1 / 20

Cestovní ruch Balkánu

Cestovní ruch Balkánu . Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková

danyl
Download Presentation

Cestovní ruch Balkánu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Cestovní ruch Balkánu Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

  2. Charakteristika DUM

  3. Cestovní ruch Balkánu Náplň výuky • Státy bývalé Jugoslávie • Slovinsko • Chorvatsko • Černá Hora • Ostatní státy Balkánu

  4. Státy bývalé Jugoslávie • Jugoslávie se roku 1991 rozpadla na: Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu (2006 odtržením od Srbska) a Makedonii (doprovázely je občanské války). • CR zejména v Chorvatsku v 90. létech byl značně omezen pro etnické boje, problémem byla i oblast Srbska a Černé hory – menšina albánského Kosova (muslimové) – 17. 2. 2008 osamostatněno, není uznána všemi státy, hl. město Priština, důvod etnický a náboženský. • Balkánský poloostrov má rozdílnou ekonomickou úroveň, projevuje se i v CR, příznivé podmínky přírodní (moře, subtropické podnebí, hory, jezera, NP, krasové jevy…) a kulturní (řada památek z nejrůznějších dob). • Problémem jsou u chudších států realizační služby (ubytování, stravování, doprava…), vnitropolitické problémy, které doposud v některých zemích převládají. • Nejvíce navštěvované jsou Slovinsko, Chorvatko, Černá Hora.

  5. Slovinsko • Hlavní město: Lublaň • Státní zřízení: parlamentní republika • Jazyk: slovinština • Měna: euro obr. 1 20 273 km² 1 964 036 obyvatel Tranzitní země (přejezdy do Chorvatska), Julské Alpy, termální lázeňství

  6. Cestovní ruch Slovinska • Alpská oblast Julské Alpy, celoročně, vysokohorská turistika, horolezectví, kanoistika, rafting – Soča, Sáva, zimní sporty, hora Triglav, zároveň NP, významná jezera – Bohinjské(chladné – plavby, rybolov), Bledské (teplé, termální prameny – uprostřed ostrov – poutní mariánský kostel – lodní doprava, restaurace a muzeum, veslařské závody MS, zimní sporty) Střediska: Planica– skoky na lyžích, Bled – klimatické lázně Triglav, Vogel, Kranjská Gora • Přímořská oblast Asi 40 km Jadranu v severní části Istrijského poloostrova Střediska:Koper, Izola, Pirin, Portož

  7. Bledské jezero obr. 2

  8. Cestovní ruch Slovinska • Pohoří Kras Postojanskéjeskyně – 20 km jeskyní, r. 1819 otevřeny pro veřejnost, v r. 1872 byly osvětleny a zaveden elektrovláček, nejdelší zpřístupněné – 5 km, endemit – obojživelník – macarát jeskyní (lidská ryba, slepý) akvária a jezírka v jeskyni, dnes tam jsou i koncerty a plesy, Postojanský hrad Škocjanské jeskyně – UNESCO, bezkrápníkové jeskyně s vodopády a jezírky • Termální lázně – špičková úroveň ubytování a služeb (wellness, vodní atrakce), Čatež(hranice s Chorv. ,cyklo+wellness), Ptuj (jedno z nejstarších měst Slov., historický ráz, římské), RogaškaSlatina, MoravskeToplice, Topolšica aj. • Lipica – proslulo chovem lipicánů, od 16. století pro Vídeňskou školu (Hofburg), ukázky školy jezdectví, jízdy v kočárech a na koních, prohlídka stájí

  9. Chorvatsko • Hlavní město: Záhřeb • Státní zřízení: parlamentní republika • Jazyk: chorvatština • Měna: kuna obr. 3 56 542 km² 4 290 612 obyvatel Převažuje letní sezóna v CR, velký podíl tvoří turisté z ČR a Slovenska

  10. Hlavní oblasti CR Chorvatska • Istrijská oblast Nejblíže, menší stabilita počasí Umag– přímořské lázně Poreč– UNESCO – Eufraziovabazilika ze 6. st. Pula – římské památky z 1. st., Arena – římský amfiteátr, Herkulova brána, Augustův chrám Brionskéostrovy – NP, kabotážní plavby, možnost ubytování na některých ostrovech, dříve rezidence prezidenta Jugoslávie Tita a vlády, na 1 z ostrovů – minizoo dary od prezidentů ze socialistických zemí, antické památky • Kvarnerská oblast Kvarnerskýzáliv po Zadar, Rijeka, Opatija,Crikvenica, NoviVinodolski– lázně Ostrovy: Krk, Pag, Rab Ve vnitrozemí – Plitvická jezera – UNESCO, NP, kras. oblast, přes 140 vodopádů, 16 větších jezer, jeskyně, naučné stezky, turistický vláček, výlety lodí

  11. Plitvická jezeraobr. 4

  12. Hlavní oblasti CR Chorvatska • Dalmátská oblast Zadar– zbytky římského fóra, akvadukt (zásobování vody) Šibenik– UNESCO- katedrála sv. Jakuba – 15.st., gotika-renesance Trogir– UNESCO- středověké historické město, hradby ze 13. – 15. st. Split – UNESCO, římské památky ze 4. st., Diokleciánův palác – jedna z nejdochovalejších římských památek, středověké opevnění, katakomby Jiná střediska: Primošten, Baška voda, Vodice, Makarska, Omiš, Brela… Ostrovy: Brač, Hvar, Čiovo, Kornati- NP, UNESCO Biokovo– pohoří ve vnitrozemí, NP, hora sv. Jura Krka– NP, krasová oblast, vodopády na řece Krka, výletní plavby • Dubrovnická oblast Dubrovník – UNESCO, nejzachovalejší opevnění v Evropě, 2 km hradby starého města Poloostrov Pelješac– Orebic, Ostrovy:Korčula a Mljet

  13. Dubrovníkobr. 5

  14. Černá Hora • Hlavní město: Podgorica • Státní zřízení: parlamentní republika • Jazyk: srbština, černohorština • Měna: euro • Vznik: 2006 (odtržením od Srbska) obr. 6 • 13 812 km² • 626 000 obyvatel

  15. Cestovní ruch Černé Hory Obr. 7 Přímořská oblast Kotor – UNESCO, historické jádro, středověké hradby, paláce a kostely (sv. Tribuna) Budva, Bar, Becici, Sveti Stefan, Ulcinj Vnitrozemí Durmitor – UNESCO, NP, horský masiv Dinárských hor, ledovcová jezera, kaňony řek Tara, Draga, krasové jevy

  16. Ostatní státy Balkánu: • Srbsko Republika, dinár, vnitropolitické problémy (Kosovo), vnitrozemský stát, předpoklady pro CR – Dinárské hory, Bělehrad • Bosna a Hercegovina Republika, marka, Sarajevo, území nejvíce postižené Jugoslávskou válkou, zničené kult. památky Jadran – krátké pobřeží, město Neum Mostar – UNESCO, památky z dob 15. – 16. st., turecké domy a Starý most muslimský z 16. st., v 90. letech poničený, za pomoci UNESCO rekonstrukce mostu • Makedonie Republika, dinár, zaostalý stát vnitrozemí (pravoslaví, islám), Hlavní město: Skopje CR: tranzitní – do Řecka, přírodní předpoklady – NP, hory, jezera, kulturní památky, ale chybí služby, 0chrid – UNESCO, historické město u stejnojmenného jezera, založené v 7.st., unikátní slovanský klášter sv. Nauma (ikony 11. – 14. st.), jezera Ochridské, Prespanské

  17. Mostar obr. 8

  18. Kontrolní otázky: • Jaké jsou měny států jihovýchodní Evropy? • Národní parky Chorvatska • Kde v Chorvatsku najdeme římské památky? • Hlavní oblasti CR Slovinska. • CR v Černé Hoře • Čím je významné město Mostar? • Které státy vznikly rozpadem Jugoslávie?

  19. Seznam obrázků: • Obr. 1. anonym,[vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Flag_of_Slovenia.svg/110px-Flag_of_Slovenia.svg.png • Obr. 2. MatijaPdhraškin, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/Blejsko_jezero.jpg/799px-Blejsko_jezero.jpg • Obr. 3. anonym, [vid. 26. 1. 2013] dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Flag_of_Croatia.svg/110px-Flag_of_Croatia.svg.png • Obr. 4. Karel Hrdina, [vid. 26.2. 2013]dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Plitvice.jpg/800px-N%C3%A1rodn%C3%AD_park_Plitvice.jpg • Obr. 5. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/ba/Dubrovnik_IMG_9723.JPG/800px-Dubrovnik_IMG_9723.JPG • Obr. 6. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Flag_of_Montenegro.svg/110px-Flag_of_Montenegro.svg.png • Obr. 7. Pudelek, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/Crkva_Gospa_od_Zdravlja_%28Kotor%29.jpg/428px-Crkva_Gospa_od_Zdravlja_%28Kotor%29.jpg • Obr. 8. anonym, [vid. 26. 2. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Mostar2004.jpg/800px-Mostar2004.jpg

  20. Seznam použité literatury: [1] Holeček M., Mariot P., Střída M. Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, Praha 1999. ISBN 80-86034-39-9

More Related