Období mladé dospělosti

1. Období mladé dospělosti

2. Dospělost • Přechod z dospívání do dospělosti probíhá průběžně a je charakterizován dosažením osobní zralosti. • Primárně je dospělost určena biologicky, její dosažení je vázáno na zrání, tj. na věk. • Psychosociální vymezení dospělosti je mezi 20 až 25 rokem. Probíhá u různých lidí v odlišnou dobu a navíc v jednotlivých oblastech nemá stejné tempo(např. student uzavře manželství). • Nejdelší dynamické životní období (vzdělávání, získávání zkušeností, stanovení a dosažení cílů).

3. Psychické znaky dospělosti • Samostatnost, osvobození se od závislosti na rodině. • Svoboda vlastního rozhodování a chování, spojená se zodpovědností ve vztahu k druhým lidem, se zodpovědností za svá rozhodnutí a činy. •  Dobrá sebedůvěra (netrpět stále pocity viny, nerozhodností). • Sladit své potřeby (práva) s potřebami jiných. • Udržovat dlouhotrvající přátelství. výběr životního partnera. • Schopnost vykonávat přiměřené množství práce každý den - nepociťovat nepřiměřenou únavu, pociťovat užitečnost (rozvržení práce a odpočinku).

4. Mladá dospělost • Mladá dospělost trvá přibližně od 20 do 35 let. • Člověk přijímá trvalejší profesní roli, uzavírá manželství a stává se rodičem. 

5. Tělesný vývoj a vývoj motoriky • Období relativního klidu a vyrovnanosti - nedochází k výrazným fyzickým změnám. • Růst organismu se ustaluje, kosterní svalstvo ještě roste. • Ustaluje se celkový vzhled, vrcholí činnost žláz s vnitřní sekrecí (pohlavní žlázy). • Kolem 30. roku dosahují všechny orgány úplné zralosti. • Stagnace = stabilizační fáze • Vrchol fyzické i psychické aktivity - velká schopnost snést zátěž.

6. Kognitivní funkce • Maximální rozvinutí všech kognitivních funkcí včetně intelektu, paměti, myšlení (je pružné, kreativní). • Postformální myšlení bere v úvahu všechny složky problému, jeho mnohoznačnost i celkový kontext. (Změna k přístupu řešení problémů i změna v jeho chápaní). • Rozvoj myšlení ovlivňuje zkušenost (člověk je otevřen novým zkušenostem). • Období je vhodné využít pro další vzdělávání, sebevzdělávání - schopnost učit se novým věcem je nezměněna. • Schopnost dobré adaptability.

7. Emoce a vůle • Převládá pozitivní citové ladění. • Jsou realizovány životní cíle, naplňovány hodnoty, které si často zvolili v adolescenci. • Mají možnost svobodně se rozhodovat a pevně si stát za svým cílem. • Období střízlivého realismu - znají své možnosti, omezení. • S úspěchy v osobním i pracovním životě narůstá sebevědomí.

8. Sociální vztahy • Dochází k upevnění identity dospělého (identifikace s rolí dospělého - kdo jsem a jaký mám cíl). • Přetrvává extrovertovanost - sociální vztahy jsou široké a různorodé. • Diferencuje se mužská a ženská role, která je ovlivněna i společensky podmíněnou změnou jejího pojetí.

9. Profesní role • Schopnost ji zvládnout přiměřeným způsobem je jedním z psychosociálních kritérií dospělosti. ( dokáže systematicky pracovat, omezit aktuální potřeby ve prospěch povinnosti). • Uspokojuje různé psychické potřeby mladého člověka (ekonomická soběstačnost, zkušenosti, rozvoj nových kompetencí). • Součást osobní identity. • První profesní fáze je považována za období profesního startu. • Ženská profesní role funguje jako další sociální zhodnocení ženy a potvrzení jejích kompetencí. Avšak ženská profesní ambice bývají umírněné. Žena se musí vyrovnat s dilematem volby mezi rolí matky a profesní kariérou.

10. Partnerská role • Jedním z hlavních vývojových úkolů je vytvoření monogamního partnerského vztahu. Takový vztah se může stát přijatelným základem budoucí rodiny,. • V tomto období bývají partneři ve svých nárocích realističtější a tolerantnější ke vzájemné odlišnosti. Volba intimního partnera je ovlivněna jak osobnostními rysy, tak sociálními zkušenostmi. • Roste zájem mít vlastní děti a potřeba založit si rodinu.

11. Manželská role • Stává se důležitou součástí vlastní identity. • Manželství plní funkci reprodukční, ekonomickou, socializační a emocionální. • Manželství může uspokojovat různé psychické potřeby, ale zároveň jedince v mnoha směrech omezuje. • Obsah rolí obou manželů současná společnost jednoznačně neurčuje, větší svoboda v jejich naplní posiluje realistické očekávání mladých lidí. To je jedním z důvodů, proč spokojenost v manželství v současné době klesá. Častěji bývají nespokojené ženy, které od manželství více očekávají. • Alternativní styl života bez trvalého partnera nebo volné soužití jsou v současné době více tolerovány.

12. Rodičovská role • Je důležitou součástí identity dospělého člověka, která je sociálně vysoce ceněna. • K rodičovství mohou být lidé stimulováni jednak vnějším , sociálním tlakem, ale i různými individuálními motivy. • Potřeba založit rodinu je ovlivněna vlastní zkušeností z dětství. • Dítě může uspokojovat všechny základní psychické potřeby, ale na druhé straně může být překážkou uspokojení jiných potřeb.

13. Narození dítěte přináší určitý psychický zisk, ale na druhé straně i zátěž nových povinností a zodpovědnosti. Mění se vzájemné vztahy obou rodičů i jejich životní styl. • Neschopnost mít děti je chápána jako sociálně stigmatizující stav. • Svobodné mateřství je alternativou, která je společností přijímána ambivalentně.

14. Rodičovská role se mění v závislosti na věku dětí. • Nástup do školy je významným mezníkem i pro rodiče. • Ke změně v oblasti rodičovské role může přispět i rozpad manželství. Role osamělého rodiče je náročnější, přináší celou řadu různých problémů. • Postoj osamělého rodiče k dětem se může měnit.

15. První krize manželství se projevuje přibližně po čtyřech letech společného soužití. • Riziko rozpadu manželství zvyšuje aktuálně převažující představa o smyslu manželství, která zdůrazňuje především uspokojení individuálních potřeb. • Iniciátorem rozvodu bývají častěji ženy.

16. Děkuji za pozornost . Veronika Jandová SPVP 1.ročník