210 likes | 403 Views
Historie internetu. Když lidé poprvé navázali počítačové spojení. Netušili, jak tím změnili vývoj lidstva. Nikdo tehdy nepředpokládal, že vzniká něco, co úplně předělá svět. „Byli jsme rádi, že nám to chodilo,“ řekl po letech Bill Duvall, který byl u toho.
E N D
Když lidé poprvé navázali počítačové spojení. Netušili, jak tím změnili vývoj lidstva
Nikdo tehdy nepředpokládal, že vzniká něco, co úplně předělá svět. „Byli jsme rádi, že nám to chodilo,“ řekl po letech Bill Duvall, který byl u toho
Budoucnost se začala psát pozdě večer 29.října 1969 mezi Los Angeles a San Franciskem
Síť ARPANET si odbyla své první připojení. Programátor se pokusil poslat po síti jedno jediné slovo, ovšem po dvou přenesených písmenech se spojení přerušilo.
Z univerzitní sítě ARPANET sponzorované americkým ministerstvem obrany se vyvinula i dnešní síť Internet.
Odeslání první zprávy mezi dvěma počítači kalifornské univerzity UCLA proběhlo ve vší skromnosti. "Nebyli tam žádní reportéři, kamery nebo diktafony, aby tuto velkou událost zaznamenali," vzpomíná Leonard Kleinrock, který na UCLA v Los Angeles vedl Network Measurement Center.
Zprávu posílal jeho student Charley Kline z počítače Honeywell.
Příjemcem zprávy byl podobný počítač ve Stanfordu, druhém ze čtyř prvotních uzlů ARPANETu. 29. října 1969 ve 22:30 kalifornského času (GMT -7h) mladý student pokusnou zprávu odeslal.
Zatímco první slavnostně poslaný telegram obsahoval pečlivě vybraný verš z Bible a první rozhlasové vysílání popřálo překvapeným telegrafistům šťastné svátky vánoční, první zpráva posílaná přes ARPANET byla mnohem jednodušší: "login"
I to bylo asi na první paketovou zprávu příliš. První dvě písmena prošla v pořádku, ale pak spojení spadlo. Památné slovo, první zpráva poslaná přes předchůdce internetu, první demonstrace komunikace předurčené k proměně globální společnosti, tedy zní: "lo".
Záznam o prvním ARPANET připojení - CSK zkracuje Charles S. Kline. Jde o výňatek z "IMP Logu" vedeného ručně na UCLA.
Stabilnější připojení se povedlo navázat asi o hodinu později. O necelý měsíc později už vzniklo mezi centry v Los Angeles a asi 500 km vzdáleným Stanfordem permanentí spojení a počátkem prosince už byla propojena všechna prvotní centra.
Mýtus: měl ARPANET přežít zásah atomovkou? O počítačové síti ARPANET koluje často potvrzovaný mýtus: síť byla navržena tak, aby přežila zásah USA atomovou pumou. Proto si pakety po síti hledají cestu a jsou schopny fungovat i na poškozené síti. Pravda je ale mnohem jednodušší...
"ARPANET nebyl vybudován kvůli Systému kontroly a řízení, který by přežil nukleární válku, jak se teď často tvrdí," vysvětluje Charles Herzfeld. "Vybudovat takový systém bylo jistě potřeba, ale to nebyl náš (ARPA) úkol.
Naopak, ARPAnet vznikl kvůli frustraci z toho, že ve Spojených státech bylo jen několik velkých, výkonných počítačů, a to ještě geograficky vzdálených."
ARPANET měl skutečně vlastnosti, které umožňovaly komunikaci i po značně poškozené síti, a protokol si věděl rady i s poškozeními vzniklými v průběhu komunikace.
Ovšem s poškozeními se počítalo z důvodů mnohem jednodušších než vojenských - tehdejší technické vybavení mívalo velmi časté výpadky.
1991 – vzniká WorldWide Web, tj. standard pro přenos hypertextových a grafických informací. Díky tomu se stal internet přístupný širokým vrstvám uživatelů