220 likes | 400 Views
Filozofie 20. století – Německý existencialismus. www.zlinskedumy.cz. Německý existencialismus. Co se dozvíte?. f ilozofie existencialismu má blízko k filozofii dialogu, k terý filozof se zabýval problematikou viny, p roč je náš život naplněn hledáním smyslu a řádu,
E N D
Filozofie 20. století – Německý existencialismus www.zlinskedumy.cz
Co se dozvíte? • filozofie existencialismu má blízko k filozofii dialogu, • který filozof se zabýval problematikou viny, • proč je náš život naplněn hledáním smyslu ařádu, • o významu slov odcizení a odcizování člověka vdnešním konzumním a mediálním světě
Martin Buber (1878 – 1965) Obrázek 1.
Židovský existenciální myslitel • Představitel filozofie „dialogu“, která má kexistencialismu velmi blízko • K existenci každého člověka patří vztah kdruhému, k TY • Nejpopulárnější dílo: „Já a Ty“ • Pro člověka je svět vymezen 2 vztahy: • Já - ty • Já - ono
Ono zastupuje nějakou věc, něco s čím jemožné nakládat • Ty nelze naopak nikdy učinit věcí • Ty předpokládá prožitek vzájemnosti • Ono je důležité, nesmí však zaujmout místo Ty • Člověk bez Ono nemůže existovat • Ten, kdo žije pouze s Ono, není člověk • Dosavadní historie je svědectvím vzrůstu Ono
Novorozenec je důkazem toho, že první starost je hledání vzájemnosti • Hledání Ty je dříve, než touha něco mít • Vztažnost k Ty je uložena ve věčném Ty, jímž jeBůh • Bůh není bytost dlící mimo svět
Buber uvádí 3 sféry, v nichž je budován náš vztah ke světu: • Život s přírodou • Život s lidmi • Život s duchovními jsoucny
Karl Jaspers (1883 – 1969) Obrázek 2.
Křesťansky orientovaný existencialista • Psychopatolog • Setkával se s duševními poruchami, vzniklými zmezních existenciálních situací • Géniové a psychicky nemocní se upínají kjednomu problému, mají k sobě tak blízko… • Situace, do kterých se psychicky nemocní dostávají a pocity, které je doprovázejí je dostávají do blízkosti něčeho, co může být původnější než svět, ve které civilizovaně aspokojeně žijeme…
Zdrojem nemoci je tak konflikt mezi skutečností podle rozumu a skutečností tak, jak jest ona sama • Existence je podle něj neustálý přesah knesamozřejmému a nevysvětlitelnému, kdotyku se samotným „bytím“, jež vše objímá • Pro bytí užíval zvláštní termín „obemykající“ • Člověk je uprostřed obemykajícího místem, vněmž se odehrává velké ontologické dějství
Stejně jako M. Heidegger užívá termínu dasein • Dasein má své fyzické a duchovní aktivity • Naráží na meze každé situace • Dasein pociťuje svou ne-dostatečnost, ne-hotovost, po-míjivost, ne-celost • Tak se rodí údiv – tak se rodí filozofie • Svoboda a transcendence
Dílo: „Filozofie“ „Všeobecná psychopatologie“ „Otázky viny“ • Rozlišuje 4 kategorie viny: • Kriminální – porušení zákona • Politická – odpovědnost občanů za to, jakou mají vládu
Morální – měřítkem je svědomí • Metafyzická – činí člověka odpovědným i zazločiny, které nespáchal, ale děly se za jeho života • „Jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych jim zabránil, jsem spoluvinen“ • Měřítkem takové viny je Bůh
Absurdita existence se projevuje v tom, žepočíná a končí v nicotě, tedy žijeme, abychom zemřeli • Hledáme smysl a řád v životě, který žádný smysl a řád nemá • Produkujeme věci, vztahy, instituce, které sevymykají naší kontrole, a naopak nás ovládají
Žijeme obklopeni lidmi a davem, ale přitom jsme osamoceni, tím osamocenější, čím větší je dav • Mluvíme, ale neposloucháme a nejsme posloucháni, místo dialogů vedeme nesouvisející monology
Otázky: • Řekněte, proč člověk žije? • Je život člověka absurdní? • Přečtěte si knihu Bernharda Schlinka Předčítač, nebo se podívejte na stejnojmenný film a popovídejte si o něm. • Jaké jsou podle vás mezní situace v životě člověka a proč?
Odpovědi • Proč člověk žije je jednou z filozofických otázek, odpovězte… (pomáhat druhým, založit rodinu, budovat pracovní kariéru) • Ve své podstatě je lidský život absurdní. (Toužíme, chceme, narodíme se, abychom zemřeli…) • Diskuze o filmu, knize „Předčítač“ – o vině jednotlivých postav, je zde někdo bez viny…
Mezními situacemi jsou smrt dítěte, partnera, blízké osoby, vážné onemocnění, rozvod, zrada někoho, komu jsme důvěřovali, živelná pohroma, ale také obrovská radost a euforie – výhra, úspěch atd.
Zdroje: • ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN 80-40-25414-4. • BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 90-7182-064-4. • BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN 80-7182-147-0. • STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4
Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Martin_Buber_5.jpg • Obrázek 2.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Karl_Jaspers-BA.jpg