Skladba – příslovečné určení

1. Skladba – příslovečné určení adverbiale

2. Anotace • materiál tvoří 26 slidů, v nichž je zopakována a prohloubena látka předchozích ročníků z oblasti syntaxe a toto procvičeno; seznámení vedlejší větou příslovečnou, některými jejími druhy a jejím využitím v praxi • cílová skupina: 7. ročník • autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekáváný výstup: žák rozezná ve větě příslovečné určení a vv-příslovečné, umí je zaměňovat a správně používat • použitá literatura: učebnice SPN pro 7. ročník, Český jazyk – Přehled učiva pro základní školu • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a pracujeme se žáky na cvičeních

3. Základní pojmy: • přimykání • příslovečné určení • místa • způsobu • míry • prostředku • původce děje • zřetele • příčiny • účinku • podmínky • přípustky • účelu • vedlejší věty • místní • časové • způsobové • měrové • zřetelové • příčinné • účelové • podmínkové • přípustkové

4. Příslovečné určení • Příslovečné určení je větný člen, který rozvíjí sloveso (ukvapenějednat, přecházípomístnosti), přídavné jméno (lidéžijícínavenkově, velmimírnýpes), někdy také příslovce (dostčasto, hodněhlasitě). • Vyjadřuje okolnosti, za kterých děj probíhá, a různévztahy (místo, čas, způsob, míru, prostředek, původce děje, zřetel, příčinu, účel, podmínku a přípustku. • Na příslovečné určení se ptáme řídícím výrazem a různými příslovci (někdy vedle pádových otázek): Včerajsem se chvilkuzdržela ukamarádky. Kdy jsem se zdržela u kamarádky? Jakdlouho jsem se včera zdržela u kamarádky? Kde jsem se včera chvilku zdržela? • příslovečné určení může být rozvito dalšími členy (v okamžiku – v témž okamžiku) • Příslovečná určení mohou být i v jiném tvaru nebo vyjádřena jiným slovem: vynořil se na hladině = nad hladinou; jednou = kdysi, jednoho dne • Tvar příslovečného určení není řídícím členem určen; tento vztah označujeme termínem přimykání

5. Příslovečné určení místa a času • Příslovečné určení místa označuje místní okolnosti děje • Ptáme se na ně otázkami: kde?, kam?, odkud?, kudy? • Příslovečné určení času označuje časové okolnosti děje. • Ptáme se na ně otázkami: kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?, jak často?, na jak dlouho?

6. Vyberte PUM a PUČ Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce. Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.

7. Vyberte PUM a PUČ PUČ PUČ PUM Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce. Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši. PUM PUM PUČ PUČ PUM

8. vv-příslovečné místní a časové • vv-příslovečné místní bývají uvozeny vztažnými příslovci

9. vv-příslovečné místní

10. vv-příslovečné místní

11. vv-příslovečné místní

12. vv-příslovečné místní

13. vv-příslovečné časové • Vedlejší věty příslovečné časové bývají uvozeny různými významově odstíněnými časovými spojkami. • Na vedlejší věty časové a místní často odkazujeme příslovci (To se stalo tehdy, když jsem byl ještě malý. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.) nebo zájmeny(Utíkal ktomu, kdo mu přislíbil pomoc.). • Tato příslovce a zájmena neurčujeme jako větné členy.

14. Určete druh vv. podmětná časová Vůbec nevím, kam zmizel. Když jsme se přiblížili k houští, najednou před námi vyrazil zajíc. Budu čekat, dokud se nevrátíš. Až ho uvidíš, pozdravuj ho ode mne. Kdykoliv se zamyslí, svraští čelo. Není známo, kdy odešel. Chtěla bych jet tam, kde to ještě neznám. Celí utrmácení jsme přišli zase tam, odkud jsme vyšli. Kdekoli se objevím, určitě se mi budou posmívat. časová časová časová podmětná místní místní místní

15. Vyznačené výrazy nahraď větami a urči je. • Došli až na kraj lesa. • … kde začínal les. • Při narození měří mládě koaly pouhé 2 cm. • Když se narodí,… • Za bouřky jsme se schovali v seníku. • Když byla bouřka,… • Po hodině zadrnčel telefon. • Když uběhla hodina,… • Námořní přístavy bývaly často zakládány u ústí velkých řek. • … tam, kde ústí velké řeky. • Na místě starých chaloupek vyrostly nové rodinné domky. • Tam, kde dřív stály staré chaloupky,… • Za chvíli dojedeme do rodiště Aloise Jiráska. • Za chvíli dojedeme tam, kde se narodil Alois Jirásek.

16. Příslovečné určení způsobu a míry • Příslovečné určení způsobu označuje kvalitu (vlastnost) slovesného děje (způsob jeho provedení. Může být vyjádřeno přímo (tvářil se vesele, odpověděl srozhořčením) nebo přirovnáním (hezká jakoobrázek, choval se jakochlap) • Ptáme se na ně otázkou: jak?, jakým způsobem? • Příslovečné určení míry množství, měřítko nebo intenzitu (vlak se zpozdil ohodinu, měří metr, velmimladý, doceladobře). • Ptáme se na ně otázkami: kolik?, jak mnoho?, o kolik?, do jaké míry?

17. Rozlište PUZ a PU míry míry PUZ PUZ Projednali to ve spěchu. Zatvářil se velmi rozhořčeně. To se mi ani za mák nelíbí. Zčervenala jako růže. Hodně jsem o tom přemýšlel. Na nedalekých lukách silně vonělo seno. Pes, tiše vrčící, ostražitě pozoroval svého pána. Jeho zaměstnavatel je s ním zcela spokojen. Černý hvozd se před nimi chmurně tyčil. Mám ruce zmrzlé na kost. Jsem dnes totálně vyčerpaný. míry míry míry míry míry PUZ míry PUZ míry míry

18. vv-příslovečné způsobové a měrové • Na věty způsobové a měrové často odkazujeme: • příslovci (Udělej to tak, jak ti říkám.) • zájmeny (Čím déle o tom přemýšlím, tím méně si s tím vím rady.) • číslovkami (Dostal tolik, kolik si zasloužil.) • Tyto odkazovací výrazy neurčujeme jako větné členy.

19. vv-příslovečné způsobové

20. vv-příslovečné způsobové

21. vv-příslovečné způsobové

22. vv-příslovečné měrové

23. vv-příslovečné měrové

24. vv-příslovečné měrové

25. vv-příslovečné měrové

26. Urči druhy vv a vysvětli význam rčení. způsobová Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Stál, jako by ho polili studenou vodou. Jak si usteleš, tak si také lehneš. Mluvil, jako když másla ukrajuje. Je hloupý, až to bučí. Bylo tam lidí, že by jablko nepropadlo. Lže, jako když tiskne. Kouká, jako by chtěl vypálit rybník. Mluví, jak mu zobák narost. Na představení přišlo jenom tolik diváků, že bys je spočítal na prstech jedné ruky. Vypadá, jako by se mu zhroutil celý svět. způsobová způsobová způsobová měrová měrová měrová způsobová způsobová měrová způsobová