330 likes | 525 Views
Arnošt Lustig. 9. ročník. český spisovatel 21. 12. 1926 - 26. 2. 2011. narodil se v Praze v obchodnické rodině - vzhledem ke svému židovskému původu byl v 15 letech vyloučen za školy…učil se krejčím, později pracoval v ozdobnické dílně.
E N D
Arnošt Lustig 9. ročník
český spisovatel 21. 12. 1926 - 26. 2. 2011
narodil se v Praze v obchodnické rodině • - vzhledem ke svému židovskému původu byl v 15 letech vyloučen za školy…učil se krejčím, později pracoval v ozdobnické dílně
v roce 1942 ( v 16 letech) byl poslán do Terezína, později poznal ještě Osvětim a Buchenwald (3x byl odsouzen k trestu smrti zastřelením a několikrát do plynu) • - na jaře 1945 se uprchl z transportu smrti z Buchenwaldu do Dachau a následně se skrýval
- po svém útěku z transportu se účastnil v Praze i Květnového povstání na konci války a dál se skrýval
- z koncentračního tábora v Mathausenu se mu vrátily matka a sestra, otec zahynul v plynu v Osvětimi
- po válce začal studovat na Vysoké škole politických a sociálních věd,od roku 1948 byl zpravodajem v izraelsko-arabské válce, stal se rozhlasovým reportérem a pak i režisérem
- později přešel do redakce týdeníku Mladý svět a od roku 1960 byl scénáristou v Československém státním filmu
- v kritickém roce 1968 emigroval zahraničí (Jugoslávie, Izrael) a následně do Washingtonu, kde přednášel na univerzitě a tam byl také jmenován profesorem
předměty, které přednášel v Americe : • druhá světová válka ve filmu a literatuře • tvůrčí psaní • technika scénáře • evropská literatura
- u nás byly jeho knihy po odchodu z republiky staženy z pultů a knihoven, nesmělo se nic vydávat…díla vycházela v exilu (v Torontu)
mezi jeho nejvěrnější přátele patřili : • Ota Pavel • i on pocházel ze smíšené židovské rodiny • Lustig kdysi prohlásil : „Ota Pavel by za mě šel třeba na Sibiř. Byl nezištný, romantický, doslova bohatýr duše a zároveň chlap jak hora.“
během svého pobytu v Izraeli se oženil s Věrou Weislitzovou, která se také věnovala literatuře, ale žila v ústraní (zemřela 2009, o 3 roky dříve) • měli syna Josefa a dceru Evu
- o své ženě kdysi v jednom rozhovoru řekl : „Do své ženy jsem se zamiloval tak beznadějně, že kdyby si mě nevzala, byl jsem schopen namířit si pistoli proti spánku.“
- dcera Eva se vdala za Inda a žije ve Švýcarsku „Táta je moje nebe,“ říkávala…
Útržky z rozhovorů : Kterou historickou postavu nesnášíte ? „Hitlera. Pisklouna Heydricha, který chtěl vyvraždit český národ.“ Jakou soukromou radost si nikdy neodepřete ? „Jídlo, lásku, dobré lidi. Krásu, smysl, trvalost.
Jak si představujete dokonale šťastnou chvíli ? „Jak tu středu 9. května 1945, kdy skončila válka. Byl mír, Praha celá a dozvěděl jsem se, že maminka žije. Vidět maminku - odsouzenou k smrti, šedovlasou, z koncentračních táborů Terezín, Osvětim, Mathausen - živou.“
Na otázku, jestli se nechce odpoutat od války a psát o současnosti, odpověděl : „ Ale pro mě je tohle současnost, jako by válka nikdy neskončila. Její důsledky jsou stále živé. Vždycky se moje příběhy nějakým způsobem dotýkají holocaustu. Nemůžu psát o ničem jiném. Zajímá mě mravnost, čest a odvaha tváří v tvář blížící se smrti.“
- příběhy, které autor psal, málokdy vynechaly téma holocaustu (vycházel ze svých vlastních drastických zážitků) Dílo • psal povídky, novely, několik románů • zachycuje příběhy, žen, dívek, starých bezbranných lidí (zajímá se o jejich psychiku a prožívání válečných událostí)
Povídky Noc a naděje Démanty noci Ulice ztracených bratří Hořká vůně mandlí Nikoho neponížíš
Romány Miláček - příběh z izraelsko-arabské války z pohledu novináře ( vyšel 1968 před odchodem do exilu) Král promluvil, neřekl nic- základem je povídka Můj známý Vili Feld
Novely Bílé břízy na podzim - příběh dívky, která nosí vojákům kdesi v pohraničí jídlo, ale nechá se přemluvit, aby jim byla i pro potěšení - jeden voják se do ní zamiluje a chce osvobodit ji i sebe …
Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou - krásná polská tanečnice - symbol statečnosti a odvážného boje proti násilí (při cestě do plynové komory spolu se skupinou Židů vytrhne dozorci pistoli a zastřelí ho a druhého zraní)
- byl to nepromyšlený rozhodný čin ve chvíli největšího ponížení… pak je Kateřina s ostatními Židy postřílena židovským komandem
Dita Saxová • osmnáctiletá dívka, která svými schopnostmi a city vyčnívá nad ostatní v pražském internátu pro židovskou mládež (tam žije, když jako jediná z rodiny přežila pobyt v Terezíně) • - psychologická studie mladého člověka, který se těžko zbavuje válečných zážitků a zapojuje do nového života
Lustigovo dílo je mnohem rozsáhlejší, je známé po celém světě a práce byly přeloženy do mnoha jazyků • jsou to nejen pravdivé vzpomínky na válku, ale především vyslovené i nevyslovené otázky lidského svědomí, mravní čistoty i toho, kde je až lidské dno možností
Arnošt Lustig zemřel 26. února 2011 po pětiletém boji s rakovinou ve věku 84 let
A životní heslo Arnošta Lustiga ? „Nakoukněte do knížky Dita Saxová : Život není to, co chceme, ale to, co máme. A tátovo: Nikoho nepodceňuj ani nepřeceňuj.“
Použitá literatura: Hoznauer, M. a kol. : Česká literatura po roce 1945