Gender a věda aneb holky se na vědu nehodí

1. Gender a věda aneb holky se na vědu nehodí Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Národní kontaktní centrum – ženy a věda

2. premiér Topolánek ve svém projevu při zahájení Roku rovných příležitostí pro všechny dne 2. 4. 2007 „Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž“.

3. Antonio Coutinho (ředitel Goulbenkian Science Institute v Portugalsku) o mobilitním PhD. programu financovaném Goulbenkian Foundation v oblasti přírodních a lékařských věd, jejíž cílem je vysílat talentované portugalské vědce a vědkyně na prestižní zahraniční pracoviště a posléze je úspěšně integrovat zpět do portugalských výzkumných infrastruktur: „Program je určen pro mladé motivované lidi, kteří jsou schopni odjet během 24 hodin, jsou ochotni pracovat dlouho a za málo peněz a alespoň 2 roky si nebrat dovolenou.“

4. Komisař pro výzkum Janesz Potočnik na konferenci pro mladé výzkumné pracovníky a pracovnice v Otočeci, Slovinsko: EK zkoumá možnosti, jak umožnit, aby s výzkumníkem mohla na stáž jet i manželka s dětmi.

5. gender • gender je společensky utvářen, tj. že rozdíly mezi muži a ženami se utvářejí prostřednictvím sociální zkušenosti spíše než biologicky • gender je chápán jako souhrn arbitrárních významů, hodnot a metafor, které se v rámci určitého společenství pojí s ženským a mužským pohlavím • jde o kulturně a časově proměnlivé představy o „přirozenosti“ mužů a žen Primární identifikace lidského individua jako muže nebo ženy spolu s množstvím postojů, myšlenek a tužeb, které tuto identifikaci doprovázejí, závisí na tom, jaké pohlaví je novorozenci přiřazeno po narození. V normálních případech tyto „nálepky“ odpovídají neměnným biologickým rozdílům v chromozomech, hormonech a tělesné morfologii. Biologické rozdíly se tak spíše stávají signálem než důvodem dělení sociálních rolí (Lewontin 1982).

6. gender vs. pohlaví • přirozenost • pohlaví • gender • teorie „optických čoček“ Sandry Bem (1993) • genderová polarizace (tj. představu, že ženy a muži jsou odlišní a že společnost je uspořádána podle těchto odlišností) • androcentrismus (tj. představu, že muži jsou nadřazeni ženám a že vše, co se pojí z mužskostí, tvoří normu, vůči níž jsou ženy posuzovány) • biologický esencialismus (tj. představu, že rozdíly mezi ženami a muži jsou biologicky dané, což zdůvodňuje jak nadřazenost mužů, tak i uspořádání společnosti na základě genderového principu)

7. rovnost nebo rovnost?

8. genderové implikace „virilní, maskulinní vědy“ (Bacon) • Vědecké zkoumání založené na sociálně konstruovaných hodnotách objektivity, racionality a nezaujatého vědění není hodnotově neutrální a objektivní, ale nese v sobě zakódované hodnoty, které naše společnost pojí s maskulinitou. • Femininita a ženy jako aktéři poznání tedy byly od počátku definovány jako antitetické vědě a objevují se v diskurzu pouze jako objekty poznání. Velice často to, co bylo o ženách vědecky tvrzeno, sloužilo většinou k potvrzení společenského statu quo,nerovného postavení žen ve společnosti, nepřístupnosti vzdělání a profesních kariér ženám a zavedení různých disciplinačních nástrojů, např. v rámci medicíny.

9. 70. léta v souvislosti s 2. vlnou feminismu • „problém počtu“ • problém genderových a obecně mocenských implikací vědeckých konstrukcí a uspořádání vědeckých institucí a vědeckého poznání • Nejradikálnější implikací porozumění tomu, jak struktura vědeckých institucí strukturuje obsah vědy vyprodukované v jejich rámci, ale může být poznatek, že ten, kdo má moc definovat, co se počítá jako vědecký problém, bude také hrát velice důležitou roli při vytváření obrazu světa, který z takového vědeckého bádání vzejde. (Harding 1991:40)

10. problém počtu • horizontální segregace: přilákat ženy do oblastí, kde jsou tradičně méně zastoupeny (technické vědy a inženýring, přírodní vědy) • vertikální segregace: zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a mocenských pozicích tak, aby se mohly účastnit utváření vědní politiky a výzkumných priorit • sladění pracovního a soukromého života • homosociabilita (old boys’ networks) a strážení bran (gatekeeping) • genderové předsudky v hodnocení vědecké excelence(Wold and Weneras 2000) • platová diskriminace • otázky genderové identity u žen-badatelek

11. harmonizace soukromého a výzkumného života • Jeden z mála přijatelných aspektů, neboť v rámci stávajícího genderového pořádku doléhá palčivěji na ženy • Navrhovaná opatření: flexibilní pracovní doba, pomalý návrat po rodičovské dovolené, vytváření zařízení péče o dítě na pracovišti • Tato opatření nejsou systémová, tj. neřeší otázky spojené s organizací a hodnocením vědy: • Rovnost příležitosti v kariérním postupu • Rovnost příležitostí z hlediska hodnocení (dopady na výzkumné výsledky) • Tato opatření jsou založena na představě, že problematika se týká pouze žen, ne mužů. • Zachovávátradiční genderový pořádek • Nebere v potaz proměňující se vzorce rodičovského a partnerského chování u mužů

12. mobilita • V rostoucí míře nutná součást výzkumné dráhy jak v přírodních a technických vědách, tak ve vědách sociálních • Objekt „vědec“ vs. každodenní prožívání a „dělání“ výzkumné role v síti dalších sociálních rolí • Partnerská mobilita • Manželská homogamie u vědkyň • Péče o děti a další osoby • Proměňující se vzorce rodičovského a partnerského chování u mužů

13. problém obsahu • kontext objevu • zaměřuje se na to, jak jsou rámovány výzkumné otázky a jaké hodnoty informují výzkumné otázky • tradičně se nachází mimo zájem zkoumání produkce znalosti • vědecký výzkum není imunní vůči společenským a kulturním hodnotám a předsudkům • důraz na rozdíly mezi pohlavími ve výzkumném plánu • Od endokrinologie a neurologie po psychologii a primatologii se výzkumníci často velice snaží, aby prokázali zásadní rozdíly mezi pohlavími (např. v oblasti kognitivních schopností či v oblasti behaviorálních vlastností)

14. problém obsahu • kontext ospravedlnění • nutnost uznat vliv sociálních hodnot a očekávání • soustřeďuje se na metody a výzkumné techniky • výzkumný vzorek je pouze mužský, ale výsledky jsou aplikovány jak na mužskou, tak ženskou populaci (výzkum kardiovaskulárních chorob, vliv acylpyrinu atd.) • vývoj teorií, jež se zakládají na mužské zkušenosti světa a aplikace výsledků na ženy • Lawrence Kohlberg: studie morální dospělost (princip rovnosti versus princip péče) „…oblasti bohaté na genderově relevantní témata se nachází tam, kde jsou součástí výzkumné otázky lidé…výzkum technologií by měl jít ruku v ruce s výzkumem sociálních implikací těchto technologií…“ (Energy Study)

15. česká specifika • Nerozvinutý diskurz o postavení žen ve vědě (téma zůstává neviditelné) • Poměrně rigidní vnímání genderových rolí v české společnosti • Potlačení aktivismu a organizování žen v období 1948-1989 • Nucená emancipace po roce 1948: pocit, že problém rovnosti pohlaví byl vyřešen • Nízká míra organizovanosti české společnosti (ve vědě v tuto chvíli neexistuje ženská síť) • Problematika postavení žen ve vědě výsledkem politických procesů (přístupová jednání a začlenění ČR do evropských procesů) • Nedostatečně rozvinutá kritická debata o fungování vědy v současných společnostech v ČR (věda přijímaná nekriticky, jako neproblematická)

16. přehled navržených opatření Pro grantové agentury v ČR: • prodloužit věkový limit u grantů pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice o 2 roky na každé dítě • řešit otázku možnosti řešení projektu v případě rodičovství – a to jak pokračování v řešení grantového projektu, tak možnosti krátkodobého přerušení řešení grantového projektu (na 6 měsíců) v případě rodičovství řešitelky/řešitele Pro univerzity: • nezapočítávat do časového limitu pro dokončení PhD, který je 7-8 let, roky strávené na mateřské a rodičovské dovolené Pro Radu vlády ČR pro vědu a výzkum, univerzity a Akademii věd České republiky • analyzovat možnost systémového řešení otázky spojené s harmonizací vědecké a pracovní kariéry, např. formou daňového odpočtu nákladů na služby týkající se péče o děti a domácnost • v souladu s politikou Evropské komise prosazovat vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve vědě a výzkumu s cílem dosažení 40% zastoupení žen v těchto pozicích • vyvíjet opatření a projekty, jejichž cílem bude zvýšit atraktivnost technických a přírodovědných oborů pro dívky a mladé ženy

17. prodloužit věkový limit u grantů pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice o 2 roky na každé dítě • GA AV ČR pro juniorské grantové programy zvyšuje věkovou hranici (35 let) pro účastníky a účastnice o 2 roky na každé dítě (od 2006). • GA ČR: dnes pro postdoktorské granty platí věková hranice 35 let s možností započtení délky mateřské dovolené (tzn. 28, resp. max. 37 měsíců v případě vícerčat). • Pro projekty s počátkem řešení od 1.1. 2008 už není kritériem věková hranice 35 let (ta je úplně zrušena). Novým kritériem je doba od ukončení doktorátu (=max. 4 roky). Absolvování mateřské a/nebo rodičovské dovolené se do tohoto limitu nezapočítává.

18. řešit otázku možnosti řešení projektu v případě rodičovství (možnost krátkodobého přerušení, prodloužení řešení) • GA AV ČR umožňuje úspěšným žadatelům a žadatelkám o grant až devítiměsíční odklad zahájení jeho řešení v souvislosti s rodičovstvím. • GA ČR nezavedla žádné systémové opatření, na individuální rovině vychází ale žadatelkám a žadatelům vstříc. Například bylo letos umožněno nové podání žádosti o postdoktorský projekt vědkyni, která před několika lety z důvodu nastávajícího mateřství jiný postdoktorský projekt předčasně ukončila (postdoktorský projekt se přitom smí podat jen jednou za život).

19. univerzity • Nezapočítávat do časového limitu pro dokončení PhD, který je 7-8 let, roky strávené na mateřské a rodičovské dovolené • Rostoucí akceptace možnosti přerušit studium doktorského programu z důvodu rodičovství (tak, že studentům a studentkám zbývá i klasická forma přerušení…), změny v řádech doktorského studia…(ne ale všude, ale je patrná ochota to zavádět).

20. jiná opatření • Zviditelňování vědkyň • L´OREAL stipendium pro mladé vědkyně ve spolupráce s AV ČR • Chystané ocenění za celoživotní přínos české vědkyni (MŠMT) • Podpora žen v technických a přírodovědných oborech: • IBM: „Ženy do IT“ http://www.apcwomen.org/womenintoit/ • NPV-II, NPV-III (vládní poptávka po projektech řešících tuto otázku, využití dosud minimální) • Zastoupení žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích VaV • Harmonizace – reforma veřejných financí

21. kariérní postup, kritéria hodnocení • Roste důraz na vykazování vědecké práce • Existují různé limity pro dosažení jednotlivých stupňů (např. PhD, habilitace) • Jakým způsobem brát v potaz z hlediska hodnocení vědeckého výkonu kariérní přestávky a rodičovství obecně? • Atestace na AV ČR • Kariérní pravidla na univerzitách • Započtení péče o dítě, rodičovská dovolená, adopce, dlouhodobá péče o osobu závislou • Dlouhodobá nemoc • Návratné granty

22. legislativa vs. realita

23. Děkuji za pozornost Marcela Linková Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1 110 00 Praha 1 marcela@zenyaveda.cz www.zenyaveda.cz