Trestní právo II. Pojem a účel trestu, systém trestů Ukládání a vyměřování trestů

1. Trestní právo II.Pojem a účel trestu, systém trestů Ukládání a vyměřování trestů Igor Barilik Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva barilik@prf.cuni.cz

2. Trestněprávní sankce • Sankce – nepříznivý následek porušení práva • Trestní sankce – hmotněprávní reakce státu na spáchaný čin • Dospělí – dualizmus sankcí • Trest – za trestný čin • Ochranné opatření – za trestný čin a čin jinak trestný • Mladiství a děti mladší 15 let – monizmus sankcí • Opatření – za provinění a čin jinak trestný

3. Zásady ukládání trestů • Čl. 90 Ústavy – jen soud rozhoduje o vině a trestu za tr. činy • Ukládání trestů: • Stanovení druhu trestu • Určení výměry trestu • Účel trestu (není explicitně vyjádřený v TZ): • Ochrana společnosti • Individuální represe • Individuální prevence • Generální prevence • Obecná pravidla – § 37, 38, 39, 41, 42 TZ

4. Účely a principy trestání • Proč stát trestá své občany? Jaké má pro to zdůvodnění? • Retributivní vs. Utilitární teorie • Účely trestů (A. Ashworth): • Odstrašení (deterrence) – individuální, generální • Inkapacitace (incapacitation) • Rehabilitace (rehabilitation) • Zásluha (desert) • Sociální teorie (socialtheories) • Restorace a reparace (restoration and reparation)

5. Účely a principy trestání • Desert (zásluha) – princip proporcionality • Ordinální (relativní) a kardinální (non-relativní) proporcionalita (A. von Hirsch) • O: Stejně závažné činy zasluhují stejné tresty a opačně • K: Horní hranice trestů • Principy trestání (A. Ashworth) • Respektování hodnot rule-of-law a základních prav • Používaní odnětí svobody subsidiárně • Šetrnost při trestání • ‘Manažerství’ a kontrola veřejných výdajů při trestání • Rovnost před zákonem • Stejný dopad na odsouzené

6. Účely a principy trestání • Česká trestněprávní nauka • Základní principy/zásady: • Zásada zákonnosti • Zásada přiměřenosti • Zásada individualizace sankcí • Zásada personality sankce • Zásada neslučitelnosti určitých druhů sankcí u téhož pachatele • Zásada humanity sankcí

7. Systém trestů • Uspořádání jednotlivých druhů trestů podle různých kritérií • Taxativní výčet druhů trestů v § 52 TZ • + výjimečný trest (20-30 let/doživotí) • ? Podmíněné odsouzení • Dělení trestů • Trest odnětí svobody nepodmíněně • Alternativní tresty

8. Systém trestů • Podle postihovaného zájmu • Postihující svobodu / majetek / čest • Podle možnosti uložit samostatně • Samostatné / vedlejší (§ 53 TZ) • Podle určitosti sankce • Absolutně určité / relativně určité / absolutně neurčité • Podle okruhu pachatelů • Možnost uložit kterémukoliv pachateli / zúženému okruhu pachatelů • Podle věku • Dospělí (tresty) / mladiství (trestní opatření)

9. Princip zákonnosti • Nulla poena sine lege • Trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákona (§ 37 odst. 1 TZ) • Typová závažnost tr. činu – zákon (obecná, zvláštní část TZ) stanoví druh trestu a rozpětí trestné sazby

10. Princip zákonnosti • Příklad: § 219 Zatajení věci (1) Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

11. Princip individualizace trestu • Soudcovská individualizace • Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k: • povaze a závažnosti spáchaného trestného činu • osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života • možnosti jeho nápravy (§ 39 odst. 1 TZ)

12. Princip individualizace trestu • Povaha a závažnost spáchaného tr. činu jsou určovány zejména: • významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen • způsobem provedení činu a jeho následky • okolnostmi, za kterých byl čin spáchán • osobou pachatele • mírou jeho zavinění • jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem (§ 39 odst. 1, 3 TZ)

13. Princip individualizace trestu • Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud dále přihlédne k: • chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu • pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s org. skupinou nebo ve prospěch org. zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového tr. činu • účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele • polehčujícím a přitěžujícím okolnostem • době, která uplynula od spáchání tr. činu • případné změně situace • délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu (§ 39 odst. 1, 3 TZ)

14. Princip individualizace trestu • Příklad: § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, b) způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví, c) spáchá-li čin nejméně na dvou osobách, nebo d) páchá-li čin po delší dobu. 6 měsíců 2 léta 4 léta 8 let typová závažnost ? ? nejmíň závažné případy nejvíc závažné případy povaha a závažnost konkrétního činu

15. Zákonná konstrukce výběru druhu trestu • Ustanovení ukládá uložit jeden druh trestu bez možnosti výběru • Vedle trestu, který stanoví tr. zákon za některý tr. čin, lze uložit i jiné tresty. (§ 53 odst 1 TZ) • Domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz vstupu na s.k.s. akce, vyhoštění a zákaz pobytu lze uložit samostatně, i když tr. zákon na některý tr. čin takový trest nestanoví. (§ 53 odst 2 TZ) • Ustanovení dává možnost vybrat druh trestu z několika alternativ • Stanoví-li tr. zákon za některý tr. čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. • Vedle trestu, který stanoví tr. zákon za některý tr. čin, lze uložit i jiné tresty. • Nelze však uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění. (§ 53 odst 1 TZ)

16. Polehčující a přitěžující okolnosti • Okolnosti mimo zákonných znaků sk. podstaty konkrétního tr. činu • Mohou mít význam při vyměřování trestu u každého tr. činu = okolnosti obecně polehčující a přitěžující • Okolnosti obecně polehčující • § 41 TZ (demonstrativní výčet) • Např. pachatel tr. činu upřímně litoval, vedl před spácháním tr. činu řádný život, spáchal tr. čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, spáchal tr. čin ve věku blízkém věku mladistvých, … • Okolnosti obecně přitěžující • § 42 TZ (demonstrativní výčet), viz též § 39 odst. 5 TZ – zavinění • Např. pachatel spáchal tr. čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, spáchal tr. čin využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti, tr. činem porušil zvláštní povinnost, ke spáchání tr. činu zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce, …

17. Zákaz dvojího přičítání (§ 39 odst. 4 TZ) • Okolnosti obecně polehčující – § 41 TZ • Okolnosti obecně přitěžující – § 42 TZ • Okolnosti zvláště polehčující • Znak privilegované sk. podstaty = okolnost podmiňující použití nižší trestní sazby • Okolnosti zvláště přitěžující • Znak kvalifikované sk. podstaty = okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby • Zásada: K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, včetně okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující.

18. Zákaz dvojího přičítání (§ 39 odst. 4 TZ) • Příklad: § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, c) spáchá-li čin nejméně na dvou osobách, § 42 Přitěžující okolnosti Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel c) spáchal tr. čin surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem, h) spáchal tr. čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí, m) spáchal tr. čin ve větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách,

19. Zákaz dvojího přičítání • Příklad: § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí (2) Pachatel (bude) potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem § 42Přitěžující okolnosti c) spáchal tr. čin surovým nebo trýznivým způsobem, … h) spáchal tr. čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, … 6 měsíců 2 léta 4 léta 8 let typová závažnost ? přitěžující okolnosti nejmíň závažné případy nejvíc závažné případy

20. Zákaz dvojího přičítání • Příklad: § 205 Krádež (1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (nejméně 5.000 Kč) (3) větší škodu (nejméně 50.000 Kč) (4) značnou škodu (nejméně 500.000 Kč) (5) škodu velkého rozsahu (nejméně 5.000.000 Kč) § 42Přitěžující okolnosti k) trestným činem způsobil vyšší škodu 5.000 Kč 50.000 Kč 500.000 Kč 5.000.000 Kč škoda Vyšší škoda (v rámci větší škody) Větší škoda (která ještě není značná škoda)

21. Ukládání trestu při souběhu tr. činů • Souběh tr. činů – pachatel spáchal nejméně dva tr. činy před vyhlášením odsuzujícího rozsudku za jeden z nich • Méně závažná forma mnohosti tr. činů než recidiva • Privilegovaný trestní postih souběhu v českém právu • Souběh trestán úhrnným nebo souhrnným trestem (§ 43 TZ) • Možné způsoby trestání souběhu: • Zásada kumulační – sečtení jednotlivých trestů za sbíhající se tr. činy • Zásada absorpční (pohlcovací) – větší trest pohlcuje menší • Absorpce tr. činů, tr. sazeb, trestů • Zásada asperační (zostřovací) – trest vyměřený v rámci sazby pro nejpřísněji sbíhající se tr. čin se zostří

22. Ukládání trestu při souběhu tr. činů • Platná právní úprava • Základní zásada absorpční • Absorpce mírnějších tr. sazeb nejpřísnější sazbou • Trestání souběhu podle ustanovení o tr. činu nejpřísněji trestným – nejvyšší horní hranicí trestu odnětí svobody • Doplňující zásada kumulační • Kumulace druhů trestů (možné uložit vedle sebe) • Doplňující zásada asperační • Souběh je obecnou přitěžující okolností (§ 42 písm. n) TZ) • Spodní hranice sazby pro souběh podle tr. činu s nejvyšší spodní hranicí trestu odnětí svobody • Zvýšení horní hranice tr. sazby o třetinu při spáchání většího počtu tr. činů ve vícečinném souběhu (§ 43 odst. 1 TZ)

23. Trest úhrnný (§ 43 odst. 1 TZ) • Ukládán v společném řízení o sbíhajících se tr. činech (§ 20, 21 TŘ) • Jediný rozsudek/tr. příkaz • Ukládán podle ustanovení o tr. činu nejpřísněji trestným (absorpce) • 1. kriterium – tr. čin s nejvyšší horní hranicí trestu odnětí svobody • Výjimečný trest na doživotí – výjimečný trest – nejvyšší horní hranice • 2. kriterium – tr. čin s nejvyšší spodní hranicí trestu odnětí svobody • 3. kriterium – tr. čin, který nepřipouští uložit samostatně alternativní trest (jiný druh trestu než odnětí svobody) • 4. kriterium – tr. čin, který umožňuje uložit přísnější alternativní trest • Možnost zvýšení horní hranice o jednu třetinu (asperace) • U vícečinného souběhu většího počtu trestných činů (min. 5) • Horní hranice nesmí převyšovat 20 let, u výjimečného trestu 30 let

24. Trest úhrnný (§ 43 odst. 1 TZ) • Určete úhrnný trest za tyto tr. činy: • 1. tr. čin – trest odnětí svobody na 2 až 10 let • 2. tr. čin – trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let nebo peněžitý trest • 3. tr. čin – trest odnětí svobody na 3 až 8 let • 1. tr. čin – trest odnětí svobody až na 5 let nebo peněžitý trest nebo zákaz činnosti • 2. tr. čin – trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci • 3. tr. čin – trest odnětí svobody až na 2 roky nebo propadnutí věci

25. Trest souhrnný (§ 43 odst. 2 TZ) • Ukládán když se nerozhodlo o všech sbíhajících se tr. činech ve společném řízení • Např. vyloučení ze společného řízení, objasnění věci po vynesení rozsudku • Stejné zásady jako u úhrnného trestu • Soud uzná pachatele vinným z projednaného(-ných) tr. činu(-ů) a při uložení souhrnného trestu za sbíhající se tr. činy zruší výrok o trestu (a navazující výroky) v dřívějším pravomocném rozsudku • Souhrnný trest musí být přísnější než předchozí • Podmínky: • Možný jen u vícečinného souběhu (více skutků) • Právní moc předchozího odsuzujícího rozsudku/tr. příkazu • Výjimka ve prospěch rychlosti řízení (když odvolací soud zrušil předchozí rozsudek a věc vrátil) • Právní existence předchozího odsouzení (na pachatele se nesmí hledět, jakoby nebyl odsouzen – fikce neodsouzení)

26. Ukládání trestu při pokračování v tr. činuTrest společný (§ 45 TZ) • Pokračování v tr. činu trestáno společným trestem (§ 45 TZ) • Ukládán, když se nerozhodlo o všech dílčích útocích pokračujícího tr. činu ve společném řízení • Jistá obdoba jako u souhrnného trestu • Soud při uložení společného trestu zruší výrok o vině a trestu (a navazující výroky) ohledně pokračujícího tr. činu (a činů v jednočinném souběhu s ním) v dřívějším pravomocném rozsudku a znova rozhodne o vině a společném trestu (a navazujících výrocích) za tento tr. čin • Společný trest musí být přísnější než předchozí • Uloží se, i když se na pachatele hledí, jakoby nebyl odsouzen

27. Ukládání trestu při recidivě • Recidiva je závažnější forma mnohosti než souběh • Předchozí odsouzení nevedlo k nápravě, vykonaní trestu nesplnilo účel • Recidiva – obecně přitěžující okolnost (§ 42 písm. p) TZ) • Soud přihlédne k tomu, že pachatel byl již pro tr. čin odsouzen • Nutná právní existence předchozího odsouzení (na pachatele se nesmí hledět, jakoby nebyl odsouzen – fikce neodsouzení); to však nevylučuje považovat to za jinou, ve výčtu neuvedenou přitěžující okolnost • Okolnost posuzuje soud individuálně (nemusí ji pokládat za přitěžující) • Recidiva zvlášť závažného zločinu – mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59 TZ) • Nutné skutečné odpykání alespoň části trestu • Soud musí učinit závěr, že vzhledem k recidivě a ostatním okolnostem případu je závažnost zvlášť závažného zločinu vysoká nebo že je možnost nápravy pachatele ztížena • Horní hranice tr. sazby se zvyšuje o jednu třetinu (může převýšit 20 let, u výjimečného trestu nesmí převýšit 30 let), soud ukládá trest v horní polovině takto stanovené tr. sazby

28. Ukládání trestu při OZS • Organizovaná zločinecká skupina – def. § 129 TZ • Ukládání trestu odnětí svobody pachateli tr. činu spáchaného ve prospěch OZS – upravují § 107, 108 TZ • Nejde o tr. čin účasti na OZS (§ 361 TZ) – zákaz dvojího přičítání • Pachatel spáchal úmyslný tr. čin: • Jako člen OZS (pachatel zapojen do organizace) • Vědomě se členem OZS (pachatel je nečlen, čin spáchá subsid. součinně se členem) • V úmyslu OZS napomáhat (pachatel je nečlen, páchá samostatně) • Ukládání trestu odnětí svobody • Absence (materiální) podmínky vysoké závažnosti činu/ztížení možnosti nápravy pachatele =>postup je pro soud obligatorní • Horní hranice tr. sazby se zvyšuje o jednu třetinu (může převýšit 20 let, u výjimečného trestu nesmí převýšit 30 let), soud ukládá trest v horní polovině takto stanovené tr. sazby (s výjimkou uplatnění § 58 TZ – mimořádné snížení trestu odnětí svobody)

29. Započtení vazby/výkonu trestu • Vazba (zajištění osoby pro tr. řízení) x výkon trestu odnětí svobody • Porovnatelný zásah do osobní svobody • Při rozhodnutí o trestu za konkrétní skutek (tr. čin) nutno zohlednit • Výkon vazby v době řízení o tomto skutku • Výkon trestu odnětí svobody, který byl pro tento skutek dříve uložen a pak bylo rozhodnutí ukládající trest zrušeno/změněno • Doba strávená ve vazbě v řízení, které skončilo odsouzením pachatele, tak vykonaný trest za týž skutek, se pachateli započítá do nově uloženého trestu, pokud je to vzhledem k druhu trestu možné • Pokud to není možné, soud k tomu musí při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédnout ve prospěch pachatele

30. Upuštění od uložení trestu • Stačí-li k naplnění účelu TZ po projednání věci před soudem jen vyslovení viny, není nutno pachateli ukládat trest • Upuštění od potrestání podle § 46 odst. 1 TZ • Pachatel spáchal přečin, lituje jeho spáchání a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze očekávat, že projednání postačí k jeho nápravě a ochraně společnosti • Upuštění od potrestání podle § 46 odst. 2 TZ • Pachatel se dopustil nezpůsobilé přípravy nebo pokusu tr. činu • Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem • Soud stanoví zkušební dobu až na 1 rok a vysloví nad pachatelem dohled, může též pachateli uložit přiměřená omezení a povinnosti (např. náhrada škody) • Upuštění od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou • Pachatel si stav nepřivodil sám vlivem návykové látky (ani z nedbalosti) • Soud obligatorně uloží ochranné léčení, které zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest • Upuštění od potrestání pachatele, který spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou • Soud obligatorně uloží zabezpečovací detenci, protože nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení vedlo k dostatečné ochraně společnosti, zabezpečovací detence zajistí ochranu společnosti lépe než trest

31. Literatura • Použitá v prezentaci • Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. s. 395-423. • Pro seminář • Uvedena v Přehledu