Cizí zdroje – rozhoduje především:

1. Cizí zdroje – rozhoduje především: • cena, za kterou lze požadovaný kapitál pořídit (náklady kapitálu) • doba splatnosti kapitálu • stupeň rizika • vliv zdanění

2. Dlouhodobé cizí zdroje:dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé půjčky, hypotéční úvěry, obligace (dluhopisy vlastní), leasing, forfaiting, rizikový kapitál, frančísing Krátkodobé cizí zdroje: bankovní úvěry, obchodní úvěr, zálohy odběratelů, nezaplacené daně, výdaje příštích období, nevyplacené mzdy, faktoring, dotace Základní druhy bankovních úvěrů: kontokorentní, lombardní, revolvingový, eskontní, akceptační, ručitelský

3. Banka zkoumá a vyhodnocuje žádosti o poskytnutí úvěru z hlediska: Úvěruschopnosti klienta – způsobilost uzavírat právoplatné úvěrové obchody, právně účinným způsobem se zavázat Úvěryhodnost klienta – schopnost klienta dostát závazkům z úvěrového vztahu, uhradit úroky a splátky dle podmínek sjednaných v úvěrové smlouvě

4. Žádost o poskytnutí úvěru obsahuje: • požadovaný druh úvěru, • částka a měnu úvěru, • dobu splatnosti, • způsob splácení úvěru, • způsob zajištění úvěru, • účel použití, • údaje o finanční situaci klienta, • údaje o čerpaných úvěrech a obchodních spojeních k jiným bankám. • Součástí žádosti jsou požadovány následující přílohy: • doklad o právní subjektivitě, • podnikatelský záměr, doklady o vlastnictví majetku, doklady k navrhovanému zajištění, účetní výkazy, daňová přiznání, přehled závazků a pohledávek, • smlouvy mající vztah k úvěru, auditorské zprávy.

5. Z podnikatelského záměru musí být zřejmé: • kdy podnik vznikl • jaká je jeho podnikatelská činnost • ekonomický výhled rozvahy a výkazu zisku a ztrát (5 let ) • počet pracovníků, organizační struktura • jací jsou konkurenti podniku • jaké jsou možnosti odbytu, jaký je podíl na trhu • jaká je odborná kvalifikace vedení podniku • jaký je očekávaný přínos úvěru pro podnikání • jaké jsou další záměry a předpoklady vývoje podniku

6. Úvěr – poskytnutí peněžní částky na určitou dobu za odměnu zvanou úrok. • podle doby splatnosti: krátkodobé úvěry ( doba splatnosti do 1 roku) střednědobé ( doba splatnosti od 1 roku do 4 let ) dlouhodobé ( doba splatnosti delší než 4 roky ) Způsoby umořování úvěru: • úvěr – splatný najednou včetně úroků za určitou dobu, jde o výpočet splatné částky ( budoucí hodnoty ) z poskytnuté částky ( současné hodnoty ) na základě dohodnuté úrokové sazby a doby splatnosti. • úvěr – sjednán na neurčitou dobu, musí být splacen najednou po výpovědi, úroky se platí ve lhůtách splatnosti v pravidelných intervalech z celkové zapůjčené částky • umořování úvěru – od začátku pravidelnými platbami, - platby stále stejné - část platby jde na úmor úvěru, část na zaplacení úroku, jde o konstantní anuitu - výše plateb není stejná – je většinou stejná částka, která snižuje úvěr tj. úmor ( jde o konstantní úmor )

7. Umořovací plán : stejné anuity, úrok klesá, úmor stoupá UK , úrokový koeficient, násobek přeplacení úvěru = suma anuit/výše úvěru = 149 000/100 000 = 1,49

8. Umořovací plán : stejné anuity, úrok klesá, úmor stoupá

9. Umořovací plán : stejné ÚMORY, platba bance je součtem úroku a úmoru, liší se v letech (klesá, protože klesají i úroky) UK , úrokový koeficient, násobek přeplacení úvěru = suma plateb bance/výše úvěru = 144 000/100 000 = 1,44

10. Umořovací plán : stejné ÚMORY, platba bance odlišná

11. Umořovací plán : Překlenovací úvěr, úmory odloženy do 10. roku, 1-9. rok platím pouze úroky. UK , úrokový koeficient, násobek přeplacení úvěru = suma plateb bance/výše úvěru = 180 000/100 000 = 1,88

12. Umořovací plán : Překlenovací úvěr, úmory odloženy do 10. roku, 1-9. rok platím pouze úroky. Výhoda překlenovacího úvěru : malý požadavek na likviditu 1-9 rok Nevýhoda : nejvyšší hodnota zaplacených úroků.

13. Splácení úvěru: • obvykle pravidelnými platbami • banky – umořovací plány pro klienty, stanovena výše splátek úvěru včetně úroků z hlediska jejich časového rozložení, stanovena výše anuity (splátky), výše úroku z úvěru, výše úmoru (částky, o kterou je v každém období snížen úvěr) a zůstatek úvěru. Umořovací plány slouží: • k výpočtu a přehledu o výši jednotlivých plateb ( úmor, úrok, anuita ) v průběhu splácení úvěru • k odlišení úmoru a úroku za účelem správného zaúčtování (úmory se platí ze zisku a úroky se zahrnují do nákladů ) • ke zjištění stavu dosud nesplaceného úvěru z hlediska výpočtu úrokové platby např. při prodlení ve splácení - mohou se lišit způsobem úročení ( dekursivní-polhůtné, anticipativní-předlhůtné) a obdobími splátek ( stejná nebo odlišná od úrokového období)

14. Splácení úvěru: • způsob úročení • dekursivní-polhůtné : použití u úvěru, anuity anticipativní-předlhůtné : použití u leasingu, leasingové splátky Výše úvěru a a a a a období ls ls ls ls ls Výše leas. období

15. Typy úvěrů: 1. Kontokorentní úvěr – banka dohodne s klientem určitou výši debetu ( úvěrový rámec ), do kterého může klesat záporný stav na jeho běžném účtu 2. Revolvingový úvěr – banka po dohodnutou dobu vyčerpaný úvěr na žádost podniku do sjednané výše doplňuje za poplatek, jedná se o krátkodobý úvěr s možností obnovování a o účelový úvěr • Předmětem financování bývají oběžná aktiva, především bonitní pohledávky, doplňkově i zásoby. Pokud zákazník splatí část dlužné částky, může si opět - za předpokladu dodržení podmínek úvěrové smlouvy, půjčit znovu až od výše úvěrového rámce. • Díky účelovosti bývá úroková míra u revolvingového úvěru výrazně nižší, než u úvěrukontokorentního. • Revolvingovým úvěrem je možno získat prostředky na překlenutí období mezi fakturací a splatností pohledávek. Čerpat úvěr je možno opakovaně prostřednictvím jednotlivých tranží (dílčích čerpání) na základě předloženého seznamu pohledávek.

16. Typy úvěrů: 3.Lombardní úvěr – úvěr poskytnutý na základě zajištění movitou zástavou ( např. cenné papíry ) V užším smyslu je lombardní úvěr poskytovaný centrální bankou komerčním bankám oproti zástavě cenných papírů (za lombardní sazbu). 4.Eskontní úvěr – banka odkupuje cenné papíry (nejčastěji směnky) před jejich dospělostí, sráží si tzv. eskont – úrok za dobu, která uplyne od eskontu do dospělosti cenného papíru. V případě neproplacení směnky v den dospělosti hlavním dlužníkem se banka obrací o proplacení zpět na klienta, od kterého směnku odkoupila, v mezinárodním obchodě se nazývá negociační úvěr 5.Akceptační úvěr – banka akceptuje cizí směnku, kterou na ni klient jako výstavce vydal, banka neposkytuje dlužníku platební prostředky, jde o půjčku úvěru ne peněz. V mezinárodním obchodě se nazývá rembousní úvěr

17. 5.Akceptační úvěr • Banka se prodávajícímu zaručuje, že pokud směnku nesplatí dlužník (kupující) tak ji proplatí sama. • Banka akceptuje cizí směnku, vystavenou na ni klientem, příjemcem úvěru s podmínkou, že klient musí před splatností směnky u ní složit peníze. • Banka se tak stává hlavním směnečným dlužníkem a je tedy povinna v den dospělosti proplatit směnku, a to i přesto, že by klient svoji podmínku nedodržel. • Akceptační úvěr slouží většinou k financování oběhu zboží ve vnitřním i zahraničním obchodu, má krátkodobý charakter. • Za poskytnutí úvěru si banka účtuje tzv. akceptační provizi. Takový úvěr je mnohem jistější, když ručí banka a nikoliv kupující. • Směnky, které se v u akceptačního úvěru používají – bankovní akcepty – se řadí mezi kvalitní cenné papíry.

18. 6. Ručitelský úvěr – banka se zaručuje za svého klienta uhradit v případě jeho insolventnosti dohodnutý závazek. Banka je v postavení vedlejšího dlužníka.(avalový úvěr –banka přejímá ručení za směnečného dlužníka) 7. Obchodní úvěr – vzniká nákupem na úvěr, poskytuje ho dodavatel ( věřitel ) odběrateli ( dlužník ) tím, že dodávku platí odběratel až po uplynutí lhůty sjednané mezi dodavatelem a odběratelem ( např. 30,60,90 dní ) Další specifické formy financování: 8. Faktoring - metoda financování krátkodobých úvěrů poskytnutých při dodávkách zboží a služeb, podstatou je odkup krátkodobých pohledávek (zpravidla bez postihu vůči původnímu věřiteli), které vznikly v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru, Formy: - bez možnosti zpětného regresu na dodavatele - s možností zpětného regresu (riziko nezaplacení zůstává na dodavateli )

19. Pohledávky, které jsou předmětem odkupu při faktoringu musí splňovat následující podmínky : • musí existovat možnost postoupení pohledávky • doba splatnosti pohledávek nesmí být delší než 180 dní • pohledávka vznikla na základě dodavatelského nezajištěného úvěru • nesmí s ní být spojena jiná práva třetích osob (např. vzájemná kompenzace pohledávek) • pohledávka je za subjektem pro faktoringovou společnost s akceptovatelnou bonitou a z přijatelné země

20. Cena faktoringu – faktoringová provize– tvořena rizikovou složkou a náklady souvisejícími se zpracováním faktoringu, výše faktoringové provize se pohybuje přibližně mezi 0,8 – 3% z výše faktorované pohledávky Úrok – vyskytuje se jen tehdy, je-li faktoring spojen s předfinancováním, odpovídá úrokovým sazbám v bance, záleží na refinančních nákladech faktoringové společnosti Důvody pro použití faktoringu: • eliminace úvěrového rizika u bezregresního faktoringu ( majitel prodá pohledávku včetně rizika jejího nezaplacení ) • u předfinancování –profinancování pohledávky před jejím vznikem (získává peníze na nákup zásob, pohledávky, které vzniknou prodejem zboží postoupí factorovi ) !!! Při porovnání výhodnosti s úvěrem – faktoringová provize je placena předem a její výše není uváděna na roční bázi !!!

21. Korunové úvěry klientům poskytované bankami podle odvětví v mld Kč 1997 2000 2002 2004 Průmysl 301,5 236,5 147,9 148,9 z toho: Zpracovatelský průmysl 254,2 194,1 115,6 120,5 Zemědělství a lesnictví 31,8 21,8 18,6 22,2 Obchod, pohostinství 209,6 147 100,4 105,7 Stavebnictví 31,2 18,8 11,3 16 Peněžnictví a pojišťovnictví 67,4 117,8 197,7 149,6 Domácnosti 48,5 120,3 177,5 311 Úroková sazba v roce 2004 : 7,5 % ostat.úvěry, 15 % úvěry na spotřebu

22. Korunové úvěry klientům poskytované bankami podle odvětví v mld. Kč Úroková sazba v roce 2008 : 6,9 % ostat.úvěry, 13,5 % úvěry na spotřebu, nefinančním podnikům 5,4 %

23. Leasing: metoda financování investic,další varianta ve vztahu k bankovním úvěrům Formy: operativní finanční zpětný Výhody leasingu: • není nutná celá suma a splátky lze rozvrhnout tak, aby kopírovaly výnosy vzniklé danou investicí • leasingové splátky se zahrnují do nákladů ( daňový efekt) • jednoduché a rychlé vyřízení, odpadá ručení (sepsání smlouvy, doložení potvrzení o příjmu a podle volby složení akontace)

24. Nevýhody leasingu: • může být drahý z pohledu subjektů mající přístup k úvěrům ( dotovanýúrok) • ve splátkách je nutno zaplatit finanční službu a zisk společnosti • koeficient navýšení může být zavádějící ( není striktně stanoveno co zahrnuje) • nutný souhlas pronajímatele jakožto vlastníka v případě provádění jakékoliv úpravy • možnost odstoupení od smlouvy pouze za úhradu sankčního poplatku • nelze předmět prodat jako v případě pořízení na úvěr

25. VÝROBCE kupní smlouva nájemnísmlouva kupní smlouva Leasingová společnost „první majitel“ Nájemce „uživatel“ Majitel splátky BANKA Leasingová marže 2% p.a. Leasingové úročení 10%+2%= 12% p.a. Úrok z úvěru 10% p.a Akontace Vlastní pojištění vozidla Hromadné pojištění vozidel Přeregistrace vozidla- velký TP Registrace vozidla – velký TP

26. Leasingový koeficient • Leasingový koeficient vyjadřuje poměr mezi pořizovací cenou majetku a tím, co celkově zaplatíme za jeho pronájem plus zůstatkovou cenu. • Nejprůhlednější je, pokud čitatelleasingového koeficientu obsahuje akontaci, poplatky a všechny splátky(příp. zůstatkovou hodnotu). Ve jmenovateli je cena předmětu leasingu. LK =

27. Forfaiting –odkup střednědobých až dlouhodobých pohledávek v souvislosti s vývozem strojů, investičních celků, splatnost do 8 let Při odkupu pohledávky přecházejí na subjekt kupující pohledávku (forfaitera) veškerá rizika – tzn. riziko nezaplacení pohledávky, riziko měnové a úrokové Pohledávky bývají zpravidla ve formě směnek opatřených avalem důvěryhodné banky.Výši pohledávek lze snížit vedle diskontu o další provize a poplatky. Forfaiter uzavírá předem smlouvu s vývozcem, kde se stanoví podmínky budoucího odkupu pohledávky. Po realizaci dodávky zboží do zahraničí vývozce odprodá pohledávku forfaiterovi a získá okamžitou úhradu (sníženou o odměnu forfaiterovi) Od faktoringu se forfaiting liší především zaměřením na zahraniční obchod, větší délkou ručení a běžným financováním vyšších pohledávek (mil.Kč).

28. Rizikový kapitál Investoři se zaměřují na prudce se rozvíjející podniky, zpravidla se nepůjčují peníze, vkládá se technologie ( do základního kapitálu), stávají se společníky. Poté co dojde k rozvoji podniku investor zhodnocený podnik prodá buď většinovému majiteli, nebo na veřejném trhu. Jako společník získává významné kontrolní pravomoci, ví jak se zachází s jeho investicí. Vyžaduje se zhodnocení 25 – 30 %.

29. Rizikový kapitál je partnerství podnikatele a investora – investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl na základním kapitálu. • Prostředek pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkup celé společnosti Výhody: • Poskytuje solidní kapitálový základ • Během investičního období firma neplatí žádné splátky ani úrokové náklady • Investor poskytuje praktické a odborné znalosti Nevýhody : • Fondy rizikového kapitálu nesou riziko nezdaru jako akcionáři • Participují na základním kapitálu a jsou odměňováni v závislosti na úspěchu firmy

30. Co potřebuje firma, aby si mohla opatřit rizikový kapitál Musí prokázat: • Kvalitní manažerský tým s vysokou odborností v odvětví • Záruku, že může dosáhnout pevné postavení na trhu • Podnikatelský záměr z oblasti marketingu, výroby a financí, kde je výstižně dokladováno, proč by měly být investovány peníze a jakou formou poskytnou investorovi výnosy

31. Dotacepro zemědělství - přímé platby , strukturální platbyprogramy podpory malého a středního podnikání • Přímé platby na plochu (od roku 2004 - 25% úrovně EU 15) • Národní doplňkové platby tzv. top-up (podpora osiv, pícnin a lnu, KBTPM, ovce a kozy, skot ( VDJ) • HRDP - horizontální plán rozvoje venkova, podpora LFA, oblasti s enviromentálními omezeními • Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství – 3 stanoveny priority - investice do zemědělského majetku • rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání • technická pomoc OP: podporují rozvoj zaostávajících regionů ( HDP 75 % pod prům. EU) Průmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdrojů, Infrastruktura, Společný regionální OP

32. Přímé platby a národní doplňkové platby v zemědělství v roce 2008

33. Operační program Průmysl a podnikání Poskytnuté dotace na programy: Prosperita - pro průmyslový výzkum, vývoj a inovaci, Reality -pro rozvoj podnikatelské struktury, Školící střediska - pro rozvoj lidských zdrojů, Klastry -pro rozvoj informačních a poradenských služeb, Rozvoj , Marketing– pro zakládání a rozvoj malých a středních podniků Start a Kredit – úvěry pro zakládání a rozvoj malých a středních podniků Start – 0,5 mil. Kč bezúročný úvěr na 6 let (356mil.Kč dostalo795 firem) Kredit – úvěr do 2 mil. Kč s 4 % úrokem ( 1,6 mld. Kč získalo 794 firem) Od roku 2007 OP Podnikání a inovace – podobná struktura podpory

34. Zdroje financování z EU v období 2007 -2013 Celkem 24 operačních programů pro 3 Cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU • Cíl Konvergence – OP podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Vzdělávání, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Doprava, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaný OP, Regionální OP • Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – OP Praha- Adaptabilita, OP Praha – Konkurenceschopnost • Cíl Evropská územní spolupráce – OP Mezinárodní spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, OP Přeshraniční spolupráce

35. Evropský fond rozvoje venkova - EAFRD • Od roku 2007 • Osa I ( tzv. investiční) - modernizace podniků a infrastruktury, podpora forem prodeje, pozemkové úpravy • Osa II (krajinotvorná) – neproduktivní investice v zemědělství, biodiverzita, kompenzace horších přírodních podmínek • Osa III – zlepšení kvality života na venkově, diverzifikace aktivit včetně cestovního ruchu a propagace, posílení venkovské infrastruktury, lepší využití kulturního dědictví • LEADR – zlepšení kvality života, zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů

38. Běžné financování provozu :financování oběžného majetku ( optimální potřeba a zdroje financování ) Provozní kapitál ( pracovní kapitál) = OA – KZ nebo = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) – dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Oběžná aktiva Pracovní kapitál Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

39. Změna forem oběžného majetku v podniku

40. Zásoby: materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky, zvířata, zboží, poskytnuté zálohy na zásoby Stanovení potřebné výše zásob zahrnuje usměrňování: • objemu zásob • struktury zásob • míry využívání zásob

41. Do materiálu náleží : • suroviny, tj. základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela, nebo jen zčásti do výrobku, nebo tvoří jeho podstatu, • pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu (např. lak na výrobky), • látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky (mazadla, paliva, čistící prostředky), • náhradní díly, • obaly a obalové materiály, pokud nejsou zachyceny jako dlouhodobý majetek nebo zboží, • další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění.

42. Množství a struktura oběžných aktiv závisí na charakteru a délce provozního cyklu podniku, tj. na průměrné době nutné k přeměně peněžních prostředků na nákup zásob, jejich zpracování ve výrobě a prodej hotových výrobků včetně doby potřebné k inkasu pohledávek od zákazníků (odběratelů). • Schopnost různých druhů oběžných aktiv přeměnit se v peníze a sloužit tak k úhradě závazků podniku je označována jako likvidita. Za optimální výši oběžných prostředků se považuje taková výše, která zabezpečuje bezproblémový chod podniku s co nejnižšími náklady (hlavně výrobními).

43. Z hlediska funkce rozlišujeme zásoby: • obratovou (běžnou) zásobu – pořízení se uskutečňuje v dávkách, čerpání je v častějších a menších dávkách • pojistná zásoba – tlumí výkyvy na straně vstupu (ve velikosti a intervalu dodávek), výstupu zásoby (velikost a čas čerpání) • zásoba pro předzásobení – má vyrovnávat větší výkyvy na vstupu či výstupu (dovolená dodavatele, očekávané potíže v dopravě) • zásoba strategická – má zajistit přežití podniku v nepředvídaných událostech (kalamita v zásobování, stávka) • zásoba spekulativní – za účelem dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem ( dočasné snížení ceny, vhodný budoucí prodej beze změny)

44. Nejčastěji se sleduje: • okamžitá zásoba • faktická fyzická zásoba – skutečný stav zásob ve skladu • dispoziční zásoba – faktická zásoba zmenšená o již uplatněné požadavky (doklady k výdaji) • bilanční zásoba – tj. dispoziční zásoba zvětšená o velikost nevyřízených, ale potvrzených objednávek zásobovací rovnice: zásoba konečná = zásoba na začátku + nákup – spotřeba Z konečná = Zpoč. (200) + nákup (50) – spotřeba (80) = 170 (kusů)

45. 2. průměrná zásoba – pro sledování a analýzu vázanosti prostředků v zásobách -aritmetický průměr denních stavů fyzické zásoby normativ zásob, (průměrná výše zásob, v Kč): N0 = q * cq * ( Dc/2 + PZ ) Dc – dodávkový cyklus (dny) q*cq – denní spotřeba zásob (množství*cena …v Kč) PZ – pojistná zásoba (dny) nebo při rovnoměrné spotřebě: (max.zásoba + min.zásoba)/2

46. 2. průměrná zásoba – příklad N0 = q * cq * ( Dc/2 + PZ ) Dc – dodávkový cyklus (16 dní ) q*cq – denní spotřeba zásob (30 kusů výrobků*5Kč) Pojistná zásoba (2 dny) N0 = 150Kč* (16 dní /2 + 2 dny) N0 = 150 Kč *10 dní = 1 500 Kč Vázanost prostředků v zásobách nebo při rovnoměrné spotřebě: (max.zásoba + min.zásoba)/2

47. Další ukazatele: rychlost obratu zásob(O) – počet obrátek průměrné zásoby za určité období O = roční spotřeba / celková průměrná zásoba (výdej ze zásoby) doba obratuzásoby( t ) - vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou postačí průměrná zásoba krýt průměrnou spotřebu t = 360 / O ….. nebo t = 360 *celková průměrná zásoba / roční spotřeba

48. Optimalizace zásob – matematicko statistická základna , teorie zásob • Při uplatnění optimalizačních metod je základním kriteriem minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob Náklady spojené s tvorbou a využíváním zásob. 1. náklady na objednávku, dodávku a přejímku – tzn. náklady na průzkum a volbu dodavatele, kvalitativní a kvantitativní kontrola, zavedení do evidence 2. náklady na udržování, skladování a správu zásob • náklady vázanosti prostředku v zásobách ( úroky z úvěrů na zásoby ) • náklady na skladování a správu ( provoz skladu, evidence zásob, klimatizace, mzda ostrahy, pojištění budov a zboží ) • náklady z rizika – souvisí s vyřazením nevyužitelných zásob ( zničení, poškození, neprodejné v důsledku změn výrobního programu )

49. 3. náklady nedostatku - zásoba nestačí ke krytí potřeby výroby - vícenáklady při urychleném zajišťování náhradního plnění ( vyšší ceny, cestovné ) - prodlužování doby výroby - náklady vyplývající z nesplnění závazku vůči odběratelům, ze ztráty zákazníka

50. Optimalizace vychází z funkce celkových nákladů, kterou lze vyjádřit takto: N =(Np * S)/Q + (Ns*Q)/2+ C*S N – celkové náklady spojené s pořizováním a hospodařením se zásobami Np – náklady pořizovací na jednu dodávku (objednávku) Ns – průměrné náklady na skladování jedné jednotky ( hmotné ) za určitéobdobí C – cena za jednotku ( materiálu, suroviny ) S – plánovaná spotřeba v technických jednotkách za příslušné období Q – velikost dodávky (objednávky) v hmotných jednotkách S:Q – počet dodávek (objednávek) za příslušné období Q:2 – průměrná zásoba ( běžná, pojistnou zásobu a jiné složky zde neuvažujeme ) (Np*S):Q – vyjadřuje celkové náklady na pořizování zásob (Ns*Q):2 – vyjadřuje celkové náklady na skladování C*S – vyjadřuje celkovou cenu pořizovaných zásob