Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola

1. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Marek Smutný Název materiálu: Relaxace Označení materiálu: VY_32_INOVACE_REK.MU2.1018 Datum vytvoření: 22. 2. 2014 Vzdělávací oblast: Rekondice Ročník: Druhý – rekondiční a sportovní masér Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

2. Anotace • Charakteristika relaxace a popis dvou základních relaxačních technik.

3. Metodické pokyny • Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

4. Zdroje 1) Obr. 1. Http://pixabay.com[online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://pixabay.com/cs/buddha-buddhistick%C3%BD-%C5%BEena-meditovat-160424/ 2) DVOŘÁK, Radmil. Základy kinezioterapie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, 73 s. ISBN 80-706-7688-4.

5. Relaxace

6. Relaxace • Je to navození tělesného a duševního uvolnění. • Má odstranit zbytečné, nevhodné napětí. • Ovšem ne všechno napětí, protože to je fyziologicky nemožné. • Svaly si i v klidu zachovávají určité svalové napětí – klidový svalový tonus.

7. Klidové svalové napětí se zvyšuje podle potřeby organismu. • Za běžných okolností si neuvědomujeme ani zvýšené, ani snížené napětí. • Dominantní úlohu v ovládání svalového napětí má limbickýsystém – zde se setkávají informace z periférie s aktuálním psychickým stavem.

8. Obr. 1 • Relaxace tedy vyžaduje činnost nervové soustavy stejně jako kontrakce (stahování), proto ji můžeme vůlí ovládat, nacvičovat a trénovat.

9. Dělení relaxace • Relaxaci dělíme na místní a celkovou • Místní • Týká se jednoho nebo několika svalů – např. uvolnění svalů jedné končetiny nebo obličeje. • Zpočátku učíme pacienta rozeznat rozdíl mezi svalem napjatým a uvolněným např. napněte prsty jedné ruky a uvolněte, napněte břišní svaly a uvolněte.

10. Celková • Jedná se o uvolnění svalů celého těla. • Zároveň dochází k duševnímu uvolnění.

11. Relaxace tělesná a psychická • Relaxace tělesná a psychická jsou vzájemně propojeny a nelze provádět jednu bez druhé • Využívá ve fyzioterapii a psychoterapii • Ovlivnění stresu a tím i zvýšené napětí trapézových svalů. • Myorelaxancia – léky na snížení svalového napětí.

12. Podmínky pro relaxaci • Klidné prostředí, přiměřená teplota, pomalý postup nácviku, relaxační hudba. • Vhodná poloha – vleže na zádech, stabilizovaná poloha na boku nebo vsedě = sed vozky = ruce v klíně, hlava uvolněná v předklonu, oči zavřené.

13. Použít se dají i některé cviky z jógy spojené s dýcháním a relaxací • pomalé pasivní pohyby, kývavé pohyby (houpání – maminky), teplo (prokrví svalstvo a pak uvolní), masáž (ne tepání). • Mluvené slovo, hudba, příjemná a klidná atmosféra přispívá k příznivému ladění celého organizmu.

14. Techniky celkové relaxace • Schultzův autogenní trénink • Progresivní relaxace

15. Schultzův autogenní trénink • Podstatou je vypracování podmíněného spojení mezi slovem navozeným pocitem tíže a tepla a relaxací svalu. • S přesouváním pocitu tíže dochází k postupnému uvolňování napětí v pohybovém systému – regenerace psychických sil, zlepšení psychosomatických reakcí.

16. Předepsaný sled představ na základě slovních formulací: • navození pocitu tíže • navození pocitu tepla • vjem pravidelného rytmu srdce • sledování pravidelnosti dechu • procítění břišních orgánů (břicho je teplé) • zaměření na oblast hlavy (čelo je příjemně chladné)

17. Monotónní hlas, doprovod hudby. • Zpočátku je nácvik pro pacienta dost obtížný, vyžaduje od něho maximální úsilí a soustředěnost, postupně se vypracované reflexy zautomatizují a velice snadno vybavují. • Uvolnění určité svalové skupiny vede k relaxaci jiných skupin až k relaxaci celkové. • Má velký sedativní účinek, využití hlavně u neurotiků.

18. Progresivní relaxace • Vypěstování schopnosti vnímat a rozlišit drobné rozdíly napětí vlastního svalstva a tím i schopnost úmyslně uvolňovat svalové a psychické napětí.

19. - • Provádí se izometrická kontrakce určité svalové skupiny. • Začíná se na periferii, pak následuje relaxace, kterou si pacient musí uvědomit. • Tak se pokračuje po jednotlivých svalových skupinách, až zvládne i uvolnění pletencových oblastí. • Cyklus aktivace – relaxace trvá asi 1 minutu.

20. Příklad: • napnout svaly pravé ruky a uvolnit – 3 x • napnout svaly předloktí a uvolnit – 3x • napnout svaly celé HK a uvolnit – 3 x • totéž na LHK a pak na DKK

21. Cílem je zjemňování schopnosti volního útlumu svalového napětí a to i bez předcházející kontrakční fáze. • Konečná fáze – uvědomění si nadměrných tenzí v běžném životě a snaha jim předcházet.