proč rovnost ve VaV?

2. Různé přístupy: aktivismus žen badatelek: rovné příležitosti nutné pro zajištění rovných šancí žen politické dokumenty, argumentace Evropské komise kladný dopad na společnost a ekonomiku, neboť zajištění rovných šancí se může projevovat zvýšenou efektivitou VaV nutné pro dosažení lisabonského cíle politické dokumenty vycházející z genderového výzkumu: rovné příležitosti a genderová sensitivita přispívají k dosahování vědecké excelence proč rovnost ve VaV?

3. 1962 - 1965: renesance studií o vědě genderový aspekt chyběl nový důraz na kulturní, ekonomický a sociálně-strukturní kontext, ve kterém probíhá vědecký výzkum přechod od vnímání vědy jako disciplíny, která existuje mimo společnost a její instituce, jako neproblematického nástroje, který umožňuje přístup k „tvrdým“ vědeckým poznatkům o přírodě k vizi vědy, která je chápána jako součást naší civilizace, která je sociálně a kulturně podmíněná studia o vědě a společnosti

4. věda je mocným arbitrem produkce znalosti vědní politika a alokace zdrojů na výzkum a vývoj věda je součástí sociálního světa – jde o kulturně ukotvenou aktivitu jako taková reflektuje základní hodnoty, praktiky a struktury našeho kulturního pořádku, včetně genderových nerovnosti věda byla historicky konstruována na základě mužské zkušenosti a hodnot, jako jsou racionalita, objektivity a dichotomie mezi subjektem a objektem (androcentrismus vědy) pozice výzkumu a vývoje dnes

5. gender je společensky konstruován, tj. že rozdíly mezi muži a ženami jsou vytvářeny prostřednictvím sociální zkušenosti než biologicky gender je tedy chápán jako souhrn arbitrárních významů, hodnot a metafor, které se v rámci určitého společenství pojí s ženským a mužským pohlavím jde o kulturně a časově proměnlivé představy o „přirozenosti“ mužů a žen Primární identifikace lidského individua jako muže nebo ženy spolu s množstvím postojů, myšlenek a tužeb, které tuto identifikaci doprovázejí, závisí na tom, jaké pohlaví je novorozenci přiřazeno po narození. V normálních případech tyto „nálepky“ odpovídají neměnným biologickým rozdílům v chromozomech, hormonech a tělesné morfologii. Biologické rozdíly se tak spíše stávají signálem než důvodem dělení sociálních rolí (Lewontin 1982). gender

6. přirozenost pohlaví gender teorie „optických čoček“ Sandry Bem (1993) genderová polarizace (tj. představu, že ženy a muži jsou odlišní a že společnost je uspořádána podle těchto odlišností) androcentrismus (tj. představu, že muži jsou nadřazeni ženám a že vše, co se pojí z mužskostí, tvoří normu, vůči níž jsou ženy posuzovány) biologický esencialismus (tj. představu, že rozdíly mezi ženami a muži jsou biologicky dané, což zdůvodňuje jak nadřazenost mužů, tak i uspořádání společnosti na základě genderového principu) gender versus pohlaví

7. Není to vůbec tak, že by se symbolické uspořádání dělby práce podle pohlaví a s ním pak i celý sociální i přirozený řád řídily nutnostmi biologické reprodukce, ale naopak arbitrární konstrukce biologického, a zvláště pak mužského a ženského těla, jeho funkcí a způsobů užívání – a jmenovitě po stránce biologické reprodukce – slouží za zdánlivě přirozený základ jak rozdělení pohlavní aktivity, tak dělení práce, a odtud pak celého kosmu, v duchu androcentrismu. Neobyčejná síla mužského pojetí sociálního světa pramení z toho, že se v něm kumulují a koncentrují dvě operace: že totiž legitimuje vztah nadvlády tím, že z něho činí součást logické přirozenosti, jež sama je přitom naturalizovou sociální konstrukcí. (Bourdieu 2000:24) vztah genderu a pohlaví

8. Vědecké zkoumání založené na sociálně konstruovaných hodnotách objektivity, racionality a nezaujatého vědění není hodnotově neutrální a objektivní, ale nese v sobě zakódované hodnoty, které naše společnost pojí s maskulinitou. Femininita a ženy jako aktéři poznání tedy byly od počátku definovány jako antitetické vědě a objevují se v diskurzu pouze jako objekty poznání. Velice často to, co bylo o ženách vědecky tvrzeno, sloužilo většinou k potvrzení společenského statu quo,nerovného postavení žen ve společnosti, nepřístupnosti vzdělání a profesních kariér ženám a zavedení různých disciplinačních nástrojů, např. v rámci medicíny. genderové implikace „virilní, maskulinní vědy“ (Bacon)

9. 70. léta v souvislosti s 2. vlnou feminismu „problém počtu“ problém genderových a obecně mocenských implikací vědeckých konstrukcí a uspořádání vědeckých institucí a vědeckého poznání Nejradikálnější implikací porozumění tomu, jak struktura vědeckých institucí strukturuje obsah vědy vyprodukované v jejich rámci, ale může být poznatek, že ten, kdo má moc definovat, co se počítá jako vědecký problém, bude také hrát velice důležitou roli při vytváření obrazu světa, který z takového vědeckého bádání vzejde. (Harding 1991:40) genderová analýza vědy

10. horizontální segregace: přilákat ženy do oblastí, kde jsou tradičně méně zastoupeny (technické vědy a inženýring, přírodní vědy) vertikální segregace: zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a mocenských pozicích tak, aby se mohly účastnit utváření vědní politiky a výzkumných priorit sladění pracovního a soukromého života(přístup slaďující vs. instrumentální) homosociabilita (old boys’ networks) a strážení bran (gatekeeping) genderové předsudky v hodnocení vědecké excelence(Wold and Weneras 2000) platová diskriminace otázky genderové identity u žen-badatelek problém počtu

11. osoby zaměstnané ve VaV podle typu zaměstnání

12. osoby zaměstnané na pozici výzkumníka/výzkumnice podle vědních oblastí

13. osoby zaměstnané na pozici výzkumníka/výzkumnice podle sektorů

14. výdaje na výzkum a vývoj podle vědní oblasti (v tis. Kč a v %)

15. vertikální segregace vedení Akademie věd České republiky *zahrnuje též předsedu a místopředsedy AV ČR

16. ústavy AV ČR - oblast věd o neživé přírodě

17. ústavy AV ČR - oblast věd o živé přírodě a chemických věd - chybí VR ústavu analytické chemie a biologie obratlovců

18. ústavy AV ČR - oblast humanitních a společenských věd - chybí VR Psychologického ústavu - započítána též ředitelka Historického ústavu v Římě (pobočka Historického ústavu v Praze)

19. „Nepotism and Sexism in Peer-Review“: Wold and Wenneras Vliv produktivity uchazeče/čky Pohlaví (muži-uchazeči získali vyšší hodnocení než uchazečky-ženy se stejnou produktivitou) a Osobní znánost se členem hodnotícího výboru (uchazeči/čky, kteří měly kontakty nebo byli školeni jedním z evaluátorů získávali vyšší hodnocení než jiní uchazeči/čky se stejnou produktivitou). Extra body za kompetenci přisouzené mužům-uchazečům na základě pohlaví odpovídali 20 vědeckým publikacím v nejprestižnějších časopisech (Nature, Science). Ve srovnání s průměrným uchazečem-mužem musely být ženy-uchazečky 2,6 krát produktivnější, aby byly považovány za stejně schopné. Výsledky této studie vedly k přijetí reformních kroků, ovšem také zničily vědeckou kariéru Wold a Wenneras. hodnocení vědecké excelence

20. Aitken, J., and Walker, G. (1992) "Examining Bias in 'Excellence' and 'Merit,'" Hiring and Retention of Women Faculty. Produced by the Ontario Confederation of University Faculty Association, Status of Women Committee Výzkum a externí financování Publikace – ženy budují kariéru pomaleji, a proto zůstávají pozadu v publikační činnosti Služba univerzitě – ženy zastávají málo administrativních pozic a většinou nejsou zastoupeny v důležitých radách a výborech. To vede k tomu, že ženy, které na těchto pozicích jsou, jsou potom přetíženy. Kreativní práce – záleží na financování a volném čase a vzhledem k tomu, že ženy tradičně zastávají nižší pozice, obtížněji získávají finance, navíc většinou více učí a jsou více odpovědné za známkování a poradenství studentům Profesní aktivity – závisí na svobodě cestovat a začlenění do tzv. „old boys’ network”, kde se členové zvou na konference a k dalším aktivitám Výuka – vzhledem k tomu, že ženy zastávají nižší pozice, většinou hodně učí, což je aktivita, která není příliš ceněna z hlediska vědecké excelence jak kritéria excelence a zásluh znevýhodňují ženy

21. A chemical engineer wasappearing as a role model at aWomen’s Training Roadshowfor 2,000 schoolgirls in Wales,UK.The first three groups ofgirls all asked her the samequestion:‘Are you really anengineer?’ ‘Yes’ she said,exasperated,‘Why do youask?’ There was a pause.‘Because you’ve got ahandbag’, one of them replied.(Rees, 1992 in ETAN Report 2000) genderová identita

22. kontext objevu zaměřuje se na to, jak jsou rámovány výzkumné otázky a jaké hodnoty informují výzkumné otázky tradičně se nachází mimo zájem zkoumání produkce znalosti vědecký výzkum není imunní vůči společenským a kulturním hodnotám a předsudkům důraz na rozdíly mezi pohlavími ve výzkumném plánu Od endokrinologie a neurologie po psychologii a primatologii se výzkumníci často velice snaží, aby prokázali zásadní rozdíly mezi pohlavími (např. v oblasti kognitivních schopností či v oblasti behaviorálních vlastností) problém obsahu

23. kontext ospravedlnění nutnost uznat vliv sociálních hodnot a očekávání soustřeďuje se na metody a výzkumné techniky výzkumný vzorek je pouze mužský, ale výsledky jsou aplikovány jak na mužskou, tak ženskou populaci (výzkum kardiovaskulárních chorob, vliv acylpyrinu atd.) vývoj teorií, jež se zakládají na mužské zkušenosti světa a aplikace výsledků na ženy Lawrence Kohlberg: studie morální dospělost (princip rovnosti versus princip péče) „…oblasti bohaté na genderově relevantní témata se nachází tam, kde jsou součástí výzkumné otázky lidé…výzkum technologií by měl jít ruku v ruce s výzkumem sociálních implikací těchto technologií…“ (Energy Study) problém obsahu

24. základní 2 přístupy: „špatná věda“: tento přístup nekritizuje koncepty a hodnoty, na který je věda založena, a hodnoty, které uznává, ale pouze excesy, které se ve jménu vědy dříve dělaly. Vychází z liberálních pozic a soustřeďuje se zejména na tzv. problém čísel, tj. nedostatečného početního zastoupení žen ve vědě, platové nerovnosti, horizontální a vertikální segregaci žen a mužů ve vědě a nerovnosti vzdělávací. Problémy se snaží řešit v rámci politik rovných příležitostí. Tento přístup tedy vůbec nezpochybňuje základ západního vědeckého uvažování, tj. vědeckou metodu založenou na předpokladu možnosti objektivního poznání pravdy za předpokladu, že vědec ke zkoumanému předmětu přistupuje bez zaujetí, ani nezkoumá kulturně-sociální determinanty utváření vědy, např. genderové, třídní a rasové aspekty.Označuje se též jako empirický feminismus či vědecký feminismus. kritické přístupy k vědeckému poznání z genderových pozic(Sandra Harding)

25. „dělání vědy“: zahrnuje velké množství různých přístupů, zejména jde o různé postmoderní směry a dále různé směry v rámci feminist standpoint theory feministická teorie stanoviska: Je založena na předpokladu, že veškerá naše znalost je situovaná, tj. že vychází z určitého specifického historického, kulturního a sociálního “místa”, kontextu. To znamená, že ve společnostech, které jsou organizovány hierarchicky na základě genderu, rasy či třídy, není možné předstírat, že existuje objektivní, nestranná a hodnotově neutrální věda. Kontext, ve kterém žijeme, strukturuje, ale navíc i omezuje naše chápání. Nedomnívá se, že problémem jsou čísla či že se pouhým dosažením mnoho citovaného 30% zastoupení žen dosáhne zásadních změn. feministický postmodernismus Tyto přístupy nezpochybňují možnost objektivního poznání vůbec, ani neobhajují kulturní či epistemologický relativismus, ale argumentují, že je nutné vědecky zkoumat „sociální lokaci vědeckých tvrzení“ (Harding:1990, 142). Koncept „silné objektivity“, který představila Sandra Harding například zdůrazňuje nutnost klást subjekt nebo aktéra vědění do stejného kritického a kauzálního prostoru jako předmět vědění

26. otázku počtu a otázku obsahu je nutné zkoumat dohromady Nelze činit doporučení bez porozumění mechanismům znevýhodnění zahrnutí genderové dimenze do projektu VaV problém počtu – dbát na to, aby zastoupení žen bylo odpovídající problém obsahu – zkoumat vliv genderu na výzkumný projekt od formulace výzkumné otázky přes vytváření metodologie, testování hypotéz po implementaci projektu závěry

27. Institucionální aktivity vyvíjené na podporu žen ve vědě dnes vychází téměř výhradně z liberálního feminismu neboli feministického empirismu a přijatá opatření zdůrazňují zejména rovnost příležitostí. genderová rovnost ve VaV – evropská politická úroveň

28. pozitivní akce vytváření podpůrných sítí žen vědkyň vývoj mentorovacích programů kvóty a percentuální cíle vyhrazování určitých pozic pro vědkyně a studentky (tzv. earmarking) genderový mainstreaming legislativních opatření týkajících se rovných příležitostí podporu pro rozvoj genderových studií modernizaci správy lidských zdrojů představení genderových aspektů do pedagogiky vědeckého vzdělávání opatření na podporu harmonizace vědeckého a rodinného života typy opatření

29. COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Women and Science: Excellence and Innovation - Gender Equality in Science ze dne 11.3.2005 (SEC(2005) 370) Report from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on equality between women and men, 2005 http://europa.eu.int/comm/employment_social/news/2005/feb/gender_equality_2005_report_en.pdf Commission recommendation on the European Charter for Researchers and on a Code of Conduct for the Recruitment of Researchers sladění pracovního a rodinného života v sekci „pracovní podmínky“ doporučuje „gender balance“ na všech úrovních zaměstnaneckých pozic http://europa.eu.int/eracareers/pdf/C(2005)576%20EN.pdf Council Resolution on Science and Society and on Women in Science, 26. 6. 2001 (10357/01) (PDF, ~ 85 Kb) http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/10357en1.pdf dokumenty EK týkající se postavení žen ve vědě

30. Commission Staff Working PaperWomen and Science: the gender dimension as a leverage for reforming science, 15. 5. 2001 (SEC(2001)771) (PDF, ~ 600 Kb)http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/g_wo_sec771_en_200101.pdf Resolution of the Parliament (PDF, 22.7 Kb) přijato 3. 2. 2000 (PE 284.656; A5-0082/1999)European Parliament resolution on the communication from the Commission entitled: ‘Women and science’ - Mobilising women to enrich European research (COM(1999) 76 –C5-0103/1999 – 1999/2106(COS))http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/g_wo_parl_resol_en.pdf  Resolution of the Council přijato dne 20. 5. 1999 (8565/99) http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/ws_document02_en.html  Women and Science – Mobilising women to enrich European research. Communication of the Commission přijato dne 17. 2.1999 (COM(1999)76 final) (PDF, ~ 220 Kb)http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/g_wo_co_en.pdf dokumenty EK týkající se postavení žen ve vědě

31. Gender and Excellence in the Making, 2004 http://europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/bias_brochure_final_en.pdf 'Wasted talents: turning private struggles into a public issue': Report on the situation facing women scientists in the Eastern and Central European countries and in the Baltic States. (PDF – 5,9Mb) http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/enwise_report.pdf Women in Industrial Research - A wake up call for European industry, 2003 (PDF files divided by chapter) http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/women/wir/report_en.html Study on networks of women scientists - Final recommendations report (PDF, 294 Kb)http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/reco_report_250703.pdf  the European Report on Science & Technology Indicators (ERSTI/REIST):Encouraging Women into S&T - Women in Science: What do the indicators reveal? (PDF, 483 Kb) http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/women_reist_extracts.pdf zprávy Evropské komise týkající se postavení žen ve vědě

32. The Minerva's Daughters report (PDF, 1.8 Mb) ¨http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/minerva_daughter_en.pdf European Report: National Policies on Women and Science in Europe, 2002 http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/women_national_policies_full_report.pdf National Reports from the Helsinki Group countries, 2001 http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/women-science/helsinki03_en.html Gender Impact Assessment Studies, FP5 http://www.cordis.lu/science-society/library.htm ETAN Report: Science Policies in the European Union: Promoting excellence through mainstreaming gender equality, 2000 (PDF, ~ 1 Mb)http://www.europa.eu.int/comm/research/science-society/pdf/g_wo_etan_en_200101.pdf zprávy Evropské komise týkající se postavení žen ve vědě

33. podpora genderové rovnosti prostřednictvím podpory účasti žen-vědkyň na výzkumném projektu (problém počtu) genderová dimenze obsahu výzkumného projektu(problém obsahu) definice genderové rovnosti: vademecum Evropské komise

34. právní dokumenty pracovní programy směrnice pro navrhovatele (Guidelines for Proposers) evaluace složení evaluačního panelu briefing evaluátorů a evaluátorek vyjednávání kontrakt follow-up (monitoring) stupně implementace genderové dimenze

35. rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o přijetí 6. Rámcového programu rozhodnutí Rady o přijetí Specifických programů regulace Evropského parlamentu a Rady týkající se Pravidel účasti na implementaci 6. RP EK Aktivity spadající pod tento 6. RP by se měly snažit o prosazování genderové rovnosti ve vědeckém výzkumu, a to ve všech jeho formách. právní základ implementace genderové dimenze

36. V rámci 6. RP jsou genderové otázky zmíněny v těchto dokumentech: the Guides for Proposers, the Evaluation Criteria the Guidelines on Proposal Evaluation Procedures the Model Contracts Pro všechny instrumenty (IP, NoE, STREP, CA, SSA) na všech stupních evaluace bude aplikováno toto kritérium: „Existují genderová témata, která se týkají předmětu výzkumného záměru? Pokud ano, byla dostatečně vzata v potaz? projektový management má povinnost „dohlížet na podporu genderové rovnosti v projektu“ gender mainstreaming v praxi

37. 1999 ustavení Helsinské skupiny (MŠMT) 2000 ustavení pracovní skupiny pro postavení žen ve vědě v ČR (MŠMT) 2001 ustavení Národního kontaktního centra – ženy a věda (grantový projekt financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT) 2001 – 2004 2005 – 2008 2004 mezinárodní projekt Central European Centre for Women and Youth in Science (financovaný EK v rámci 6. RP) 2006 mezinárodní projekt Knowledge, Institutions and Gender: an East-West Comparative Study (financovaný EK v rámci 6. RP) rovné příležitosti ve VaV v ĆR

38. Národní politika výzkumu a vývoje V souladu s dokumenty Evropské komise a Evropského parlamentu a úkoly pro členské země EU prosazovat uplatnění žen ve výzkumu a vývoji. Národní program výzkumu II Lidské zdroje Strategie hospodářského růstu Vytvářet vhodné podmínky pro sladění pracovního a rodinného života Udržet mladé talenty v zemi (omezit tzv. „brain drain“ a posílit „brain gain“) Národní inovační politika Zahájit rozvojové programy pro zvýšení počtu absolventů přírodovědných a inženýrských oborů zajišťující zlepšení materiálních a technických podmínek pro výuku a výzkum v těchto oborech (budování laboratoří, kontakty s praxí atd.). dokumenty

39. nízká genderová citlivost nízké zastoupení žen na vedoucích pozicích ve VaV nízká míra participace na tvorbě vědní politiky v ČR a na evropské úrovni nedostatečný sběr statistik sladění pracovního a soukromého života platová diskriminace genderově hostilní pracovní prostředí nízká míra reflexe sociálních kontingencí produkce znalosti z toho vyplývající nízká míra reflexe genderových implikací výzkumných projektů a cílů výzkumu hlavní problémy v ČR

40. kontakt Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR Národní kontaktní centrum – ženy a věda Jilská 1 110 00 Praha 1 tel. 222 222 322 fax: 222 220 143 mail: marcela@zenyaveda.cz Děkuji za pozornost!