Česká republika podnebí

3. Česká republika podnebí Podnebí v Česku je mírné, přechodné mezi kontinentálním a oceánickým typem s typickým střídáním čtyř ročních období. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku již přibývá kontinentálních podnebných vlivů. Obr. 1 Cumulus

4. Převládá západní proudění s intenzivní cyklonální činností (změna nastává průměrně po osmi dnech). Vliv na podnebí v ČR má také nadmořská výška a členitost reliéfu ( zeměpisná šířka - šířková pásmovitost je zanedbatelná). Obecně platí, že čím výše, tím klesá teplota vzduchu a stoupá úhrn srážek.

5. Obr. 2 Synoptická mapa Evropy

6. Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu v ČR je 7,3°C. Nejnižší průměrná teplota je 0,4°C na Sněžce a v horských oblastech nejvyšší průměrná teplota vzduchu je 10,1°C v Praze a v nížinách (jižní Morava a Polabí) Obr. 3 Nejvyšší pošta v ČR s meterologickou stanicí.

7. Nejteplejším měsícem v roce je červenec, kdy průměrné teploty se pohybují od 7°C v horských oblastech až po 20°C v Praze a na jižní Moravě. Naopak nejchladnějším měsícem je leden, kdy průměrné teploty klesají k -7°C v horských oblastech a stoupají k 0°C v nížinách. Obr. 4 Klementinum Obr. 5 Meteorologická budka

8. Teplotní rekordy Nejvyšší naměřená teplota vzduchu je 40,4°C (Dobřichovice, 20.8. 2012). Nejnižší naměřená teplota vzduchu je - 42,2°C (Litvínovice u Českých Budějovic, 11. 2. 1929).

9. Obr. 6

10. Singularity Jsou výrazné zvraty v obvyklém průběhu ročního chodu teplot Květnové ochlazení (ledoví muži) – studený arktický vzduch Evropský monzun( druhá dekáda června) – oceánské proudění Babí léto(konec září,začátek října) pravidelné oteplení Teplotní inverze v zimním období – v nížinách a pánvích se hromadí těžký a studený vzduch- mlhavo, na horách teplo a slunečno. Obr. 7 Babí léto

11. Obr. 8 Teplotní inverze – pozn. Poznáte o jakou horu se jedná?

12. Obr. 9 Inverzní oblačnost nad Červenohorským sedlem

13. Srážky Množství srážek stoupá nejen s nadmořskou výškou, ale i s orientací horských hřebenů. Více srážek je na návětrných stranách, naopak na závětrných stranách a územím za horskými hřebeny srážek ubývá (dochází k tzv. srážkovému stínu). Obr.10 Srážkoměr

14. Obr. 11 Meteorologická stanice na Churáňově

15. Srážkové rekordy Nejdeštivějším místem je Bílý potok v Jizerských horách (průměrný roční úhrn srážek 1702 mm), na Moravě - Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech (průměrný roční úhrn srážek 1532 mm). Nejsušším místem je obec Libědice u Žatce (průměrný roční úhrn srážek 401 mm). Na Moravě - obec DrnholecMikulovsko (průměrný roční úhrn srážek 450 mm).

16. Obr. 12

17. Podnebné oblasti Vznikly na základě podnebných charakteristik (např. množství srážek v létě či v zimě, teplota vzduchu, počet mrazivých dnů, počet dnů se sněhovou pokrývkou, aj.) Obr.13 Chladná oblast

18. Chladné oblasti - hornatiny, pohraniční hory, Českomoravská vrchovina. Mírně teplé oblasti - (do 700 m n.m.) vrchoviny až pahorkatiny - převážná část území ČR. Teplé oblasti - (do 300 m n.m.) nížiny - Polabí, dolní Povltaví a dolní Poohří, úvaly. Obr. 14 Mírně teplá oblast

19. Obr. 15 Teplá oblast – Pálavské vrchy

20. Synoptická mapa - souhrnně zobrazuje rychlost větru, tlakové útvary (výše, níže, hřebeny, brázdy) a atmosférické fronty (teplé, studené, okluzní). Černé šipky znázorňují směr větru. Čím jsou delší, tím vyšší rychlost větru představují. Černé čáry zobrazují izobary neboli tlaková pole, jejichž hodnoty bývají uváděny v hPa (hektopascalech). Písmeno "N" označuje nízký tlak, písmeno "V" vysoký tlak. Modré čáry představují studené fronty, červené teplé fronty a fialové fronty okluzní (čili rozhraní mezi studenou a teplou vzduchovou hmotou). Meteorologie - je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Pojmy

21. Meteorologická stanice - je zařízení pro měření meteorologických údajů potřebných pro další předpověď průběhu počasí. Meteorologických stanic je více typůna typické stanici se provádějí měření teploty vzduchu (maximální, minimální teplota, minimální teplota ve výšce 5 cm a 2 m nad zemí), měření vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru, množství vodních srážek, množství napadaného sněhu, určuje se množství oblačnosti a pozorují se další meteorologické jevy (bouřky, mlha, jinovatka, náledí, námraza, rosa apod.). Nejstarší meteorologická stanice v České republice se nachází v pražském Klementinu

22. Zdroje Obr. 1 Foto z archivu autora Obr.2 Synoptická mapa, [cit.05. 03. 2014], dostupné z www. http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/evropa/analyza.gif Obr. 3 Foto z archivu autora Obr. 4 Foto z archivu autora Obr. 5 Foto z archivu autora Obr. 6 Eva Holtanová, Petr Skalák, [cit.05. 03. 2014], mapa průměrná roční teplota v ČR dostupné z www.chmi.cz Obr. 7 Foto z archivu autora Obr. 8 Foto z archivu autora Obr. 9 Foto z archivu autora Obr.10 Foto z archivu autora Obr.11 Foto z archivu autora Obr.12 Eva Holtanová, Petr Skalák, [cit.05. 03. 2014], mapa roční průměrné srážky v ČR, dostupné z www.chmi.cz http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/sra6190.gif Obr.13 Horská krajina, [cit.05. 03. 2014], dostupné www.http://i.idnes.cz/08/103/cl/TOM26a3d7_13_vychod13.jpg Obr.14 Krajina, [cit.05. 03. 2014], dostupné www. http://www.praha-levne.cz/wp/praha/Okoli-machova-jezera.jpg Obr.15 Krajina kolem Pálavy, [cit.05. 03. 2014], dostupné z www. http://img3.rajce.idnes.cz/d0302/3/3837/3837508_9802faaf33dc78d6855089207e7cf33b/images/ Vinohrad2.jpg