Evropská integrace

Evropská integrace 9. přednáška 5.12.2013 Instituce EU

Základní informace o EU • Ojedinělé hospodářské a politické společenství 28 evropských zemí • Unie se zasloužila o zachování míru, stability a prosperity • Milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň a dala vzniknout společné evropské měně • Evropská unie je založena na zásadách právního státu • Veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas • Tyto závazné dohody stanovují cíle EU v mnoha oblastech její činnosti • Jedním z hlavních cílů je podpora dodržování lidských práv jak v rámci Unie, tak na celém světě

Symboly Evropské unie • Evropská unie používá několik symbolů, z nichž nejznámější je kruh zlatých hvězd na modrém pozadí • Evropská vlajka • Dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideál jednoty, solidarity a harmonie mezi národy Evropy • Evropská hymna • Melodie hymny je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, kterou složil v roce 1823 • Den Evropy • 9. května • Myšlenky, ze kterých vzešla Evropská unie, byly poprvé prezentovány francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem 9. května 1950. Proto se tento den slaví jako Den Evropy • Motto EU • Mottem Evropské unie je „Jednotná v rozmanitosti“. • Vyjadřuje společné odhodlání Evropanů, kteří prostřednictvím EU usilují o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacováni různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu

Nobelova cena za mír 2012 Nobelova cena za mír byla v roce 2012 udělena Evropské unii • Cena byla EU udělena za prosazování míru, demokracie, usmíření a lidských práv v Evropě • Ve svém prohlášení z 12. října 2012 norský výbor Nobelovy ceny za mír uvedl, že svým rozhodnutím chtěl vyzdvihnout stabilizační úlohu, kterou EU hrála při přeměně velké části Evropy z kontinentu poznamenaného válkou na kontinent míru • Nejvýznamnějším úspěchem Unie je podle výboru „úspěšný boj za mír a usmíření a za demokracii a lidská práva“ • Činnost Evropské unie reprezentuje myšlenku „bratrství mezi národy“ a přibližuje se podobě „mírových shromáždění“, na které Alfred Nobel v souvislosti s cenou za mír ve své závěti z roku 1895 odkazuje. • Evropská unie je 21. mezinárodní organizací, která tuto cenu od roku 1901 získala

Fakta a čísla o EU • Rozloha EU – 4 381 376 km² • (8. na světě) • Počet obyvatel: 507,7 mil. (2013) • 7 % světové populace • 3. na světě – po Číně a Indii • HDP u EU27 je vyšší než v USA • 1. na světě – 33 400 USD na osobu • 20 % světového dovozu i vývozu • Největší světový exportér • 2. největší světový importér • Současná EU nezaměstnanost okolo 8 % • 50 % energetické závislosti EU na dovozu • 24 úředních jazyků EU • Každý občan EU z každého členského státu má právo na komunikaci a dokumenty ve svém mateřském jazyce

Nejdůležitější instituce EU • Evropská Komise • Evropský parlament • Evropská Rada • Rada Evropské unie • Soudní dvůr Evropské unie • Účetní dvůr Evropské unie • Evropský hospodářský a sociální výbor • Výbor regionů • Evropská centrální banka • Evropská investiční banka • Agentury EU

Evropská Komise • Nadnárodní paradigma • Je jedním z hlavních orgánů EU • Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku • Připravuje návrhy nových evropských právních předpisů • Má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků Unie • Je odborným orgánem EU (eliminace politického vlivu) • Její funkce je připodobňována k exekutivnímu orgánu - je zakotvena v primárním právu

Evropská Komise • Složení EK • 28 komisařů (1 za každý stát) • Předseda (José Manuel Barroso) • Místopředsedové (C.Asthon) • Funkční období na 5 let • Nyní - 2. období 2010 - 2014 • Předsedu Komise jmenuje Evropská rada • po dohodě s předsedou také jmenuje jednotlivé komisaře • Jmenování komise musí schválit Evropský parlament • Komise je mu odpovědná • Může ji rozpustit • Každý komisař má své portfólium • Za ČR – Štefan Füle (rozšíření a sousedská politika) • Sídlo EK • Brusel • Lucemburk • Zastoupení v každém čl. státě EU

Evropská Komise • Vývoj EK • Slučovací smlouva 1965 • ESUO + EURATOM + EHS • Delorsova Komise • Nejsilnější • Hospodářská oblast + měnové otázky • 1999 – Santerova Komise • Musela odstoupit – finanční skandál

Evropská Komise • Role a pravomoci Komise: • Komise zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku • Dohlíží na řádné provádění politik EU: • předkládá návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě (právo iniciativy) • spravuje rozpočet EU a přerozdělování finančních prostředků (finanční rámec) • dohlíží na dodržování evropského práva spolu s Evropským soudním dvorem (strážkyně smluv) • reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně (např. při uzavírání dohod mezi EU a ostatními zeměmi)

Evropský parlament • Evropský parlament volí občané v přímých volbách • Členové Evropského parlamentu „evropští poslanci“ zastupují jejich zájmy • Parlament je vedle Rady jedním z hlavních orgánů EU, který přijímá právní předpisy

Evropský parlament • Složení EP • 766 europoslanců • 751 europoslanců od roku 2014 • Předseda (Martin Schulz) • Místopředsedové • ČR má 22 europoslanců (2009-2014) • V období 2004-2009 – 24 europoslanců • V období 2014-2019 – 21 europoslanců • Volební období na 5 let • Bez možnosti předčasných voleb • Sídla: • Brusel • Štrasburk • Lucemburk

Evropský parlament • Struktura • Plénum (všichni poslanci) • Výbory (dle portfólií) • Komise • Frakce EP (politické strany) • Frakce (politické skupiny) působící v Evropském parlamentu jsou vyjádřením nadnárodní povahy této instituce • Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci • Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské („národní") politické straně • V současnosti existuje v Evropském parlamentu 7 frakcí: • Evropská lidová strana – křesťanští demokraté • Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu • Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu • Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance • Skupina Evropských konzervativců a reformistů • Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice • Evropa Svobody a Demokracie • Nezařazení poslanci

Evropský parlament • Volby do EP • Od roku 1979 každých 5 let • (1979,1985,1989,1994,1999,2004,2009) • Do r. 1979 – poslanci z národních parlamentů • přímé všeobecné hlasování - ve většině případů systémem poměrného zastoupení • Volby do EP 5. a 6. června 2009 v ČR • Malá volební účast (28 % voličů) • Snížen počet europoslanců na 22 (v r. 2004 – 24 mandátů) • zástupci 4 politických stran: • ODS se ziskem 31,45% - 9 mandátů • ČSSD se ziskem 22,38% - 7 mandátů • KSČM se ziskem 14,18% - 4 mandáty • KDU-ČSL se ziskem 7,64% - 2 mandáty • Další volby v r. 2014

Evropský parlament • Europoslanci za ČR v období 2009 - 2014 • ODS • Jan Zahradil, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák, Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký, Ivo Strejček, Edvard Kožušník, Hynek Fajmon a Andrea Češková • ČSSD • (Jiří Havel) Vojtěch Mynář, Libor Rouček, Richard Falbr, Pavel Poc, Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Olga Sehnalová • KSČM • Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Jiří Maštálka a Jaromír Kohlíček • KDU-ČSL • Zuzana Roithová a Jan Březina

Evropský parlament Frakce EP • Frakce (politické skupiny) působící v Evropském parlamentu jsou vyjádřením nadnárodní povahy této instituce • Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci • Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské („národní") politické straně • V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí.

Evropský parlament • EP má 3 hlavní úlohy: • společně s Radou projednává a schvaluje právní předpisy EU • vykonává dohled nad dalšími orgány EU, zejména Evropskou komisí, a kontroluje tak demokratičnost jejich fungování • společně s Radou projednává a přijímá rozpočet EU • Výrazné posílení EP po Lisabonské smlouvě

Evropská Rada • Jedná se o vrcholný orgán současné EU • Setkávání nejvyšších představitelů členských států • Do roku 1986 se tyto jednání odehrávaly jen na základě politické dohody • instituce Evropské rady byla do primárního práva EU ukotvena až přijetím JEA • stanovilo frekvenci jejího setkávání • její vliv na zahraničně-politickou prezentaci EU • Evropská rada je orgánem s kompetencí pro všechny tři pilíře • Zasedání Evropské rady jsou v podstatě vrcholnými schůzkami představitelů EU • rozhoduje se na nich o obecných politických prioritách a důležitých iniciativách • během roku se většinou konají čtyři zasedání • vede je stálý předseda.

Evropská Rada • Vývoj Evropské Rady • Evropská rada se začala neformálně scházet od roku 1974 – Pařížská smlouva • působila jako diskusní fórum vedoucích představitelů EU • Velmi rychle se z ní stal orgán, který určoval cíle a priority pro státy ES • Oficiální postavení jí bylo přiznáno v roce 1992 • V roce 2009 se pak stala jedním ze sedmi vedoucích orgánů Evropské unie

Evropská Rada • Zasedání Evropské Rady: • Evropská rada zasedá 4 x ročně • Její předseda však může v případě nutnosti svolat mimořádnou schůzku • Zasedání se zpravidla konají v Bruselu • Sídlo Evropské Rady: • Brusel (administrativní aparát) • Členství v Evropské Radě: • Vedoucí představitelé států a vlád členských států EU • prezident • premiér • Předseda Komise • Předseda Evropské rady • Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU

Evropská Rada • Předsednictví Evropské Rady • Lisabonská smlouva ustanovila post „Stálého předsedy Evropské rady“ • Označován jako „Evropský Prezident“ • V současnosti Herman Van Rompuy • Zvolen do 2. funkčního období (2012 – 2014) • Dříve rotující předsednictví Evropské rady • Nyní v Radě Evropské Unie

Evropská Rada • Úkoly a funkce Evropské rady • Evropská rada má dvojí úlohu: • stanovuje obecný politický směr a priority EU • zabývá složitějšími nebo citlivými otázkami, které se nedají řešit na úrovni mezivládní spolupráce • I když má Evropská rada zásadní vliv na stanovení politického programu Unie, nemá pravomoc schvalovat právní předpisy.

Evropská Rada • Hlasování v Evropské Radě • Rozhodnutí jsou přijímána na základě konsenzu • Smlouva však stanoví případy kdy se hlasuje: • jednomyslně • kvalifikovanou většinou. • Hlasovací právo nemá: • Předseda Evropské rady • Předseda Komise • Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku

Rada Evropské Unie • „Rada“ nebo „Rada EU“ • Dříve „Rada ministrů“ • Setkávají se zde ministři členských států EU • Přijímají právní předpisy • Koordinují chod jednotlivých politik

Rada Evropské Unie • Členství v Radě • Rada nemá stálé členy • Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána • např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí • toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“ • Nejčastěji se schází MZV či MF (ECOFIN) • Sídlo: • Brusel • Úřednický aparát • COREPER • Výbor stálých zástupců v Bruselu • Před-jednává pozice pro Radu • Funguje v rámci Rady EU • Nižší úroveň než Rada EU • COREPER II a COREPER I

Rada Evropské Unie • Funkce a úkoly Rady: • schvaluje zákony EU • koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států EU • podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi • schvaluje roční rozpočet EU • rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU • koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními složkami členských států

Rada Evropské Unie • Předsednictví v Radě • Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu • Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU • Catherine Asthon (VB) • Všem dalším zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU • Předsednictví v EU • Vždy jeden stát • Období 6 měsíců • Trojúhelník: minulé – současné – budoucí předsednictví (spolupráce pro kontinuitu) • ČR leden – červen 2009 • Nyní Litva (7.-12. 2013), poté Řecko (1.-6. 2014) • Např. jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v době, kdy je předsednickou zemí Litva, bude tomuto zasedání předsedat litevský ministr životního prostředí

Rada Evropské Unie • Hlasování v Radě • Obecně na základě kvalifikované většiny – celkem 345 hlasů • Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá • Počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel • Kvalifikované většiny se dosáhne: • pokud většina (někdy i dvě třetiny) z 28 členských států hlasuje pro • pokud je odevzdáno alespoň 255 z 345 hlasů • Každý členský stát požádat, aby bylo ověřeno, zda většina představuje alespoň 62 % obyvatelstva Unie • Pokud tato podmínka není splněna, návrh nemůže být přijat • Při hlasování o citlivých otázkách (např. bezpečnosti, vnějších vztazích nebo daňové problematice) musí Rada přijmout rozhodnutí jednomyslně • Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou

Soudní dvůr Evropské unie • Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU • Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU • Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva

Soudní dvůr Evropské unie • Složení Soudu • 28 soudců • 9 „generálních advokátů“ • předkládají stanoviska k případům předloženým Soudu • tento úkol vykonávají veřejně a nestranným způsobem • Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování • O kandidátech rozhodují vlády jednotlivých členských států EU • Sídlo: • Lucemburk

Soudní dvůr Evropské unie • Soudní dvůr Evropské unie zahrnuje 3 soudní orgány: • Soudní dvůr (1952) • Nejstarší, hlavní případy • Tribunál (1988) • Řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi • Případy týkající se práva v oblasti hospodářské soutěže • Soud pro veřejnou službu (2004) • Rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci

Soudní dvůr Evropské unie Druhy případů Soudního dvora • Soudní dvůr vynáší rozsudky případech, které mu byly předloženy • Mezi 5 nejběžnějších patří: • řízení o předběžné otázce • pokud soud některého ze členských států požádá Soudní dvůr, aby upřesnil výklad práva EU • žaloba pro nesplnění povinnosti • žaloba vedená proti členskému státu EU, který neuplatňuje některý z právních předpisů EU • žaloba na neplatnost • žaloba, jejímž účelem je zrušit platnost právních předpisů EU, které porušují smlouvy nebo základní práva EU • žaloba pro nečinnost • žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno • přímé žaloby • podané jednotlivci, podniky nebo organizacemi proti určitým rozhodnutím nebo krokům EU

Účetní dvůr Evropské unie • Evropský účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví EU • zvyšuje kvalitu finančního řízení EU • podává zprávy o nakládání s veřejnými finančními prostředky

Účetní dvůr Evropské unie • Zřízen v roce 1975 • Sídlí v Lucemburku • 28 členů • Jmenuje ho Rada • Funkční období 6 let (možno znovu-jmenovat) • Předseda volen na období 3 let

Účetní dvůr Evropské unie • Účel a pravomoci ÚD • Efektivní využití peněz daňových poplatníků v EU • provádí kontrolu („audit“) všech jednotlivců nebo organizací v EU • Často provádí kontroly přímo na místě • O svých šetřeních vydává podrobné zprávy – předkládá je Komisi a vládám členských států EU • ÚD není oprávněn podnikat sám žádné právní kroky • Pokud jeho auditoři zjistí podvod nebo nesrovnalosti, předají tyto informace Evropskému úřadu pro boj proti podvodům – OLAF • Auditoři často provádějí kontroly v orgánech EU, členských státech a ve státech čerpajících podporu z EU • Každoročně Evropskému parlamentu a Radě předává zprávu o uplynulém finančním roce „Výroční absolutorium“

Evropský hospodářský a sociální výbor (ECOSOC) • Sídlo - Brusel • Zástupci evropských zaměstnavatelů, pracujících a dalších zájmových skupin mohou vyjádřit svůj názor na záležitosti EU prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) • poradní shromáždění předkládající svá stanoviska důležitým orgánům EU: • Radě • Komisi • Evropskému parlamentu

Evropský hospodářský a sociální výbor • Má 353 členů • Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie • Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování) • Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni • Členové se dělí do 3 skupin: • zaměstnavatelé • zaměstnanci • různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.) • Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel: • Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska – 24 členů • Polsko, Španělsko – 21 členů • Rumunsko – 15 členů • Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů • Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů • Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů • Kypr, Lucembursko – 6 členů • Malta – 5 členů

Evropský hospodářský a sociální výbor • Úkoly a funkce ECOSOCu: • zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se jednotného trhu • umožňuje evropským zájmovým skupinám (např. odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU • Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek • Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU

Výbor regionů • Výbor regionů je poradním orgánem • reprezentuje regionální a místní samosprávné celky v Evropské unii

Výbor regionů • Sídlo – Brusel • 353 členů • stejný počet náhradníků • Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU • Funkční období 5 let • Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení • Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě • Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli

Výbor regionů • Struktura: • pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska. • Výbor je rozdělen do 6 komisí: • územní soudržnost • hospodářská a sociální politika • vzdělávání, mládež, kultura a výzkum • životní prostředí, změna klimatu a energetika • občanství, správa, institucionální a vnější věci • přírodní zdroje • Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám • Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení odpovídající hlavním politickým směrům v EP: • Evropská lidová strana • Strana evropských socialistů • Aliance liberálů a demokratů pro Evropu • Unie pro Evropu národů – Evropská aliance • Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů

Evropská centrální banka (ECB) • Spravuje euro (jednotnou měnu EU) • Udržuje cenovou stabilitu v EU • odpovídá za utváření a realizaci hospodářské a měnové politiky EU

Evropská centrální banka • Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem • Je jedním z orgánů Evropské unie • ECB pracuje s centrálními bankami všech 28 členských států EU • Společně tvoří tzv. „Evropský systém centrálních bank (ESCB)“ • Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi centrálními bankami států tzv. eurozóny • 17 členských států EU, jež přijaly euro. • Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je označována termínem Eurosystém

Evropská centrální banka • Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie • Obecným účelem ECB je: • pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro • udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi • Mezi hlavní úkoly ECB patří: • stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat množství peněz v oběhu • spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů • pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku • povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky • sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu

Evropská centrální banka • ECB je zcela nezávislým orgánem • Ani ECB ani národní centrální banky Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu • Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států

Evropská investiční banka (EIB) • EIB vlastní všech 28 členských států EU • Banka si půjčuje peníze na kapitálových trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích

Evropská investiční banka • EIB podporuje projekty v zemích EU • investuje v budoucích členských státech a partnerských zemích • Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích, než aby čerpala z rozpočtu EU • finanční prostředky jsou pak půjčovány za výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU. • EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu

Agentury EU Agentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do několika kategorií: • Decentralizované agentury a organizace • Více než 30 agentur • Hrají důležitou roli při realizaci politik EU • Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy • Např. FRONTEX, EDA • EURATOM – agentury a ostatní orgány • Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) • Např. EURATOM • Výkonné agentury • Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více programů Unie • Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo Lucemburku, kde sídlí i Komise • Např. TEN-T

Zdroje a literatura • http://europa.eu/index_cs.htm • https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituce-eu/ • http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/instituce_evropske_unie/index.html • a mnohé další – viz. tématický plán kurzu

Evropská integrace