAEA) a Agentura pro jadernou energii OECD (OECD/NEA).

  4. Stupnice INES • 0 odchylka • 1 anomálie • 2 nehoda • 3 vážná nehoda • 4 havárie bez vážnějšího vlivu na okolí • 5 havárie s rizikem vlivu na okolí • 6 těžká havárie • 7 velmi těžká havárie

  5. Havárie jaderných elektráren • Windscale (V.Británie 1956) st. 5 • Three Mile Island (USA 1979) st. 5 • Jaslovské Bohunice (ČSSR 1976 a 1977) st. 4 • Černobyl (SSSR 26.4.1986) st. 7 • Fukušima (Japonsko 2011) st. 7 (původně 5 a 6) Nehody • Tokaimura (Japonsko 1999) přepracování paliva st.3 • Paks (Maďarsko 2003) čištění paliva st.3

  6. Ostrov Honšú, provincie Tohoku • Zemětřesení 11.3.2011 ve 14:46 h (9 st. Richterovy stupnice) vyvolalo automatické odstavení všech bloků JE postižené oblasti • JE Onagava (3 bloky), Tokai (1 blok), Fukushima-Daiini (4 bloky) – studené odstavení do rána 15.3.2011 • JE Fukushima-Daiichi 6 bloků varných reaktorů (BWR),1-3 v provozu a 4-6 v odstávce • Po odstavení ztráta vnějších záložních zdrojů zemětřesením, dieselgenerátory pracovaly 41 min do příchodu dvou 15 m vln tsunami (zachován pouze generátor 6. bloku), náhradní baterie na několik hodin a systémy chlazení bez nutnosti elektrické energie přirozenou cirkulací kondenzovanou vodou či zbytkovým teplem parogenerátoru. • Na 1. a 2. bloku selhaly systémy vstřikování chladící vody – tavení paliva, výbuch vodíku, obnažení paliva, odhalení bazénu vyhořelého paliva, požáry. • Chlazení sprchováním mořskou vodou. • Od 25.3. chlazení sladkou vodou s kyselinou boritou

  7. FUKUŠIMA 2011 • Postupné poškození několika reaktorů a úložišť vyhořelého paliva • Zastavení štěpné reakce • Dlouhodobý únik radionuklidů 12.- 22. 3. • Problém odhadu úniku radioaktivity (zdrojového členu)

  8. Zdroje kontaminace mořské vody • spad z atmosféry • voda použitá k chlazení reaktorů a bazénu s vyhořelým jaderným palivem • kontaminovaná půda a podzemní voda

  9. Porovnání Černobylu s Fukušimou

  10. Černobylská havárie Radioaktivní mrak • 8 tun vyhořelého paliva • 400 x vyšší aktivita než v Hirošimě • 200 000 km2kontaminováno • 240 000 lidí ozářeno dávkou nad 100 mSv • 28 + 19 přímých obětí • riziko 10 000 přídatných úmrtí na leukemii a nádory

  11. 30 km ochranná zóna vysídlení • 13 000 lidí onemocnělo • 25 000 lidí bylo postiženo • 25 % půdy Běloruska bylo kontaminováno • střední Evropa příspěvek 1 – 3 mSv • teoreticky 22 lidí z JČ kraje s letálními nádory na 700 000 obyvatel a 10 let (vůči 3 500 zemřelým na nádory celkem) Sarkofág - stálé nebezpečí !

  12. Původ radiojódu a radiocesia http://www.irsn.fr/FR/popup/Pages/tchernobyl_animation_nuage2.aspx Průběh kontaminačních mraků nad Evropou • Jaderná havárie v Černobylu- únik 8,6.1016 Bq 137Cs 1,8.1018 Bq 131J • Hlavní kontaminace území ČSSR: 30. dubna, 3. až 4. května a 7. května 1986. • Nejvíce kontaminována: severní Morava, jihozápadní Čechy a Českomoravská vrchovina

  13. Plošná aktivita 137Cs na území ČSSR

  14. 90Sr a 89Sr v mléce

  15. Nejvíce kontaminované potraviny bezprostředně po černobylské havárii • mléko 137Cs nad 400 Bq . l-1 Rakousko, Itálie, Švýcarsko, 131J až 10 kBq . l-1 Rakousko a Itálie (Alpy – srážky) • zelenina až 10 kBq . kg-1 • med více než 15 kBq . kg-1 Opavsko • maso lovné zvěře plošně 2 kBq . kg-1 výjimečně až 10 kBq . kg-1

  16. Přehled realizovaných opatření na ochranu obyvatelstva ČSSR po havárii Černobylské jaderné elektrárny: • ponechání dojnice ve stájích na suchém krmení, nezkrmování kontaminované zelené píce • z konzumace vyloučeno mléko s aktivitou 131I nad 1 kBq . l-1 • uvolněny zásoby sušeného a kondenzovaného mléka • výroba dětské mléčné výživy dočasně přesunuta ze závodů Opočno a Zábřeh do provozovny Nový Bydžov • doporučeno zvýšené kropení silnic ve městech • zastavena výroba léků z hovězích štítných žláz • jódová profylaxe u bačů ve slovenských horách

  17. zákaz zkrmování čerstvé píce

  18. V současné době se v ČR můžeme setkat se zvýšenou aktivitou postčernobylského radiocesia v houbách Maximální zjištěná aktivita 137Cs: 6 263 Bq.kg-1 sušiny (hřib hnědý) (30 km od Černobylu: 6 000 Bq.kg-1) v mase lovné zvěře 1999 Šumpersko 4 ks (1,6 – 7,5) kBq.kg-1 2011-2 Šumava 20 ks (1 – 14) kBq.kg-1

  19. Činnost v případě havárie • Preventivní opatření zamezující panice • havarijní plány • školení zaměstnanců • vybavení radiometrickou technikou • Opatření v zemědělských závodech • ochrana personálu • ochrana zvířat • ochrana zdrojů krmiv a vody • desaktivace (osob, zvířat, objektů) • Radiační hygiena potravin • Redioekologická asanace území SOUČINNOST S INTEGROVANÝM ZÁCHRANNÝM SYSTÉMEM A ARMÁDOU ČR

  20. Havarijní plány – zamezení paniky • kraje (okresu), závodu • odsun pracovníků, kdo zůstane, střídání • zásobení ochrannými pomůckami, potravinami, hyg. pomůckami a KJ • určení místa speciální očisty zvířat • určení likvidace uhynulých zvířat • školení zaměstnanců !!! • informace z havarijních štábů, PC modelů • organizační opatření v chovu zvířat

  21. Opatření před příchodem mraku • minuty, hodiny • přesun zvířat do stájí nebo pod přístřešky • zakrytí siláží (krmiv) před prachem • zdroj napájecí vody (ne povrchová) • přetlakové větrání přes filtry po utěsnění stájí + pohonné hmoty na 3 dny • místnost pro personál • vydat ochranné pomůcky • radioprotektiva Jodosol skot, kůň 1-2 lžíce • ovce 10-20 kapek • příprava místa pro speciální očistu zvířat

  22. Opatření po příchodu radioaktivního mraku • ukrytí osob a zvířat dle radiační situace • ochrana proti prachu ze spadu

  23. Pokles aktivity v závislosti na čase - pravidlo 7 po výbuchu dávka Gy 1 h 10 7 h 1 49 h ( 7 x 7 ) 0,1 • 2 týdny (343 h = 7 x 49) 0,01 • 14 týdnů (2 401 h = 7 x 343) 0,001

  24. Přípustná délka pobytu pro ošetřovatele zvířat příkon 1 Gy.h-1 (jaderná zbraň) • 24 h 0 • 2.den 1 h • 3. den 1 h • 4. – 7. den 2 h • 8. – 14. den 3 h • 15.- 21. den 4 h • 22. – 28. den 6 h • CELKEM 1,78 Sv za 28 dní (u elektráren limit havarijního pracovníka 400 mSv)

  25. Opatření po příchodu mraku • zkrmovat senáže a granulovaná krmiva, omezit napájení – záchovná dávka • místo speciální očisty 3 kBq . cm-2 povrchu těla • desaktivace cest pro krmivo, vodu • desaktivace krmiv a vody (filtr) • u vnitřně kontaminovaných zvířat aplikovat diuretika, laxantiva a adsorbencia (ryolit, bentonit)

  26. Koncepce veterinární radiobiologie vychází z úkolů: • státních veterinárních lékařů a inspektorů SVS (inspektorů EU) • privátních veterinárních lékařů • veterinárního výzkumu a legislativy

  27. Hlavním posláním státních hygieniků potravin je veterinární ochrana veřejného zdraví. • státní dozor nad potravinami a potravinovými surovinami • státní dozor nad ekologií produkce potravin

  28. Detekce radionuklidů v potravinách živočišného původu a potravních surovinách včetně cest kontaminace potravních řetězců a jejich dynamiky. Vybavení radiobiologických laboratoří Státních veterinárních ústavů ČR příslušnou technikou, především spektrometrií gama a kapalnou scintilací. Řízení ochrany zemědělských a potravinářských závodů v případě jaderných havárií, nehod či terorismu. Vypracovat havarijní plány a legislativní opatření.

  29. Řešení následků jaderných havárií, teroristických útoků a válečného použití jaderných zbraní. Na celém území státu ! Technologická opatření při produkci a výrobě potravin vedoucí ke snížení aktivity radionuklidů v kontaminovaných potravinách. Realizace rozhodnutí ve smyslu bezpečnosti potravin, legislativní opatření.

  30. Klinická veterinární medicína zahrnuje diagnostické a terapeutické využití ionizujícího záření • Oblast skiagrafie, skiaskopie, CT, PET a SPECT ve veterinární medicíně. • Diagnostika nemoci z ozáření u jednotlivých druhů zvířat. • Prevence a terapie nemoci z ozáření.

  31. Vědeckovýzkumné oblasti 50. - 70. léta ovlivněná studenou válkou veterinární radiobiologický výzkum se zaměřil především na oblast deterministických účinků ionizujícího záření u hospodářských a pokusných zvířatpo účincích jaderných zbraní

  32. Vědeckovýzkumné oblasti současné veterinární radiobiologie Studium efektu nízkých dávek (u savců v oblasti 500 mGy) ionizujícího záření např. výzkumem metabolických ukazatelů (adaptabilních enzymů, hormonů atd.). Radiační hormeze. Ve spolupráci s fyziology a biology sledovat působení nízkých dávek záření na chování zvířat. Studovat kombinované účinky radioterapie a terapie cytostatiky modelováním na experimentálních organismech.

  33. Vědeckovýzkumné oblasti současné veterinární radiobiologie Využívat alternativní biotesty (konvenční i vyšších generací), a tím omezit počty pokusných vyšších obratlovců. Interakce ionizujícího záření s dalšími negativními faktory životního prostředí. Studium transferu radionuklidů v různých ekosystémech. Studium účinku radioprotektivních látek v krmivech hospodářských zvířat a postupů vedoucích k zabránění vnitřní kontaminace hospodářských zvířat.

  34. Základním předpokladem úspěšného řešení výše uvedených úkolů je úzká spolupráce veterinárních radiobiologů s dalšími odborníky pracujícími v oblasti využívání ionizujícího záření.

  35. Děkuji za pozornost

More Related