Bezriziková křivka pro test postačitelnosti technických rezerv životního pojištění

1. Bezriziková křivka pro test postačitelnosti technických rezerv životního pojištění Česká společnost aktuárů Valná hromada 9.12.2008

2. Test postačitelnosti rezerv • Požadavek IFRS 4 Temporary exemption from some other IFRSs 13-20 Liability adequacy test 15-19 16 If an insurer applies a liability adequacy test that meets specified minimum requirements, this IFRS imposes no further requirements. The minimum requirements are the following: • The test considers current estimates of all contractual cash flows, and of related cash flows such as claims handling costs, as well as cash flows resulting from embedded options and guarantees. • If the test shows that the liability is inadequate, the entire deficiency is recognised in profit or loss.

3. Test postačitelnosti rezerv • Odborná směrnice ČSpA č. 3: Test postačitelnosti technických rezerv životních pojištění • Vydání č. 1 schválené dne 22.9.2003 3. Metodika testování 3.1. Základní metodou testování rezervy je model diskontovaných finančních toků ("DCF"). Finančními toky pro účely testu se rozumí především předpis pojistného, pojistná plnění včetně odbytného a správní, pořizovací a investiční náklady. Výnos z aktiv a změna stavu rezerv nevstupují do výpočtu. 3.2. K diskontování se používá křivka bezrizikových úrokových měr platná k datu ohodnocení.

4. Bezriziková křivka Dvě alternativy • Výnosová křivka státních dluhopisů • Výnosová křivka úrokových swapů

5. Test postačitelnosti rezerv • Odborné doporučení ČSpA č. 1: Stanovení bezrizikové výnosové křivky • Vydání č. 1 schválené dne 7.12.2004 1. Vstupní data 1.1. Data o tržních úrokových měrách úrokových swapů (IRS, Interest Rate Swap) získáme z Bloombergu …

6. Situace v roce 2004 • Obecně malé rozdíly mezi křivkami státních dluhopisů a úrokových swapů • Křivka úrokových swapů je dostupná každý den • Pro každou splatnost 1Y, 2Y, …, 10Y, 12Y, 15Y • Výnosy státních dluhopisů dostupné pouze pro některé splatnosti • ne v celých letech • Mezi jednotlivými státními dluhopisy byly rozdíly v nabídce a poptávce • Mj. některé ještě stát dále emitoval, některé už ne • => vliv na cenu, a tedy výnos (některé měly výnos nad swapy, některé pod) • Úrokové swapy byly likvidnější – zvláště pro vyšší doby splatnosti

7. Rok 2008 přinesl změnu …

8. … nejen v ČR

9. Situace na podzim 2008 • Diskuse o otázce „government bonds vs swaps“ po celé Evropě • Otázkou se zabývala i pracovní skupina ČSpA

10. Argumenty, myšlenky • Reálná hodnota závazků • Hodnota získaná/zaplacená při prodeji/převodu závazků „in an arms length transaction between …“ • Hodnota „of replicating asset portfolio“ • Co je to risk free? Co určuje časovou hodnotu peněz? • Výnosy státních dluhopisů • Závazky v České republice, v české koruně • Risk free úrok je ten nejnižší • Za swapové úroky si ale nelze půjčit • Nejlevněji si půjčuje stát (EIB, EBRD) • Při investování je výnos každého dluhového instrumentu porovnáván s výnosem státního dluhopisu

11. Argumenty, myšlenky • Proč se tyto dvě křivky liší • Výnosy státních dluhopisů by měly být nižší (lepší kreditní kvalita) • V Evropě se diskutuje, proč jsou teď vyšší • Nabídka / poptávka • Technické faktory • „deleveraging“, poptávka po likviditě • Např. „kreditní“ spready podstatně závisí i na formě (příklad: dluhopis vs. derivát-CDS) • Pokles likvidity státních dluhopisů i swapů • Hedgové fondy rozvazují řadu pozic • Obecně technické vlivy na nabídku a poptávku mohou podstatně ovlivnit trhy (příklad SoGe z ledna a současného 50Y EUR IRS) • České státní dluhopisy • Pokles kreditní kvality? Kreditní spread? • Nárůst likviditního spreadu? • Prodeje zahraničních investorů a „nálepka“ Emerging market? (Vliv vývoje v Maďarsku, …?) • Poptávka po likviditě/hotovosti, deleveraging?

12. Argumenty, myšlenky • Pojišťovny, které investovaly do státních dluhopisů • Nákupem dluhopisů s vysokou durací řídily ALM • Pokud budou závazky (prostřednictvím LAT) diskontovány swapovou křivkou, nebude jejich hodnota reagovat na změny hodnoty dluhopisů • Pojišťovna se bude jevit jako nezajištěná, může vykázat špatné výsledky • Bude penalizována za nákup státních dluhopisů • Bude třeba komunikovat s managementem, správci aktiv, … • V náročném prostředí, kdy IASB, regulátoři, … spíše změkčují požadavky • Pojišťovny mají v portfoliích obecně velké objemy státních dluhopisů • Do budoucna tedy mají zajištěny výnosy na úrovni dluhopisové křivky • Alternativa – „investování do“ úrokových swapů • Účetní konsekvence (přeceňování přes výsledovku) • Kreditní riziko a limity na protistrany, operační náročnost (např. Credit Support Annex v ISDA) • Regulace • MCEV - CFO Forum požaduje kalibrovat modely na křivky úrokových swapů • Praktické důvody – mj. výnosy dluhopisů v EUR vydaných různými státy se významně liší a pojišťovny/skupiny obvykle investují do více „států“ • Obtížná diskuse, křivkou kterého státu diskontovat? • Swapová křivka je jen jedna, obtížná diskuse odpadá • Výnosy swapů byly vyšší než výnosy státních dluhopisů (států převažujících v CFO Foru)

13. Argumenty, myšlenky • Data používaná pro oceňování závazků přímo ovlivní způsob zajišťování, tedy volbu aktiv • LAT, MCEV, Solvency II • Dluhopisy => dluhopisy • IRS => IRS

14. Závěry pracovní skupiny • Křivka k 31.12.2008 bude spočítána na základě výnosové křivky státních dluhopisů • A zveřejněna na www.actuaria.cz jako obvykle, tj. formou zápisu z jednání pracovní skupiny • V zápisu budou současně uvedeny hlavní důvody výpočtu na základě křivky státních dluhopisů • V zápisu bude zdůrazněno, že každý aktuár je zodpovědný za konzistentnost ocenění aktiv a pasiv v dané společnosti • Tzn. zveřejněná křivka bude představovat tzv. měkké doporučení