Zaměstnanecké benefity – stravenky

1. Zaměstnanecké benefity – stravenky

2. Co je to „stravenka“ z finančního hlediska? • Stravenka je druh zaměstnaneckého benefitu, který můžebýt poskytován zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec peněžního plnění mzdy. • Záleží vždy na svobodném rozhodnutí zaměstnavatele, zda bude příspěvek na stravování poskytovat, a na svobodném rozhodnutí zaměstnance, zda na zaměstnavatelem nabízené podmínky přistoupí. Srov.: V některých státech zákonem daná povinnost.

3. Jak funguje „stravenkový systém“ • Zaměstnavatel: Může uplatnit jako daňově uznatelný náklad hodnotu až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně daňově uznatelný příspěvek na stravování činí dle stávajících právních předpisů 51,10 Kč na jednoho zaměstnance za pracovní směnu. (§24 odst. 2 písm. J) bod 4 a 5 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, §176 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006, zákoníku práce) • Zaměstnanec: Poskytování zaměstnaneckých benefitů je jakožto nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům osvobozeno od daně. (§6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu)

4. Dopady systému v současné podobě: • Přímé dopady: • Nižší daňové a odvodové příjmy státního rozpočtu • Nepřehledný systém daňových zákonů • Efektivní systém stravování zaměstnanců • Nepřímé dopady („spillover efects“): • Zvýšená poptávka v sektoru služeb, jež generuje DPH, daně z mezd, daně ze zisků, sociální příspěvky • Vyšší zaměstnanost v sektoru služeb představuje menší nároky na mandatorní výdaje ze SR

5. Změna systému - průzkum GfK Czech • Září 2009, 1000 respondentů (zaměstnanci) • Stěžejní výstupy o spotřebním chování: • 78 % držitelů by přestalo obědvat v oblíbené restauraci, pokud by neakceptovala stravenky • 70 % držitelů by omezilo stravování v restauracích • 49 % držitelů by snížilo spotřební výdaje na obědy • Celkově by výdaje na obědy v pracovních dnech poklesly o 59 %, tj. o 7,54 miliardy Kč ročně. Zdroj: Agentura GfK Czech, člen GfK CEE

6. Tržby 7,54 miliardy Kč… • …znamenají roční mzdové náklady (superhrubá mzda) pro 29 350 kuchařů • …znamenají roční mzdové náklady (superhrubá mzda) pro 36 069 číšníků • Pro lepší představu: • Př.: Pokud by jen polovina z uvedených kuchařů ztratila práci na 5 měsíců, stát by na jejich DPFO tratil 107 mil. Kč, na odvodech zaměstnavatelů pak 127 mil. Kč a těmto nezaměstnaným by na dávkách vyplatil přes 527 milionů Kč (suma -761 mil. Kč).

7. Stravenky – akční produkt státu? • Daňové zvýhodnění je možné hodnotit jako státní intervenci. Každá restaurace se však svobodně rozhoduje, jestli bude stravenky akceptovat nebo ne. • Ve veřejném sektoru bychom se na daňové zvýhodnění stravovacích poukázek mohli dívat jako na investici (ztráta výnosů daně z příjmů), jejíž návratnost způsobují právě efekty přelévání (zvýšený výběr DPH, daní z mezd, daní ze zisků a odvodů SZP stravovacích zařízení). • Ve srovnání se substituty stravování – obchody s potravinami či vlastní produkcí potravin – je přínos současného systému mnohem větší.

8. Studie Institutu oceňování majetku VŠE A. 2008: Přínos systémů zaměstnaneckého stravování jako celku pro SR pozitivní, interval <99 mil. Kč; 1231 mil. Kč>, střední hodnota +584 milionů Kč B. 2008: Přínos stravenkových systémů pro SR pozitivní, interval <53 mil. Kč; 657 mil. Kč>, střední hodnota +312 mil. Kč *A. 2010: Zrušení systémů zaměstnaneckého stravování jako celku pro SR negativní, interval odhadovaného dopadu <-1312 mil. Kč; -82 mil. Kč>, střední hodnota -710 mil. Kč *B. 2010: Zrušení stravenkových systémů pro SR negativní, interval <-787 mil. Kč; -49 mil Kč>, střední hodnota -426 mil. Kč Zdroj: Ing. Buus, T., Ph.D. – Ing. Žďárek, V.: Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systémů… (IOM VŠE, 2008)

9. Stravenky a distorze trhu? Důležité: Na rozdíl od přímých daňových pobídek a aktivit typu Czech Invest nelze na zaměstnanecké benefity nahlížet jako na jednoznačně distorzní faktor: • Systém nezvýhodňuje jednotlivé podniky nebo odvětví, legislativní rámec je pro všechny subjekty v ekonomice shodný vyjma OSVČ). • Vstup do systému je dobrovolný (tj. nevynutitelný), absence v systému není penalizována. To znamená, že subjekty svobodně rozhodují o alokaci svých disponibilních zdrojů. • Zaměstnavatelé si současný systém osvojili a naučili se jej efektivně využívat, nepovažují jej za složitou administrativní zátěž. 92 % podniků hodnotí současnou daňovou úpravu problematiky jako velmi jednoduchou. • Problém: Ze soukromých investic do stravovacích zařízení by stát jedním škrtem pera učinil „špatné investice“. (Z tohoto pohledu by bylo efektivnější zvolit nějaké přechodné období.) • Při zachování podpory subjektům ad d.(tedy majitelům závodních stravovacích zařízení) by bylo zvýhodnění jedné skupiny zaměstnanců na úkor ostatních poplatníků ještě výraznější.

10. Zásadní otázky k tématu: • Lze stravenkový systém z tržního hlediska hodnotit jako nejlepší možné řešení? • Je z pohledu ekonoma / politika kompletní zrušení daňové výjimky efektivnější než fungování současného systému? • Tj. lze ignorovat nepřímé efekty, které současný systém generuje? • Můžeme v aktuální napjaté rozpočtové situaci postavit částečné zjednodušení daňového systému nad optimalizaci stavu veřejných financí?