Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“

1. Digitální výukový materiálzpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_Eko.3.15 Vysokohorské ekosystémy Vytvořeno: 8. 1. 2013 Ověřeno: 11.1.2013 Třída: AE3

2. Biomy - Vysokohorské ekosystémy Vzdělávací oblast: Environmentální vzdělávání Předmět: Ekologie Ročník: 3. Autor: Ing. Hana Antošová Časový rozsah: 1 vyučovací hodina Pomůcky: notebook, dataprojektor Klíčová slova: biomy, vysokohorské ekosystémy, ledovce Anotace: Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů, především ekologie, pro upevnění znalostí o daném biomu.

3. Vysokohorské ekosystémy • necelá 2 % povrchu Země dosahují nadmořské výšky nad 2000 m, jen 1,2 % nad 3000 m • základní stupně podle nadm. výšky • montánní – vymezen horní hranicí lesa • subalpínský – křovinné formace (kleč) • alpínský – alpínské trávníky • nivální – nad sněžnou čárou, zóna trvalého sněhu

4. Vysokohorské ekosystémy • maximum výskytu cévnatých rostlin v nadmořské výšce 6400 m.n.m., výše už jen mechy, lišejníky, řasy • známé tzv. sněžné řasy, vytváří barevné povlaky v létě na zbytcích sněhu • příležitostně překonávají hranici 6000 m.n.m. jaci • s hmyzem, ptáky se můžeme setkat i výše

5. Vysokohorské ekosystémyKlima • s nadmořskou výškou klesá o 0,6oC na 100 m • při inverzi může být v údolí mnohem chladněji • mezi dnem a nocí naměřen rozdíl 40oC • ve vysokých nadmořských výškách je silné UV záření (vznik genetických mutací) • zásadními klimatickými faktory vítr a sníh • vítr vysouší povrch půdy, povrch rostlin, způsobuje obrušování (abrazi) • sníh má v zimě krycí funkci, poté je zdrojem vody • délka trvání sněhové pokrývky určuje délku vegetační doby

6. Vysokohorské ekosystémyKlima • převládá-li hromadění sněhu nad odtáváním vznikají firnová pole až lokální horské ledovce • pro organismy limitující délka a teplota letního období • plošné, rozsáhlejší hory mají většinou příznivější klima, pokud jde o teplotu a vítr, než izolované hory (vystaveny větším výkyvům větru)

7. Vysokohorské ekosystémyPůdy a substrát • mělké, mladé půdy • mělký humusový horizont, pod ním horizont zvětralý • na vápencích, dolomitech rendziny, na kyselých substrátech rankery

8. Vysokohorské ekosystémyAdaptace - rostliny • výkyvy v zásobování vodou v důsledku rychlého odtoku, vysušené vysokými teplotami, přechodného zamrznutí vody v půdě vedou k výskytu sukulentních růstových forem rostlin (rozchodníky, netřesky) • intenzivnímu přehřívání a ztrátám vody se rostliny brání hustými trichomy, silnou kutikulou, • intenzita fotosyntézy nejvyšší po ránu → přes poledne rostliny uzavírají průduchy

9. Vysokohorské ekosystémyAdaptace - živočichové Hlodavci • 2 způsoby strategie vyrovnání se s obdobím chladu a nedostatku potravy: • upadají do stadia hibernace (svišť horský až 8 měsíců) • využívají izolační schopnosti sněhu a zimu tráví aktivně pastvou na podzemních částech rostlin (američtí pytlonoši) • hmyz je bezkřídlý, jako obrana proti větru

10. Vysokohorské ekosystémyDiverzita • klimatické změny na Zemi → hory sloužily jako útočiště, na které můžeme dnes pohlížet jako na relikty • v horách často zůstávaly izolované lokální populace (daly vznik novým taxonům – endemity) • procento endemismu ↑ se ↑ nadmořskou výškou

11. Vysokohorské ekosystémyHlavní oblasti • Severní Skandinávie, severní Ural, Afrika, Andy, Nová Guinei Tropické vysokohorské ekosystémy • druhy tvořící zvláštní růstovou formu – na vysokém, bezlistém kmeni je vytvořena listová růžice, květy, plody • starček, lobelky v Africe, hvězdnicovité v Andách (porosty se nazývají PÁRAMOS)

12. Vysokohorské ekosystémyHistorie a vliv člověka • sezónní pastva • nelesní plochy uměle rozšiřovány na úkor subalpínských keřových porostů • u nás se přestalo pást v těchto polohách kolem roku 1950 • v Alpách je pastva udržována za cenu vysokých dotací, mírná pastva udržuje druhové bohatství horského bezlesí

13. Použité zdroje • PRACH K., ŠTECH M., ŘÍHA P., 2009: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Nakladatelství Scientia, Praha, 151 str. ISBN 978-80-86960-46-3. Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.