Sociální ekonomika jako faktor lokálního a regionálního rozvoje

1. Jakou podporu sociální ekonomice si představujeme v ČR do budoucnaVýbor pro regiony Rady vlády pro NNO, Ústí nad Labem, 28.11.2008 Ing. Magdalena Hunčová, Ph.D., vedoucí Katedry financí a účetnictví Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem PhDr. Jaroslava Šťastná, Katedra sociální práce Filozofická fakulta UK Praha

2. Sociální ekonomika jako faktor lokálního a regionálního rozvoje • SE jako ekonomika postavená na občanské iniciativě, obecně prospěšných cílech a místních zdrojích a užitcích • Sociální podnik jako samosprávná ekonomická jednotka, autonomní na státu a účastnící se trhu „nikoli-jen-pro-zisk“ • dosažený zisk je zde jedním ze zdrojů financování obecně prospěšných užitků produkovaných podnikem - zisk není cílem ani důchodem ale prostředkem – princip „nedistribuce zisku“; • občanská odpovědnost se projevuje jako ochota nést hospodářské riziko (zejména v organizacích na členském principu) v rámci zapojení prvků tržního mechanismu do oblasti solidarity • cíle a užitky podniku korespondují s veřejnými politikamizaměstnanosti, sociální soudržnosti a sociálně ekonomického rozvoje regionů • aktivita sociálního podniku má pozitivní dopady na obživu obyvatel, jejich kvalitu života, na životní prostředí a udržitelnost sídel, na sociální kapitál.

3. Základní charakteristiky sociální ekonomiky…. viz také tabulka definice principů sociálního podniku • Obecně prospěšný cíl - je ukotven ve stanovách nebo statutu organizace/podniku 2.Demokratické rozhodování(zejm. 1 člen = 1 hlas),participace členů, zaměstnanců a klientů na majetku, financování, rozhodování a užitku, participace podporovatelů (stakeholderů)na financování „v důvěře“a měřitelné pozitivní dopady na sociální kapitál na lokální a regionální úrovni. 3. Specifické vícezdrojové financování a specifické použití zisku (doložitelné účetním auditem) 4.Místní rozměr aktivace zdrojů a dopadu užitků

4. Financování sociální ekonomikyaveřejné zdroje • SE je v zásadě samofinancovatelná. Zapojuje různé zdroje vč. nemonetárních a netržních (princip vícezdrojového financování), a to: • Vlastní zdroje: členské vklady a příspěvky, svépomoc a vzájemná podpora, kooperace, příjmy z účasti na trhu, ale také příjmy z programového financování (nesení ekonomických rizik) • Příjmy z filantropie: dary fyzických a právnických osob, dobrovolnická práce (participace na financování v důvěře) • Zdroje veřejné: dotace a podpory jako investice „k rozjezdu“ a do provozu ze specifických titulů, veřejné zakázky a vztahy smluvního partnerství k zajištění veřejných služeb („ko-financování“ v rámci vládních politik – SE jako partner VS)

5. Sociální ekonomika a její sociální, ekonomický a místní rozměr • Sociální ekonomika se týká: • nejen sociální inkluze (tj. sociálního začleňování osob a komunit ohrožených sociálním vyloučením a vyloučením z trhu práce) prostřednictvím podpory rovného přístupu na pracovní trh (cestou podpory vzdělávání, rekvalifikace, poradenství, chráněného i nechráněného zaměstnávání, případně spolčování k výdělkové a hospodářské činnosti), • ale též rozvoje dostupnosti netržních služeb na místní úrovni, • místního rozvoje (místní zdroje a místní užitky, rozvoj místních komunit a ekonomiky) – rozvíjí drobné, malé a střední podnikání - zejména v problematických regionech • a udržitelnosti životního prostředí, krajiny, paměti národa, lidí v krajině, sociálního smíru, atmosféry důvěry, snižování rizik …

6. Poznámka k sociálnímu kapitálu a místnímu rozvoji • Do politiky se výraz a důraz na sociální kapitál dostal programem „New Labour“ (T. Blaire, 90. léta), a také v politice EU (rozvoj regionů a subsidiarita v moderním státě). • Sociálním kapitálem se v tomto rámci označují: • vztahy a partnerství mezi organizacemi a sektory (namísto resortismu a prosazování úzkých skupinových zájmů) • sítě lidí a organizací (namísto izolovaných aktivit) • solidarita a inkluze (namísto sociálního vylučování) – dobrovolná solidarita nejnižších i nejvyšších tříd, • důvěra v místní vládu a administrativu (její transparentnost a důvěryhodnost) • dlouhodobý vztah k místu, místní zaměstnanost, udržení lidí v krajině (namísto konceptu neomezené globální mobility osob vedených momentální ekonomickou výhodností) • Sociální ekonomika - aktivity sociálních podniků iniciovaných a ovládaných občany a jejich spolky podporují smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni. SE vstupuje do místních iniciativ a partnerství a tím sociální kapitál posiluje a zároveň se stává jeho součástí.

7. Veřejná podpora sociální ekonomiky a její limity • Zkušenosti ze zahraničí dokládají, že veřejná podpora SE: • Je více-zdrojová (tj. z různých institucí a úrovní veřejné správy) v rámci veřejných politik (rozvoj sociálních služeb, zaměstnanost, sociální inkluze znevýhodněných skupin, malé a střední podnikání, místní produkce, revitalizace komunit apod.), • je forma spolufinancování (ko-financování), kdy se subjekt s podporovanou aktivitou na financování spoluúčastní významným dílem s perspektivou případného financování z vlastních a dalších zdrojů do budoucna (udržitelnost), • vztahuje se spíše k sociálně-ekonomickým aktivitám nežli k právní formě, • pokud možno nenarušuje občanské samosprávné iniciativy a mechanismy demokratické ekonomiky, • je přímá (dotace a podpory, veřejné zakázky, smluvní partnerství a koncese) a nepřímá (vlídný legální rámec vč. pro sdružování občanů k výdělkové a hospodářské činnosti se sociálními dopady, daňové úlevy z titulu „nedistribuce zisku“ a také pozitivního dopadu např. do sociálně-ekonomického rozvoje na lokální úrovni, do rozvoje zaměstnanosti, do rozvoje malé ekonomiky, do růstu vzdělanosti, vč. např. poskytovatelům bezúročných nebo nízkoúročených půjček do takového rozvoje, vládní garance apod.) • přináší nárůst sociální a veřejné přidané hodnoty (tyto hodnoty lze měřit a evaluovat). • poskytování bývá vázáno na dosahování sociálních a sociálně-ekonomických efektů (zaměstnanost, sociální služby atd.) – viz oblast veřejných zakázek, • rozhodování o jejím poskytování bývá postupováno co nejblíže užitkům (princip subsidiarity).

8. Jakou (veřejnou) podporu sociální ekonomice si tedy představujeme do budoucna? • Dopracování právního rámce s cílem uvolnit občanské ekonomické ne-pro-ziskové iniciativy a struktury tak, aby tyto mohly od státu přebírat část solidární odpovědnosti a naplňovat ji na dobrovolné bázi se zapojením jak svépomoci a filantropie, tak aktivačních prvků tržního mechanismu při získávání zdrojů. • Zapracování principu „nedistribuce zisku“ do daňových zákonů s cílem podpořit i vnitřní „nedistribuci zisku“ v rámci spolkových sociálních funkcí a získávání zdrojů financování. • Větší otevření veřejných zakázek neziskovým a ne-pro-ziskovým subjektům, větší zahrnutí sociálních efektů do podmínek veřejných soutěží a projektů PPP. • Podpora vzdělávání, poradenství a osvěty s cílem porozumět konceptu sociální ekonomiky a sociálního podniku mezi drobnými a malými podnikateli, neziskovými organizacemi, veřejnými autoritami a obecně veřejností s cílem efektivněji čerpat evropské fondy, veřejné zdroje efektivně a účelně alokovat k budoucím užitkům, životaschopné sociální podniky zakládat a provozovat. • Podporu vztahovat ne tak k právní formě, ale ke specifickým sociálně-ekonomickým (neziskovým) aktivitám (při upřesnění právní odpovědnosti za čerpání takových podpor) s cílem efektivní modernizace solidárních systémů a konkurenceschopnosti regionů v ČR v souladu s politikami EU.

9. Závěrem Efektivní veřejná podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků předpokládá: • Porozumění konceptu SE širokou veřejností a posílení ochoty občanů v sociální ekonomice se angažovat. • Posílení výzkumné báze a role statistiky v oblasti sociální ekonomiky (viz např. aktivity CIRIEC) • Rozvoj schopností neziskových organizací hospodařit se zdroji, účastnit se trhu a být přitom důvěryhodnými. • Určité oslabení privilegované pozice veřejného sektoru při produkci a poskytování veřejných služeb - ve prospěch samosprávného sektoru občanského a jeho sítí (při zachování funkce státu jako garanta systému). • Posílení specifických finančních zdrojů a nástrojů pro oblast ne-pro-ziskové ekonomiky vč. daňových zvýhodnění • Posílení motivace obyvatel k účasti na vlastním řešení a jištění svého sociálního postavení a účelné oslabení demotivujícího vlivu sociálních dávek na některé cílové skupiny. • Využití existujících pozitiv, zdrojů, aktivit a iniciativ, vč. vlastních tradic a zahraničních zkušeností, dokumentů EU (zejména pro 2007-2013), dobré praxe z projektů EQUAL a vytvořených Národních sítí.

10. Děkujeme za pozornost