Filipíny

1. Filipíny Zpracoval: Tomáš Vrba

2. Oficiální název: Filipínská republika Hlavní město: Manila (14 mil. obyvatel) Rozloha: 297 413 km² Počet obyvatel: 92 mil. (13. na světě) Hustota zalidnění: 295 ob. / km² Jazyk: filipínština, angličtina, španělština, čínština Náboženství: 83% římští katolíci, 9% protestanti, 5% muslimové, buddhisté Vznik: 12. června 1898 (nezávislost na Španělsku) - Filipíny jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii. Jejich nejbližšími sousedy jsou na severu Tchaj-wan, na jihozápadě Malajsie , na západě Vietnam a na jihu Indonésie • Filipíny se dělí na 3 skupiny ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 16 regionů, 79 provincií, 117 měst, 1544 obcí a 41 tisíc malých obcí zvaných barangay

3. Povrch - Filipíny se rozkládají na více než 7 tisících ostrovech v Tichém oceánu. Celé souostroví je vzdáleno od břehů Asie asi 1000 km. Filipíny jsou omývány čtyřmi moři, Filipínským, Jihočínským, Suluským a Celebeským. Tři čtvrtiny povrchu státu zaujímají vysočiny. Na ostrovech je okolo 50 mohutných sopek. Nejvyšší z nich je Apo (2954 m n. m.). Podnebí - Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu, podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění, nebezpečí zde představují časté tajfuny Flóra a fauna - 36 % rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice. Vodstvo - Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). Řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přes tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie.

7. Historie • Ve středověku byly jednotlivé ostrovy drobná knížectví • V 16. století objevil ostrovy při svých cestách Fernando Magallhaes • 1542 Filipíny se staly španělskou kolonií • Kolonizace trvala až do poloviny 19. století • Od druhé poloviny 19. století – snaha o nezávislost Filipín • 1872 povstání lidu za nezávislost – symbol povstání José Rizal (krátce pobýval i v Čechách) – povstání neúspěšné • Konec 19. století: španělsko-americká válka • 1897 Filipíny pod nadvládou USA

8. 1916 Filipínám udělena omezená autonomie Další jednání přerušila 2. světová válka Okupace Japonskem – úplná nezávislost dosažena roku 1946 Od roku 1946 jsou Filipíny republikou Do dnešních dnů 14 prezidentů (z toho 2 ženy) Historie José Rizal a jeho památník v Litoměřicích

9. Zdroje konfliktů

10. Po vítězství USA nad Španělskem Filipíny odkoupeny za 20mil. USD Boje o nezávislost pokračují 1899 tříletá válka s Američany – umírá milion Filipínců a 45OO Američanů Počátek nenávisti k USA - především k jejím vojskům na území Filipín 1902 počátek vyjednávání o nezávislosti Až 1992 opouští USA poslední vojenskou základnu Snaha filipínské vlády o prodloužení smlouvy s USA, veřejné mínění ji však odmítlo Nadvláda USA a boj o nezávislost

11. Nadvláda USA a boj o nezávislost • Po 11.září 2001 smlouva mezi USA a Filipínami o vojenské spolupráci • Zamřeno především proti teroristické skupině Abu Sayyaf (nositelé meče)

12. Islámský separatismus • Do oblasti Filipín začal islám pronikat v průběhu 13. až 15. století • Islám se rozvijí ve velmi specifických podmínkách • Pouze minoritní skupina (cca 5% obyvatel) • Oblast jižních ostrovů – separace od zbytku společnosti • Od 50. let snaha vlády o integraci

13. Veškeré snahy o integraci skončily neúspěchem Od 60. let 20. století se formují separatistické hnutí – ty se snaží o vytvoření samostatného muslimského státu Výcvik nových členů v zahraničí (partizánský způsob boje) 1972 - otevřené povstání muslimů, v jehož čele stálo Národní osvobozenecké hnutí Morů (MNLF). Islámský separatismus

14. Výsledkem byla tzv. Tripoliská smlouva - vyzývala k zastavení bojů, garantovala autonomii pro třináct filipínských provincií s majoritou muslimů. Po dosažení těchto cílů nastal rozkol muslimských hnutí – MNLF se rozdělilo do několika frakcí Toto využívá vláda a snaží se neuplatnit dohodnutou smlouvu Muslimské skupiny se postupně transformovaly na neozbrojené opoziční skupiny Ztráta zájmu o úplnou separaci muslimů Islámský separatismus

15. V roce 1991 se od MNFL oddělila malá část radikálů, kteří nesouhlasili s mírovým procesem Tito radikálové se stali jádrem nově založené skupiny Abu Sayyaf (Nositelé meče) Zakladatelem Abu Sayyaf byl Abduragak Abubakar Janjalani Islámský separatismus

16. Skupina se zaměřuje na únosy a pumové útoky V současné době má přibližně 200 aktivních členů USA věří ve spojení Abu Sayyaf s organizací Al Kajda USA vyslala na Filipíny 660 příslušníků armády jako podporu boje s touto skupinou. Tento akt USA je na Filipínách vnímám dosti rozpačitě Nelze předpokládat, že by byla skupina v nejbližší době plně potlačena Islámský separatismus

17. Z hlediska bezpečnosti jsou Filipíny často hodnoceny zdrženlivě vzhledem ke značnému počtu únosů, údajně největšímu v Asii V současnosti jsou pro Filipíny příznačné vraždy novinářů i některých představitelů vlády V otázce bezpečnosti a řešení konfliktů se v nejbližším období nedá očekávat výraznější změna I přes snahu místních orgánů a části muslimské veřejnosti se předpokládá, že boje separatistů budou i nadále pokračovat Ozbrojené konflikty totiž z velké části probíhají v zalesněné a těžko dostupné jižní části filipínských ostrovů, kde se místní separatistické skupiny dokonale vyznají Taktéž se nepředpokládá oslabení financování skupin, ty mají totiž často zdroj v zahraničí Současná bezpečnost a výhled do budoucnosti

18. Seznam použitých zdrojů: • SLAVICKÝ, Stanislav. Filipíny. Praha : Gallery, 2008. 128 s. ISBN 978-80-86990-51-4. • SVAČINA, Petr. Filipíny: Druhý cíl americké války proti terorismu. Global Politics [online]. 15.3.2002, 1, [cit. 2010-11-24]. Dostupný z WWW: <http://www.globalpolitics.cz/clanky/filipiny>. ISSN 1213-7685. • Zastupitelský úřad Manila. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Filipíny, 2010 [cit. 2010-11-24]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/filipiny/1000416/>.