Přímé platby v nové SZP

1. Přímé platby v nové SZP Zdeněk Trnka odbor přímých plateb Ministerstvo zemědělství

2. Výdaje na SZP z celkových výdajů EU % celk. výdajů EU Výdaje na SZP Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

3. Náklady SZP Náklady na SZP v roce 2009 (v absolutnímvyjádření) Náklady na SZP v roce 2009 (v relativnímvyjádření) 41% rozpočtu EU 0.5% HDP EU Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

4. 70 EU-10 EU-12 EU-15 EU-25 EU-27 60 50 40 v mld. € - současné ceny 30 20 10 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2017 2018 2019 2020 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Exportní subvence Ostatní tržní opatření Platby spojené s produkcí Platby oddělené od produkce Výdaje spojené s trhem Přímé platby Rozvoj venkova Výdaje SZP 1980-2020 (současné ceny) Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

5. Legislativní návrhy EK • 18.11.2010 - Sdělení EK k budoucí podobě SZP po roce 2013 • 29.6.2011 - balíček návrhů k podobě příštího víceletého finančního rámce • 12. 10. 2011 - legislativní balíček EK k budoucímu směřování SZP

6. Cíle reformy Sdělení Komise – „Budoucnost SZP do roku 2020“ Právnínávrhy Problémy Politické cíle Cíle reformy Evropa 2020 Životaschopná produkce potravin Hospodářské Posílení konkurenceschopnosti Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a potlačení změn klimatu V oblasti životního prostředí Vyšší udržitelnost Územní Větší efektivita Vyvážený územní rozvoj Zjednodušení

7. Hlavní rysy návrhu EK v oblasti přímých plateb • dosavadní systémy přímých plateb – SAPS i SPS ukončeny v roce 2013 • nahrazeny vícesložkovým systémem založeným na platebních nárocích • včetně silné ekologické složky, tzv. ozelenění (greening) – 30% • platby budou poskytovány pouze aktivním zemědělcům • změna systému má být provedena bez přechodného období

8. NEBO Novéschémapřímýchplateb • Dobrovolnépodpory • (podlevolbyčlenskýchstátů): • Podpora vázaná na produkci • Podpora v oblastech s přírodnímiomezeními • Povinnépodpory • (všechnyčlenskéstáty): • Základníplatba • Platba za ozelenění • Podpora pro mladézemědělce Všechy platby jsou předmětem podmíněnosti(cross compliance) Zjednodušenému režimu pro malé zemědělce(povinný pro všechny členské státy, avšak dobrovolný pro zemědělce)

9. Struktura přímýchplateb Podpora pro přírodníomezení Vázanápodpora Podpora pro malézemědělce Podpora pro mladézemědělce Podmíněnost Greening Základníplatba

10. Základní platba • určena pro aktivnífarmáře • tuto podmínku nesplňuje farmář, jehož roční částka přímých plateb je nižší než 5% celkových příjmů z nezemědělské činnosti, které obdržel v předchozím kalendářním roce • neplatí pro farmáře s přímými platbami do 5000 € • platební nároky (PN) mohou obdržet farmáři, kteří podají žádost o základní platbu do 15. května 2014 a zároveň: • 1) v roce 2011 podali žádost o platbu SAPS • 2) v roce 2011 nepodali žádost, avšak užívali pouze plochu, která nebyla v dobrých zemědělských podmínkách k 30. 6. 2003

11. Základní platba • současný návrh: oprávnění získat PN lze převést v případě prodeje nebo pronájmu podniku pouze na jednoho farmáře, který později bude splňovat podmínky, a to smlouvou podepsanou před 15. 5. 2014 • počet alokovaných PN bude roven počtu způsobilých ha • národníneboregionálnípaušálníčástkanaoprávněný hektar • regiony a kriteria dle volby členského státu • podmínka: celková částka přímých plateb (před případným snížením nebo vyloučením z platby) v daném kalendářním roce je vyšší než 100 EUR nebo plocha deklarovaná v žádosti je vyšší než 1 ha • v následujících letech – aktivace PN

12. Capping - zastropování pro platby od 150 tis. € do 200 tis. € o 20 % pro platby od 200 tis. € do 250 tis. € o 40 % pro platby od 250 tis. € do 300 tis. € o 70 % pro platby nad 300 tis. € o 100% !!! odpočet mzdových nákladů vyplacených v předchozím roce (včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost) • prostředky ze zastropování plateb budou převedeny do finančního rámce rozvoje venkova daného členského státu • členský stát bude zodpovědný za to, že platbu neobdrží zemědělec, který od data publikace tohoto návrhu vytvořil umělé podmínky pro vyhnutí se zastropování

13. Odhad podílu zastropovaných prostředků (% z celkového objemu prostředků v P1 před uplatněním zastropování ) Progresivní capping, započtění 100 % mzd. nákladů Progresivní capping, započtění 50 % mzd. nákladů Progresivní capping, započtění 15 000 EUR/AWU Pevný strop 200 tis. EUR, započt. 100% mzd. nákladů Pevný strop 300 tis. EUR, započt. 100% mzd. nákladů 1a při zachování status quo 1a při zachování status quo Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova, FADN

14. Platba za ozelenění (greening) • potřeba dodržování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí • 30 % z národního stropu • kdo žádá musí být žadatelem o základní platbu • sankce za neplnění greeningu může přesáhnout vlastní výši platby za greening • greening nemusí plnit malí farmáři • greening se nezapočítává do cappingu

15. Platba za ozelenění (greening) 3 opatření ozelenění : • diverzifikace plodin • zachování trvalých travních porostů • plocha využívaná v ekologickém zájmu • původně měl být i zahrnut pokryv půdy, (je součástí dopadové analýzy), nakonec byl vypuštěn

16. Diverzifikace plodin • neplatí pro méně orné půdy než 3 ha • nutno pěstovat min. 3 plodiny • žádná z nich nesmí pokrývat méně než 5% o.p. • hlavní plodina nesmí pokrývat více než 70 % o.p.

17. Zachování trvalých travních porostů • povinnost zachovávat trvalé travní porosty, které uvede zemědělec v žádosti pro rok 2014 • možnost změny na 5% ploch

18. Plocha využívaná v ekologickém zájmu • nejméně 7 % způsobilé plochy s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty musí být plochou využívanou v ekologickém zájmu • v nařízení konkrétně uvedeny pozemky ležící ladem, terasy, krajinné prvky, ochranné pásy a zalesněné oblasti • zároveň v nařízení zmocňovací ustanovení pro Komisi definovat druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu

19. Greening: průměrné náklady u dotčených farem Zachování travních porostů Ekologické plochy Pokryv půdy Střídání plodin Ekologické plochy Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

20. Podíl farem, kterých se dotkne zavedení greeningu Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

21. Platba na oblasti s přírodním omezením • dobrovolné pro členské státy – rozhodnutí do 1.srpna 2013, možnost přezkumu rozhodnutí do 1. srpna 2016 s platností od 1. ledna 2017 • max. 5 % ročního vnitrostátního stropu • pro zemědělce, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby • jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s ustanoveními nařízení na rozvoj venkova • členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí této platby na všechny tyto oblasti • nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby pouze na některé z těchto oblastí

22. Platba pro mladé farmáře • povinná pro všechny členské státy, • max. 2 % z ročního vnitrostátního stropu • mladými zemědělci se rozumějí: • fyzické osoby, které poprvé zahajují činnost zemědělského podniku jako jeho vedoucí, nebo kteří již zřídili takový podnik během pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby; a zároveň • kteří jsou v okamžiku předložení žádosti mladší 40 let. • poskytuje se po dobu nejvýše pěti let, přičemž tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku do prvního podání žádost

23. Platba vázaná na produkci (kaplovaná platba) • dobrovolné pro členský stát • až 10 % z ročního vnitrostátního stropu • obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýže, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bourec morušový,sušená krmiva, chmel, cukrová řepa, cukrová třtina, čekanka, ovoce a zelenina a rychle rostoucí dřeviny • může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů • maximálně v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech

24. Platba pro malé farmáře • povinná pro stát, dobrovolná pro zemědělce • max. 10 % z ročního vnitrostátního stropu • platba nahradí všechny ostatní složky přímých plateb (základní, ozeleňování, přírodní znevýhodnění, mladí zemědělci a platba vázaná na produkci) • osvobozeni od dodržování zemědělských postupů stanovených v rámci ozelenění i podmínek Cross-Compliance

25. Prům. velikost farem a podíl farem pod 5 ha zem. půdy Podíl farem s výměrou pod 5 ha (%) Prům. výměra farmy (ha) Prům.výměra farmy Podíl farem s výměrou pod 5 ha Zdroj: Eurostat, data z roku 2007

26. Platba pro malé farmáře • roční platba = částka stanovená členským státem • a) nepřesahující 15 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce; • b) odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na 1 ha vynásobené počtem maximálně 3 ha • nesmí být nižší než 500 € a nesmí být vyšší než 1 000 € • zemědělci, kterým budou příslušet platební nároky přidělené v roce 2014, se budou moci rozhodnout pro účast na tomto zjednodušeném režimu • zemědělci, kteří nepožádají o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014, příp. svou žádost stáhnou, nebo se rozhodnou žádat o podporu pro mladé farmáře v rámci rozvoje venkova, nebudou již mít právo účastnit se uvedeného režimu

27. Flexibilita mezi pilíři • Rozhodnutí členského státu do 1. srpna 2013 • všechny členské státy mohou rozhodnout o přesunutí až 10 % ročního vnitrostátního stropu přímých plateb jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova (na kalendářní roky 2014 až 2019) • Bulharsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko a Švédsko mohou rozhodnout o přesunutí až 5 % částky přidělené na opatření podpory v rámci PRV jako prostředky na přímé platby podle tohoto nařízení v období 2015–2020.

28. Pozice ČR • Rámcova pozice k budoucí podobě Společné zemědělské politiky, schválena 18. 1. 2012 schválena Výborem pro Evropskou unii na vládní úrovni • ČR podporuje větší tržní orientaci SZP, efektivitu vydávání prostředků, flexibilitu a snižování administrativní zátěže • SZP představuje základní nástroj pro zajištění strategické míry produkce potravin v EU, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a udržitelný rozvoj venkovských oblastí • Nová SZP by měla být jednoduchá, transparentní, spravedlivá, musí vytvářet předpoklady pro zvýšení konkurenceschopnosti evropských farmářů

29. Pozice ČR v oblasti přímých plateb • ČR dlouhodobě odmítá zavedení jakýchkoli opatření, která rozlišují úroveň podpory podle uměle zvolených kritérií a vedou k nárůstu administrativní zátěže. ČR se proto staví proti návrhu na zastropování (capping) - stejné stanovisko zastává ČR i pro uplatnění modulace v roce 2013 • ČR podporuje snahu o ekologizaci, nicméně navrhovaná opatření jsou příliš administrativně náročná a neposkytují flexibilitu členským státům. Z toho důvodu bude ČR prosazovat, aby byla tato opatření založena na principu dobrovolnosti a aby byla motivační. • Co se týče konkrétních opatření ozelenění, ČR se staví velmi rezervovaně především k opatření ekologicky zaměřených oblastí (ecological focus areas), a to jak k vlastnímu opatření, tak především k navržené hranici 7 %, kterou v první negociační fázi odmítá.

30. Pozice ČR v oblasti přímých plateb • ČR nepovažuje za krok směrem ke zjednodušení skutečnost, že nový systém výplaty přímých plateb by měl být založen na platebních nárocích (ČR podporuje prodloužení aplikace režimu SAPS) • Co se týče kalkulace jednotlivých národních obálek, EK mohla být ve svém návrhu ve smyslu přiblížení výše obálek k 100% hranici průměru EU-27 ještě ambicióznější • ČR vnímá nezbytnost vymezení aktivního farmáře. Na druhou stranu jeho vymezení podílem přímých plateb na nezemědělských příjmech pokládáme za velmi komplikované.V této otázce je žádoucí umožnit prostor pro  flexibilitu na národní úrovni s ohledem na rozdílné podmínky v  jednotlivých členských státech.

31. Pozice ČR v oblasti přímých plateb • V případě návrhu podpory pro mladé farmáře ČR zcela vnímá potřebu řešit aktuální problémy s věkovou strukturou evropských zemědělců, kterým v tomto směru čelí prakticky všechny státy EU. Domníváme se však, že opatření tohoto typu je třeba řešit také s ohledem na národní specifika, a tudíž v rámci určité národní flexibility. • ČR vnímá potřebu zjednodušení podpory malým farmářům, opatření podobného typu by však bylo možné podpořit za předpokladu, že rozhodnutí o takové podpoře bude v kompetenci členského státu. Toto opatření by mělo být jak z pohledu zemědělce, tak ale i z pohledu členského státu, dobrovolné.

32. Pozice ČR v oblasti přímých plateb • ČR vítá a podporuje možnosti vymezené návrhem ohledně využití podpory spojené s produkcí. Zároveň podporuje rozšíření tohoto opatření na případné další sektory, např. prasata. • Stejně tak podporuje návrhy, které vedou k možnému převodu financí mezi oběma pilíři. ČR považuje takové řešení finančních transferů mezi pilíři za daleko efektivnější a transparentnější než opatření typu capping či modulace. Na druhou stranu se staví proti tomu, aby jakákoli možnost těchto transferů byla umožněna pouze některým členským státům, respektive některým členským státům odepřena (včetně ČR). • ČR podporuje, aby byl do návrhu doplněn nástroj, který by umožňoval jednotlivým členským státům v rámci jejich působnosti využít případné nespotřebované částky vyplývající z aplikace nového vícesložkového systému přímých plateb.

33. Děkuji za pozornost zdenek.trnka@mze.cz

34. Děkuji za pozornost

35. Vnitrostátní rezerva • členské státy zřídí vnitrostátní rezervu pro přiznání PN ve výši až 3 % ze stropu • bude se prioritně využívat na přiznání PN mladým zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost • dále je možné ji využít pro přiznání platebních nároků zemědělcům v oblastech, na něž se vztahují restrukturalizační programy a/nebo programy rozvoje v souvislosti s nějakou formou veřejné intervence, aby nedocházelo k opouštění půdy a/nebo aby se zemědělcům kompenzovaly zvláštní nevýhody v uvedených oblastech. • do rezervy se vrací PN nevyužité po dobu 2 let • PN se mohou převádět pouze mezi zemědělci v rámci stejného členského státu, případně regionu (s výjimkou případů dědictví). V každém případě se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny. • k převodu PN Komise přijme prováděcí předpis

36. Legislativní návrhy EK • politická diskuze v rámci formací Rady EU – PL PRES, nyní DK PRES (CY PRES) • paralelně - odborná expertní diskuse prostřednictvím pracovních skupin Rady EU • EP - platnost Smlouvy o fungování EU - spolurozhodovací pravomoc v rámci budoucího směřování SZP

37. Návrh - rozdělení přímých plateb snížení rozdílu mezi současnou úrovní a 90% úrovně průměru EU o 1/3 • * Kalkulace na základě všech přímých plateb dle NR (ES) č. 73/2009, po modulaci a v plné výši, • kromě POSEI/SAI abavlny, potenciálně oprávněná plocha 2009 • ** Kalkulace na základě přílohy II návrhu přímých plateb pro kalendářní rok 2019 (rozpočet 2020) • a potenciálně oprávněná plocha (PEA) 2009 Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

38. Původní návrhy EK na rozdělení přímých plateb – ekonomická kritéria EU-27 průměr Návrh EU – ekonomická kritéria (EUR/ha) Status quo (EUR/ha) Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

39. Původní návrhy EK na rozdělení přímých plateb – environmentální kritéria EU-27 průměr Návrh EU – environmentální kritéria (EUR/ha) Status quo (EUR/ha) Zdroj: Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova

40. Poslední vývoj cen komodit Hnojiva + 163 % Energie + 223 % Zemědělství + 50 % Zdroj: Světová banka, Evropská Komise - GŘZemědělství a rozvoje venkova