ZDROJE

1. Proenvironmentální postoje učitelů středních odborných škol jako předpoklad pro biofilní orientaci vzdělávání Marie HoráčkováInstitut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, Zemědělská 5, 61300 Brno/Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 7, 60300 Brno XII. ročník konference ČAPV ÚVOD VÝSTUPY ZÁVĚRY Hlavním cílem výzkumu je poznání explicitních i implicitních postojů učitelů ze středných odborných škol k environmentální problematice. Výzkum je zaměřen na učitele, protože učitelé jsou jedním z hlavních subjektů edukačního procesu a mohou výrazně ovlivnit vytváření postojů žáků k mimolidskému světu. V zastřešujícím pohledu se jedná o zjištění, zda učitelé zaujímají proenvironmentální postoje, které jsou předpokladem pro biofilní orientaci vzdělávání. Druhý cíl výzkumu se zaměřuje na vlivy, které mohou na postoje učitelů působit (gender, věk, původně vystudovaná odbornost a další vzdělání v oblasti environmentu). Třetím cílem je provedení komparace explicitních a implicitních postojů u respondentů a vyvození závěrů o jejich souladu nebo odlišnosti. Teoretickým východiskem je teorie Šmajse (2008), který upozorňuje na to, že současný vzdělávací systém napomáhá prohlubování globální ekologické krize. Řešení vidí v biofilní orientaci vzdělávání a učitelích, kteří zastávají proenvironmentální postoje. S tímto názorem souhlasí i další autoři. Hohnsträter (2004), Horká (2005), Činčera (2013) také považují za významnou roli učitele v působení na žáky při vytváření jejich postojů k přírodě. Výzkumný soubor tvořilo 201 učitelů z 8 státních středních odborných škol, které se nacházejí v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém kraji a v Kraji Vysočina. Autorka osobně doručila výzkumný nástroj na jednotlivé školy, kde se přímým administrátorem stal ředitel nebo zástupce ředitele školy. Z celkového počtu 201 respondentů bylo 63 mužů a 138 žen (67,66%). Věk respondentů se pohyboval v rozmezí 26 − 58 let. U 148 respondentů původně vystudovaná odbornost nesouvisela s biologií, což činilo 73,63%, u 53 respondentů původní vystudovaná odbornost byla zaměřena na biologii. Další vzdělání v environmentální oblasti absolvovalo jen 21 respondentů (10,44%). Nejčastěji se jednalo o krátkodobé kurzy nebo jednodenní školení. U získaných dat prostřednictvím Kolmogorova-Smirnovova testu byla stanovena normalita. Hodnota (d=0,06; p>0,20) potvrdila normální rozložení dat. Na základě testu normality byly vždy nalezeny p-hodnoty větší než 0,05, což ukazuje na normální rozložení dat a lze k testování t-test pro shodu středních hodnot. Vliv pohlaví: Výsledky ukázaly významný rozdíl mezi muži a ženami (t=4,14; p<0,001). Ženy dosáhly vyšší skóre (x=3,83; SD=0,43) v porovnání s muži (x=3,55; SD=0,46). Z analýzy jednotlivých dimenzí je možné pozorovat významný rozdíl u první (t=4,98; p<0,001) a také u druhé dimenze (t=2,30; p<0,05). Oba významné rozdíly byly zaznamenány ve prospěch žen. Vliv věku: Respondenti byly rozděleni do dvou skupin, do 30 a nad 30 let. Ze zjištěných výsledků (t=0,20; p=0,83) je patrné, že oběma skupinami nebyl prokázán žádný významný rozdíl. Vliv původně vystudované odbornosti: Ve výsledcích byl prokázán významný rozdíl (t=3,50; p<0,001) ve prospěch respondentů s původně vystudovanou odborností vztahující se k biologii (x=3,93; SD=0,39) v porovnání s respondenty s odborností zaměřenou na technickou oblast (x=3,67; SD=0,46). Z analýzy jednotlivých dimenzí je patrný významný rozdíl u první (t=2,53; p<0,05) a třetí dimenze (t=2,92; p<0,05). V obou případech je skóre ve prospěch učitelů s odborností zaměřenou na biologii. Vliv dalšího získaného vzdělání v oblasti environmentalistiky: Ve výsledcích byl nalezen signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (t=2,74; p<0,05)ve prospěch učitelů s dalším vzděláním z oblasti environmentu (x=4,00; SD=0,41). Skóre učitelů bez dalšího vzdělání (x=3,71; SD=0,46)v této oblasti. Na základě zjištěných výsledků je patrné, že převážná většina učitelů (mužů i žen) své explicitní postoje, prezentuje jako proenvironmentální. Výsledný rozdíl ve skóre byl však zcela zřetelně ve prospěch žen, což ukazuje, že ženy své propřírodní postoje projevují mnohem výrazněji než muži, zvláště u první a druhé dimenze, kde jedná o Postoj k přírodě a Postoj ke kultuře. Pokud se týká vlivu věku, lze konstatovat, že obě věkové skupiny (do 30 let i nad 30 let) dosahovaly identického celkového skóre a také rozdíl v jednotlivých dimenzích byl nevýznamný. Konečný výsledek ukazuje, že faktor věku nemá žádný vliv na postoje učitelů k environmentální problematice. Ze zjištěných výsledků můžeme pozorovat, že postoj učitelů s původně vystudovanou odborností zaměřenou na biologii se jeví jako významně proenvironmentálnější než u učitelů s vystudovanou technickou odborností. Nejvýznamnější rozdíl mezi oběma skupinami je zřetelný u druhé (Postoj ke kultuře) a třetí dimenze (Postoj k ochraně přírody). Výsledky dále ukazují, že učitelé, kteří absolvovali další vzdělání v oblasti environmentu zaujímali mnohem výraznější proenvironmentální postoje než učitelé, kteří se podobného vzdělání neúčastnili. Nejvýznamnější rozdílnost byla zaznamenána u třetí dimenze (Postoj k ochraně přírody). Důvodem tohoto výsledku může být obsahová náplň těchto kurzů a seminářů, které se zaměřují především na oblast ochrany přírody. ku, byly uvedeny jak v pozitivním, tak v negativ- ním významu. Pro potřeby výzkumného projek- tu byl dotazník rozdělen na dvě části. První část tvořily demografické položky, jako je gender, věk, původně vystudovaná odbornost a další získa- né vzdělání v environmentální oblasti. Druhou část dotazníku tvořilo 25 postojových položek ve formě 5-stupňové škály Likertova typu. Kon- struktová validita byla zabezpečena prostřed- nictvím explorativní faktorové analýzy. Získané údaje byly převedeny do číselné podoby ná- sledovným způsobem: zcela nesouhlasím – 1; částečně nesouhlasím – 2; nemám názor – 3; částečně souhlasím − 4; zcela souhlasím − 5. Skórování negativně formulovaných položek bylo obrácené. Po převedení do číselné podoby byly získané údaje podrobeny explorativní fak- torové analýze. Kritickou hodnotou faktorového skóre byla zvolena hodnota 0,40. Z dalších ana- lýz byly eliminovány 3 položky. U dvou hodnota faktorového skóre byla nižší než 0,40 a u třetí jeden výrok sytil dva faktory, což znamená, že se u jednoho výroku vyskytly dvě hodnoty, které měly vyšší skóre jak 0,40. Reliabilita dotazníku byla stanovena pomocí koeficientu Cronbacho- va alfa, která za celý dotazník dosáhla výše α= 0,77, což indikuje vysokou spolehlivost výzkum- ného nástroje (Nunally, 1987). Projektivní technika nedokončených vět, kterou tvoří soubor 25 nedokončených vět, je postave- na na principu nepřímého dotazování. Tato tech- nika umožní proniknout hlouběji do nitra osob- nosti respondenta, neboť dotázaný do doplnění promítne vlastní postoje a názory (srov.Pelikán, 1998; Švec 2009). Oba celky výzkumného nástroje (dotazník i sou- bor nedokončených vět) byly označeny stejným pořadovým číslem. Respondentům byl předlo- žen materiál, kde byly oba celky výzkumného nástroje oddělené a jednotlivé položky rozptý- leny tak, aby nemohlo dojít k ovlivnění a případ- nému zkreslení výsledku. Na základě výše uvedených cílů byly formulová- ny výzkumné otázky. V rámci předkládaného výzkumu je naší ambicí prezentovat vybrané výsledky, odpovědět na výzkumnou otázku, která se vztahuje k druhému cíli a zaměřuje se na vlivy působící na explicitní postoje učitelů k environmentální problematice. Uváděná data byla získána prostřednictvím do- tazníku. METODY Metodologie výzkumu vychází ze zahraničních i českých výzkumných studií, zabývajících se zkoumáním postojů k environmentální problema- tice, kde hlavní metodou bylo dotazování (srov. Kulich&Dobiášová, 2003; Dunlop, (1991). Výz- kumný nástroj předkládaného výzkumného pro- jektu je tvořen dvěma logickými celky. Prvním z nich je dotazník Nové environmentální paradig- ma NEP, jehož prostřednictvím byly zjišťovány explicitní postoje. Druhý celek tvoří baterie nedo- končených vět, která je zaměřena na implicitní postoje. Vývoj výzkumného nástroje probíhal po dobu jednoho roku. Na základě poznatků získa- ných ze dvou realizovaných předvýzkumů, byla provedena modifikace originální verze NEPu. K původním 15 položkám bylo doplněno dalších 10 položek. Cílem bylo dosažení vyrovnanosti mezi položkami dotazníku a nedokončených vět, kte- rých bylo také 25. Dále bylo upraveno znění nedokončených vět, tak aby bylo dosaženo osob- nějšího projevu u oslovených respondentů a na základě faktorové analýzy byly položky rozdě- leny do čtyř dimenzí (Postoj k přírodě, Postoj ke kultuře, Postoj k ochraně přírody, Postoj k vlast- ní odpovědnosti a potřebám). Položky v dotazní- ZDROJE Činčera, J. (2013). Paradigmatická proměna domácího pojetí environmentální výchovy. Pedagogika.43(2), 182−197. Dunlop, R. E. (1991). Trends in public opinion towards environment issues: 1965−1990. Society and Natural Resoursec, 4, 285−312. Hohnsträter, D. (2004). Ökologische Formen. Die ökologische Frage als kulturelles Problem. Wützburg: Königshausen&Neumann. Horká, H.(2005). Ekologická dimenze výchova a vzdělávání ve škole 21.století.Brno: Masarykova univerzita. Kulich,J.&Dobiášová,M. (2003). Průzkum ekogramotnosti. Bedrník, 1(2),2−16. Nunally, J. (1987). Psychometric Theory. New York: McGraw-Hill. Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Šmajs, J. (2008). Potřebujeme filosofii přežití? Brno: Doplněk. Švec, V. (2009). Metodologie věd o výchově. Brno: Paido.