1 / 28

Přírodní zdroje

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny. Energetické zdroje (primární). Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně Uhlí 24,0% Zemní plyn 23,6% Voda 6,5% Jádro 6,4% Ostatní 0,9%. OPEC a ropný šok 1973/74.

elias
Download Presentation

Přírodní zdroje

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny

  2. Energetické zdroje (primární) • Ropa 38,1% • 2004: 83,0 mil. barelů denně • Uhlí 24,0% • Zemní plyn 23,6% • Voda 6,5% • Jádro 6,4% • Ostatní 0,9%

  3. OPEC a ropný šok 1973/74 • Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel • Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $ • Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu • 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 – Katar 1962 – Indonésie, Libye … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE • 1973: jomkippurská válka • ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

  4. Ropa – těžba (2004)

  5. Ropa: spotřeba, těžba a zásoby

  6. Hlavní exportéři (2004)

  7. Saudská Arábie – USASrovnání exportu Saudské Arábie a importu USA

  8. Poptávka po surovinách • východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech • Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi • domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu • Japonsko: import všech hlavních surovin • hlavní zdrojové oblasti • ropa: Perský záliv • kovy: Austrálie, Indonésie • růst prospektorské aktivity • Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny… • vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu • hosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP

  9. Železná ruda (2003)

  10. Těžba rudy a výroba železa • východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli • 40% světové produkce oceli • Čína – největší světový producent • více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) • domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky • Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy • poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu • hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile • Indie: významný producent oceli i exportér rudy

  11. Výroba železa a oceli (2003) Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

  12. Čína: těžba

  13. Bauxit a hliník Výroba hliníku (2003): • hlavní světoví producenti bauxitu mimo Asii • Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie • v Asii: • Čína (8,5% světové těžby) • provincie Kuej-čou (Guizhou), Kuang-si (Guangxi) • Indie (6,5% svět. těžby) • Urísa, Uttarpradéš, • Kazachstán (3,2%) • Pavlodar

  14. Měď (2003) Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004

  15. Měď • výroba i spotřeba na světě stagnuje • východní Asie: jediný region s růstem výroby • Čína, Japonsko, Korea • 25% světové produkce rafinované mědi • 60% světového importu • zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea • Indonésie – přední světový exportér rudy • 2. místo na světě • provincie Papua, o. Sumbawa • Indie: nemá velká naleziště (dováží) • výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce

  16. Cín • jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu • JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) • Čína – největší producent • až 39% světové výroby • Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan) • Indonésie – druhý největší světový producent • 27% výroby cínu • o. Bangka, Belitung, již. Sumatra • Malajsie (Pinang) • Thajsko, Vietnam • hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko • hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko

  17. Další kovy • olovo a zinek • Čína – největší světový producent • 29% světové těžby olova • 21% těžby zinku (2004) • Čína – druhý největší spotřebitel (po USA) • mangan • Čína: 10% světové těžby, 6. místo • Kuang-si (Guangxi) • Indie: 8% světové těžby, 7. místo • chrom • Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) • Indie: 14% světové výroby (3. místo) • wolfram: v Číně 88% světové těžby • Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)

  18. Hospodářství

  19. Velikost ekonomiky Pramen: World bank (2005) World development indicators

  20. Klasifikace států podle SB • jediné kritérium: HDP v PPP (2004) • země s vysokými příjmy: 10 066 US$+ • Japonsko, Korea • Hongkong, Macao, Singapur, Brunej • S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael • země s vyššími středními příjmy (3 256–10 065 US$) • Turecko, Libanon, Omán • Malajsie • země s nižšími středními příjmy (826 – 3 255 US$) • Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy • Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko • Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán • země s nízkými příjmy: - 826 US$ • Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, • Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor • KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen

  21. HDP na obyvatele v PPP (2003)

  22. Tempo růstu ekonomiky

  23. Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii • 7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii • výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí

  24. Sektorová struktura hospodářství • vyspělé země: deindustrializace • některé země V a JV Asie: industrializace • v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký • z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl • liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence • rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách • ztráta trhů

  25. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) Pramen: World bank (2005) World development indicators

  26. Podíl zemědělství na HDP (%) • vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou • nezávisí příliš na přírodních podmínkách Pramen: World bank (2005) World development indicators

  27. Index lidského rozvoje Pramen: UNDP (2005) World development report 2005

More Related